Vošky

Mšice – Aphidinea

Mšice patří mezi nejčastější a nejnebezpečnější škůdce zahradních i pokojových rostlin. Tento savý hmyz se obvykle objevuje ve velkých koloniích, především na mladých výhonech a nových rostlinách. Díky bodavě-sacímu ústnímu ústrojí jsou mšice dokonale přizpůsobeny sání rostlinných šťáv, čímž rostliny výrazně oslabují.

V tomto článku se dozvíte, jak se mšic zbavit ekologicky a účinně, bez použití toxických chemických postřiků.

Několik druhů mšic může přenášet nemoci rostlin a to zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během vysávání jejích šťáv

Na celém světě existuje přibližně 4 000 druhů mšic. V malém množství obvykle nepředstavují pro rostliny vážný problém. Při silném napadení však dochází k parazitárnímu poškození, které se projevuje:

  • kroucením a deformací listů
  • vadnutím a žloutnutím
  • zpomalením růstu
  • celkovým snížením vitality rostlin

Silně napadené rostliny jsou navíc náchylnější k dalším chorobám.

Čtěte dále a zjistíte, jakým ekologickým postřikem a biologickými metodami lze mšice efektivně potlačit.

Jak mšice poznat?

  • Mšice jsou drobní jedinci dlouzí 1–4 mm
  • Mají měkké tělo hruškovitého tvaru
  • Zbarvení může být zelené, žluté, hnědé, červené nebo černé – podle druhu a potravy
  • Dospělé mšice jsou většinou bezkřídlé, ale při přemnožení se mohou objevit i okřídlení jedinci
  • Na hlavě mají dvě tykadla (antény)
  • Vylučují lepkavou sladkou tekutinu zvanou medovice, která:
    • přitahuje mravence
    • podporuje vznik černých plísní na listech

Důležité: Některé druhy mšic přenášejí virová a bakteriální onemocnění rostlin, která se do pletiv dostávají během sání šťáv.

Životní cyklus mšic

Na jaře se z přezimujících vajíček líhnou bezokřídlené samice, které bez oplození rodí živé nymfy. Ty velmi rychle rostou a už během několika dní se samy rozmnožují. Tento proces se opakuje několikrát a vede k explozivnímu nárůstu populace.

Mšice

Mravenci a mšice

Jakmile je kolonie příliš hustá, část nymf vyvine křídla a odlétá na nové hostitelské rostliny, kde zakládá další kolonie. Na konci léta a začátkem podzimu okřídlení jedinci produkují pohlavní generaci a samice kladou zimní vajíčka.

Mšice se dokážou šířit i pasivně pomocí větru a mohou být unášeny na velké vzdálenosti. Teplé a suché počasí jejich výskyt podporuje, zatímco extrémně horké léto jejich početnost omezuje.

Díky střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování a obrovskému reprodukčnímu potenciálu si mšice velmi rychle vytvářejí rezistenci vůči chemickým pesticidům.

Mšice a mravenci – nebezpečné spojení

Mravenci a mšice žijí v těsném vztahu. Mravenci si mšice doslova „chovají“ kvůli sladké medovici a aktivně je chrání před predátory. Pokud nevyřešíte výskyt mravenců, problém s mšicemi se bude neustále vracet.

Jakou biologickou ochranu použít proti mšicím?

V přirozeném ekosystému mají mšice mnoho nepřátel. Cílem ekologické ochrany je tyto predátory podpořit a využít:

  • Omezte nebo zcela vylučte používání chemických pesticidů
  • Snižte množství přezimujících mšic ve sklenících a zahradách
  • Umístěte žluté lepové destičkydo porostů pro monitoring i omezení výskytu
  • Preventivně aplikujte listové hnojivo BorOil, které:
    • zvyšuje výnos a kvalitu plodů
    • omezuje výskyt mšic, padlí, puklic, svilušek, štítenek a mer

Biologičtí nepřátelé a přípravky

  • Aphidius colemani– parazitická vosička
    • jedna samička dokáže parazitovat až 300 mšic
    • klade vajíčka přímo do těla mšic
  • NeemAzal – biologický insekticid
    • zastavuje příjem potravy během několika hodin
    • populace mšic se během několika dní zhroutí
  • Natura RockEffect
    • přírodní BIO koncentrát
    • účinný proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím
    • působí zejména v raných vývojových stádiích
  • Výluh z quassiového dřeva (Quassia amara)
    • obsahuje hořké látky quassin a neoquassin
    • má silné insekticidní účinky
  • Výluh z kopřivy
    • posiluje odolnost rostlin
    • působí proti mšicím i patogenním houbám
    • hotový přípravek najdete pod názvem Bioka Urtica

Další biologické přípravky naleznete v kategorii Biologická ochrana proti mšicím.

Nezapomínejte na mravence!

Pokud budou mravenci mšice dál chránit, problém se nevyřeší. Proto:

  • používejte lepové pásy na stromy
  • při silném výskytu likvidujte mraveniště
  • vykopávejte hnízda a ničte vajíčka (většina mraveniště je pod zemí)
  • postup opakujte, dokud se mravenci nepřestěhují

Při silném výskytu lze použít i prospěšné hlístice Steinernema feltiae (např. přípravek ENTONEM), po jejichž aplikaci se mravenci z daného místa stáhnou.