Připravili jsme projekt, který má pomoci k tomuto spojení
Stromy s námi žijí od nepaměti. Naši předkové si jich vážili a uctívali je. Věřili, že mají svého ducha a že celý svět je vzájemně propojený také prostřednictvím podzemního světa hub.
V lese můžeme nacházet zdroj duševní síly, který nám pomáhá měnit život k lepšímu. Když se naučíme les skutečně vnímat, můžeme si více uvědomit propojení stromů, rostlin, hub i nás samotných v jednom obrovském společenství života.
Velká část rostlin žije s houbami ve vzájemně prospěšném vztahu označovaném jako mykorhiza. Houbová vlákna jsou propojena s kořeny rostlin a pomáhají jim získávat vodu a některé živiny z půdy.
„I my máme kořeny a ty určitě nevyrostly z betonu.“
Proč je potřeba sázet stromy?
Před tisíci lety pokrývaly lesy mnohem větší část zemského povrchu než dnes. Postupným odlesňováním, rozšiřováním zemědělské půdy, měst a infrastruktury však mnoho původních lesních oblastí zmizelo a skutečně nedotčených lesů dnes zůstává jen malá část.
Staré stromy jsou přitom mimořádně důležitým životním prostorem. Jeden starý dub může poskytovat útočiště a potravu stovkám až tisícům druhů organismů, od hub a lišejníků přes bezobratlé až po ptáky a savce.
Stromy zároveň během fotosyntézy přijímají oxid uhličitý (CO₂), ukládají uhlík do své biomasy a uvolňují kyslík. Jejich skutečný přínos však není pouze v produkci kyslíku – ochlazují okolí, zadržují vodu, chrání půdu, vytvářejí stín a poskytují životní prostor celé řadě organismů.
Poznej, jak jsou stromy krásné, a pochopíš, jak moc tě potřebují.
Jak bude projekt probíhat v praxi?
Připravili jsme seznam dvanácti dlouhověkých stromů, které se mohou dožívat více než 300 let. Každý si tak může najít STROM, který je jeho duši a srdci blízký.
Semínko je potřeba nejprve zasadit doma, například za oknem, a postupně z něj vypěstovat mladý stromek. Po přibližně třech letech, až bude sazenice dostatečně silná a my budeme připraveni, bychom chtěli stromky společně vysadit do půdy.
Půda bude naše – bude to náš les, náš park. Návštěvníci z různých míst se budou moci přijít podívat a potěšit krásou stromů, které jsme společně vypěstovali.
Strom vypěstovaný ze semínka přímo u vás doma bude mít svůj vlastní příběh – příběh, jehož součástí budete i vy.
Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) pochází ze Severní Ameriky a patří mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans. Jejím nejdůležitějším hostitelem je ořešák královský (Juglans regia) a další druhy ořešáků.
V Evropě se tento nepůvodní škůdce postupně rozšířil do řady oblastí a v posledních letech dokáže způsobovat výrazné poškození úrody ořechů.
Typickým znakem napadení je postupné hnědnutí až černání zeleného oplodí, ve kterém se vyvíjejí larvy.
Jak poznáme vrtuli ořechovou?
Vrtule ořechová
Dospělá vrtule je drobná, nápadně zbarvená moucha. Má žlutavou hlavu, zelené oči, žlutohnědou až rezavou hruď s výraznou žlutou skvrnou a průsvitná křídla s charakteristickou tmavou kresbou.
Samci bývají menší než samice. Nohy jsou žlutohnědé až tmavší.
Vajíčka jsou bělavá, protáhlá až elipsovitá a přibližně 1 mm dlouhá. Larvy jsou beznohé, světlé a dorůstají přibližně 8–10 mm.
Po dokončení vývoje larvy opouštějí plody, padají na zem a kuklí se v půdě pod stromem. Ve stadiu kukly také přezimují.
Hnědé pupárium dosahuje délky přibližně 6 mm.
Vrtule ořechová má v našich podmínkách zpravidla jednu generaci za rok. Dospělci se objevují především během léta, jejich výskyt však může podle průběhu počasí pokračovat několik týdnů.
Jak vypadá napadený ořech?
K prvním příznakům přítomnosti vrtule patří drobné vpichy v zeleném oplodí, které vznikají při kladení vajíček.
V okolí místa vpichu se postupně objevují barevné změny. Oplodí začne:
hnědnout až černat,
měknout,
rozkládat se,
pevně ulpívat na skořápce.
Uvnitř napadeného oplodí můžeme nalézt světlé larvy vrtule. Po jejich odchodu zůstávají v dužnaté části oplodí chodbičky a rozměklá pletiva.
Při časném a silném napadení mohou být ořechy menší, scvrklé a mohou předčasně opadávat. Pokud k napadení dojde později, škoda se může soustředit převážně na oplodí a samotné jádro nemusí být výrazně poškozené.
Je však důležité nezaměňovat vrtuli s chorobami ořešáku. Podobné černání oplodí mohou způsobovat například bakteriální nebo houbová onemocnění. Proto je vhodné diagnózu potvrdit nálezem larev nebo monitoringem dospělců.
Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.
1. Odstraňujte napadené oplodí a spadané ořechy
Jedním z nejdůležitějších kroků je pravidelně sbírat napadené a předčasně spadané plody.
Larvy po dokončení vývoje opouštějí oplodí a přesouvají se do půdy, kde se kuklí. Pokud napadené plody odstraníme včas, můžeme snížit množství larev, které se dostanou do půdy a vytvoří další generaci.
Napadený rostlinný materiál není vhodné nechávat volně pod stromem ani ukládat do běžného otevřeného kompostu.
2. Udržujte vzdušnou korunu stromu
Důležité je také pravidelné prosvětlování koruny vhodně provedeným řezem.
Vzdušnější koruna usnadňuje kontrolu plodů, umístění lapačů i případnou aplikaci ochranných přípravků. Řez je však nutné provádět ve vhodném období a s ohledem na zdravotní stav stromu.
3. Ošetření půdy pod korunou
Protože vrtule přezimuje ve stadiu kukly v půdě, má velký význam také péče o prostor přímo pod korunou stromu.
Jednou z biologických možností je využití entomopatogenních hlístic, například Steinernema feltiae – ENTONEM. Při jejich použití je zásadní dodržet podmínky uvedené výrobcem – především vhodnou teplotu a dostatečnou vlhkost půdy.
Hlístice lze aplikovat zálivkou na půdu v období, kdy jsou podmínky vhodné pro jejich aktivitu.
Další možností biologické práce s půdou mohou být přípravky obsahující entomopatogenní houbu Beauveria bassiana – BORA, pokud je konkrétní výrobek určen pro dané použití.
U biologických přípravků vždy platí, že účinnost výrazně závisí na správném načasování, teplotě, vlhkosti a způsobu aplikace.
4. Zakrytí půdy pod stromem
Z mechanických způsobů ochrany lze využít zakrytí půdy pod korunou vhodnou fólií nebo textilií ještě před očekávaným líhnutím dospělců.
Cílem je omezit možnost, aby se dospělé vrtule po vylíhnutí z kukel dostaly z půdy do koruny stromu.
Zakrytí musí pokrývat dostatečně velkou část plochy pod korunou a musí být provedeno včas.
5. Žluté lepové lapače
Během sezóny je vhodné umístit do koruny stromu žluté lepové lapače určené k monitoringu vrtulí.
Žluté lapačepomáhají především zjistit, kdy začíná nálet dospělých jedinců.
Podle velikosti koruny lze rozmístit několik lapačů a pravidelně je kontrolovat. Jakmile se lepová plocha zaplní hmyzem, nečistotami nebo ztratí lepivost, je třeba ji vyměnit.
Lepové desky nejsou samy o sobě spolehlivým řešením silného napadení, ale představují velmi důležitý nástroj pro správné načasování dalších opatření.
6. Ochrana proti dospělcům
Cílem případného ošetření koruny je zasáhnout dospělé vrtule ještě předtím, než samice nakladou vajíčka do oplodí.
V pěstitelské praxi se využívají také návnadové systémy kombinující atraktant s vhodným přípravkem na ochranu rostlin.
V minulosti se používala například kombinace Spintor+ Combi-protec. U takových postupů je však mimořádně důležité ověřit, zda je konkrétní přípravek aktuálně registrován a povolen pro danou plodinu, škůdce a způsob použití.
Termín ošetření se nemá řídit pouze kalendářem. Mnohem přesnější je sledovat výskyt dospělců na lepových lapačích a podle něj určit začátek ochrany.
Pokud je nutné aplikaci opakovat, vždy dodržujte etiketu přípravku, maximální počet aplikací, interval mezi ošetřeními a ochrannou lhůtu.
Nejdůležitější je přerušit životní cyklus škůdce
U vrtule ořechové je velmi důležité pracovat s celým jejím životním cyklem.
Na podzim a během sklizně odstraňujeme napadené plody a oplodí. V půdě se snažíme snížit množství přezimujících kukel. Před začátkem letu dospělců rozmístíme monitorovací lapače a během sezóny podle skutečného výskytu škůdce volíme další opatření.
Právě kombinace několika postupů může dlouhodobě snížit množství vrtulí pod stromem a tím i rozsah poškození úrody v následujících letech.
Dobrá zpráva na závěr
Zdravý ořech v černém oplodí s výskytem larev vrtule.
Ani černé oplodí nemusí automaticky znamenat znehodnocené jádro ořechu.
Pokud vrtule napadne plod později, mohou larvy poškodit především dužnaté oplodí, zatímco skořápka a jádro zůstanou v pořádku.
Proto se vyplatí napadené ořechy po sklizni zkontrolovat, oplodí odstranit a posoudit stav samotného ořechu. Mezi plody s černým oplodím se mohou nacházet i takové, jejichž jádra jsou zdravá, chutná a dobře využitelná.
Agro Kruhy představují revoluční způsob pěstování, který podle všeho umožňuje uživit rodinu produkcí organické zeleniny – a to bez zbytečně namáhavé a neefektivní práce.
I malá změna v přírodě, pokud je zavedena plošně a dlouhodobě, může způsobit zásadní následky. Každý zásah vyvolává další reakce – změna plodí následek, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. Jedna úprava krajiny navazuje na další a postupně se spouští koloběh procesů, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu našeho života i života našich dětí. Přečtěte si více
Záhada mizejících včel. Tento dokument i realita kolem nás mluví jasnou řečí. Včely hynou v důsledku intenzivního zemědělství a pesticidů používaných na polích, v sadech i v krajině kolem nás. Přečtěte si více
Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.
