Broskvoň a meruňka

Plody meruněk a broskví mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímé konzumace nabízejí široké možnosti využití v domácnosti i ve zpracovatelském průmyslu.

Správná volba stanoviště pro meruňky je důležitým opatřením, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje efektivitu pěstování. Meruňka se geneticky vyvíjela v klimatických oblastech s rychlým přechodem zimy do jara, bez výrazných teplotních výkyvů.

Při výběru stanoviště nesmíme zapomenout, že meruňky se lépe vyrovnávají se suchem než s přemokřenou půdou, i když na závlahu, hlavně v období dozrávání plodů, reagují velmi příznivě. Ze živin potřebují nejvíce draslík, fosfor a vápník.

Meruňky jsou poměrně náročné na půdu. Nejvhodnější jsou středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy s obsahem jílovitých částic do 40 %. Nejdůležitějším předpokladem je však vysoký obsah vzduchu v půdě.

Broskvoň, stejně jako meruňka, patří mezi teplomilné druhy s vysokými nároky na světlo. Vyžaduje lehké, hřejivé, živinami bohaté, hlinité až hlinitopísčité půdy s vyšším obsahem vápníku. Broskvoň je citlivá na nedostatek dusíku, hořčíku, železa, manganu a boru.

Broskev a meruňka – nemoci

Moníliová hniloba (Monilinia fructigena a M. laxa)

Napadené mohou být květy, letorosty, větve i plody. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. Na postižených místech často vzniká klejotok.

K napadení dochází hlavně v období dozrávání a zralosti. Nejprve se na plodech objevují měkká hnědnoucí místa, která se rychle rozšiřují, až postupně zasáhnou celý plod. K infekci plodů dochází nejčastěji v důsledku poranění, například při prasknutí plodu, po kroupách nebo po poškození škůdci.

Ochorení může zničit převážnou část květů i větví. Velmi škodlivé je také napadení už dozrávajících plodů, protože jsou zcela znehodnoceny.

Monilinia fructigena

Šárka (plum pox virus)

Z latinského názvu Plum pox virus je zřejmé, že šarka napadá především slivoně, jejími hostiteli však mohou být také broskvoně, meruňky, mandloně, trnky a višně.

Projev onemocnění je velmi variabilní. Liší se podle druhu a odrůdy hostitele, podle kmene i typu viru a významně ho ovlivňuje také průběh počasí.

U broskvoní se příznaky šarky objevují na listech i plodech. Na listech se projevují jako světlezelené až žlutozelené proužky, které úzce lemují žilky. Na plodech vznikají kroužky, mapovité nebo mramorované kresby. Může dojít až k deformaci plodů.

plum pox virus

Rakovinové odumírání větví peckovin /Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta a L. persoonii/

Na větvích a kmenech stromů jsou viditelná tmavě zbarvená místa, která se mírně propadají a postupně odumírají. Tyto nekrotické skvrny se zvětšují a zasahují vodivá pletiva. Nad postiženými místy větve vadnou a postupně usychají. Při chronickém projevu mají stromy menší, často žlutozelené listy.

Na postižených místech se obvykle objevuje silný klejotok. Ochorení nejčastěji napadá právě meruňky a broskvoně, které jsou v našich podmínkách často oslabené průběhem počasí a následně napadené škodlivými organismy.

Pseudomonas syringaem

Kadeřavost broskvoně a meruňky

Napadené jsou především listy, méně často květy a plody. Na listech se zpočátku objevují mírné, později nápadně vypouklé, světlezelené nebo červené puchýře. Dochází ke kroucení a deformaci listů.

Především na spodní straně napadených listů se vytváří bílý povlak. Postižené listy usychají a opadávají. Napadené větvičky přestávají růst, dochází ke zduření, deformacím a praskání. Silně postižené letorosty zasychají.

Na plodech vznikají červenofialové, lesklé, kulaté skvrny, často s nepravidelným okrajem.

Kadeřavost broskvoně

Padlí broskvoně

Padlí broskvoně způsobuje houba Sphaerotheca pannosa var. persicae. Napadá listy, větve a především plody.

Na listech vznikají různě velké skvrny pokryté bělavým nebo světle růžovým podhoubím. Listy se deformují a opadávají. Větve jsou nejprve pokryté bílým, později nahnědlým podhoubím. Přestávají růst a často od vrcholu zasychají.

Na plodech vznikají různě velké, nejčastěji kulaté skvrny, zpočátku bílé, které později přecházejí do hnědého zbarvení podhoubí.

Padlí broskvoně

Hnědnutí listů meruňky /Gnomonia erythrostoma f. sp. armeniaca/

Na čepelích listů se objevují neohraničené žlutozelené skvrny. Skvrny se zvětšují a na povrchu listů dochází k hnědnutí žilek.

Za nepříznivého počasí se skvrny dále zvětšují, listy od středu postupně hnědnou a často opadávají ještě před sklizní úrody. Za suchého počasí se rozvoj choroby zastavuje. Toto specifické onemocnění napadá meruňku obecnou.

Gnomonia erythrostoma

Strupovitost meruňky /Venturia carpophila/

Houba Venturia carpophila napadá plody, letorosty a listy. Na nezralých plodech vznikají přibližně 1–4 mm velké skvrny olivově šedého až šedočerného zbarvení.

Počet skvrn se postupně zvyšuje, skvrny se spojují a na plodech vznikají různě velké plochy, takzvané strupy. Postižená místa nerostou, deformují plody a často praskají. Následně bývají napadena moniliovou chorobou.

Venturia carpophila

Suchá skvrnitost listů /Wilsonomyces carpophilus/

Na listech vznikají kulaté, přibližně 2–8 mm velké, červenofialové až červenohnědé skvrny, často s tmavším lemem. Při silnějším napadení dochází k rozpadu listové čepele.

Ochorení se šíří především za teplejšího a vlhkého počasí. Kromě broskvoní a meruněk bývají napadeny také třešně, višně, slivoně a příbuzné dřeviny.

Základem ochrany je likvidace napadených listů. Výskyt choroby pomáhá redukovat předjarní postřik měďnatými fungicidy.

Wilsonomyces carpophilus

–

Broskvoň a meruňka – škůdci

Obaleč broskvoňový /Cydia molesta, syn. Grapholitha molesta/

Housenky 1. generace obaleče broskvoňového napadají letorosty, které v délce asi 10–15 cm vadnou a zasychají. Housenky 2. a 3. generace napadají plody, především broskve.

Cydia molesta

Makadlovka broskvoňová /Anarsia lineatella/

Rašící pupeny a letorosty zasychají v důsledku požírání housenkami Anarsia lineatella. Během vegetace napadají housenky především plody.

Housenky jsou tmavě hnědé se žlutými zářezy mezi jednotlivými články těla. Hlava, hrudní štítek a nohy jsou černé.

Housenka Anarsia lineatella

Anarsia lineatella

Mšice hnízdotvorná /Brachycaudus schwartzi/

Mšice na jaře nejprve sají na květních pupenech, později na spodních stranách listů na špičkách mladých výhonů. Způsobují tím svinování a deformace listů.

Listy neopadávají, ale vytvářejí shluky připomínající hnízda. Výhony se nevyvíjejí a v následujícím roce zůstávají neplodné.

Tento druh patří k nejdůležitějším mšicím na broskvoních. Ochrana se provádí předjarním ošetřením na bázi olejů.

Brachycaudus shwartzi

Mšice broskvoňová /Myzus persicae/

Dospělí jedinci jsou převážně žlutozelení, ale mohou mít také bělavé, růžové nebo červené zbarvení. V chladnějších podmínkách bývají často tmavší.

Způsobují silné svinování a kroucení listů. Růst výhonů může být zastaven a napadení bývá někdy tak vážné, že ovlivní kvalitu i množství úrody. Mšice broskvoňová je také přenašečem viru šarky.

Myzus persicae

Obaleč kůrový /Enarmonia formosana/

Housenky obaleče kůrového jsou asi 11 mm dlouhé, hnědavé, nazelenalé, případně narůžovělé. Jejich dlouhodobé napadení kůry způsobuje odumírání větví i celých stromů.

Enarmonia formosana

Na kůře, především u starších stromů, jsou od úrovně půdy do výšky přibližně 50 cm zřetelné kompaktní oranžové hromádky trusu a pilin, které značí přítomnost obaleče kůrového. V místech napadení se objevuje klejotok.

Enarmonia formosana

Předivka pupenová /Argyresthia pruniella/

Světlezelené, pouze asi 1,5 mm dlouhé housenky na jaře vyžírají pupeny třešní, broskvoní a dalších ovocných dřevin. Postupně pronikají do květních pupenů.

V zaschlých napadených květních pupenech zůstává suchý trus v pavučince. Předejít jim můžeme předjarním postřikem na bázi oleje.

Argyresthia pruniella

Ploskohřbetka třešňová /Neurotoma nemoralis/

Larvy ploskohřbetky žijí nejprve ve společném hnízdě, později se rozlézají a žijí ve zkroucených listech.

Málo pohyblivé samičky kladou vajíčka v pravidelných řetízcích na spodní stranu listů třešní, višní, broskvoní nebo meruněk. Hnízda bývají hlavně na koncích větví.

Asi po měsíci se larvy zahrabávají do země, kde vytvářejí husté kokony. Ochrana spočívá v odstranění hnízda i s larvami.

Neurotoma nemoralis

Píďalka podzimní /Operophtera brumata/

Světlezelené housenky píďalky podzimní se vyskytují na listech všech ovocných dřevin. Poškozují pupeny, listy, květy i plody.

Vyžírají do nich hluboké otvory, které mohou vést buď k opadu plodů, nebo k výrazným deformacím plodů.

(Operophtera brumata

(Operophetera brumata

Nosatec ovocný /Rhynchites spp./

Obecnými znaky nosatců jsou dlouhé nosce, přímá nelomená tykadla a nápadné kovově modré, fialové nebo zelené zbarvení.

Na napadených plodech můžeme pozorovat několik milimetrů hluboké jamky.

Škody způsobené nosatcem

Rhynchites

Podkopníček spirálový, podkopníček ovocný /Lyonetia clerkella, Leucoptera malifoliella/

Lyonetia clerkella, Leucoptera malifoliella

Lyonetia clerkella

Leucoptera malifoliella

Sviluška ovocná a sviluška chmelová /Panonychus ulmi, Tetranychus urticae, T. viennensis/

Vážným problémem svilušek je jejich rezistence vůči mnoha účinným látkám. Jako účinný způsob ochrany se osvědčilo vysazování dravých roztočů druhu Typhlodromus pyri.

vajíčka Panonychus_ulmi