Jabloň – mšice
Mšice (Aphididae)
Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).
Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.
Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.
Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.
Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.
Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.
Jaké škody způsobuje?
Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.
Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.
Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.
Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.
Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.
Jak poznat napadení?
Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.
Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.
Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.
Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.
Mšice (Dysaphis devecta)
Mšice (Dysaphis devecta)
Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.
Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.
Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.
Jabloň – biologická ochrana proti mšicím
Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:
- přípravky na bázi Azadirachta indica – například NeemAzal T/S
- přípravky a listová hnojiva na bázi olejů – BorOil, FerrumOil, Rock Effect, FLORAVITA Citro, FLORAVITA Coco
- mikrobiální hnojivo na bázi bakterií – NovaFerm Orion
- extrakt z kopřivy dvoudomé – Bioka URTICA plus
- výluh z tropického keře Quassia amara
- prostředky mechanické ochrany, například lepové pásy na kmeny stromů
Krátce po vyrašení
Krátce po vyrašení je vhodné použít tzv. předjarní postřik.
Využít lze například:
- BorOil – 50–80 ml / 10 l vody
- FerrumOil – podle návodu výrobce
- Natura Rock Effect – 300 ml / 10 l vody
Z praktického hlediska lze k listovým hnojivům na bázi olejů přidat také některé přípravky s obsahem mědi, například:
- CuproTonic – 50 ml / 10 l vody
- Controlphyt Cu – 15–20 ml / 10 l vody
Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.
Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.
Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.
Později během vegetace
Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.
Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:
- Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
- NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
- Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
- BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
- Quassia amara
- NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody
Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:
- FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
- FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody
Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.
Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.
Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.
Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.
