Rakovinné bakteriální odumírání peckovin se nazývá také apoplexie – nebo mrtvice meruněk. Můžeme se setkat i s pojmenováním náhlé vadnutí broskví, mrtvice stromů nebo klejotok.
Jak se zbavit rakovinného bakteriálního odumírání stromů za pomoci přírodních technik?
Bílé bakterie se nejčastěji vyskytují na třešních a švestkách, ale mohou napadat i meruňky,
broskve a mnoho dalších druhů peckového ovoce. Pokud spozorujeme na kmeni nebo větvích vytékající medovou klejovou hmotu podobnou jantaru, můžeme s určitostí potvrdit, že strom je napaden touto bakterií.
Když stromy začínají na jaře aktivní růst, pozorujeme, že z těchto poraněných oblastí vytéká kyselá voňavá hmota v barvě medu. Tato hmota později ztmavne jako okolní zdravá kůra, ale podkladová tkáň bude vlhká, červenohnědé až černé barvy.
Bakterie, která způsobuje mrtvici peckovin se nazývá Pseudomonas syringae
Bakterie Pseudomonas syringae vstupuje do stromů prostřednictvím poraněné kůry nebo přes již existující rány po prořezávání. Poranění mrazem v zimním období může na jaře způsobit další infekce. Bakteriální infekce způsobující mrtvici se vyskytují během podzimu, zimy a brzy na jaře (během chladného a vlhkého počasí) a šíří se deštěm, vodou a právě nevhodně načasovaným prořezáváním.
Dalším patogenem při šíření této bakteriální rakoviny je houba Leucostoma cincta
Houba Leucostoma cincta snadno pronikne do odumřelé kůry a to hlavně v období vegetačního klidu. Velmi brzy se na této kůře objeví černé čočkovité plodničky vyrůstající zpod kůry. Infekce se může šířit askosporami i konidiemi. Pokud podhoubí nepřeroste v místě infekce celým obvodem větve, větev vegetuje. Když už je poškozen celý obvod, nastává porážkové vadnutí a schnutí všech částí větve nad místem infekce.
Jak se biologicky bránit proti houbám a bakteriím způsobujícím rakovinné bakteriální odumírání stromů?
- Základem je dezinfekce, išetřování stromu voskem a balzámem, a správné načasování řezu.
- Napadenou kůru stromů a větví očistíme drsným kartáčem, a odstraníme všechny subkortikální škůdce a jejich pozůstatky.
- Na prořezávání používáme ostré a dezinfikovány nářadí.
- Vyhněte se prořezávání brzy na jaře a na podzim, kdy jsou bakterie nejaktivnější.
- Neřežte větve v období hlubokého zimního klidu, protože se tím vytvářejí příznivé podmínky pro infekce.
- Odumřelé dřevo a stromy spalte.
- Peckoviny řežeme co nejdříve po sklizni plodů.
- Rány po řezu musí být hladké.
- Okrajové řezy okamžitě ošetřete pomocí Dendrosan balzám, Dendrosan vosk nebo Arbosan balzám Bio Plantella a nezapomeňte dezinfikovat nůžky na prořezávání ponořením do připraveného dezinfekčního roztoku. Na dezinfekci můžete použít vynikající SONETT – Ekologický dezinfekční čistič ve spreji.
- Pokud používáte strunové sekačky v okolí stromů, vyhněte se poškození kůry, abyste zabránili infekci.
- Odstraňte plevel a trávu kolem mladých stromů, aby se zlepšila cirkulace vzduchu, a aby kmen a koruna zůstaly suché.
- Na podzim natřete kmeny a hrubé větve latexovou bílou barvou.
- Již vytvořené klejové rány můžeme vyříznout až po zdravé dřevo.
- Zaschlé čípky je potřeba odříznout, pokud je to možné, na nejbližší níže položené zdravé větvení. Nejvhodnějším termínem na takový zásah je období jara v době květu, kdy je nejmenší nebezpečí infekcí a rány se rychle hojí. Ideální za suchého počasí, aby do ran nenatekla voda.
- Infikované dřevo a napadené větve spálíme a rány ošetříme Dendrosan balzámem, Dendrosan voskem nebo Arbosan balzámem Bio Plantella.
Rakovinné bakteriální odumírání stromů u peckovin můžeme s určitým úspěchem léčit i fungicidy na bázi mědi. Výsledky však nejsou 100 %. Doporučujeme je používat jako součást celkové biologické ochrany o ovocné stromy.
Měďnaté přípravky kombinujte s produktem Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor a zvyšuje odolnost rostlin proti houbovým ochorením. Obsahuje chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se extrahuje ze skeletů krevet a krabů. Nepoužívejte v čase květu!