Název kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je odvozen od charakteristického postavení prvního páru nohou, které připomíná modlitební postoj. Patří mezi nejužitečnější druhy hmyzu, se kterými se můžete v zahradě setkat. Není potřeba se jí obávat. Neškodí žádným plodinám, a naopak vám může pomoci v přirozeném boji proti škůdcům.
Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.
„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.
Někdo si řekne, že se obejde bez postřiků ovocných stromů. Raději v plodu narazí na nějakého „vetřelce“, protože má jistotu, že ovoce je co nejpřirozenější a bez zbytečných zásahů.
Někdy však může stačit malá pomoc v podobě podzimního a předjarního ošetření, která pomůže omezit přezimující zdroje infekcí a snížit tlak některých chorob a škůdců v další sezoně.
Některé choroby způsobují především estetické poškození plodů, například strupovitost. Jiné, jako monilióza, mohou výrazně znehodnotit úrodu a při opakovaném výskytu oslabovat zdravotní stav stromu.
Při pohledu na silně poškozené plody už není těžké pochopit, proč má smysl nezanedbávat ochranu stromů na jaře i na podzim, tedy alespoň dvakrát během roku podle skutečného zdravotního stavu a potřeby.
Správný čas na podzimní postřik
Někteří tento zásah označují jako preventivní, ale při pravidelném výskytu chorob se z něj může stát velmi důležitá součást péče o sad.
Jeho cílem je omezit výskyt hnilob, strupovitosti, kadeřavosti a dalších chorob ovocných stromů.
Podzimní postřik se nejčastěji provádí na přelomu října a listopadu, po opadu listí.
Důležité je sledovat předpověď počasí a zvolit období, kdy nehrozí déšť krátce po aplikaci, aby nedošlo ke smytí přípravku ze stromu.
Základ podzimního ošetření mohou tvořit přípravky s obsahem mědinebo síry, podle konkrétní plodiny, choroby a aktuálního povoleného použití.
Do postřiku lze podle potřeby přidat také pomocné a smáčivé látky pro lepší přilnavost, například FerrumOil, Wetcit, Agrovitala další.
Podzimní postřik na bázi mědi nebo síry lze podle potřeby kombinovat s přípravkem FerrumOil.
Likvidace zdrojů infekce
Zdroj infekce mechanicky odstraníme a rány po řezu ošetříme balzámem Dendrosan.
Důležité upozornění platí zejména při napadení stromů moniliózou, která se může udržovat v sadech prostřednictvím napadených plodů a dřeva.
Je nezbytné mechanicky odstranit všechny zdroje infekce, zejména takzvané moniliové mumie u jádrovin i peckovin.
Po řezu lze rány ošetřit balzámem Dendrosan, který je určen k ošetření poranění stromů, chrání ránu před vysycháním a podporuje její hojení.
Nahnilé plody, listy a napadené větve je potřeba bezpečně odstranit.
Nahnilé zbytky letošní úrody v korunách stromů i na zemi, stejně jako suché letorosty napadené moniliózou u meruněk, broskvoní, třešní a višní, je potřeba odstranit.
Neplatí to pouze pro uvedené druhy. Kontrolujte všechny ovocné stromy v okolí.
Nejbezpečnější je napadený materiál odstranit z pozemku. Tam, kde je to místně a právně možné, lze využít spálení; další možností je hluboké zakopání nebo jiný způsob likvidace, při kterém se patogen nevrací zpět do sadu.
Podobně je vhodné shrabat opadané listí a podle stupně napadení jej vhodně zlikvidovat.
Houby rodu Trichoderma obsažené v těchto přípravcích mohou působit antagonisticky vůči některým půdním patogenům a podporovat biologickou aktivitu půdy.
Nepřímá ochrana: Nedovolte, aby se půdní škůdci příliš přemnožili. Střídejte plodiny a pokud nejde o dokonale udržovaný anglický trávník, můžete v zahradě tolerovat i krtka. Ten se živí řadou půdních bezobratlých a může tak přirozeně ovlivňovat jejich počet.
Tiplice bahenní – k biologické ochraně lze využít vhodné entomopatogenní hlístice CAPSANEM.
Chroust obecný
Chroust obecný – proti larvám se používají hlístice rodu Heterorhabditis, například přípravky typu Larvanem, pokud odpovídají aktuálnímu doporučení pro daného škůdce.
Nosatec ovocný
Nosatec ovocný – v biologické ochraně lze využít hlístice rodu Heterorhabditis – Larvanem.
Drátovci
Drátovci– podle konkrétního druhu a podmínek se používají také vhodné entomopatogenní hlístice, například přípravky na bázi Steinernema feltiae – Entonem.
Podzimní ošetření jako součást celoroční péče
Podzimní postřik není samospasitelný a neměl by nahrazovat běžnou péči o strom.
Nejlepší výsledky přináší kombinace:
odstranění zdrojů infekce,
vhodně načasovaného řezu,
úklidu napadených plodů a listí,
biologické práce s půdou,
a podle potřeby také vhodně zvoleného podzimního postřiku.
Čím méně infekčního materiálu a přezimujících škůdců zůstane v sadu přes zimu, tím nižší může být tlak chorob a škůdců na jaře.
Ježek východní (bledý) Erinaceus roumanicus: patří mezi běžné obyvatele naší krajiny a vyskytuje se na celém území České republiky. Společně s ním zde žije i ježek západní (tmavý) – Erinaceus europaeus.Přečtěte si více
Krtek obecný (Talpa europaea) je drobný savec, který hraje v přírodě i na zahradě mnohem důležitější roli, než si většina lidí uvědomuje. Přestože bývá často považován za škůdce, ve skutečnosti patří mezi velmi užitečné pomocníky. Přečtěte si více
Na našem území žije více než 900 druhů pavouků a dobrou zprávou je, že žádný z nich není pro člověka nebezpečný. Přestože z nich má mnoho lidí respekt, v zahradě hrají velmi důležitou roli jako přirození predátoři škůdců. Přečtěte si více
V důsledku nadměrného používání pesticidů dochází k dramatickému úbytku opylovačů, jako jsou včely, motýli, pestřenky i čmeláci. Ostatní druhy nestíhají tento pokles nahradit, a tak naše sady i zahrady přicházejí o úrodu. Bez opylení totiž nevznikají plody. Jak si s touto situací poradit? Jedním z přirozených a velmi efektivních řešení je podpora nebo chov čmeláků. Proč jsou čmeláci skvělou volbou a jak s nimi pracovat, se dozvíte v tomto článku.
Škvor obecný(lidově také ucholák, ušák nebo štipka) je drobný hmyz, se kterým se už pravděpodobně setkal každý z nás. Patří do řádu škvoři (Dermaptera) a často nás překvapí, když nečekaně vyběhne ze škvíry nebo úkrytu. Nejčastěji na něj narazíme při sklizni meruněk a broskví, ale ukrývá se také ve štěrbinách domů, pod cihlami, kameny nebo ve starém dřevě. Není výjimkou, že na nás vypadne i z trubek nebo jiných předmětů ponechaných na zahradě.Přečtěte si více
Zlatoočka obecná (Chrysopa carnea) patří mezi nejvýznamnější přirozené predátory škůdců v zahradě. Patří do čeledi síťokřídlých (Neuroptera) a dorůstá velikosti přibližně 6 až 10 mm. Má štíhlé tělo, průsvitná blanitá křídla s výraznou žilnatinou o rozpětí 2 až 3 cm, velké oči a dlouhá tykadla. Zbarvení bývá zelené, nahnědlé nebo skvrnité.Přečtěte si více
Berušky (lidově slunéčka, rod Coccinella) patří mezi nejznámější a nejužitečnější pomocníky v zahradě. Dorůstají velikosti přibližně 1 až 9 mm a jsou typické svým pestrým zbarvením – mohou být červené, oranžové, žluté, bílé i černé, často s charakteristickými tečkami. Larvy slunéček jsou protáhlé, šedomodré až černé se světlými skvrnami a na první pohled mohou připomínat malého „krokodýla“.Přečtěte si více
Biodiverzita v krajině je dnes vážně ohrožena. Od poloviny 20. století dochází k výraznému úbytku druhové rozmanitosti rostlin i živočichů, a to především v důsledku intenzivního, velkoplošného a průmyslového hospodaření v krajině.Přečtěte si více
Typhlodromus pyri je účinný pomocník v boji proti škodlivým roztočům v ovocných sadech a vinicích. Pomáhá přirozeně regulovat jejich výskyt bez nutnosti chemických zásahů.
Kam mizí včely? Z výzkumů vyplývá, že konec lidstva může nastat ve chvíli, kdy vymizí všechny včely. Možná to zní jako přehnané tvrzení, ale skutečně bychom se měli bát? Než si na to odpovíme, pojďme si analyzovat tento znepokojivý jev.
