Plody meruněk a broskví mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímé konzumace nabízejí široké možnosti využití v domácnosti i ve zpracovatelském průmyslu.
Správná volba stanoviště pro meruňky je důležitým opatřením, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje efektivitu pěstování. Meruňka se geneticky vyvíjela v klimatických oblastech s rychlým přechodem zimy do jara, bez výrazných teplotních výkyvů.
Při výběru stanoviště nesmíme zapomenout, že meruňky se lépe vyrovnávají se suchem než s přemokřenou půdou, i když na závlahu, hlavně v období dozrávání plodů, reagují velmi příznivě. Ze živin potřebují nejvíce draslík, fosfor a vápník.
Meruňky jsou poměrně náročné na půdu. Nejvhodnější jsou středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy s obsahem jílovitých částic do 40 %. Nejdůležitějším předpokladem je však vysoký obsah vzduchu v půdě.
Broskvoň, stejně jako meruňka, patří mezi teplomilné druhy s vysokými nároky na světlo. Vyžaduje lehké, hřejivé, živinami bohaté, hlinité až hlinitopísčité půdy s vyšším obsahem vápníku. Broskvoň je citlivá na nedostatek dusíku, hořčíku, železa, manganu a boru.
Rostliny působící proti houbovým a dalším chorobám
Pokud nechcete hned investovat do ekologických přípravků, máme pro vás několik osvědčených přírodních receptů proti houbovým chorobám a rostlinným škůdcům doslova za pár korun.
V případě potřeby si je můžete kdykoliv připravit ze surovin, které máte běžně doma. A když ne vy, dobrý soused určitě rád pomůže.
Pekařské droždí
Taková obyčejná kostka pekařského droždí může být v zahradě překvapivě užitečná. Kvasinky a další mikroorganismy pomáhají podporovat přirozenou ochranu rostlin proti některým chorobám.
Droždí zředěné vodou používali už naši předkové k ochraně okurek, jahod nebo rajčat před plísněmi. Zároveň se může využít i jako přírodní hnojivo, které podporuje vývoj kořenového systému a urychluje růst rostlin.
A pokud vám trochu drožďové směsi zůstane, můžete ji využít i mimo zahradu – například jako pleťovou masku proti drobným nedokonalostem pleti.
Na jaře se může česneková zálivka využít také k dezinfekci půdy. Česnek je známý svými přirozenými antimikrobiálními účinky a v zahradě patří mezi tradiční pomocníky při ochraně rostlin.
Kiwi, listy květáku, tymián a oregano
Plody kiwi, výtažek z listů květáku a oleje získané z tymiánu a oregana obsahují látky, které mohou pomáhat omezovat rozvoj plísně šedé.
Tyto rostlinné výtažky jsou zajímavé především tím, že působí šetrně a mohou být součástí přírodní prevence v zahradě.
Odvar z křenu selského
Odvar z křenu selského se používá proti moniliové chorobě peckovin a jádrovin.
Křen obsahuje výrazné přírodní látky, které mají silné aroma a mohou pomáhat při ochraně rostlin před některými houbovými chorobami.
Výtažek z máty peprné, saturejky nebo tymiánu
Výtažky z máty peprné, saturejky nebo tymiánu mohou významně snižovat napadení rostlin nádorovitostí kořenů u rostlin z čeledi brukvovitých.
Tyto byliny mají přirozeně silné aromatické látky, které jsou v přírodní ochraně rostlin velmi cenné.
Když se vám nechce připravovat domácí výluhy
Pokud se vám nechce doma míchat vlastní výluhy a odvary, náš e-shop je vám kdykoliv k dispozici. Stačí zadat název plodiny, škůdce nebo choroby a vhodný ekologický přípravek najdete rychle a jednoduše.
Předjarní postřik je důležitou prevencí proti různým chorobám a škůdcům, jako jsou houbová onemocnění, mechy, lišejníky nebo přezimující škůdci. Patří mezi nejdůležitější kroky v ochraně ovocných stromů, okrasných dřevin i révy vinné. Koncem zimy, ještě před začátkem jara, bychom měli začít s přípravou na novou pěstitelskou sezónu. Likvidace přezimujících škůdců je součástí celoroční ochrany ovocných a okrasných dřevin i vinic.
Pokud škůdce zasáhneme už ve stadiu vajíček nebo larev, tedy dříve, než stihnou způsobit větší škody, bude mít předjarní postřik nejlepší účinek.
Co můžeme udělat, abychom úrodu ochránili před mrazem?
V posledních letech se pozdní jarní mrazy stávají téměř pravidlem. Často si myslíme, že zima už definitivně skončila, přijde duben nebo květen – a náhle udeří jarní mráz.
V období vegetačního klidu nejsou mrazy pro rostliny tak nebezpečné jako právě pozdní jarní mrazy. Ty představují velké riziko zejména pro rozkvetlé ovocné stromy. Stromy a rostliny se už probouzejí k životu, míza v pletivech proudí a některé druhy jsou dokonce v plném květu.
Jarní mrazy nedokážeme nikdy přesně předvídat, a proto mohou naši úrodu nenávratně poškodit. Přestože neexistuje zcela spolehlivý způsob, jak zabránit namrznutí rostlin, máme k dispozici několik opatření, která mohou škody výrazně zmírnit.
Zdravá rostlina = odolnější rostlina
Zdravé rostliny v dobrém fyziologickém stavu mají vyšší mrazuvzdornost. Proto je důležité udělat vše pro to, aby nebyly zbytečně vyčerpané nebo oslabené.
Základem je především správně provedený řez, vyvážená výživa, dostatečná závlaha, vhodná ochrana rostlin a také rozumná regulace růstu a plodnosti.
Nejnáročnějšími ovocnými druhy na teplo jsou meruňky a broskvoně. Následují kdouloně, třešně a ořešáky. Méně náročné jsou lísky, hrušně, slivoně, višně, jabloně a z drobného ovoce zejména červený a bílý rybíz, angrešt a maliny.
V ochraně proti mrazům rozlišujeme dvě základní metody: pasivní, tedy preventivní opatření, a aktivní opatření, která se používají přímo při hrozícím mrazu.
Pasivní preventivní metody ochrany proti mrazu
Citlivost rostlin na mráz ovlivňuje více faktorů – především druh rostliny, stanoviště, průběh teplot, aktuální počasí a výživa. Riziko poškození mrazem můžeme výrazně snížit už správným výběrem lokality.
Nevhodné jsou zejména mrazové kotliny, terénní prohlubně, vyvýšená údolí a rovinné polohy, kde se může hromadit studený vzduch. Vhodnější je výsadba na vyvýšená stanoviště a svahy, kde nehrozí tak výrazné proudění a usazování těžkého mrazivého vzduchu.
K omezení proudění ledového vzduchu může pomoci také dvou- až třímetrový pás keřů, který vytvoří přirozenou ochrannou bariéru.
Důležitá je i správná volba odrůd. Rané odrůdy obvykle dříve kvetou, a proto bývají pozdními jarními mrazy ohroženy více. Do rizikových poloh, zejména do kotlin a chladnějších oblastí, je vhodné vybírat pozdě kvetoucí odrůdy.
Velmi důležitou roli hraje také hnojení. Především fosfor a draslík mají pozitivní vliv na fyziologický stav rostlin a jejich odolnost vůči stresu. Naopak vyšší dávky dusíku mohou odolnost rostlin proti mrazu snižovat, protože podporují bujný, měkký růst citlivější k poškození.
TECAMIN je vhodný pro posílení rostlin v období intenzivního růstu, před kvetením i v době nasazování plodů. V souvislosti s pozdními jarními mrazy má význam zejména jako součást preventivní péče, která pomáhá udržet rostliny v dobrém fyziologickém stavu.
Chitopron je přípravek na ochranu rostlin – elicitor, který podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. Má fungicidní a baktericidní účinek a pomáhá rostlinám lépe reagovat na stresové situace, včetně nepříznivých podmínek v období jarní vegetace.
Aktivní metody ochrany proti mrazu
Překrytí netkanou textilií
Nejjednodušší formou ochrany před mrazem je překrytí rostlin netkanou textilií, slámou nebo slaměnými rohožemi. U menších stromků může pomoci také zakrytí jutovinou, starým prostěradlem nebo jiným podobným materiálem, který propouští vzduch.
Korunu malých stromků je možné volně vyplnit zmačkanými novinami, slámou nebo dobře vysušenou nehnijící trávou a následně ji obalit například balicím papírem. Materiál však nesmí být příliš stlačený, aby kolem rostliny zůstal vzduchový prostor.
Stejné metody překrývání lze využít také při ochraně záhonů. Na záhony je možné použít netkanou textilii, slámu, slaměné rohože nebo také jehličí.
Ochrana zavlažováním
Tento způsob patří mezi nejspolehlivější metody ochrany proti pozdním jarním mrazům.
Jemné kapky vody neustále zvlhčují povrch dřeva, pupenů a květů. Proti mrazu lze zavlažovat dvěma způsoby – pod korunou nebo nad korunou. Nejčastěji používaným a nejúčinnějším způsobem je zavlažování nad korunou, při kterém se využívá teplo uvolňované při přeměně vody na led.
Při krystalizaci vody z 0 °C vody na 0 °C led vzniká teplo, které pomáhá chránit rostlinná pletiva před promrznutím. Tato metoda může ochránit úrodu přibližně až do teploty −7 °C.
Je však nutné zohlednit vzdušnou vlhkost, pohyb vzduchu, správné dávkování vody i vhodný okamžik ukončení zavlažování. Voda musí rostlinu souvisle pokrývat. Pokud se zavlažování ukončí příliš brzy, může naopak dojít k poškození.
U větví obalených ledem hrozí jejich lámání, proto je vhodné je podle potřeby podepřít. Výhodou této metody je nízká náročnost na ruční práci a poměrně příznivé náklady v poměru k účinnosti.
V minulosti bylo běžným a důležitým opatřením bělení kmenů ovocných stromů před zimou pomocí vápenného roztoku.
V předjarním období dochází k velkým rozdílům mezi denními a nočními teplotami. Kvůli prudkým výkyvům může kůra stromů praskat a odlupovat se. Kmeny proto bílíme ve dnech bez mrazu, zejména v lokalitách, kde je poškození kůry časté.
Vápenné mléko pomáhá omezit mrazové poškození kůry a může také zpomalit předčasné rašení časně kvetoucích odrůd, které by následně mohly být poškozeny jarními mrazy.
Tip: Jak připravit vápenné mléko
Vápenné mléko připravíme smícháním 2 kg hašeného vápna s 10 litry vody. Natíráme jím kmeny stromů a silné kosterní větve.
Nátěr chrání nejen před mrazem a slunečními paprsky, ale zároveň omezuje také růst mechů a lišejníků na kůře stromů.
Při polním vytápění se k ro stlinám přímo nebo nepřímo přivádí teplý vzduch. Přenos tepla probíhá sáláním, prouděním a vedením tepla.
Pomocí polního vytápění lze v zásadě zajistit ochranu proti různě silným jarním mrazům. Rozhodující je především množství dodané energie. Při vytápění zářiči je spotřeba energie vysoká, nejčastěji se jako zdroj energie využívá plyn.
Výhodou této metody je možnost automatizace, a tím i nižší náklady na pracovní sílu. Na druhé straně jsou však investiční náklady i náklady na energii poměrně vysoké. Vytápění zářiči je navíc dobře použitelné hlavně za bezvětří.
U nás jsou známé především parafínové protimrazové svíce, které se využívaly například ve Francii při ochraně sadů. Protimrazová svíce je plechová nádoba naplněná parafínem a vybavená knotem, který lze v případě potřeby rychle zapálit.
Díky praktickým rozměrům a jednoduchému použití se svíce dají snadno rozmístit kolem stromů. Hoří přibližně 8 hodin. Jde o účinný způsob ochrany, vzhledem k vyšším nákladům je však vhodný především pro menší zahrady nebo menší výsadby.
Nastýlání
Nastýláním materiálů, jako jsou papír, karton, sláma, rákos, sisalová tkanina, plastová fólie nebo pěna, omezíme vyzařování tepla z půdy.
Zejména během jasných nocí lze touto metodou zvýšit teplotu vzduchu v přízemní vrstvě přibližně o 2–3 °C. Metoda je však poměrně pracná a nákladná, proto se ve větších výsadbách běžně nepoužívá.
Zamlžování vzduchu
V minulosti se proti mrazům používalo také vytváření kouře spalováním různých materiálů, například slámy nebo větví, které se udržovaly ve vlhkém stavu. Vzniklý kouř s obsahem vodní páry pomáhal omezit vyzařování tepla z půdy a zpomaloval ochlazování vrstvy vzduchu nad povrchem.
Z důvodu ochrany životního prostředí se však tato metoda v současnosti nedoporučuje používat.
Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.
Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.
Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.
Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.
Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofolnebo Chitopron 5 %.
Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.
Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.
U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.
Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti
S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.
Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.
Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.
Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.
Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.
Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.
Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.
Ekologická ochrana ořešáku královského
V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.
Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.
Nový škůdce ořešáku královského
Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).
Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.
Vrtule ořechová
Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.
Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.
Obaleč jablečný
Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.
Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.
Na co nezapomenout
Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.
Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.
Biologické řešení
Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.
V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.
Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.
V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOilspolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonicnebo Kocide 2000.
Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).
Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.
Z morfologického hlediska řadíme čerešně a višně do skupiny červených peckovin. Čerešně patří mezi první jarní ovoce a dozrávají po dobu přibližně 8 týdnů. Barva plodů může být žlutá, oranžová, červená, tmavě červená až černá. Konzumují se jako stolní ovoce, ale využívají se také ke konzervování, výrobě destilátů, ovocných vín nebo k dalšímu průmyslovému zpracování.
Intenzivní sady čerešní se pěstují v nadmořské výšce 200–400 m s průměrnou roční teplotou nad 7,5 °C. Nesnášejí polohy se studenými půdami a prudkými teplotními rozdíly. Půda by měla obsahovat dostatečné množství vápníku, který peckoviny potřebují více než jádroviny.
Čerešně nevysazujeme na místa s tendencí k častému hromadění vody, protože po dlouhotrvajících deštích dochází k praskání plodů a následnému napadení moniliózou.
Mezi jednotlivými odrůdami nebo skupinami se často vyskytuje intersterilita, proto je výhodné vysadit kombinaci alespoň dvou různých odrůd.
Nejčastějšími opylovači jsou včely, hlavně proto, že v období kvetení bývají jediným hmyzem zastoupeným ve větším množství.
Čerešně a višně – choroby
Skvrnitost listů čerešně /Blumeriella jaapii/
Na horní straně listové čepele se objevují vínově červené, kulaté, zpočátku neohraničené skvrny velké 1–2 mm. Na rubu listu jsou skvrny menší, ohraničené, hnědočervené až hnědé. Vytváří se bělavý až světle růžový povlak.
U náchylných odrůd višní dochází při předčasném opadu listů k nepříznivému ovlivnění kvality a množství úrody, diferenciace květních pupenů i vyzrávání dřeva.
Blumeriella jaapii
Dírkovitost listů neboli klasterosporióza /Stigmina carpophila syn. Clasterosporium carpophilum/
Způsobuje ji houba, která se objevuje na listech. Hostitelskými rostlinami jsou čerešeň, slivoň, broskvoň, meruňka a mandloň.
Zpočátku jsou patrné pouze skvrny oválného až kulatého tvaru s průměrem maximálně 5 mm. Jsou zbarvené tmavě fialově, střed bývá světlejší. Při delším působení patogenu dochází k hnědnutí až zasychání skvrn. Pokud jsou listy silně napadené, předčasně opadávají.
Největším zdrojem infekce jsou opadané nemocné listy a větvičky. Šíření choroby nejvíce podporuje vlhké počasí.
Největší škody způsobuje na plodech a listech, čímž oslabuje celý strom. Dřevo nevyzrává a rostlina je méně odolná vůči mrazům.
Napadené mohou být květy, letorosty, větve i plody. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. Listy, případně letorosty, vadnou a spolu s postiženými větvemi zasychají. Na postižených místech se často vyskytuje klejotok.
K napadení plodů dochází v období dozrávání a zralosti, nejčastěji však po poranění. Nejprve vznikají na plodech měkká hnědnoucí místa, která se rychle rozšiřují, až zasáhnou celý plod.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Prunus necrotic ringspot virus
Zhoubná rakovina čerešně /Petunia asteroid mosaic virus/
Na mladých letorostech čerešní a višní se objevují podélné, různě velké nekrózy. Letorosty zastavují růst, ohýbají se a od vrcholu odumírají, zatímco bazální část zůstává zdravá.
V následujících letech vyrůstají nové zdravé letorosty ze spodních zdravých oček. Poškození se každoročně opakuje. Přírůstky jsou krátké a dochází k typickému vodorovnému prodlužování větví.
V místech odumírání vznikají rakovinné uzly až tumory, dochází k nekrózám, odlupování kůry a obvykle také k silnému klejotoku.
Petunia asteroid mosaic virus
Další virové choroby čerešně a višně
Puchrovitost čerešně /Taphrina cerasi/
V napadených korunách stromů můžeme pozorovat tvorbu čarodějných metel, což je nejčastější příznak tohoto onemocnění. Nápadné jsou hlavně po opadu listů. Mohou být vzpřímené nebo převislé.
Listové pupeny na čarodějných metlách raší dříve a jsou nápadně olistěné už během kvetení stromů. Na napadených výhonech se netvoří květní pupeny, a pokud se vytvoří, zasychají a opadávají.
Napadené listy jsou světlezelené, žlutočervené až červené a zkadeřené. Jsou menší a silnější. Na spodní straně se vytváří růžový povlak vřecek. Listy rychle černají a zasychají.
Bílé beznohé larvy, před kuklením dlouhé přibližně 6 mm, způsobují červivost čerešní. Dospělí jedinci se vyznačují žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá s výraznou žlutou skvrnou. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky.
K základním příznakům přítomnosti škůdce patří vpichy na slupce, které vznikly po kladení vajíček. Vrtule třešňová je nejvážnějším škůdcem čerešní. Často bývají napadeny téměř všechny plody. Přednostně jsou napadány sladké odrůdy, více ohrožené jsou pozdní čerešně.
Několik druhů mšic může přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během vysávání rostlinných šťáv.
Mšice jsou drobní jedinci dlouzí 1–4 mm. Mají měkké tělo hruškovitého tvaru. Mohou být zelené, žluté, hnědé, červené nebo černé, v závislosti na druhu a potravě.
Dospělé mšice jsou bezkřídlé, některým z nich však mohou vyrůst i křídla, hlavně pokud je jejich populace výrazně vysoká. Na špičce hlavy mají dvě tykadla podobná anténám.
Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina kape na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst plísní na listech.
Housenice pilatky třešňové typicky skeletují líc listů. Vyžírají vrchní pokožku a parenchym, takže zůstává spodní pokožka a žilky. Napadené listy hnědnou.
Housenice jsou 8–10 mm dlouhé, kyjovité, pokryté černým slizem a připomínají malé slimáky. Při silnějším napadení způsobují hnědnutí a opad listů, někdy také předčasný opad plodů.
Plodnost klesá a může být oslabený i růst v následujícím roce. Pilatka třešňová má dvě generace ročně. Housenice první generace se objevují v květnu a červnu. Housenice druhé, početnější a proto i škodlivější generace se objevují v srpnu.
Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.
Předjarní postřik při tvorbě listů
Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.
CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.
Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.
Jaký počet biologických postřiků je možný?
Před květem – Oroganic a CuproTonic.
Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.
Počet biologických postřiků
Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.
V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.
Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.
Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.
Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.
Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.
Ovocné stromy
U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.
Přípravky Vitisana HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.
Zelenina
U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.
Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.
Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.
Kdy postřikovat?
Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.
Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.
Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.
Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.
Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.
I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.
Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.
Jak bojovat proti škůdcům biologicky?
Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je takéRock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.
Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.
V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.
Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.
Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.
Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.
Jaké organické hnojivo do půdy použít?
Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.
Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivitalod slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.
Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.
Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.
Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorexs obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.
Co se škůdci v půdě?
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
Výhody a nevýhody si stručně shrneme.
Hlísticejsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.
Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.
Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.
Bakteriejsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.
U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.
Nepřímá ochrana
Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.
V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.
Nenahraditelná je také Cocanapři silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.
Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.
Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.
Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.
„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.
Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více
Tajemství vzájemných vztahů mezi zeleninou, bylinkami a dalšími rostlinami fascinuje zahrádkáře už po staletí. Jde o oblast pěstování, která stále nabízí mnoho zajímavých poznatků a praktických možností, jak podpořit zdraví rostlin přirozenou cestou.
Všechny rostliny, které si vzájemně pomáhají při růstu, a které odpuzují hmyz, dokonce i ty, které odpuzují jiné rostliny, mají velký praktický význam. Proč? Kouzlo a tajemství zeleniny a bylinek – kombinovaná výsadba zeleniny a spřízněných plodin, fascinují lidi a upoutávají jejich pozornost již po staletí. Je to přece ta část zahrádkářství, která se dosud plně nezabývala.
Prvním člověkem, který popsal bakterie, byl vědec Anton van Leeuwenhoek v roce 1676. Význam bakterií se postupně ukazoval i v dalších stoletích. Například v roce 1982 se vědcům podařilo za pomoci bakterií vyrábět inzulin. akterie ovlivňují náš život mnohem více, než si často uvědomujeme. Nacházejí se všude kolem nás i uvnitř našeho těla. Veškerý život na Zemi, včetně člověka, pochází z půdy, a proto není překvapivé, že i lidské tělo obsahuje obrovské množství bakterií. V našem organismu se nachází více než 2 kg bakterií.
Bakterie žijí: ve vzduchu, ve vodě, v půdě, i v živých organismech. Právě v půdě je jejich výskyt nejvyšší.Přečtěte si více
Masový výskyt chroustů se začal v Evropě výrazněji objevovat koncem 90. let. Geograficky se vyskytují i v severnějších oblastech, například ve Švédsku nebo ve Spojeném království. Přemnožení chroustů bylo zaznamenáno také v České republice, a proto jsme se rozhodli přiblížit jejich dopad na zemědělství i zahrady. Jaké starosti může chroust způsobovat a je skutečně tak velkým škůdcem?Přečtěte si více
Tiplice bahenní (Tipula paludosa) je nepříjemný hmyz, který vzhledem připomíná komára. Máte pocit, že se tiplice objevila i na vaší zahradě? Proč je tak neoblíbená a jak proti ní zahájit ekologický boj? To vše si podrobněji rozebereme v tomto článku. Pomoci může například přípravek Capsanem.Přečtěte si více
Co dělat v případě, že zjistíte, že vaše rostliny trpí nedostatkem živin? Na první pohled složitá otázka, ale správná diagnostika vám pomůže najít řešení poměrně rychle. Připravili jsme pro vás přehled dalších důležitých prvků, jejichž nedostatek se může v půdě objevit. V této části se zaměříme na molybden (Mo), zinek (Zn), měď (Cu), vápník (Ca) a oxid uhličitý (CO₂).
Co dělat v případě, že zjistíte, že vaše rostliny trpí nedostatkem živin? Na první pohled složitá otázka, ale řešení často spočívá ve správném rozpoznání příznaků. Proto jsme pro vás připravili přehled dalších důležitých prvků, jejichž nedostatek se v zahradě běžně objevuje. V této části se zaměříme na hořčík (Mg), mangan (Mn), železo (Fe) a bór (B).Přečtěte si více
Nejjednodušší formou ochrany před mrazem je překrytí rostlin netkanou textilií, slámou nebo slaměnými rohožemi. U menších stromků může pomoci také zakrytí jutovinou, starým prostěradlem nebo jiným podobným materiálem, který propouští vzduch.
Jemné kapky vody neustále zvlhčují povrch dřeva, pupenů a květů. Proti mrazu lze zavlažovat dvěma způsoby – pod korunou nebo nad korunou. Nejčastěji používaným a nejúčinnějším způsobem je zavlažování nad korunou, při kterém se využívá teplo uvolňované při přeměně vody na led.
Natírání vápenným nátěrem
stlinám přímo nebo nepřímo přivádí teplý vzduch. Přenos tepla probíhá sáláním, prouděním a vedením tepla.
Nastýláním materiálů, jako jsou papír, karton, sláma, rákos, sisalová tkanina, plastová fólie nebo pěna, omezíme vyzařování tepla z půdy.
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
