Kategorie

Vinice

Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Vinice

Ekologicky proti mšicím

Ekologicky proti mšicím

Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.

Mšice dokážou vytvářet početné kolonie velmi rychle. Za vhodných podmínek se totiž intenzivně rozmnožují a během krátké doby mohou osídlit velkou část rostliny. Proto je vhodné zasáhnout co nejdříve po objevení prvních kolonií, kdy je jejich regulace podstatně jednodušší.

Přírodní neemový přípravek – NeemAzal

NeemAzal je přírodní přípravek získávaný ze semen rostliny Azadirachta indica a používá se proti volně žijícím savým a žravým škůdcům.

List jabloně po 2 aplikacích přípravku NeemAzal.

Přípravek lze využít také proti mandelince bramborové, mšicím, molicím, roztočům a třásněnkám.

Mezi jeho hlavní vlastnosti patří:

  • vysoká účinnost,
  • bez nežádoucích reziduí,
  • možnost využití v biologicky zaměřené ochraně rostlin.

Biologický insekticid NeemAzal zastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během následujících dnů se jejich populace přestává dále vyvíjet a postupně kolabuje.

Cenově dostupnější alternativou je Rock Effect New, unikátní BIO koncentrát na bázi přírodních látek s insekticidními účinky. Působí proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím v jejich raném stadiu.

Další možností je Natura Saví škůdci, přípravek na bázi přírodních látek určený proti savým škůdcům. Doporučujeme jej používat především v případě, kdy listy ještě nejsou silně napadené mšicemi.

Před a po aplikaci neemového přípravku

Před aplikací přípravku NeemAzal.

Kolonie mšic mohou být ještě určitou dobu viditelné, jejich larvy se však již dále nevyvíjejí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dávkování přípravku NeemAzal

PlodinaÚčelDávka na 10 l vody / 100 m3Ochranná lhůta
jádroviny (kromě hrušní)mšice, podkopníčci, nosatci, pilatky, minující škůdci, svilušky30 ml14 dní
okrasné rostliny*žraví a saví škůdci, minující škůdci37,5 mlAT
peckovinymšice, píďalka podzimní30 ml7 dní
borůvka, brusinka, rybíz, angrešt, bez černýmšice, píďalka podzimní30 ml7 dní

*polní podmínky, skleníky

NEAPLIKUJTE NA HRUŠNĚ!

Při používání přípravku vždy dodržujte aktuální návod k použití, povolené plodiny, dávkování a ochrannou lhůtu uvedenou na etiketě přípravku.

Jakou další biologickou ochranu použít proti mšicím?

Jak se zbavit mšic ekologicky

Mezi základní preventivní opatření patří především omezení nadměrného používání dusíkatých hnojiv. Příliš vysoké dávky dusíku podporují tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která jsou pro mšice atraktivní.

Při menším napadení je možné mšice z rostlin odstranit také silnějším proudem vody. V zahrádkářské praxi se proti nim používá také nízkotučné mléko nebo syrovátka, které se ředí přibližně v poměru 1 : 5, případně výluh z kopřivy dvoudomé.

Při domácí přípravě kopřivového výluhu je však třeba počítat s poměrně výrazným zápachem během louhování. Pokud se mu chcete vyhnout, lze použít již hotový produkt z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrby bílé (Salix alba), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a na melase – Bioka Urtica plus.

Další možnosti ekologické ochrany proti mšicím:

  • Do porostu umístěte žluté lepové destičky. Pomáhají zejména při sledování výskytu létajících škůdců a mohou částečně snižovat jejich počet.
  • Preventivně lze používat listová hnojiva s citrusovými terpeny, například BorOil, Floravita Citro nebo Wetcit.
  • Ve sklenících je možné nasadit užitečného parazitoida Aphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.

Přirození nepřátelé mšic mají v zahradě důležité místo

Při ekologické ochraně rostlin není cílem pouze jednorázově odstranit mšice, ale také podpořit přirozenou rovnováhu v zahradě. Mšice jsou potravou mnoha užitečných organismů, například slunéček, zlatooček, pestřenek nebo parazitických vosiček.

Proto je vhodné omezit používání širokospektrálních insekticidů, které mohou spolu se škůdci ničit také jejich přirozené nepřátele. Při menším výskytu mšic často postačí včasný zásah, šetrné přípravky a podpora užitečného hmyzu.

Nejlepších výsledků obvykle dosáhneme kombinací prevence, pravidelné kontroly rostlin a včasného ekologického zásahu ještě před vytvořením početných kolonií.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užitečný hmyz, Vinice, Zahrada

Sviluška ovocná – Panonychus ulmi

Sviluška ovocná

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.

Při pozorném prohlédnutí listů pomocí lupy je možné zaznamenat výskyt drobného, červeně zbarveného škůdce. K silnému přemnožení svilušky ovocné dochází zejména v období, kdy převládá suché a teplé počasí.

Škůdce přezimuje ve formě vajíček uložených v blízkosti pupenů a na větvích stromů. Na jaře, v období rašení, se z vajíček líhnou larvy, které zpočátku sají na pupenech a později na rozvíjejících se listech.

Během vegetace samičky kladou další vajíčka, z nichž se líhnou následující generace svilušek. V našich podmínkách se může během jedné sezóny vyvinout přibližně 5 až 6 generací škůdce. Koncem léta začínají samičky klást tzv. zimní vajíčka, která přečkávají nepříznivé období a představují základ populace pro následující rok.

Praktická doporučení

Snad nejdůležitější je harmonická a vyvážená výživa rostlin, především nepřehánět hnojení dusíkem. Nadbytek dusíku podporuje tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která mohou být pro některé škůdce příznivější.

Podobně jako u jiných škůdců je i při výskytu svilušky vhodné důkladně zvážit používání přípravků na ochranu rostlin. K přemnožení svilušky často dochází právě tehdy, když používáním neselektivních insekticidů zničíme nejen škůdce, ale také jeho přirozené nepřátele.

Pozornost je potřeba věnovat také některým přípravkům proti chorobám, tedy fungicidům, například přípravkům na bázi síry. Při vyšších dávkách nebo příliš častém používání mohou negativně ovlivnit nejen svilušku, ale také jejího významného přirozeného nepřítele – dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Kromě dravého roztoče mohou populaci svilušky ovocné regulovat také další užitečné organismy, například slunéčko Stethorus punctillum, dravá ploštice Anthocoris nemorum, zlatoočky a další druhy užitečného hmyzu.

Proto je při ekologické ochraně vhodné podporovat přirozenou rovnováhu v sadu a vytvářet podmínky, ve kterých se mohou užitečné organismy dlouhodobě udržet.

Přirození nepřátelé svilušky ovocné

Nejdůležitějším přirozeným nepřítelem, který může významně omezovat výskyt svilušky ovocné, je:

  • dravý roztoč (Typhlodromus pyri)

Biologická ochrana proti Panonychus ulmi

Pro regulaci svilušky ovocné lze využít také přípravky nebo pomocné prostředky, které působí přímo na škůdce nebo podporují přirozenou odolnost rostlin:

Při přemnožení svilušky ovocné je jedním z nejlepších řešení introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento užitečný roztoč může při vhodných podmínkách dlouhodobě udržovat populace svilušek pod hranicí škodlivosti.

Kromě biologické ochrany lze využít také výše uvedené přípravky a listová hnojiva v různých kombinacích, vždy však podle návodu k použití a s ohledem na jejich možné působení na užitečné organismy.

Kdy proti svilušce ovocné zasáhnout?

Proti svilušce je nejlepší zasáhnout na začátku vegetace v době líhnutí larev, tedy přibližně v období od rašení do začátku kvetení jabloní. Právě mladá vývojová stadia jsou vhodným cílem včasně provedeného zásahu.

Dobře načasovaným předjarním postřikem je možné kromě dalších přezimujících škůdců výrazně omezit také množství přezimujících vajíček svilušky ovocné.

Z dlouhodobého hlediska je však nejvhodnější kombinovat včasné sledování výskytu škůdce, vyváženou výživu stromů, šetrné používání přípravků a především ochranu a podporu přirozených nepřátel svilušky.

Nemoci rostlin, Vinice, Zeleninové zahrady

Biologická ochrana révy vinné

Padlí révy vinné

Padlí révy vinné (Erysiphe necator Schw.; syn. Uncinula necator (Schw.) Burr; syn. Oidium tuckeri Berk.)

Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.

Na listech se postupně objevují světlé skvrny, které se vyznačují matným leskem. Postupem času se na napadených místech vytváří bílý povlak mycelia. Silně napadené listy postupně opadávají.

K primární infekci dochází brzy na jaře, kdy réva začíná rašit a mycelium napadá zdravá pletiva rostliny. Z těchto míst se choroba během vegetace dále šíří.

Rozvoj choroby podporují především suchá a teplá období. Optimální teplota pro klíčení je 24 až 28 °C. Chladné a deštivé počasí může mycelium smýt, a tím částečně omezit jeho další šíření. Také vysoké teploty nad 32 °C výrazně zpomalují rozvoj choroby a v mnoha případech jej mohou až zastavit.

Velmi důležité je včasné provedení zelených prací. V časnějších vegetačních fázích je vhodné provést částečné odlistění zóny hroznů.

Doporučené ošetření

První ošetření je vhodné provést v období rašení. Použijte přípravky na bázi síry v kombinaci s přípravkem BorOil v koncentraci 0,2 %. Pro správný účinek by měla teplota dosahovat minimálně 15 °C.

Další ošetření je vhodné provést těsně před kvetením přípravkem Folicit v koncentraci 0,4 % a bezprostředně po odkvětu kombinací PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + FerrumOil v koncentraci 0,2 %.

V závislosti na průběhu počasí je vhodné pokračovat v ošetření také v pozdějších vývojových fázích, až do období měknutí bobulí. Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOil v koncentraci 0,2 %, případně přípravek VitiSan.

Pokud se padlí objeví přímo na hroznech, použijte kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,6 % + Folicit v koncentraci 0,3 %.

Použít můžete také přípravek CoCana – kokosové mýdlo, který zlepšuje smáčivost, průnik a účinek ochranných přípravků. Přípravek lze využít také při silnějším napadení porostu révy padlím.

Peronospora révy vinné (Plasmopara viticola)

Biologická ochrana révy vinné – peronospora

Peronosporu způsobuje patogen Plasmopara viticola. Přenáší se větrem, deštěm a kapkami vody, přičemž dochází k primárním infekcím listů. Infekce vzniká především za deštivého a teplého počasí, pokud teplota během dvou dnů po dešti neklesne pod 10 °C.

Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.

Počátečními příznaky peronospory jsou kulaté, nažloutlé, olejovité skvrny na listech, které mohou mít různou velikost. Na spodní straně listů se vytváří bílý povlak. Napadené části listů po určité době hnědnou, nekrotizují a postupně odumírají.

Pokud se na listové ploše vytvoří větší množství skvrn, dochází k odumírání značné části listu, což má za následek zasychání a opadávání listů.

Je důležité upozornit, že bobule jsou k infekci náchylné především do stadia velikosti hrášku. S jejich růstem se citlivost k napadení postupně snižuje. Z hospodářského hlediska může napadení květenství a hroznů výrazně snížit výnos a v krajním případě způsobit až úplnou ztrátu úrody.

Doporučené ošetření

Mezi preventivní opatření proti peronospoře révy patří především provzdušnění porostu, výběr vhodné lokality pro založení vinice, včasné a důkladné odstraňování listů ze zóny hroznů a pěstování tolerantních odrůd.

Na základě mnoha výzkumů bylo zjištěno, že pokud se fungicidní přípravky aplikují těsně před vznikem nebo na začátku optimálních podmínek pro klíčení oospor, považuje se ošetření v tomto termínu za účinnou metodu ochrany révy před peronosporou.

  1. Imunofol 0,2 % (2,0 l/ha) + CuproTonic 0,2 % (2,0 l/ha) – ekologická ochrana.
  2. Chitopron 5 % v koncentraci 0,3 % + CuproTonic v koncentraci 0,2 %, případně CuproTonic v koncentraci 0,5 %. Ošetření se provádí před kvetením, během kvetení, po odkvětu a dále podle průběhu deštivého počasí.
  3. Přípravek Chitopron lze nahradit přípravky Memcomba, Altela nebo Alginure.

Ideální je tyto přípravky kombinovat s hnojivy Vermivital a Rokohumin.

Plíseň šedá – botrytida révy vinné (Botrytis cinerea Pers.)

Biologická ochrana révy vinné – plíseň šedá

Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.

Jednotlivé odrůdy révy vinné jsou k onemocnění různě citlivé. Mezi náchylné patří například Bouvierův hrozen, Dívčí hrozen, Müller-Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Šíření botrytidy podporuje deštivé počasí po odkvětu révy a teploty v rozmezí 18 až 21 °C. Riziko infekce zvyšuje také každé mechanické poškození bobulí, například kroupami, hmyzem nebo fyziologickým praskáním bobulí.

Doporučené ošetření

Ochranu révy proti plísni šedé a bílé hnilobě révy zpravidla zahajujeme současně s ochranou proti padlí a peronospoře. Ošetření se provádí ve fenofázi, kdy jsou bobule velké přibližně jako hrášek, případně před uzavíráním hroznů, aby se postřik dostal také ke třapině. Termín ošetření závisí na průběhu počasí a podmínkách vhodných pro šíření infekce.

Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOil v koncentraci 0,2 %, a to při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.

Další možností je mikrobiální přípravek NovaFerm® SIRIUS v koncentraci 1,2 %, který se aplikuje těsně po odkvětu, při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.

Použít lze také kombinaci HF-Mycol nebo Floravita SiO + VitiSan s přípravkem Wetcit.

Ideální je tyto přípravky kombinovat s hnojivy Vermivital a Rokohumin.


Úspěšná biologická ochrana révy vinné před padlím, peronosporou a plísní šedou je založena především na prevenci, správném načasování ošetření a pravidelném sledování počasí. Důležité je také včasné provedení zelených prací, provzdušnění porostu a důkladné ošetření zóny hroznů.

Vinič s mykorhíznymi hubami
Půdní mykorhíza, Vinice, Zahrada

Proč pěstovat vinnou révu s mykorhizními houbami?

Pěstování vinné révy s mykorhizními houbami je návratem k přirozeným principům, na kterých funguje příroda miliony let. Starajíce se o zahrady, parky, stromy, sady, lesy nebo vinice, často zapomínáme, že většina rostlin, které dnes pěstujeme, by bez mykorhizních hub vůbec nemohla existovat. Právě tyto houby umožnily rostlinám přejít z vodního prostředí na souš a dodnes tvoří zásadního partnera pro přibližně 90 % všech rostlin.Přečtěte si více

Close