Masový výskyt chroustů se začal v Evropě výrazněji objevovat koncem 90. let. Geograficky se vyskytují i v severnějších oblastech, například ve Švédsku nebo ve Spojeném království. Přemnožení chroustů bylo zaznamenáno také v České republice, a proto jsme se rozhodli přiblížit jejich dopad na zemědělství i zahrady. Jaké starosti může chroust způsobovat a je skutečně tak velkým škůdcem?
Chroust obecný (Melolontha melolontha)
Věděli jste, že v živočišné říši bylo popsáno více než 350 druhů chroustů?
Dospělého chrousta poznáte podle tmavě hnědého až černého zbarvení. Chroust obecný (Melolontha melolontha) dorůstá velikosti přibližně 3,5 až 4 cm a pro člověka je téměř neškodný. Proč téměř? Chroust člověka nekouše ani neštípe, ale pokud pečujete o zahradu, pravděpodobně jste se s ním už setkali. Patří totiž mezi časté škůdce vyskytující se na zahradách a v zemědělských oblastech.
Jak se chroustovi přezdívá a proč?
Chroust obecný vylétá především v podvečerních hodinách. Nejaktivnější bývá v noci, kdy dochází k páření a kladení vajíček.
Životní cyklus chrousta obecného trvá přibližně jeden rok, během kterého se vyvine z vajíčka přes stádium larvy a kukly až v dospělého jedince. Některé druhy chroustů se však mohou dožívat až 3 až 4 let.
Chroust obecný a jeho výskyt
Chroust obyčejný
Dospělé chrousty můžete zaznamenat v parcích, v okolí okrasných keřů, na okrajích lesů, ale také na rozsáhlých loukách a zahradách.
Z anglického slangového názvu „May Bug“ lze odvodit, že největší aktivitu vykazuje chroust především během května a s příchodem jara.
Dospělí brouci tráví část života pod zemí. Jakmile opustí půdu, jejich aktivita je převážně noční. Shlukují se zejména kvůli přijímání potravy, rozmnožování a kladení vajíček.
Mladé larvy, které se líhnou z vajíček uložených v půdě, se postupně přesouvají blíže k povrchu.
Čím se chrousti živí?
Dospělý chroust požírá především listy rostlin, zejména meruněk, třešní nebo jahod. Oblíbené jsou pro něj také listy listnatých stromů, například dubů, a různé druhy květin.
Larvy chrousta se naopak živí kořeny stromů, trav a obilovin. Právě larvy představují největší problém pro zemědělství i zahrady. Napadené rostliny následkem poškození kořenového systému postupně slábnou a mohou zasychat.
Dospělí brouci mohou poškozovat také zeleninu, jahody nebo vinnou révu, ktoré následkem napadení vysychají.
Je chroust opravdu nezničitelný?
Chroust obecný klade vajíčka od začátku května. Larvy chrousta jsou bílé, mají tmavou hlavičku a jejich tělo je typicky stočené do tvaru písmene „C“. Do dalšího vývojového stádia se dostávají přibližně během 3 až 4 týdnů.
Larvy chrústa
Larvy chrousta
První vývojová stadia larev obvykle nezpůsobují tak výrazné škody. Mladé larvy se živí hlavně kořeny trav a v některých případech také obilovinami. V raném stadiu vývoje dokážou přežít celé léto i s minimálním přísunem potravy. Do podzimu rostou jen pomalu, ale vytvářejí si dostatečné zásoby tuku pro přežití zimy.
Druhé vývojové stadium larev přezimuje v hlubších vrstvách půdy. Na jaře se larvy přesouvají blíže k povrchu a začínají napadat kořeny nově vyklíčených rostlin. Právě toto období může mít výrazný dopad například na úrodu pšenice. Méně napadanou obilovinou bývá oves.
Výzkumy ukázaly, že larvy byly nalezeny například na každém pátém až šestém kořenu sazenic vlčího máku nebo řepky olejky.
Protože larvy žijí přímo na kořenech rostlin, je důležité provádět ochranu včas, ideálně už v ranějších vývojových stadiích. Nejlepších výsledků lze dosáhnout použitím přípravků aplikovaných při výsadbě nebo krátce po ní, které pomáhají zabránit kladení vajíček a dalšímu vývoji larev.
Účinné látky se do těla larev dostávají prostřednictvím trávicího i dýchacího systému, což zvyšuje účinnost ochrany. Napadené larvy mohou uhynout přibližně do 48 hodin po zásahu.
Samička chrousta dokáže naklást až 1 500 vajíček. Larvy se při hledání hostitelských rostlin orientují pomocí čichových receptorů.
Dokážeme bojovat s chroustem obecným?
Dospělí chrousti kladou vajíčka do půdy v období od května do července. S příchodem podzimu se larvy zvětšují a zůstávají přezimovat v půdě. Živí se humusem a drobnými částicemi organické hmoty.
Vývoj larvy má několik stadií, přičemž za nejškodlivější je považováno především třetí vývojové stadium. Právě tehdy larvy intenzivně poškozují kořeny obilovin a dalších plodin, což může způsobit problémy nejen zemědělcům, ale i zahrádkářům.
Chroust obecný je proto ve většině případů označován za významného škůdce. Opětovné vysazování plodin často problém nevyřeší, pokud larvy zůstávají v půdě.
Zahrádkáři by měli být opatrní zejména při výsadbě během chladnějších období. Larvy totiž v zimě přezimují v hlubších vrstvách půdy a na jaře se znovu přesouvají ke kořenům rostlin. Vhodné je proto včas zajistit ochranu, která omezí jejich množení a zabrání vývoji do nejškodlivějších stadií.
Larvy chrousta dokážou vytvářet chodbičky až do hloubky 1,5 metru a obecně jim nevyhovuje dlouhodobě vlhké prostředí.
Za jednu z nejúčinnějších ekologických metod boje proti larvám chrousta jsou považovány parazitické hlístice, které dokážou larvy aktivně vyhledávat v půdě.
Mnoho druhů hlístic je odolných vůči vlhkému prostředí a larvy chroustů navíc často nepřežijí intenzivní zatížení půdy, například dusot hospodářských zvířat.
Jak na chrousta ekologicky?
Účinný prostředek Larvanem (Heterorhabditis megidis)
Přípravek Larvanem obsahuje parazitické hlístice Heterorhabditis megidis, které účinně pomáhají proti přemnoženým larvám chroustů, ale také proti larvám lalokonosců a dalším půdním škůdcům.
Parazitické hlístice aktivně vyhledávají larvy v půdě a napadají je přirozeným biologickým způsobem, bez zbytečné chemické zátěže pro zahradu.
Skladování přípravku
Hlístice obsažené v přípravku Larvanem je vhodné skladovat při teplotě 2–6 °C, aby byla zachována jejich účinnost.
Aplikace přípravku Larvanem
Larvanem lze aplikovat několika způsoby, nejčastěji formou postřiku nebo zálivky. Nejvhodnější je aplikace během večerních hodin, kdy jsou podmínky pro hlístice příznivější.
Přípravek je odolný vůči UV záření, přesto večerní aplikace pomáhá zvýšit jeho účinnost a životnost v půdě.
Kdy aplikovat Larvanem?
Nejlepší výsledky dosahuje aplikace:
- v období srpna a září, kdy jsou larvy v prvním vývojovém stadiu po vylíhnutí z vajíček,
- a také během dubna a května, kdy se larvy nacházejí v posledním vývojovém stadiu před přeměnou v dospělce.
NovaFerm VIVA
Přípravek NovaFerm VIVA selektivně omezuje škodlivý hmyz a půdní háďátka. Pomáhá působit například proti:
- háďátkům,
- drátovcům,
- ponravám chroustů,
- osenicím,
- můrám,
- bázlivci kukuřičnému,
- larvám motýlů,
- larvám brouků,
- larvám a dospělcům dvoukřídlého hmyzu,
- plošticím,
- mšicím a dalším škůdcům.
Při správném použití představuje šetrné řešení vhodné pro ekologickou ochranu zahrad i zemědělských ploch.
