Předjarní postřik je důležitou prevencí proti různým chorobám a škůdcům, jako jsou houbová onemocnění, mechy, lišejníky nebo přezimující škůdci. Patří mezi nejdůležitější kroky v ochraně ovocných stromů, okrasných dřevin i révy vinné. Koncem zimy, ještě před začátkem jara, bychom měli začít s přípravou na novou pěstitelskou sezónu. Likvidace přezimujících škůdců je součástí celoroční ochrany ovocných a okrasných dřevin i vinic.
Pokud škůdce zasáhneme už ve stadiu vajíček nebo larev, tedy dříve, než stihnou způsobit větší škody, bude mít předjarní postřik nejlepší účinek.
Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.
Předjarní postřik při tvorbě listů
Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.
CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.
Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.
Jaký počet biologických postřiků je možný?
Před květem – Oroganic a CuproTonic.
Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.
Počet biologických postřiků
Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.
V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.
Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.
Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.
Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.
Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.
Ovocné stromy
U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.
Přípravky Vitisana HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.
Zelenina
U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.
Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.
Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.
Kdy postřikovat?
Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.
Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.
Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.
Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.
Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.
I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.
Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.
Jak bojovat proti škůdcům biologicky?
Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je takéRock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.
Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.
V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.
Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.
Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.
Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.
Jaké organické hnojivo do půdy použít?
Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.
Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivitalod slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.
Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.
Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.
Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorexs obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.
Co se škůdci v půdě?
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
Výhody a nevýhody si stručně shrneme.
Hlísticejsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.
Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.
Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.
Bakteriejsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.
U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.
Nepřímá ochrana
Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.
V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.
Nenahraditelná je také Cocanapři silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.
Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.
Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.
Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?
Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.
Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.
Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)
Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.
Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.
Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.
Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.
Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.
Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.
Pilatka švestková a pilatka žlutá
Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.
Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.
Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.
Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.
Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.
Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.
Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.
Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)
Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.
Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.
Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.
Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.
V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.
Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)
Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.
Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.
Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.
Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.
Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.
Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.
Pilatka rybízová (Nematus ribesii)
Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.
Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.
Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.
Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.
Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.
Pilatka angreštová
Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.
Pilatka angreštová přezimuje v půdě.
Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.
Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.
Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.
Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.
Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.
Patří mezi ně především obaleč jablečný(Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.
Dospělý motýl – obaleč jablečný
Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku
Preventivní opatření proti pilatkám
Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.
Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.
Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.
U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.
Biologická a ekologicky šetrná ochrana
Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.
Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.
Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.
Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.
Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.
U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.
V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.
Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.
Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.
Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.
NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
Mšice dokážou vytvářet početné kolonie velmi rychle. Za vhodných podmínek se totiž intenzivně rozmnožují a během krátké doby mohou osídlit velkou část rostliny. Proto je vhodné zasáhnout co nejdříve po objevení prvních kolonií, kdy je jejich regulace podstatně jednodušší.
NeemAzal je přírodní přípravek získávaný ze semen rostliny Azadirachta indica a používá se proti volně žijícím savým a žravým škůdcům.
List jabloně po 2 aplikacích přípravku NeemAzal.
Přípravek lze využít také proti mandelince bramborové, mšicím, molicím, roztočům a třásněnkám.
Mezi jeho hlavní vlastnosti patří:
vysoká účinnost,
bez nežádoucích reziduí,
možnost využití v biologicky zaměřené ochraně rostlin.
Biologický insekticid NeemAzalzastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během následujících dnů se jejich populace přestává dále vyvíjet a postupně kolabuje.
Cenově dostupnější alternativou je Rock Effect New, unikátní BIO koncentrát na bázi přírodních látek s insekticidními účinky. Působí proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím v jejich raném stadiu.
Další možností je Natura Saví škůdci, přípravek na bázi přírodních látek určený proti savým škůdcům. Doporučujeme jej používat především v případě, kdy listy ještě nejsou silně napadené mšicemi.
Před a po aplikaci neemového přípravku
Před aplikací přípravku NeemAzal.
Kolonie mšic mohou být ještě určitou dobu viditelné, jejich larvy se však již dále nevyvíjejí.
Mezi základní preventivní opatření patří především omezení nadměrného používání dusíkatých hnojiv. Příliš vysoké dávky dusíku podporují tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která jsou pro mšice atraktivní.
Při menším napadení je možné mšice z rostlin odstranit také silnějším proudem vody. V zahrádkářské praxi se proti nim používá také nízkotučné mléko nebo syrovátka, které se ředí přibližně v poměru 1 : 5, případně výluh z kopřivy dvoudomé.
Při domácí přípravě kopřivového výluhu je však třeba počítat s poměrně výrazným zápachem během louhování. Pokud se mu chcete vyhnout, lze použít již hotový produkt z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrby bílé (Salix alba), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a na melase – Bioka Urtica plus.
Další možnosti ekologické ochrany proti mšicím:
Do porostu umístěte žluté lepové destičky. Pomáhají zejména při sledování výskytu létajících škůdců a mohou částečně snižovat jejich počet.
Preventivně lze používat listová hnojiva s citrusovými terpeny, například BorOil, Floravita Citronebo Wetcit.
Ve sklenících je možné nasadit užitečného parazitoidaAphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Přirození nepřátelé mšic mají v zahradě důležité místo
Při ekologické ochraně rostlin není cílem pouze jednorázově odstranit mšice, ale také podpořit přirozenou rovnováhu v zahradě. Mšice jsou potravou mnoha užitečných organismů, například slunéček, zlatooček, pestřenek nebo parazitických vosiček.
Proto je vhodné omezit používání širokospektrálních insekticidů, které mohou spolu se škůdci ničit také jejich přirozené nepřátele. Při menším výskytu mšic často postačí včasný zásah, šetrné přípravky a podpora užitečného hmyzu.
Nejlepších výsledků obvykle dosáhneme kombinací prevence, pravidelné kontroly rostlin a včasného ekologického zásahu ještě před vytvořením početných kolonií.
Hoplocampa testudinea způsobuje tzv. ranou červivost jablek.
Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2–25 cm. Dospělci se mohou začít objevovat už koncem dubna, nejčastěji však na začátku května, tedy v období kvetení jabloní.
Krátce po vylíhnutí kladou samičky pomocí kladélka vajíčka do kališních lístků květů jabloní.
Z vajíček se po přibližně 6–20 dnech líhnou larvy.
Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. Později se na plodech vytvářejí typické zkorkovatělé jizvy. Takto poškozené plody však zpravidla neopadávají.
Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea
Jaké škody pilatka způsobuje?
Starší larvy vyžírají vnitřek plodů. Napadená jablka následně předčasně opadávají během června, zpravidla přibližně o jeden až dva týdny dříve než plody poškozené obalečem jablečným.
Jedna larva může během svého vývoje poškodit přibližně 3–4 plody.
Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí na zem ještě z plodů visících na stromě. Následně se zavrtají do půdy, kde přezimují.
Část larev může setrvat v diapauze i déle než jeden rok. Dospělci se pak objeví až v následující vegetační sezóně.
Praktická doporučení
Kultivace půdy pod stromy
Část přezimujících larev lze omezit šetrnou kultivací půdy pod korunami stromů.
Tím se mohou larvy dostat blíže k povrchu, kde jsou více vystaveny nepříznivým podmínkám a přirozeným nepřátelům.
Přirození nepřátelé pilatky
Populaci pilatky mohou přirozeně snižovat například:
entomopatogenní houby,
parazitoidi,
další užitečné organismy žijící v sadu.
Významným přirozeným nepřítelem je také parazitoid Lathrolestes ensator z čeledi lumkovitých (Ichneumonidae).
Pilatka jablečná i tento parazitoid pocházejí z Evropy. Po zavlečení pilatky do Severní Ameriky byl Lathrolestes ensator využit také jako prostředek biologické ochrany, protože pilatka zde před jeho introdukcí způsobovala významné škody.
Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).
Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.
Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.
Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.
Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.
Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.
Jaké škody způsobuje?
Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.
Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.
Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.
Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.
Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.
Jak poznat napadení?
Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.
Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.
Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.
Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.
Mšice (Dysaphis devecta)
Mšice (Dysaphis devecta)
Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.
Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.
Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.
Jabloň – biologická ochrana proti mšicím
Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:
přípravky na bázi Azadirachta indica – například NeemAzal T/S
Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.
Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.
Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.
Později během vegetace
Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.
Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:
Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
Quassia amara
NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody
Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:
FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody
Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.
Správná diagnostika škůdce vám může ve značné míře pomoci zachránit velkou část plodů. To, že jste na spodní straně listů našli mšice, nemusí znamenat, že si na listech nepochutnává také jiný škůdce, a naopak.
Často se setkáváme s názorem, že na postřik je již pozdě, případně že silně napadené nebo poškozené listy či plody je potřeba odstranit a zničit a s další ochranou počkat až do podzimu.
Pečlivého pěstitele však tato rada neuspokojí. Přesto chceme udělat vše pro to, abychom se škůdců zbavili a získali z úrody co nejvíce.
Některé druhy mšic mohou přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během sání rostlinných šťáv.
Nezapomínejte na podstatu problému – mravence
Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina stéká na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst černí na listech.
Pokud budou mravenci mšice na rostlině nadále chránit a přenášet, problém se nevyřeší. Proto při ochraně ovocných stromů použijte lepové pásy na stromy a při silném výskytu mravenců omezujte také jejich mraveniště.
Preventivně používejte listová hnojiva s citrusovými terpeny, jako jsou BorOil, Floravita Citro nebo Wetcit.
Ve sklenících můžete nasadit parazitoida Aphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Použijte biologický insekticid NeemAzal, který zastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během několika dní se populace dále nevyvíjí a postupně kolabuje. Cenově dostupnější variantou je Rock Effect new.
Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus)
Jakou biologickou ochranu použít proti zobonosce?
To, že vaše ovocné stromy napadla zobonoska, poznáte poměrně snadno. Na listech zanechává nepravidelně vykousané otvory.
Kromě toho, že zobonosky požírají listy rostlin, jejich larvy mohou napadat také kořeny rostlin, například rododendronů v parcích, třešní, ale i révy.
Vzhledem k tomu, že rostliny mohou v důsledku poškození kořenů chřadnout a odumírat, je vhodné použít biologické řešení v podobě přirozeného nepřítele.
Velmi účinnou ochranou proti larvám zobonosek jsou parazitické hlístice Larvanem. Tento biologický způsob ochrany rostlin se osvědčil především ve vlhkém prostředí, ve kterém jsou hlístice nejaktivnější. Jakmile hlístice zaznamená svou oběť, pronikne do ní přirozenými tělními otvory.
Důležité upozornění: Nejprve aplikujte parazitické hlístice proti zobonosce a až následující den pokračujte s postřiky proti mšicím.
Škvor obecný(lidově také ucholák, ušák nebo štipka) je drobný hmyz, se kterým se už pravděpodobně setkal každý z nás. Patří do řádu škvoři (Dermaptera) a často nás překvapí, když nečekaně vyběhne ze škvíry nebo úkrytu. Nejčastěji na něj narazíme při sklizni meruněk a broskví, ale ukrývá se také ve štěrbinách domů, pod cihlami, kameny nebo ve starém dřevě. Není výjimkou, že na nás vypadne i z trubek nebo jiných předmětů ponechaných na zahradě.Přečtěte si více
Mandelinka bramborová, známá také jako mandelinka obecná, je proslulá svou schopností rychle si vytvářet rezistenci vůči mnoha insekticidům. Právě proto je považována za jednoho z nejzávažnějších škůdců brambor a lilkovitých rostlin, zejména z pohledu biologické ochrany.
Bez včasného zásahu dokáže způsobit výrazné ztráty na úrodě a v krajních případech celé porosty zcela zničit.Přečtěte si více
Molice patří mezi obtížné škůdce rostlin, kteří si v průběhu let vytvořili rezistenci vůči mnoha syntetickým pesticidům. Právě proto je stále důležitější zaměřit se na biologické metody ochrany, které jsou účinné a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Níže naleznete přehled, jak molice rozpoznat a jak s nimi bojovat bez zbytečné chemie. Přečtěte si více
Mšice patří mezi nejčastější a nejnebezpečnější škůdce zahradních i pokojových rostlin. Tento savý hmyz se obvykle objevuje ve velkých koloniích, především na mladých výhonech a nových rostlinách. Díky bodavě-sacímu ústnímu ústrojí jsou mšice dokonale přizpůsobeny sání rostlinných šťáv, čímž rostliny výrazně oslabují.
V tomto článku se dozvíte, jak se mšic zbavit ekologicky a účinně, bez použití toxických chemických postřiků.Přečtěte si více
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
