Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.

„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.

Trochu historie na úvod

Čáp bílý (Ciconia ciconia) patří mezi nejnápadnější a lidem nejbližší druhy ptáků. Právě proto se kolem něj v průběhu staletí vytvořilo mnoho legend a pověr. Nejznámější je bezpochyby příběh o dětech, které nosí čápi.

Jeden z oblíbených mýtů nás zavádí až do starověkého Řecka, do příběhu o pomstychtivé bohyni jménem Héra. Podle této pověsti Héra žárlila na krásnou královnu Geranu a proměnila ji v čápa. Zlomená Gerana se poté snažila získat zpět své dítě z Hériných spárů. Řekové si ji ve svých představách zobrazovali jako ptáka s roztaženými křídly, který ve velkém zobáku nese dítě zabalené v bílé peleríně.

Čáp bílý – charakteristika

  • Čáp bílý (Ciconia ciconia) je zástupcem čeledi čápovití (Ciconiidae). Čápi se vyskytují ve více rodech a druzích na rozsáhlých územích Eurasie, Afriky, Austrálie a Jižní Ameriky. V Severní Americe obývají pouze nejjižnější oblasti.
  • Jednotlivé druhy čápů jsou v různé míře vázány na vodu a dočasně vlhká stanoviště. Většina z nich žije alespoň v blízkosti mokřadů, jezer, říčních břehů nebo vlhkých luk, kde nacházejí dostatek potravy.
  • Čápi patří mezi středně velké až velmi velké ptáky. Jejich velikost se pohybuje přibližně od 75 cm u menších druhů až po 150 cm u největších zástupců, jako jsou některé druhy marabu. Hmotnost může dosahovat od 1 kg až po přibližně 9 kg.
  • Pro čápy jsou typické především dlouhé nohy, dlouhý krk a krátký ocas. Díky tomu jsou snadno rozpoznatelní i na větší vzdálenost.
  • Průměrná délka života čápů se pohybuje kolem 15 až 20 let. U kroužkovaných jedinců čápa bílého bylo prokázáno, že se mohou dožít až 33 let. V zajetí se čápi mohou dožívat ještě vyššího věku; uváděný rekord dosahuje až 48 let.

Jak je to vlastně se stěhováním čápů?

Čáp bílý (Ciconia ciconia) je nejznámějším druhem čápa v Evropě. Protože se proslavil především svými dlouhými tahy, může být překvapivé, že většina čápů ve skutečnosti mezi typické tažné ptáky nepatří.

Mnohé druhy zůstávají v blízkosti svých hnízdních oblastí a mimo období rozmnožování se pohybují jen na poměrně krátké vzdálenosti. Čáp bílý je však výjimkou – patří mezi výrazné dálkové tažné ptáky.

Aby se dostal do svých afrických zimovišť a na jaře se opět vrátil zpět do hnízdních oblastí, využívá při letu především teplé vzdušné proudy. Proto čápi nelétají přímo přes Středozemní moře, ale volí trasy kolem něj. Díky tomu mohou za rok nalétat až 20 000 km.

Cesta do zimovišť jim obvykle trvá přibližně jeden až jeden a půl měsíce. Let na jih začíná většinou od poloviny do konce srpna. Zpáteční cesta z Afriky startuje přibližně v polovině února a návrat do Evropy obvykle probíhá od začátku března do začátku dubna.

Strava čápa bílého

Při otázce, čím se čáp živí, si ho většina lidí představí se žábou v zobáku. Přestože jsou žáby v lidových představách považovány za hlavní potravu čápa bílého, ve skutečnosti tvoří jen menší část jeho jídelníčku.

Mnohem častěji se živí různými drobnými živočichy. Do jeho potravy patří především ryby, pulci, hadi, ještěrky, hraboši, krtci, křečci a také větší hmyz. Čápi bílí jsou známí i tím, že požírají kobylky, což může být pro zahrady i zemědělské plochy velmi užitečné.

Při lovu se čáp obvykle pohybuje pomalu a opatrně. Ke kořisti se přibližuje klidnými kroky a ve vhodném okamžiku zaútočí zobákem s překvapivou rychlostí.

Čáp bílý – hnízdění

Stavba nového hnízda často není nutná. Čápi obvykle využívají stejné hnízdo opakovaně každý rok. Přesto do něj každou sezónu přidávají nový hnízdní materiál, takže se hnízdo postupně zvětšuje a zpevňuje.

Hnízdo čápa bílého se skládá hlavně z větví a klacků. Často slouží také jako útočiště pro menší ptáky, kteří si na jeho okrajích staví vlastní hnízda. Tím zároveň přispívají k dalšímu zpevnění bocianího hnízda vlastním materiálem.

Od poloviny dubna snáší samice do hnízda obvykle 2 až 6 vajec. Zahřívat je začíná až ve chvíli, kdy snese předposlední vejce. Právě proto se poslední mládě líhne přibližně s dvoudenním zpožděním oproti ostatním sourozencům.

V případě nedostatku potravy bývá právě nejmladší a nejslabší mládě nejvíce ohrožené. V krajních případech může být z hnízda vyhozeno, aby měli silnější sourozenci větší šanci na přežití.

Na vejcích se střídají oba rodiče. Inkubace trvá přibližně 25 až 38 dní. Mladí čápi opouštějí hnízdo obvykle po 50 až 100 dnech, kdy jsou již dostatečně vyvinutí a schopní prvních samostatných letů.

Čáp bílý – jeho největším nepřítelem je člověk

Největším nepřítelem čápů je, bohužel, člověk. S úbytkem vlhkých luk, mokřadů a přirozených biotopů nacházejí čápi stále méně vhodných míst pro život i dostatek potravy.

Dalším vážným nebezpečím jsou dráty vysokého napětí, na kterých mnoho těchto krásných ptáků každoročně hyne. Velkým problémem je také používání chemických látek v zemědělství. Při hubení hmyzu a dalších drobných živočichů se jedy dostávají do potravního řetězce a čápi je mohou přijímat spolu se svou kořistí.

Ochrana čápů proto úzce souvisí s ochranou krajiny. Důležité je zachování mokřadů, vlhkých luk, remízků a pestré zemědělské krajiny, ve které mají čápi dostatek potravy i bezpečný prostor pro hnízdění.

Tip na dnešní program: sledování čápů

Chcete nahlédnout do života čápů na Slovensku? Díky online kamerám můžete sledovat vybraná čapí hnízda přímo z domova. Stačí navštívit web Bociany.sk – online sledování čapích hnízd a vyhledat konkrétní město nebo hnízdo.

Čáp bílý (Ciconia ciconia) je nejen symbolem štěstí, ale také důležitou součástí zdravé krajiny. Jeho přítomnost nám připomíná, jak významné jsou mokřady, vlhké louky, pestrá příroda a šetrné hospodaření bez zbytečné chemie. Pokud chceme, aby se čápi do našich obcí a zahrad vraceli i nadále, musíme jim zachovat bezpečné prostředí, dostatek potravy a vhodná místa k hnízdění.