Strupovitost jádrovin patří mezi nejčastější a nejvýznamnější choroby ovocných stromů, zejména jabloní a hrušní. Původcem onemocnění jsou houby Venturia inaequalis (u jabloní) a Venturia pirina (u hrušní). K jejímu šíření výrazně přispívá především deštivé a vlhké počasí, typické pro jarní období.
Jak strupovitost poznat
Strupovitost napadá listy i plody jabloní a hrušní a její projevy jsou poměrně charakteristické. Na horní straně listů se objevují světle žluté až olivově zelené skvrny, zatímco na spodní straně listů vznikají tmavé, sametově působící povlaky. Napadené listy se postupně kroutí, zasychají a často předčasně opadávají, někdy již na začátku léta.
Podobné příznaky se objevují i na plodech. Vznikají zde strupovité skvrny, které pronikají do hloubky pletiva a obsahují spóry hub. Jak skvrny dozrávají, vytvářejí typické hnědé strupy, které deformují povrch plodu. Napadené ovoce se může deformovat, praskat a stává se náchylným k napadení dalšími patogeny. V závažných případech může docházet k předčasnému opadu plodů, a tím i ke ztrátě úrody.
Strupovitost jádrovin na jabloni
Jak se strupovitost šíří
Původce onemocnění přezimuje především v napadených listech a v půdě, odkud se na jaře uvolňují spóry. Ty jsou následně šířeny větrem a dešťovou vodou. Při silných srážkách dochází k odstřiku vody od země, čímž se spóry dostávají na listy, květy i plody.
Velmi rizikovým obdobím jsou vlhké a deštivé dny, kdy jsou nové listy mimořádně náchylné k infekci. Čím déle zůstávají listy vlhké, tím vyšší je pravděpodobnost napadení a rozvoje choroby.
K uvolňování spór dochází především v období od dubna do června, což je klíčová fáze pro ochranu stromů. Strupovitost se nejrychleji šíří při teplotách mezi 12,5 °C až 23,5 °C. Naopak během teplého a suchého počasí se její výskyt výrazně omezuje.
Proč je strupovitost nebezpečná
Strupovitost jádrovin může mít výrazný dopad na kvalitu i množství úrody. Napadené plody jsou nejen méně estetické, ale často i méně trvanlivé a hůře skladovatelné. Při silném napadení může dojít k výraznému snížení výnosu, případně až k úplnému znehodnocení úrody jablek a hrušek.
Jak se proti strupovitosti jádrovin biologicky bránit
Základem úspěšné ochrany proti strupovitosti je prevence a vytvoření podmínek, které omezují šíření patogenu. Pokud je to možné, je vhodné volit odolnější odrůdy, které jsou vůči této chorobě méně náchylné.
Velmi důležitým opatřením je důsledná hygiena v sadu. Spadané listí je nutné pravidelně odstraňovat a zlikvidovat, protože právě v něm přezimují spóry hub, které mohou na jaře znovu infikovat stromy. Tímto jednoduchým krokem lze výrazně snížit infekční tlak v následující sezóně.
Z hlediska pěstování je vhodné přizpůsobit i způsob zavlažování. Stromy by se měly zalévat v ranních nebo večerních hodinách, aby se minimalizovala doba, po kterou zůstávají listy vlhké. Velmi účinné je také mulčování půdy, například pomocí kompostu nebo slámy, které omezuje odstřik vody se spórami na listy a plody při dešti.
V ochraně proti strupovitosti lze využít i biologické a přírodní přípravky.
Pro dosažení co nejlepší účinnosti se doporučuje začít s aplikací preventivně, ideálně přibližně 14 dní před obvyklým výskytem choroby. Vhodné jsou zejména měďnaté přípravky, jako například Kocide 2000, CuproTonic nebo Controlphyt Cu, které lze aplikovat samostatně nebo v kombinaci s dalšími prostředky.
Velmi účinným doplňkem je přípravek Oroganic, kapalné listové hnojivo na bázi pomerančového oleje. Tento přípravek má vedlejší účinky proti houbovým chorobám i škůdcům, jako jsou mšice, molice, svilušky nebo třásněnky, a zároveň omezuje výskyt padlí a šedé plísně. Výhodou je také jeho použití jako smáčedla, což zvyšuje účinnost aplikovaných postřiků.
K měďnatým přípravkům lze přidat také Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor a podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. Obsahuje chitosan získávaný z chitinu, který se extrahuje ze schránek korýšů. Tento přípravek pomáhá rostlinám lépe odolávat houbovým chorobám, avšak není vhodné jej používat v období květu. Na podobném principu funguje i přípravek Imunofol.
Další možností je využití přípravku Vitisan, který obsahuje hydrogenuhličitan draselný běžně používaný i v potravinářství. Při kontaktu účinně ničí patogeny, poskytuje až dvoutýdenní ochranu a zároveň mění pH na povrchu listů, čímž brání klíčení spór. Pro maximální účinnost se doporučuje jeho aplikace v intervalu 1 až 2 týdnů. Vitisan je možné kombinovat i s měďnatými přípravky.
Všechny uvedené přípravky jsou vhodné pro použití v ekologickém zemědělství a při správném dávkování představují šetrnou, ale účinnou ochranu proti strupovitosti jádrovin.
