Název kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je odvozen od charakteristického postavení prvního páru nohou, které připomíná modlitební postoj. Patří mezi nejužitečnější druhy hmyzu, se kterými se můžete v zahradě setkat. Není potřeba se jí obávat. Neškodí žádným plodinám, a naopak vám může pomoci v přirozeném boji proti škůdcům.
Při přesazování stromů nebo květin rostlina prochází stresovou situací. Ne vždy se musí dobře ujmout, přijmout nové prostředí nebo se přizpůsobit nové půdě.
Sázeli jsme živý plot, přibližně 22 kusů devítiletých smrků. Přestože jsme půdu před výsadbou stromů svědomitě pohnojili, některé z nich se nedokázaly dostatečně adaptovat. Většině sice pomáhalo deštivé počasí, ale některé stromy i přesto začaly výrazně vysychat.
Tecamin Max se doporučuje právě při zotavování rostlin ve stresových situacích. Pomáhá rostlině lépe zvládat zátěž a zároveň napomáhá transportu látek uvnitř rostliny.
Proces rašení nových výhonků začal být viditelný už třetí den po aplikaci přípravku.
Tecamin Max – biologický výživový přípravek
Dostupný v baleních: 100 ml, 250 ml, 1 l
S vysokou koncentrací L-aminokyselin rostlinného původu
Urychluje růst a vývoj plodin
Pomáhá rostlině zotavit se ve stresových situacích
Napomáhá transportu látek v rostlině
Biostimulant určený do růstové fáze s protistresovým účinkem
Aplikace přípravku
Vhodný pro použití u všech typů plodin.
Použít jej lze pro révu vinnou, obilniny, cukrovou řepu, zeleninu, ovoce, květiny a okrasné rostliny.
Použití hnojiva se doporučuje v průběhu celého vegetačního období.
Dávkování přípravku Tecamin Max
Pro listovou aplikaci používáme roztok s koncentrací 0,15–0,3 %.
Čerstvé produkty přírody ze zahrady přímo na stůl – to by si přál snad každý.
Křupavý salát, voňavá rajčata, aromatické bylinky nebo lahodné jahody a maliny. Chceme vnímat jejich vůni a chuť, dotýkat se jich a poznávat je.
Naše strava by měla být přírodní a přirozená.
K tomu, abychom dokázali pěstovat s minimem pesticidů nebo zcela bez nich, si můžeme pomoci několika způsoby. Inspirovali jsme se také zkušenostmi a výzkumem sester Brunsových.
Většina druhů zeleniny by měla pravidelně měnit své místo na záhonu, a to kvůli rozdílným nárokům na živiny, hospodaření s půdní zásobou živin a také kvůli omezení šíření některých chorob a škůdců.
Abychom střídání plodin zvládli úspěšně a bez zbytečných chyb, je vhodné vytvořit si konkrétní plán. Pomoci si můžeme například očíslovanými záhony.
Ve větších zahradách nebo jednoduše pro lepší přehled se může hodit také zahradní deník, do kterého si budete zaznamenávat:
termíny výsevu a výsadby,
datum a způsob zpracování půdy,
hnojení, zelené hnojení a mulčování včetně termínů,
práce na zahradě, například zalévání rostlinnými výluhynebo aplikaci listových hnojiv,
choroby a škůdce, kteří se na daném místě objevili,
Na čerstvě a dobře vyhnojený záhon vysazujeme jako hlavní kultury rostliny s vysokými nároky na živiny.
Patří sem například různé druhy zelí a další košťáloviny, brambory, okurky, dýně, pór, celer a rajčata.
V následujícím roce záhon pouze mírně přihnojíme, například zeleným hnojením nebo vyzrálým kompostem, a jako hlavní kulturu zvolíme plodinu se středními nároky na živiny.
Do této skupiny patří například česnek, cibule, červená řepa, ředkvičky, salát, špenát, černý kořen a kedluben.
Ve třetím roce přijdou na řadu rostliny s nižšími nároky na živiny. Před výsevem lze záhon podle potřeby přihnojit kompostem. Pokud máte půdu přirozeně bohatou na živiny, nemusí být další hnojení nutné.
Mezi méně náročné plodiny patří například hrách, fazole a některé druhy kořeninových a bylinkových rostlin.
Takové rozdělení je samozřejmě orientační. Skutečná potřeba hnojení závisí také na typu půdy, množství organické hmoty, předchozí plodině a celkové kondici záhonu.
Fytoncidy a smíšená kultura
Pojmem fytoncidy se tradičně označují biologicky aktivní látky rostlinného původu, které mohou být uvolňovány do okolního prostředí. Rostliny produkují celou řadu látek, jež mohou ovlivňovat mikroorganismy, hmyz nebo jiné rostliny v jejich bezprostředním okolí.
Mezi rostlinami tak může docházet k různým vzájemným vztahům.
Tyto vztahy lze využívat při plánování smíšených kultur a při přirozenějším způsobu pěstování.
Některé rostlinné látky mohou mít odpuzující, antimikrobiální nebo inhibiční účinek na určité druhy hmyzu, bakterií či hub. Proto se mohou vhodně zvolené rostliny používat jako součást podpory růstu a ochrany rostlin.
Správná kombinace pěstovaných druhů plodin může při vhodných podmínkách podpořit využití prostoru, vitalitu porostu a také výslednou úrodu.
Tvorba rostlinných ochranných a signálních látek souvisí také s celkovým zdravotním stavem rostliny a s podmínkami, ve kterých roste.
V praxi to znamená, že zdravá, biologicky aktivní půda s dostatkem organické hmoty a pestrým půdním životem vytváří lepší podmínky pro přirozené fungování rostlin.
Kdo si přeje proměnit svou zahradu v užitkový prostor fungující v souladu s přírodou, neměl by se snažit tento proces za každou cenu urychlovat. Mnohem důležitější je být trpělivý, důsledný a postupovat cílevědomě.
Časem se k tomu přidá radost z chutných potravin vypěstovaných vlastními silami a také uspokojení z práce ve vlastní zahradě.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
Mšice dokážou vytvářet početné kolonie velmi rychle. Za vhodných podmínek se totiž intenzivně rozmnožují a během krátké doby mohou osídlit velkou část rostliny. Proto je vhodné zasáhnout co nejdříve po objevení prvních kolonií, kdy je jejich regulace podstatně jednodušší.
NeemAzal je přírodní přípravek získávaný ze semen rostliny Azadirachta indica a používá se proti volně žijícím savým a žravým škůdcům.
List jabloně po 2 aplikacích přípravku NeemAzal.
Přípravek lze využít také proti mandelince bramborové, mšicím, molicím, roztočům a třásněnkám.
Mezi jeho hlavní vlastnosti patří:
vysoká účinnost,
bez nežádoucích reziduí,
možnost využití v biologicky zaměřené ochraně rostlin.
Biologický insekticid NeemAzalzastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během následujících dnů se jejich populace přestává dále vyvíjet a postupně kolabuje.
Cenově dostupnější alternativou je Rock Effect New, unikátní BIO koncentrát na bázi přírodních látek s insekticidními účinky. Působí proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím v jejich raném stadiu.
Další možností je Natura Saví škůdci, přípravek na bázi přírodních látek určený proti savým škůdcům. Doporučujeme jej používat především v případě, kdy listy ještě nejsou silně napadené mšicemi.
Před a po aplikaci neemového přípravku
Před aplikací přípravku NeemAzal.
Kolonie mšic mohou být ještě určitou dobu viditelné, jejich larvy se však již dále nevyvíjejí.
Mezi základní preventivní opatření patří především omezení nadměrného používání dusíkatých hnojiv. Příliš vysoké dávky dusíku podporují tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která jsou pro mšice atraktivní.
Při menším napadení je možné mšice z rostlin odstranit také silnějším proudem vody. V zahrádkářské praxi se proti nim používá také nízkotučné mléko nebo syrovátka, které se ředí přibližně v poměru 1 : 5, případně výluh z kopřivy dvoudomé.
Při domácí přípravě kopřivového výluhu je však třeba počítat s poměrně výrazným zápachem během louhování. Pokud se mu chcete vyhnout, lze použít již hotový produkt z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrby bílé (Salix alba), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a na melase – Bioka Urtica plus.
Další možnosti ekologické ochrany proti mšicím:
Do porostu umístěte žluté lepové destičky. Pomáhají zejména při sledování výskytu létajících škůdců a mohou částečně snižovat jejich počet.
Preventivně lze používat listová hnojiva s citrusovými terpeny, například BorOil, Floravita Citronebo Wetcit.
Ve sklenících je možné nasadit užitečného parazitoidaAphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Přirození nepřátelé mšic mají v zahradě důležité místo
Při ekologické ochraně rostlin není cílem pouze jednorázově odstranit mšice, ale také podpořit přirozenou rovnováhu v zahradě. Mšice jsou potravou mnoha užitečných organismů, například slunéček, zlatooček, pestřenek nebo parazitických vosiček.
Proto je vhodné omezit používání širokospektrálních insekticidů, které mohou spolu se škůdci ničit také jejich přirozené nepřátele. Při menším výskytu mšic často postačí včasný zásah, šetrné přípravky a podpora užitečného hmyzu.
Nejlepších výsledků obvykle dosáhneme kombinací prevence, pravidelné kontroly rostlin a včasného ekologického zásahu ještě před vytvořením početných kolonií.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.
Při pozorném prohlédnutí listů pomocí lupy je možné zaznamenat výskyt drobného, červeně zbarveného škůdce. K silnému přemnožení svilušky ovocné dochází zejména v období, kdy převládá suché a teplé počasí.
Škůdce přezimuje ve formě vajíček uložených v blízkosti pupenů a na větvích stromů. Na jaře, v období rašení, se z vajíček líhnou larvy, které zpočátku sají na pupenech a později na rozvíjejících se listech.
Během vegetace samičky kladou další vajíčka, z nichž se líhnou následující generace svilušek. V našich podmínkách se může během jedné sezóny vyvinout přibližně 5 až 6 generací škůdce. Koncem léta začínají samičky klást tzv. zimní vajíčka, která přečkávají nepříznivé období a představují základ populace pro následující rok.
Praktická doporučení
Snad nejdůležitější je harmonická a vyvážená výživa rostlin, především nepřehánět hnojení dusíkem. Nadbytek dusíku podporuje tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která mohou být pro některé škůdce příznivější.
Podobně jako u jiných škůdců je i při výskytu svilušky vhodné důkladně zvážit používání přípravků na ochranu rostlin. K přemnožení svilušky často dochází právě tehdy, když používáním neselektivních insekticidů zničíme nejen škůdce, ale také jeho přirozené nepřátele.
Pozornost je potřeba věnovat také některým přípravkům proti chorobám, tedy fungicidům, například přípravkům na bázi síry. Při vyšších dávkách nebo příliš častém používání mohou negativně ovlivnit nejen svilušku, ale také jejího významného přirozeného nepřítele – dravého roztoče Typhlodromus pyri.
Kromě dravého roztoče mohou populaci svilušky ovocné regulovat také další užitečné organismy, například slunéčko Stethorus punctillum, dravá ploštice Anthocoris nemorum, zlatoočky a další druhy užitečného hmyzu.
Proto je při ekologické ochraně vhodné podporovat přirozenou rovnováhu v sadu a vytvářet podmínky, ve kterých se mohou užitečné organismy dlouhodobě udržet.
Přirození nepřátelé svilušky ovocné
Nejdůležitějším přirozeným nepřítelem, který může významně omezovat výskyt svilušky ovocné, je:
dravý roztoč (Typhlodromus pyri)
Biologická ochrana proti Panonychus ulmi
Pro regulaci svilušky ovocné lze využít také přípravky nebo pomocné prostředky, které působí přímo na škůdce nebo podporují přirozenou odolnost rostlin:
Při přemnožení svilušky ovocné je jedním z nejlepších řešení introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento užitečný roztoč může při vhodných podmínkách dlouhodobě udržovat populace svilušek pod hranicí škodlivosti.
Kromě biologické ochrany lze využít také výše uvedené přípravky a listová hnojiva v různých kombinacích, vždy však podle návodu k použití a s ohledem na jejich možné působení na užitečné organismy.
Kdy proti svilušce ovocné zasáhnout?
Proti svilušce je nejlepší zasáhnout na začátku vegetace v době líhnutí larev, tedy přibližně v období od rašení do začátku kvetení jabloní. Právě mladá vývojová stadia jsou vhodným cílem včasně provedeného zásahu.
Dobře načasovanýmpředjarním postřikemje možné kromě dalších přezimujících škůdců výrazně omezit také množství přezimujících vajíček svilušky ovocné.
Z dlouhodobého hlediska je však nejvhodnější kombinovat včasné sledování výskytu škůdce, vyváženou výživu stromů, šetrné používání přípravků a především ochranu a podporu přirozených nepřátel svilušky.
Mravenci patří mezi běžné obyvatele našich zahrad. Řadíme je do čeledi mravencovitých (Formicidae) a jedná se o sociální hmyz, který žije v organizovaných koloniích. Jejich velikost se pohybuje od několika milimetrů až po několik centimetrů a jejich obydlí nazýváme mraveniště.Přečtěte si více
Ježek východní (bledý) Erinaceus roumanicus: patří mezi běžné obyvatele naší krajiny a vyskytuje se na celém území České republiky. Společně s ním zde žije i ježek západní (tmavý) – Erinaceus europaeus.Přečtěte si více
Krtek obecný (Talpa europaea) je drobný savec, který hraje v přírodě i na zahradě mnohem důležitější roli, než si většina lidí uvědomuje. Přestože bývá často považován za škůdce, ve skutečnosti patří mezi velmi užitečné pomocníky. Přečtěte si více
Ten pocit, když se člověk stará o své včely. Dělá všechno s radostí a láskou. Léčí je, přikrmuje, chodí je kontrolovat, pomáhá jim se zazimováním. Chrání je před sršni, myšmi, vosami, zavíječi i jinými včelami. Sbírá roje, když se vyrojí. Vytváří jim podmínky pro život – úly, které s péčí natře a připraví. Těší se na jejich jarní bzukot a netrpělivě očekává první jarní prolet. V zimě je chodí poslouchat, aby se ujistil, že jsou v pořádku.
Na našem území žije více než 900 druhů pavouků a dobrou zprávou je, že žádný z nich není pro člověka nebezpečný. Přestože z nich má mnoho lidí respekt, v zahradě hrají velmi důležitou roli jako přirození predátoři škůdců. Přečtěte si více
V důsledku nadměrného používání pesticidů dochází k dramatickému úbytku opylovačů, jako jsou včely, motýli, pestřenky i čmeláci. Ostatní druhy nestíhají tento pokles nahradit, a tak naše sady i zahrady přicházejí o úrodu. Bez opylení totiž nevznikají plody. Jak si s touto situací poradit? Jedním z přirozených a velmi efektivních řešení je podpora nebo chov čmeláků. Proč jsou čmeláci skvělou volbou a jak s nimi pracovat, se dozvíte v tomto článku.
Škvor obecný(lidově také ucholák, ušák nebo štipka) je drobný hmyz, se kterým se už pravděpodobně setkal každý z nás. Patří do řádu škvoři (Dermaptera) a často nás překvapí, když nečekaně vyběhne ze škvíry nebo úkrytu. Nejčastěji na něj narazíme při sklizni meruněk a broskví, ale ukrývá se také ve štěrbinách domů, pod cihlami, kameny nebo ve starém dřevě. Není výjimkou, že na nás vypadne i z trubek nebo jiných předmětů ponechaných na zahradě.Přečtěte si více
Zlatoočka obecná (Chrysopa carnea) patří mezi nejvýznamnější přirozené predátory škůdců v zahradě. Patří do čeledi síťokřídlých (Neuroptera) a dorůstá velikosti přibližně 6 až 10 mm. Má štíhlé tělo, průsvitná blanitá křídla s výraznou žilnatinou o rozpětí 2 až 3 cm, velké oči a dlouhá tykadla. Zbarvení bývá zelené, nahnědlé nebo skvrnité.Přečtěte si více
Berušky (lidově slunéčka, rod Coccinella) patří mezi nejznámější a nejužitečnější pomocníky v zahradě. Dorůstají velikosti přibližně 1 až 9 mm a jsou typické svým pestrým zbarvením – mohou být červené, oranžové, žluté, bílé i černé, často s charakteristickými tečkami. Larvy slunéček jsou protáhlé, šedomodré až černé se světlými skvrnami a na první pohled mohou připomínat malého „krokodýla“.Přečtěte si více
Typhlodromus pyri je účinný pomocník v boji proti škodlivým roztočům v ovocných sadech a vinicích. Pomáhá přirozeně regulovat jejich výskyt bez nutnosti chemických zásahů.
V praxi se často používá 
Pojmem fytoncidy se tradičně označují biologicky aktivní látky rostlinného původu, které mohou být uvolňovány do okolního prostředí. Rostliny produkují celou řadu látek, jež mohou ovlivňovat mikroorganismy, hmyz nebo jiné rostliny v jejich bezprostředním okolí.
Tvorba rostlinných ochranných a signálních látek souvisí také s celkovým zdravotním stavem rostliny a s podmínkami, ve kterých roste.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.
