Pohled na tenhle děsivý hmyz (Krtonožka obecná) procházející se po zahradě zamrazí nejspíš každého zahrádkáře. Jestliže potkáte krtonožku obecní ve vaší zahradě, je docela možné, že už máte zaděláno na problém. Když totiž už dospělá samička krtonožky obecné naklade vajíčka, je dost možné, že z vaší úrody letos moc nezbude. Larvy krtonožky obecní jsou věčně hladové a páchají pod zemí škody tím, že prostříhávají a požírají kořínky rostlin. ty následně hynou a nám zůstávají pouze oči pro pláč.

Krtonožka obecná- jak ji poznáte? 

Z půdy na povrch vylézají pouze v době rozmnožování a to od května do června. Po spáření si samičky vyhrabávají v půdě komůrku pro hnízdo 5-25 cm do hloubky. Do jednoho hnízda nakladou 200 až 400 vajíček. Při této příležitosti samičky okousávají kořeny a způsobují úhyn rostlin. V průběhu tří měsíců si vytvoří vícero hnízd.

Krtonožka obecnáDospělý jedinec krtonožky obecní se vyskytuje v celé Evropě. Dosahuje délky těla kolem 5-7 cm. Při pohledu ze shora je tmavě hnědý, ale jeho bříško je šedohnědé. Válcovité tělo je pokryté jemnými chloupky. Na hlavě má dlouhá tykadla.

Tvrzená přední křídla jsou krátká, ale jeho zadní křídla jsou přizpůsobena k létání. Vidět krtonožku létat je ale spíše výjimečný jev i z důvodu, že je to spíše noční živočich. 

Jeho trojúhelníková hlava přispívá k ještě bizarnějšímu pohledu na tohle monstrum ze světa hmyzu. Jeho přední nohy jsou silné a přizpůsobené k hrabání. Vajíčka jsou bílé, mírně zploštělé a larvy jsou světle žluté. Larvy přezimují v půdě a to v hloubce 0,5 až 2 m. 

Larvy krtonožky obecní se po vylíhnutí živí humusem, no později požírají kořeny rostlin pod zemí. Napadená rostlina zvadne a následně vyschne. Nymfy se po přezimování dvakrát svlékajía dospívají až v červnu. Vajíčka kladou až v třetím roce jejich života. jejich vývoj proto trvá až 2 roky. Za tu dobu ale napáchají spoustu škody. 

Problém nastává, když se proti nim nic nedělá 

Každý, kdo ovládá základy matematiky si dovede spočítat, že jestli ty stovky larev opět nakladou vajíčka, pohroma je na světě. Právě proto je na Slovensku spousta oblastí, kde jsou krtonožky přemnožené a ničí lidem úrodu zeleniny, drobného ovoce, trávníky a taky okrasné rostliny.

Krtonožka obecná ze zeleniny způsobuje škodu hlavně na mrkvi, zelí, okurkách, dýni, rajčatech a luštěninách. Největší škody způsobuje na mladých rostlinách a to v době páření a kladení vajíček. 

Tato hmyzí monstra neznají ploty a šíří se tak od souseda k sousedovi. Alarmující ale je, že v přírodě sice mají relativně mnoho přirozených nepřátel, jakými jsou vrány, sovy, špačky, piskoři, kočky a krtci, právě proti těmto predátorům se vede hon na čarodějky. 

Lidé vyhánějí a často zabíjejí krty, protože jim podrývají rostliny a ničí krásné trávníky. Střílejí špačky, protože jim kradou ovoce. Z nám neznámých důvodů používají jedy proti dravcům, jakými jsou orly, sokoly a sovy, a v podstatě bojují proti všemu, co vstoupí na jejich zahradu. 

Problémem ale je, že každý tvor má v tomhle křehkém ekosystému své místo. Jestliže vytrhneme z tohohle systému pouze jediný článek, nastává přemnožení určitého tvora. V našem případě krtonožky. 

Krtonožky jsou citlivé na chlad a potřebují mít k dispozici přístup ke spodní vodě počas celého roku. Vzhledem k extrémně teplým zimám jeho vymrznutí nehrozí. 

Krtonožka obecná– jaký biologický postřik můžeme použít? 

Kde nejsou přirození nepřátelé, pomůže už pouze chemie. To si řeknou zahrádkáři a taky chataři a aplikují do půdy vše, co jim přijde pod ruku. Další rána pro už tak křehký a zničený ekosystém. Na Slovensku neexistuje registrovaná 100% účinná chemická látka proti tomuto půdnímu škůdci a ty, které jsou dostupné na trhu mají malou účinnost a způsobují akorát kolaps půdního ekosystému, stejně jako další chemické látky přidávané do půdy.

Existuje ale i biologické řešení ve formě parazitických hlístic- Steinernema carpocapsae, které tyto hmyzí monstra dokážou zničit. Aplikaci je potřeba udělat na jaře nebo na podzim. Tyto hlístice napadají larvy krtonožky a dále se množí v jejich těle. Vylučují taky bakterie, které se dostávají do tkaniv hostitele a ten hyne již v průběhu několika pár dní. Na lidi a ani na domácí zvířata nemají žádný vliv a z půdy se postupně vytrácejí. 

Hlístice – Steinernema carpocapsae ničí v půdě i další škůdce. Jejich záběr je vážně široký a tímhle způsobem vám půdu vyčistí od půdních škůdců. Pak už je pouze na vás, jestli v zahradě dokážete opět vybudovat stabilní ekosystém. Na našem webu nabízíme rady a postřehy o ekologickém pěstování na základě vlastních zkušeností a taky ze zkušeností dalších lidí, kteří se rozhodli jít jinou cestou, a to cestou trvalo udržitelného hospodářství. Je pouze na vás, jakou cestou se rozhodnete jít a co pro vás vaše zahrádka představuje. Hlístice zakoupíte v našem e-shopu pod názvem Capsanem.