Masový výskyt chroustů se začal objevovat v Evropě v pozdních 90. letech. Geograficky bychom ho mohli zařadit i k severnějším lokalitám jako Švédsko či Spojené království. Brouci jsou přemnožení i v České republice, a proto jsme se rozhodli, že vám přiblížíme dopad chroustů na zemědělství a zahradu. Chroust a starosti, které s ním máte.
Chroust obecní (Melolontha melolontha)
Věděli jste, že v živočišní říši bylo identifikováno více než 350 druhů chroustů? Dospělého chrousta poznáte podle tmavě hnědého až černého zabarvení. Chroust obecný (Melolontha melolontha) dorůstá do velikosti 3,5 – 4 cm a pro člověka je téměř neškodný. Proč téměř? Chroust vás nepoštípe, ale pokud se staráte o zahrádku, pravděpodobně jste se s ním již v minulosti setkali. Patří totiž mezi časté škůdce nacházejících se v zahradách.
Jak přezdívají chrousta obecného a proč?
Chroust obecný vychází ven v podvečerních hodinách. Jeho největší aktivita je v noci, kdy klade vajíčka.
Životní cyklus chrousta obyčejného trvá zhruba rok, kdy se vyvine z vajíčka přes stádium larvy (později kukly) až na dospělého jedince. Některé druhy chroustů se dožívají až 3 či 4 let.
Chroust obyčejný
Dospělého chrousta zaznamenáte v parcích, v okolí okrasných keřů, také na okrajových částech lesů, ale zejména na obrovských loukách. Z anglického slangového překladu názvu chroust obyčejného – „May Bug“ se dá odvodit, že největší aktivitu zaznamenáváme u něj hlavně v měsíci květen, či s příchodem jara.
Dospělí brouci žijí nějaký čas pod zemí. Když opustí půdu, jejich aktivita je převážně noční. Shlukují se zejména kvůli tomu, aby se najedli, kopulovali a snášeli vajíčka. Mladé larvy, které se líhnou z vajíček přežívajících v půdě, se postupně přesouvají na povrch.
Čím se brouci živí?
Dospělý chroust požírá listy rostlin, zejména meruněk, třešní či jahod. Také mají rádi listy listnatých dřevin, jako například duby či samotné květiny. Larvy se naopak živí kořeny stromů, případně obilovin. Dospělí brouci poškozují různé druhy zeleniny, jahod i révy, které následkem napadení kořenové soustavy vysychají.
Je chroust opravdu nezničitelný?
Chroust obecný klade larvy od začátku května. Larvy chrousta obyčejného jsou zbarveny bíle a do finálního stádia dospívají do 3- 4 týdnů. Mají černé hlávky a jejich tělo je zatočené do tvaru „C“.
Larvy chrústa
První stadia larev nemají až tak velký dopad na pěstování plodin. Mladé larvy se živí většinou kořeny trávy, v některých případech i obilovin. V prvním stadiu vývinu mají larvy schopnost přežít bez přísunu jakékoliv potravy celé léto. Do října vyrostou jen velmi málo a dokáží si vybudovat velkou zásobu tuku, aby přežily zimní měsíce.
Druhé stádium larev, které přežije během zimy v hlubších vrstvách půdy se posouvá blíže na povrch a žije na kořenech nově naklíčené úrody. Právě toto stadium larev chrousta obyčejného má klíčový dopad na úrodu pšenice. Méně postižená obilovina larvami chrousta je oves. Výzkumy potvrdily, že larvy byly nalezeny na každém 5.- 6. kořenu sazenice vlčího máku, či řepky olejky.
Právě proto, že se larvy udržují na kořenech obilovin, povrchový postřik půdy je potřeba absolvovat v dřívějších stadiích vývinu larev. Nejlepší výsledky lze získat při aplikování produktů efektivních při výsadbě, které zabrání kladení vajíček hned v zárodcích.
Do larev se takové prostředky dostávají trávicím a dýchacím ústrojím, a proto je tento způsob aplikace velmi účinný. Larvy chrousta napadené postřikem, tak do 48 hodin zemřou.
Samička chrousta produkuje přibližně 1500 vajíček. Larvy v invazním stadiu se pohybují prostřednictvím čichových senzorů a vyhledávají hostitele.
Dokážeme bojovat s chroustem obyčejným?
Dospělý chroust klade vajíčka do půdy v měsících květen-červenec. S postupným příchodem podzimu se larvy zvětšují a přes zimu zůstávají v zemi. Živí se humusem a malými částečkami půdy. Vývin larvy chrousta obyčejného má více stadií, přičemž zemědělci označují za nejzávažnější třetí stadium vývoje. Právě toto stadium se živí kořeny obilovin, a tím způsobuje problémy celému hospodářskému systému, ale i malým pěstitelům plodin či zahrádkářům.
Chroust obecný je proto ve většině případů označován za škůdce, jelikož opětovná setba plodin nemusí odstranit problém, který brouci způsobují. Zahrádkáři by se proto měli vyhnout opětovnému vysazování plodin v chladných měsících. Larvy během chladnějších měsíců hibernují v hlubších vrstvách půdy. V tomto období je vhodné si zajistit postřik, který zabrání jejich množení, případně vývinu do stadia, kdy požírají kořeny rostlin.
Larvy chrousta obyčejného jsou schopny vytvářet tunely až do hloubky 1,5m a vadí jim vlhko. Za nejúčinnější techniku v boji proti těmto škůdcům zemědělci vyvinuly parazitické hlístice.
Mnoho druhů je odolných vůči vlhkému prostředí a málokterý druh larvy chrousta přežije dusot dobytka na půdě.
Jak na chrousta ekologicky?
Účinný prostředek LARVANEM–(Heterorhabditis megidis)
- Na přemnožené larvy chroustů, ale i larvy zobonosek.
- Parazitické hlístice, které Larvanem obsahuje, je dobré skladovat při teplotě 2- 6 ºC.
- Larvanem lze aplikovat různými způsoby. Nejúčinnější je postřik během večerních hodin, protože přípravek je odolný vůči UV záření.
- Nejúčinnější je postřik v obdobích měsíců srpen a září, kdy jsou larvy v prvním stadiu po vylíhnutí z vajíček. A v posledním stadiu larev, v měsících duben a květen, předtím než opustí půdu jako dospělci.
NovaFerm VIVA – Selektivně ničí škodlivý hmyz a nematody v půde, jako jsou napr. háďátka, drátovce, pandravy chroustů, osenice, můry, bázlivec kukuřičný, larvy motýlů, larvy ostatních brouuků, larvy a imága dvoukřídlovců, ploštice, mšicovité a iné.
