Plody meruněk a broskví mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímé konzumace nabízejí široké možnosti využití v domácnosti i ve zpracovatelském průmyslu.
Správná volba stanoviště pro meruňky je důležitým opatřením, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje efektivitu pěstování. Meruňka se geneticky vyvíjela v klimatických oblastech s rychlým přechodem zimy do jara, bez výrazných teplotních výkyvů.
Při výběru stanoviště nesmíme zapomenout, že meruňky se lépe vyrovnávají se suchem než s přemokřenou půdou, i když na závlahu, hlavně v období dozrávání plodů, reagují velmi příznivě. Ze živin potřebují nejvíce draslík, fosfor a vápník.
Meruňky jsou poměrně náročné na půdu. Nejvhodnější jsou středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy s obsahem jílovitých částic do 40 %. Nejdůležitějším předpokladem je však vysoký obsah vzduchu v půdě.
Broskvoň, stejně jako meruňka, patří mezi teplomilné druhy s vysokými nároky na světlo. Vyžaduje lehké, hřejivé, živinami bohaté, hlinité až hlinitopísčité půdy s vyšším obsahem vápníku. Broskvoň je citlivá na nedostatek dusíku, hořčíku, železa, manganu a boru.
Rostliny působící proti houbovým a dalším chorobám
Pokud nechcete hned investovat do ekologických přípravků, máme pro vás několik osvědčených přírodních receptů proti houbovým chorobám a rostlinným škůdcům doslova za pár korun.
V případě potřeby si je můžete kdykoliv připravit ze surovin, které máte běžně doma. A když ne vy, dobrý soused určitě rád pomůže.
Pekařské droždí
Taková obyčejná kostka pekařského droždí může být v zahradě překvapivě užitečná. Kvasinky a další mikroorganismy pomáhají podporovat přirozenou ochranu rostlin proti některým chorobám.
Droždí zředěné vodou používali už naši předkové k ochraně okurek, jahod nebo rajčat před plísněmi. Zároveň se může využít i jako přírodní hnojivo, které podporuje vývoj kořenového systému a urychluje růst rostlin.
A pokud vám trochu drožďové směsi zůstane, můžete ji využít i mimo zahradu – například jako pleťovou masku proti drobným nedokonalostem pleti.
Na jaře se může česneková zálivka využít také k dezinfekci půdy. Česnek je známý svými přirozenými antimikrobiálními účinky a v zahradě patří mezi tradiční pomocníky při ochraně rostlin.
Kiwi, listy květáku, tymián a oregano
Plody kiwi, výtažek z listů květáku a oleje získané z tymiánu a oregana obsahují látky, které mohou pomáhat omezovat rozvoj plísně šedé.
Tyto rostlinné výtažky jsou zajímavé především tím, že působí šetrně a mohou být součástí přírodní prevence v zahradě.
Odvar z křenu selského
Odvar z křenu selského se používá proti moniliové chorobě peckovin a jádrovin.
Křen obsahuje výrazné přírodní látky, které mají silné aroma a mohou pomáhat při ochraně rostlin před některými houbovými chorobami.
Výtažek z máty peprné, saturejky nebo tymiánu
Výtažky z máty peprné, saturejky nebo tymiánu mohou významně snižovat napadení rostlin nádorovitostí kořenů u rostlin z čeledi brukvovitých.
Tyto byliny mají přirozeně silné aromatické látky, které jsou v přírodní ochraně rostlin velmi cenné.
Když se vám nechce připravovat domácí výluhy
Pokud se vám nechce doma míchat vlastní výluhy a odvary, náš e-shop je vám kdykoliv k dispozici. Stačí zadat název plodiny, škůdce nebo choroby a vhodný ekologický přípravek najdete rychle a jednoduše.
Předjarní postřik je důležitou prevencí proti různým chorobám a škůdcům, jako jsou houbová onemocnění, mechy, lišejníky nebo přezimující škůdci. Patří mezi nejdůležitější kroky v ochraně ovocných stromů, okrasných dřevin i révy vinné. Koncem zimy, ještě před začátkem jara, bychom měli začít s přípravou na novou pěstitelskou sezónu. Likvidace přezimujících škůdců je součástí celoroční ochrany ovocných a okrasných dřevin i vinic.
Pokud škůdce zasáhneme už ve stadiu vajíček nebo larev, tedy dříve, než stihnou způsobit větší škody, bude mít předjarní postřik nejlepší účinek.
Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.
Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.
Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.
Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.
Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofolnebo Chitopron 5 %.
Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.
Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.
U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.
Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti
S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.
Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.
Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.
Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.
Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.
Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.
Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.
Ekologická ochrana ořešáku královského
V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.
Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.
Nový škůdce ořešáku královského
Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).
Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.
Vrtule ořechová
Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.
Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.
Obaleč jablečný
Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.
Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.
Na co nezapomenout
Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.
Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.
Biologické řešení
Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.
V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.
Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.
V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOilspolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonicnebo Kocide 2000.
Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).
Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.
Z morfologického hlediska řadíme čerešně a višně do skupiny červených peckovin. Čerešně patří mezi první jarní ovoce a dozrávají po dobu přibližně 8 týdnů. Barva plodů může být žlutá, oranžová, červená, tmavě červená až černá. Konzumují se jako stolní ovoce, ale využívají se také ke konzervování, výrobě destilátů, ovocných vín nebo k dalšímu průmyslovému zpracování.
Intenzivní sady čerešní se pěstují v nadmořské výšce 200–400 m s průměrnou roční teplotou nad 7,5 °C. Nesnášejí polohy se studenými půdami a prudkými teplotními rozdíly. Půda by měla obsahovat dostatečné množství vápníku, který peckoviny potřebují více než jádroviny.
Čerešně nevysazujeme na místa s tendencí k častému hromadění vody, protože po dlouhotrvajících deštích dochází k praskání plodů a následnému napadení moniliózou.
Mezi jednotlivými odrůdami nebo skupinami se často vyskytuje intersterilita, proto je výhodné vysadit kombinaci alespoň dvou různých odrůd.
Nejčastějšími opylovači jsou včely, hlavně proto, že v období kvetení bývají jediným hmyzem zastoupeným ve větším množství.
Čerešně a višně – choroby
Skvrnitost listů čerešně /Blumeriella jaapii/
Na horní straně listové čepele se objevují vínově červené, kulaté, zpočátku neohraničené skvrny velké 1–2 mm. Na rubu listu jsou skvrny menší, ohraničené, hnědočervené až hnědé. Vytváří se bělavý až světle růžový povlak.
U náchylných odrůd višní dochází při předčasném opadu listů k nepříznivému ovlivnění kvality a množství úrody, diferenciace květních pupenů i vyzrávání dřeva.
Blumeriella jaapii
Dírkovitost listů neboli klasterosporióza /Stigmina carpophila syn. Clasterosporium carpophilum/
Způsobuje ji houba, která se objevuje na listech. Hostitelskými rostlinami jsou čerešeň, slivoň, broskvoň, meruňka a mandloň.
Zpočátku jsou patrné pouze skvrny oválného až kulatého tvaru s průměrem maximálně 5 mm. Jsou zbarvené tmavě fialově, střed bývá světlejší. Při delším působení patogenu dochází k hnědnutí až zasychání skvrn. Pokud jsou listy silně napadené, předčasně opadávají.
Největším zdrojem infekce jsou opadané nemocné listy a větvičky. Šíření choroby nejvíce podporuje vlhké počasí.
Největší škody způsobuje na plodech a listech, čímž oslabuje celý strom. Dřevo nevyzrává a rostlina je méně odolná vůči mrazům.
Napadené mohou být květy, letorosty, větve i plody. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. Listy, případně letorosty, vadnou a spolu s postiženými větvemi zasychají. Na postižených místech se často vyskytuje klejotok.
K napadení plodů dochází v období dozrávání a zralosti, nejčastěji však po poranění. Nejprve vznikají na plodech měkká hnědnoucí místa, která se rychle rozšiřují, až zasáhnou celý plod.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Prunus necrotic ringspot virus
Zhoubná rakovina čerešně /Petunia asteroid mosaic virus/
Na mladých letorostech čerešní a višní se objevují podélné, různě velké nekrózy. Letorosty zastavují růst, ohýbají se a od vrcholu odumírají, zatímco bazální část zůstává zdravá.
V následujících letech vyrůstají nové zdravé letorosty ze spodních zdravých oček. Poškození se každoročně opakuje. Přírůstky jsou krátké a dochází k typickému vodorovnému prodlužování větví.
V místech odumírání vznikají rakovinné uzly až tumory, dochází k nekrózám, odlupování kůry a obvykle také k silnému klejotoku.
Petunia asteroid mosaic virus
Další virové choroby čerešně a višně
Puchrovitost čerešně /Taphrina cerasi/
V napadených korunách stromů můžeme pozorovat tvorbu čarodějných metel, což je nejčastější příznak tohoto onemocnění. Nápadné jsou hlavně po opadu listů. Mohou být vzpřímené nebo převislé.
Listové pupeny na čarodějných metlách raší dříve a jsou nápadně olistěné už během kvetení stromů. Na napadených výhonech se netvoří květní pupeny, a pokud se vytvoří, zasychají a opadávají.
Napadené listy jsou světlezelené, žlutočervené až červené a zkadeřené. Jsou menší a silnější. Na spodní straně se vytváří růžový povlak vřecek. Listy rychle černají a zasychají.
Bílé beznohé larvy, před kuklením dlouhé přibližně 6 mm, způsobují červivost čerešní. Dospělí jedinci se vyznačují žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá s výraznou žlutou skvrnou. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky.
K základním příznakům přítomnosti škůdce patří vpichy na slupce, které vznikly po kladení vajíček. Vrtule třešňová je nejvážnějším škůdcem čerešní. Často bývají napadeny téměř všechny plody. Přednostně jsou napadány sladké odrůdy, více ohrožené jsou pozdní čerešně.
Několik druhů mšic může přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během vysávání rostlinných šťáv.
Mšice jsou drobní jedinci dlouzí 1–4 mm. Mají měkké tělo hruškovitého tvaru. Mohou být zelené, žluté, hnědé, červené nebo černé, v závislosti na druhu a potravě.
Dospělé mšice jsou bezkřídlé, některým z nich však mohou vyrůst i křídla, hlavně pokud je jejich populace výrazně vysoká. Na špičce hlavy mají dvě tykadla podobná anténám.
Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina kape na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst plísní na listech.
Housenice pilatky třešňové typicky skeletují líc listů. Vyžírají vrchní pokožku a parenchym, takže zůstává spodní pokožka a žilky. Napadené listy hnědnou.
Housenice jsou 8–10 mm dlouhé, kyjovité, pokryté černým slizem a připomínají malé slimáky. Při silnějším napadení způsobují hnědnutí a opad listů, někdy také předčasný opad plodů.
Plodnost klesá a může být oslabený i růst v následujícím roce. Pilatka třešňová má dvě generace ročně. Housenice první generace se objevují v květnu a červnu. Housenice druhé, početnější a proto i škodlivější generace se objevují v srpnu.
Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.
Předjarní postřik při tvorbě listů
Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.
CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.
Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.
Jaký počet biologických postřiků je možný?
Před květem – Oroganic a CuproTonic.
Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.
Počet biologických postřiků
Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.
V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.
Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.
Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.
Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.
Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.
Ovocné stromy
U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.
Přípravky Vitisana HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.
Zelenina
U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.
Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.
Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.
Kdy postřikovat?
Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.
Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.
Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.
Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.
Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.
I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.
Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.
Jak bojovat proti škůdcům biologicky?
Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je takéRock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.
Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.
V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.
Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.
Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.
Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.
Jaké organické hnojivo do půdy použít?
Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.
Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivitalod slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.
Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.
Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.
Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorexs obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.
Co se škůdci v půdě?
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
Výhody a nevýhody si stručně shrneme.
Hlísticejsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.
Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.
Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.
Bakteriejsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.
U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.
Nepřímá ochrana
Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.
V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.
Nenahraditelná je také Cocanapři silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.
Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.
Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.
Jabloně patří mezi naše nejčastěji pěstované ovocné druhy. Tomu odpovídá i skutečnost, že je napadá pravděpodobně největší množství chorob a škůdců ze všech u nás pěstovaných ovocných dřevin.
Pokud si chceme vypěstovat jablka bez použití „chemie“, měli bychom již před výsadbou reálně zhodnotit svá očekávání, možnosti i nároky jabloní. Tomu je třeba přizpůsobit výběr stanoviště, odrůdy a podnože. Při volbě vhodného stanoviště se vyhýbejte trvale zastíněným místům, mrazovým kotlinám a lokalitám s vysokou hladinou podzemní vody.
Přestože jabloně nejsou na půdu mimořádně náročné, dostatek vláhy, vzduchu a živin v půdě, stejně jako vyhovující pH půdy, patří mezi základní předpoklady jejich úspěšného pěstování. Upřednostňovat bychom proto měli půdy s dobrou strukturou a dostatečným obsahem humusu.
Kvalita půdy je ještě důležitější, pokud se rozhodneme vysadit stromky na takzvaných slabě rostoucích podnožích. Při výběru odrůd bychom kromě odolnosti vůči nejdůležitějším houbovým chorobám měli přihlížet také ke klimatickým podmínkám stanoviště.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde vytváří tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.
Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdní infekce mohou způsobovat škody i během skladování.
Padlí jabloňové si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří typický bílý povlak. Na plodech se může projevit charakteristickou mramorovitostí.
Mezi velmi citlivé odrůdy patří stále oblíbené odrůdy, například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné příznaky onemocnění lze pozorovat již na pupenech. Ty jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se také tvarem a zbarvením.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Na rozdíl od strupovitosti přezimuje padlí v napadených pupenech, většinou na koncích letorostů. Za vhodných podmínek se může onemocnění začít šířit již před kvetením. Konidie, tedy rozmnožovací orgány houby, jsou následně přenášeny prouděním vzduchu.
Rozvoj padlí podporuje teplé a suché počasí, případně střídání vlhkých a suchých období. Naopak mu nevyhovují déle trvající zimní mrazy v rozmezí −15 až −20 °C.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Napadené plody opadávají, nebo zasychají a v mumifikované podobě zůstávají viset na stromech. Houba napadá také květy, listy, letorosty, větvičky a mladé plůdky. Napadené květy vadnou, mladé plůdky se dále nevyvíjejí, hnědnou, zasychají a zůstávají viset na stromě.
Monilióza způsobuje také ztráty na uskladněném ovoci, kde se projevuje v podobě černé hniloby.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Ty jsou zpočátku měkké, později však dřevnatějí a získávají silně zbrázděný povrch. Během vývoje se mění také jejich zbarvení, a to ze světle bělavého na hnědé.
Onemocnění má široký okruh hostitelů. Kromě ovocných plodin, jako jsou jabloně, hrušně, kdouloně, maliníky a třešně, a révy vinné napadá také mnoho okrasných a planě rostoucích druhů.
Velmi důležité je nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál.
Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)
Tato karanténní choroba je noční můrou ovocnářů ve většině evropských zemí. Znalost jejích příznaků je o to důležitější, že při napadení není k dispozici jiné účinné řešení než odstranění napadeného stromu.
Napadené květy jsou vodnaté, vadnou a postupně černají. Po odumření zůstávají viset na stromě. Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a letorostech, jejichž konce se hákovitě ohýbají.
Na dřevě se tvoří ohraničené, vodnaté a hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.
Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit s poškozením způsobeným například bodruškou hrušňovou, slunečním úpalem listů, který se vyskytuje především u hrušní, nebo s různými houbovými chorobami včetně moniliózy jádrového ovoce.
Na rozdíl od těchto poškození je však bakteriální spála charakteristická tím, že se na napadených částech rostlin často tvoří kapky bakteriálního exsudátu.
Jabloně – škůdci
Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce jabloní patří mšice, obaleči, pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi).
Kromě nich mohou jabloně poškozovat také další takzvaní polyfágní škůdci, tedy druhy napadající více rostlin. Patří mezi ně například přástevník americký (Hyphantria cunea), vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), píďalky, drvopleni a štítenky.
Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice Dysaphis devecta.
Na jabloních přezimují ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, v době rašení jabloní. Škodí sáním na listech, v jehož důsledku dochází k různým deformacím.
Sladké výměšky mšic, takzvaná medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, především mravence. Části rostlin znečištěné medovicí mohou být následně napadeny černěmi, které snižují výkon asimilačního aparátu.
Mšice mají velmi vysoký rozmnožovací potenciál. Napadené rostliny jsou vystaveny značnému stresu, v jehož důsledku zaostávají v růstu. V některých případech mohou být poškozeny také plody a kvůli nedostatečnému vyzrání pletiv může docházet ke snížení mrazuvzdornosti.
Zvláště ohrožené jsou mladé a dusíkem přehnojené stromy.
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5 až 2,0 mm a má trávově zelenou barvu. Larvy jsou zelené s černými nohami, tykadly a sifunkuly.
Listy poškozené sáním se kroutí, ale zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.
Koncem května a začátkem června se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie. Ty mohou způsobovat největší škody během června a července.
Mšice jabloňová může mít během vegetace 10 až 13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jednom hostiteli, jde o monocyklický druh, může se velmi výrazně rozšířit.
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Společným znakem různě zbarvených bezkřídlých jedinců je voskový poprašek. V důsledku sání se listy stáčejí směrem dolů, zbarvují se do červena a později mohou také opadávat.
Při silném napadení mohou být poškozeny i mladé výhonky. Na jabloni se vyvine pouze několik generací. Již v květnu začínají první okřídlení jedinci přelétávat na rostliny jitrocele.
Napadení mšicí jitrocelovou bývá většinou lokálního charakteru.
Mšice Dysaphis devecta
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Na horní straně listu vznikají různé deformace v podobě červeně, růžově nebo žlutě zbarvených zduřelých hálek.
Poškozeny mohou být také plody, na kterých se tvoří červené skvrny.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
V závislosti na velikosti plodu v době napadení může jedna larva poškodit 1 až 3 jablka. Na Slovensku se zpravidla vyvíjejí dvě generace škůdce. V nejteplejších oblastech se můžeme setkat i s částečným vývojem třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech a během chladnějších let se většinou vyvine pouze jedna generace.
Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace opadávají. Druhá generace výrazně zhoršuje skladovatelnost plodů, protože poškozená jablka bývají častěji napadána různými houbovými patogeny.
Pilatka jablečná způsobuje takzvanou ranou červivost jablek. Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2 až 25 cm.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. V důsledku toho vznikají později na plodech korkovité jizvy, takto poškozené plody však obvykle neopadávají.
Starší larvy vyžírají vnitřek plodů, které opadávají během června, přibližně jeden až dva týdny před opadem plodů způsobeným obalečem jablečným. Jedna larva může během svého života poškodit 3 až 4 plody.
Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí z dosud neopadaných plodů na zem, kde přezimují.
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)
Přítomnost tohoto škůdce prozrazují poškozené květy se zaschlými a zhnědlými korunními lístky. Poškození způsobené dospělci na rašících pupenech a později na plodech většinou uniká pozornosti.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy vyžírají všechny části květu a následně se kuklí.
Dospělci se po vylíhnutí ještě krátce živí listy, občas mohou napichovat i plody. Od konce června zalézají do úkrytů, kde v takzvané letní diapauze setrvávají až do podzimu. Poté se přesouvají do zimních úkrytů.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
Napadené listy se mohou stáčet, usychat a opadávat. Pomocí lupy lze na listech pozorovat drobného, červeně zbarveného škůdce.
K silnému výskytu svilušky ovocné dochází především za suchého a teplého počasí.
Jabloně mohou být během vegetace napadeny mnoha druhy škůdců, kteří poškozují pupeny, květy, listy i plody. Základem úspěšné ochrany je pravidelná kontrola stromů, správné určení škůdce a včasné zahájení ochranných opatření.
Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat mladým stromům, přehnojeným porostům a sadům, ve kterých se škůdci vyskytovali již v předchozích letech.
Správná diagnostika škůdce vám může ve značné míře pomoci zachránit velkou část plodů. To, že jste na spodní straně listů našli mšice, nemusí znamenat, že si na listech nepochutnává také jiný škůdce, a naopak.
Často se setkáváme s názorem, že na postřik je již pozdě, případně že silně napadené nebo poškozené listy či plody je potřeba odstranit a zničit a s další ochranou počkat až do podzimu.
Pečlivého pěstitele však tato rada neuspokojí. Přesto chceme udělat vše pro to, abychom se škůdců zbavili a získali z úrody co nejvíce.
Některé druhy mšic mohou přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během sání rostlinných šťáv.
Nezapomínejte na podstatu problému – mravence
Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina stéká na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst černí na listech.
Pokud budou mravenci mšice na rostlině nadále chránit a přenášet, problém se nevyřeší. Proto při ochraně ovocných stromů použijte lepové pásy na stromy a při silném výskytu mravenců omezujte také jejich mraveniště.
Preventivně používejte listová hnojiva s citrusovými terpeny, jako jsou BorOil, Floravita Citro nebo Wetcit.
Ve sklenících můžete nasadit parazitoida Aphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Použijte biologický insekticid NeemAzal, který zastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během několika dní se populace dále nevyvíjí a postupně kolabuje. Cenově dostupnější variantou je Rock Effect new.
Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus)
Jakou biologickou ochranu použít proti zobonosce?
To, že vaše ovocné stromy napadla zobonoska, poznáte poměrně snadno. Na listech zanechává nepravidelně vykousané otvory.
Kromě toho, že zobonosky požírají listy rostlin, jejich larvy mohou napadat také kořeny rostlin, například rododendronů v parcích, třešní, ale i révy.
Vzhledem k tomu, že rostliny mohou v důsledku poškození kořenů chřadnout a odumírat, je vhodné použít biologické řešení v podobě přirozeného nepřítele.
Velmi účinnou ochranou proti larvám zobonosek jsou parazitické hlístice Larvanem. Tento biologický způsob ochrany rostlin se osvědčil především ve vlhkém prostředí, ve kterém jsou hlístice nejaktivnější. Jakmile hlístice zaznamená svou oběť, pronikne do ní přirozenými tělními otvory.
Důležité upozornění: Nejprve aplikujte parazitické hlístice proti zobonosce a až následující den pokračujte s postřiky proti mšicím.
Slivoně domácího původu jsou lépe přizpůsobené našim klimatickým podmínkám než odrůdy pocházející z jižní Evropy. Naše domácí slivoně nemají zvláštní nároky na stanoviště. Pěstujeme je v oblastech, kde průměrná roční teplota přesahuje 8 °C. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m.
Pokud chceme, aby slivoně dosáhly nejlepší kvality plodů, vysazujeme je na teplé místo chráněné před větrem, do hluboké a úrodné půdy. Dbáme přitom na dostatečnou vláhu, obzvlášť v období zrání plodů. Protože jsou slivoně poměrně náročné na spotřebu živin, je potřeba zajistit dostatečné množství dusíku, draslíku a fosforu.
Slivoně a renklódy – choroby
Šarka slivoní /Plum pox virus/
Plum pox virus
Šarka slivoní je virové onemocnění, které ohrožuje výsadby ovocných dřevin po celém světě a patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Šarku není možné zcela vyléčit. Jakákoliv léčba napadených dřevin je v podstatě neúčinná.
Příznaky onemocnění lze pozorovat na listech, plodech a často také na peckách. Projev choroby je velmi variabilní a liší se podle hostitelské rostliny, odrůdy a kmene viru, který danou rostlinu napadl.
Nejcitlivější jsou mladé výsadby ovocných druhů. Virus se přenáší mšicemi nebo vegetativním rozmnožováním.
Červená skvrnitost listů – Polystigma rubrum
Polystigma rubrum
Původcem červené skvrnitosti listů je houba Polystigma rubrum. Přezimuje v opadaném listí, ve kterém se tvoří plodničky. Z nich se na jaře uvolňují takzvané askospory, které vyvolávají infekci mladých listů.
První příznaky onemocnění v podobě 5 až 10 mm velkých oranžových až hnědočervených vypouklých skvrn se objevují přibližně šest týdnů po infekci. Silněji postižené listy se deformují, usychají a předčasně opadávají.
K šíření choroby dochází především za teplého a vlhkého počasí.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Skvrnitost slivoně /Phyllosticta prunicola/
Phyllosticta prunicola
Na listech se objevují drobné, kulaté, červenofialové až fialovošedé skvrny, obvykle lemované tmavším okrajem. Skvrny mají většinou průměr 1–2 mm. Uprostřed nich jsou tmavé body.
Silně postižené listy předčasně opadávají. Skvrny jsou velmi podobné jiným skvrnitostem listů, proto přesná diagnóza vyžaduje mikroskopické vyšetření.
Houba napadá všechny druhy peckovin. Na listech se objevují žluté až fialové skvrny, jejichž středy nekrotizují a vypadávají.
K napadení dochází hlavně za teplého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v likvidaci opadaných listů, větviček a plodů. Vhodný je také předjarní a jarní postřik.
Další choroby slivoní
Rez slivoně
Zasychání okrajů listů slivoně
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/
Taphrina pruni
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/ je houbové onemocnění, které se objevuje především na plodech slivoní. Vlivem choroby dochází k deformaci jejich tvaru – plody získávají podlouhlý tvar. Mohou být dlouhé 5 až 7 cm a uvnitř plodu se nenachází pecka, protože se vůbec nevytvoří.
Povrchové zbarvení je žlutozelené se šedým povlakem. Napadené slivoně během vegetace hnědnou, ztrátou vody se scvrkávají, odumírají a následně předčasně opadávají.
Houba se rozmnožuje askosporami, které zimu přečkávají v trhlinách kůry, v pupenech i na větvích. Může přezimovat také ve formě mycelia ve výhonech, které na jaře prorůstá přes stopku do mladého plodu.
Askospory na jaře klíčí a vznikají z nich blastospory, které jsou příčinou infekce květů, a tedy i plodů. V létě, koncem června, se na povrchu plodů tvoří vřecka, ve kterých přibližně za tři týdny dozrávají askospory. Ty jsou následně vystřelovány do koruny stromu a okolí, kde přezimují.
Onemocnění škodí především na plodech a výrazně snižuje úrodu.
Slivoně a renklódy – škůdci
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/ přezimuje ve stadiu dospělé housenky v kokonu pod kůrou, v trávní drni nebo v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a obvykle v průběhu května se líhnou motýli.
Oplodněné samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na malé plody, ojediněle také na listy. Kladení trvá několik týdnů, přičemž začátek kladení bývá vždy dříve, přibližně o 7 až 10 dní, než u obaleče jablečného.
Vajíčka jsou kulatá, plochá, čočkovitá, průsvitná a bývají dobře přilepená k podkladu. Vylíhlé housenky se krátký čas pohybují po povrchu plodů a poté se zavrtávají dovnitř. Tento druh obaleče má u nás dvě generace.
Napadené plody obvykle dříve dozrávají, zbarvují se do modra a často mají na povrchu kapku kleje. Bývají také mnohem měkčí než zdravé plody. Uvnitř se nachází načervenalá housenka spolu s hnědými vlhkými kousky trusu.
Za vlhkého počasí napadené plody následně poškozuje také houbové onemocnění – monilióza, takže plody poměrně rychle hnijí.
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/ jsou považovány za nejzávažnější škůdce slivoní, švestek a renklód.
Oba druhy pilatek se vyskytují společně, případně převažuje jeden druh. Přezimují ve stadiu dospělých larev v půdě. Na jaře se kuklí a dospělé pilatky se rojí v době kvetení slivoní.
Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek plodů. Důsledkem napadení pilatkami je hromadné opadávání zelených, nevyvinutých plodů velkých 10–15 mm.
Při silném výskytu pilatek může opadnout až 100 % plodů. Na opadaných plodech je viditelná kulatá hluboká dírka, ze které často vyčnívá polštářek rezavohnědého vlhkého trusu.
Larva poslední plod opouští velkým černým otvorem a padá sama, nebo i s plodem, na zem, kde se zahrabává do půdy. Čím je počasí teplejší, tím větší bývá napadení. Za sychravého a deštivého počasí pilatky do květů nelétají, a v letech s takovým počasím v období kvetení bývá napadení nízké.
Vlnovník trnkový – slivkový /Eriophyes similis/
Roztoči Eriophyes similis vytvářejí na listech slivoní kulovité až bradavičnaté hálky. Ty mohou být bledožluté, zelené až tmavě červené.
Na horní straně listu jsou hálky malé, polokulovité a chlupaté. Na spodní straně listu má hálka otvor. Často se shlukují podél žilek, ale mohou se vyskytovat i po celé ploše listu. Výjimečně mohou být poškozené také plody.
Mšice slívová /Hyalopterus pruni/
Čerstvě nakladená vajíčka jsou bledě zelená, později tmavnou. Mšicesají na spodní straně listů. Na povrchu těla se nachází bílý voskový prášek.
Primárním hostitelem jsou slivoně a trnky, někdy také meruňky. V důsledku poškození listy zasychají a opadávají, ale nesvinují se. Plody se vyvíjejí hůře.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Mšice slívová – symptomy na listech
Mšice slívová
Mšice bodláková /Brachycaudus cardui/
Primárními hostiteli škůdce jsou zejména slivoně, mandloně, broskvoně nebo meruňky. Napadené listy se svinují a kadeří.
Ochrana se provádí předjarním postřikem a podle výskytu škůdce se postřik opakuje.
Mšice bodláková
Mšice slaměnková /Brachycaudus helichrysi/
Primárním hostitelem mšice slaměnkové jsou stromy rodu Prunus, především slivoně. Napadá také různé byliny, zejména z čeledi hvězdnicovitých. Z kulturních druhů poškozuje hlavně slunečnici.
Je to významný škůdce slivoní. V důsledku sání se listy deformují a svinují do trubkovitého závitku. Napadené listy předčasně opadávají. Slunečnice v důsledku poškození žloutne a listy se stáčejí.
Mšice slaměnková
Mšice slaměnková
Puklice švestková /Eulecanium corni/
Samičky i samečci dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června. Samičky jsou dlouhé 4–6 mm. Mají polokulovitý tvar a výšku těla 1,5 až 2 mm.
Hostitelskými rostlinami jsou zejména slivoně, ale jde o polyfágní druh, který poškozuje také akáty, jasany, lísky, hlohy, jeřáby, angrešty, javory, jilmy, révu vinnou a další dřeviny. Sát může také na okrasných rostlinách.
V důsledku sání jsou stromy oslabené a větvičky mohou odumírat. Při silném napadení může odumřít celý strom. Stromy jsou také méně odolné vůči mrazům.
Mšice chmelová /Phorodon humuli/
První článek tykadel je zřetelně větší než druhý článek. Tykadla se připojují k hlavě, na které jsou viditelné čelní hrbolky.
Primárním hostitelem je slivoň domácí a příbuzné druhy. Sekundárním hostitelem je chmel otáčivý. Kolonie se vyskytují na spodní straně listů.
Mšice chmelová je přenašečem šarky slivoní. Při přemnožení dochází k deformacím listů, zasychání listů a někdy může odumřít celý výhon.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Zobonoska je brouk, který vás při pozorování zaujme svou výraznou barevností a duhovým odleskem. Příroda ji obdařila neobvyklými barvami, kterým jen málokterý pozorovatel odolá. Na první pohled působí nenápadně, ale její vzhled je skutečně fascinující. Přestože patří mezi velmi zajímavé druhy hmyzu, pro zahrádkáře může představovat významného škůdce.Přečtěte si více
Masový výskyt chroustů se začal v Evropě výrazněji objevovat koncem 90. let. Geograficky se vyskytují i v severnějších oblastech, například ve Švédsku nebo ve Spojeném království. Přemnožení chroustů bylo zaznamenáno také v České republice, a proto jsme se rozhodli přiblížit jejich dopad na zemědělství i zahrady. Jaké starosti může chroust způsobovat a je skutečně tak velkým škůdcem?Přečtěte si více
Tiplice bahenní (Tipula paludosa) je nepříjemný hmyz, který vzhledem připomíná komára. Máte pocit, že se tiplice objevila i na vaší zahradě? Proč je tak neoblíbená a jak proti ní zahájit ekologický boj? To vše si podrobněji rozebereme v tomto článku. Pomoci může například přípravek Capsanem.Přečtěte si více
Mravenci patří mezi běžné obyvatele našich zahrad. Řadíme je do čeledi mravencovitých (Formicidae) a jedná se o sociální hmyz, který žije v organizovaných koloniích. Jejich velikost se pohybuje od několika milimetrů až po několik centimetrů a jejich obydlí nazýváme mraveniště.Přečtěte si více
Nazí plži, slimáci nebo plzáci – patří mezi nejčastější a zároveň nejnepříjemnější škůdce v zahradách. Proč se u vás objevují, co je přitahuje a jak se jich zbavit šetrným a ekologickým způsobem? Na to se podíváme v následujícím článku.Přečtěte si více
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) patří mezi nejrozšířenější a zároveň nejškodlivější škůdce jabloňových sadů na světě. Vyskytuje se ve všech oblastech, kde se pěstují jabloně, a jeho výskyt může výrazně snížit kvalitu i množství úrody.Přečtěte si více
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
