Tag

CuproTonic

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy

Rez hrušňová – Gymnosporangium sabinae

Rez hrušňová – choroba hrušní

Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) je houbové onemocnění, jehož nejvýraznější příznaky pozorujeme především na listech hrušní. Při silnějším napadení může houba zasáhnout také letorosty a výjimečně plody.

Na horní straně listů se od konce jara a během léta objevují nápadné žlutooranžové až oranžovočervené skvrny, které se postupně zvětšují.

Uprostřed skvrn se vytvářejí drobné tmavé tečky – spermogonia. Později, obvykle od druhé poloviny léta, vznikají na spodní straně listů nápadné kuželovité až pohárkovité útvary – aecia.

Při napadení plodů nebo mladých výhonů může docházet k jejich deformaci. Typickým a nejčastějším projevem však zůstává právě výrazná skvrnitost listů.

Co rez hrušňovou způsobuje?

Rez hrušňová je onemocnění hrušní a některých druhů jalovců. Houba potřebuje ke kompletnímu dokončení svého životního cyklu oba hostitele.

Na hrušni přežívá pouze během vegetace. Trvale přezimuje na jalovci, kde může vytvářet víceleté infekce a zduřeniny na větvích.

Na jaře, především za vlhkého počasí, se na napadených větvích jalovce objevují nápadné oranžové až hnědooranžové rosolovité útvary. Z nich se uvolňují spory, které jsou větrem přenášeny na mladé listy hrušní.

Právě v tomto období dochází k nové infekci hrušní.

Během léta se choroba dále vyvíjí na listech hrušně a na jejich spodní straně se později vytvářejí aecia. Z nich se uvolňují spory, které naopak infikují jalovce.

Tím se životní cyklus houby uzavírá.

Zatímco napadený jalovec může infekci nést několik let, listy hrušně se musí nově infikovat každou sezonu.

Jak daleko se může rez šířit?

Výskyt choroby je nejsilnější tam, kde rostou vhodné jalovce v blízkosti hrušní.

EPPO uvádí, že choroba bývá významná zejména tehdy, pokud se alternativní hostitel nachází přibližně do 300 metrů od sadu. Spory se však mohou při vhodných povětrnostních podmínkách šířit i dále.

Proto nelze vzdálenost 200 nebo 300 metrů chápat jako absolutní bezpečnostní hranici. Čím větší vzdálenost mezi hrušní a napadeným jalovcem je, tím nižší bývá riziko silné infekce.

Ne všechny druhy jalovců jsou stejně náchylné. Významnými hostiteli jsou především některé okrasné druhy a kultivary rodu Juniperus.

Jalovec obecný (Juniperus communis) je vůči Gymnosporangium sabinae výrazně méně náchylný a není považován za hlavního hostitele této choroby.

Také mezi odrůdami hrušní existují rozdíly v citlivosti, nelze však počítat s úplnou rezistencí jako jediným způsobem ochrany.

Jak moc může rez hrušeň poškodit?

Při slabém výskytu představuje rez hrušňová především estetický problém.

Při opakovaném a silném napadení však může být zasažena velká část listové plochy. Tím se omezuje fotosyntéza, což může oslabovat růst stromu, tvorbu zásobních látek i násadu a kvalitu plodů.

Silné infekce mohou podle odborných zdrojů vést také ke snížení výnosu.

Rzi – Pucciniales

Rzi jsou rozsáhlou skupinou houbových chorob z řádu Pucciniales.

Jejich název souvisí s typickými žlutými, oranžovými, rezavými, hnědými až černými výtrusnými ložisky, která vytvářejí na napadených rostlinách.

Jednotlivé druhy rzí mají obvykle poměrně úzký okruh hostitelů. Některé dokončí celý životní cyklus na jedné rostlině, zatímco jiné – stejně jako rez hrušňová – potřebují dva rozdílné hostitele.

Na zahradách se můžeme setkat s různými druhy rzí například na:

  • hrušních,
  • jalovcích,
  • rybízu,
  • ostružinících,
  • fazolích,
  • růžích,
  • pivoňkách,
  • dalších okrasných a užitkových rostlinách.

Nejde však o jednu a tutéž chorobu. Rez na růži, rybízu nebo fazoli způsobují jiné druhy hub než rez hrušňovou.

Rez hrušňová – biologická a preventivní ochrana

Nejnápadnější známky infekce jalovce objevíme na jaře za vlhkého počasí, kdy se na zduřelých větvích vytvářejí oranžové až hnědooranžové rosolovité výtrusné útvary.

Pokud je na jalovci objevíte a v blízkosti rostou hrušně, je vhodné napadené části důkladně zkontrolovat.

Silně napadené větve jalovce odstraníme až do zdravého dřeva. Pokud je infekce rozsáhlá a zasahuje velkou část rostliny, může být v některých případech vhodné zvážit odstranění celého napadeného jalovce.

 

Nejdůležitější preventivní opatření jsou:

  • odstraňování napadených částí jalovců,
  • co největší prostorová vzdálenost mezi hrušněmi a náchylnými jalovci,
  • výběr méně citlivých druhů a kultivarů,
  • pravidelná kontrola jalovců především na jaře,
  • sledování zdravotního stavu hrušní od rašení.

Kdy je nejdůležitější hrušeň chránit?

Rozhodujícím obdobím pro infekci hrušní je především jaro, kdy jalovce vytvářejí teliospory a následně bazidiospory schopné infikovat mladé listy hrušně.

Proto případná fungicidní ochrana musí být zaměřena zejména na období od rašení a kvetení během jarního infekčního období, především pokud panuje vlhké počasí.

EPPO v profesionálních systémech ochrany uvádí při vysokém infekčním tlaku preventivní ošetření přibližně od kvetení do poloviny června. Konkrétní přípravky, termíny a intervaly se však musí vždy řídit aktuální registrací v dané zemi a etiketou přípravku.

Samotný podzimní postřik po opadu listů není hlavním opatřením proti nové infekci rzí hrušňovou, protože hrušeň je znovu infikována až na jaře sporami přicházejícími z jalovce.

Podzimní a předjarní péče však může být součástí celkové ochrany stromů proti jiným chorobám. Více informací najdete v článku o podzimním a předjarním ošetření ovocných stromů.

Přípravky a podpůrná péče

Při péči o hrušně ohrožené houbovými chorobami se používají různé skupiny přípravků. Je však důležité rozlišovat mezi registrovanými fungicidy, listovými hnojivy a pomocnými nebo podpůrnými přípravky.

Přípravky s obsahem mědi

Mezi používané produkty patří:

Další podpůrné přípravky

Podle konkrétního účelu lze v pěstitelské praxi využít také:

Co je při rzi hrušňové nejdůležitější?

Rez hrušňová je typickým příkladem choroby, u které nestačí sledovat pouze samotnou hrušeň.

Pokud se choroba pravidelně vrací, hledejte v okolí také jalovce. Právě na nich houba přezimuje a na jaře vytváří spory, které znovu infikují mladé listy hrušní.

Nejúčinnější ochrana proto spočívá v kombinaci:

kontroly jalovců + odstranění zdrojů infekce + vhodné vzdálenosti hostitelů + sledování počasí + včasné jarní ochrany tam, kde je skutečně potřebná.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin

Ekologická ochrana ořešáku královského (Juglans regia)

Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.

Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců

To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.

Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.

Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.

Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.

Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin

Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofol nebo Chitopron 5 %.

Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.

Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.

Bakteriální skvrnitost ořešáku

Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.

Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.

Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.

U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.

Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti

S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.

Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.

Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.

Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.

Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku

Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.

Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.

Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.

Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.

Ekologická ochrana ořešáku královského

V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.

Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.

Nový škůdce ořešáku královského

Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).

Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.

Vrtule ořechová

Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.

Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.

K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.

Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.

Obaleč jablečný

Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.

Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.

Na co nezapomenout

Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.

Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.

Biologické řešení

Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.

V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.

Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.

V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOil spolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonic nebo Kocide 2000.

Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).

Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.

Přečtěte si více

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Černé ořechy? Může jít o bakteriální onemocnění

Černé ořechy

Ať zvedne ruku ten, kdo byl v posledních letech spokojený s úrodou ořechů. Často přijde červenec a místo zdravých zelených plodů si začneme všímat, že ořechy na stromech černají, zasychají a opadávají.

Pomoci se dá, ale základem je správná diagnostika problému. Podobné příznaky totiž nemusí způsobovat jen škůdci, ale také bakteriální nebo houbová onemocnění.

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis. V tomto případě lze odlišit poškození od vrtule ořechové, která může způsobovat podobné černání oplodí.

Máte černé ořechy? Při diagnostice výskytu škůdců mohou pomoci žluté lepové desky.

 

 

 

 

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Bakteriální skvrnitost ořešáku napadá listy, mladé výhony a především plody.

Na oplodí se nejprve vytvářejí drobné vodnaté skvrny, které mohou být zpočátku mírně vyvýšené. Postupně se rychle zvětšují, propadají a černají.

Původcem choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje v mnoha oblastech světa, kde se ořešáky pěstují.

Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý a další druhy ořešáků.

Postupně mohou vznikat velké černé nekrotické skvrny, které bývají ohraničené vodnatým lemem. Nekróza může pronikat hlouběji do plodu a zasáhnout i jádro. Silně napadené plody následně černají, sesychají a předčasně opadávají ze stromu.

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Na čepelích listů vznikají hranaté, zpočátku vodnaté, později nekrotické skvrny. Drobné skvrny mohou postupně splývat a vytvářet větší hnědé plochy.

Na kůře mladých výhonů se objevují podobné, obvykle tmavěji zbarvené skvrny. Při silnějším napadení mohou vrcholky letorostů zasychat.

Bakterie přezimují především v pletivech napadených výhonů a dalších infikovaných částech rostliny.

Za vhodných podmínek se na okrajích skvrn může vytvářet bělavý bakteriální výpotek, který obsahuje velké množství bakterií.

K jejich šíření dochází především vodou – deštěm, odstřikujícími kapkami nebo zavlažováním. Choroba se proto nejrychleji rozvíjí za vlhkého a deštivého počasí.

Jak odlišit bakteriální skvrnitost od vrtule ořechové?

Černání oplodí ještě samo o sobě neznamená, že jde o bakteriální chorobu. Podobné příznaky může způsobovat také vrtule ořechová.

Při bakteriální skvrnitosti se často objevují skvrny také na listech a mladých výhonech. U poškození vrtulí je naopak typické napadení oplodí larvami škůdce.

Pro sledování náletu vrtule lze využít žluté lepové desky, které pomohou ověřit, zda se dospělci škůdce v okolí stromu skutečně vyskytují.

Správné rozlišení příčiny je důležité, protože ochrana proti bakteriálnímu onemocnění je odlišná od ochrany proti hmyzímu škůdci.

 

Biologická a šetrná ochrana ořešáku

Ochranu ořešáku je vhodné zahájit preventivně ještě před obdobím kvetení, zejména pokud se bakteriální skvrnitost v předchozích letech pravidelně objevovala.

Důležitá je především kombinace preventivních opatření, dobrého zdravotního stavu stromu a vhodně načasovaných aplikací přípravků.

Pro podporu přirozených obranných reakcí a výživy rostlin lze využít například Imunofol.

V ochraně proti bakteriálním chorobám se tradičně využívají také přípravky s obsahem mědi. Jednou z možností je CuproTonic v kombinaci s Imunofolem, případně měďnatý přípravek Kocide 2000, pokud je pro dané použití povolen.

Přípravky s obsahem mědi a zinku mohou současně sloužit jako zdroj mikroprvků důležitých pro správný vývoj a fyziologický stav rostliny.

Při silnějším tlaku chorob lze podle potřeby a návodu k použití zařadit také NovaFerm Sirius.

Co ještě pomáhá omezit šíření choroby?

Důležitou součástí ochrany je také prevence. Silně napadené nebo odumřelé výhony je vhodné odstranit a zlikvidovat, protože mohou představovat zdroj infekce pro další sezonu.

Pokud je to možné, je vhodné omezit také dlouhodobé smáčení koruny při zavlažování. Vlhké prostředí totiž výrazně usnadňuje šíření bakterie.

Při použití jakéhokoli přípravku je potřeba vždy dodržovat aktuální návod k použití, povolené plodiny, dávkování a doporučené termíny aplikace.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Zahrada

Bakteriální spála růžovitých rostlin – Erwinia amylovora

Bakteriální spála růžovitých rostlin

Erwinia amylovora patří mezi nejzávažnější bakteriální choroby ovocných dřevin. Její včasné rozpoznání je mimořádně důležité, protože při silném napadení bývá často nutné postižený strom odstranit a zlikvidovat, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Jak poznat bakteriální spálu?

Napadené květy bývají zpočátku vodnaté, následně vadnou a postupně černají. Po odumření často zůstávají viset na stromě.

Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a mladých výhonech. Typickým znakem je, že konce letorostů se hákovitě ohýbají, což patří k nejznámějším symptomům této choroby.

Na dřevě se mohou tvořit ohraničené, vodnaté až hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Pozor na záměnu s jinými problémy

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit například za poškození způsobené:

Důležitým rozpoznávacím znakem bakteriální spály je tvorba kapek bakteriálního exsudátu na napadených částech rostliny.

Jak se Erwinia amylovora šíří?

Bakterie způsobující spálu přezimují v pletivech kmene a větví napadených stromů.

Během vegetace se mohou šířit:

  • opylujícím hmyzem,
  • pylem,
  • větrem,
  • deštěm,
  • při řezu a jiném mechanickém poškození,
  • po krupobití,
  • škůdci,
  • zvěří.

K infekci však může dojít i bez viditelného poranění. Bakterie mohou pronikat do rostlin také přirozenými otvory, například průduchy, lenticelami a hydatodami.

Pro šíření bakteriální spály jsou příznivé zejména podmínky s vyšší vzdušnou vlhkostí a teplotami kolem 18 °C.

Na větší vzdálenosti se choroba nejčastěji šíří infikovaným rostlinným materiálem.

Praktická doporučení

Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je nakupovat stromky pouze z důvěryhodných ovocných školek, kde je zdravotní stav výsadbového materiálu pravidelně kontrolován.

Zvýšenou pozornost by měli prevenci věnovat především pěstitelé v oblastech, kde se už bakteriální spála v minulosti vyskytla.

Pro podporu přirozené obranyschopnosti rostlin lze využít například:

Biologická opatření proti Erwinia amylovora

Na začátku kvetení

Na začátku kvetení lze použít přípravky na bázi chitosanu, například:

  • Chitopron 5 % – 30–50 ml / 10 l vody
  • Softguard – 10–17 ml / 10 l vody

K nim lze podle doporučení výrobce přidat také listová hnojiva s obsahem mědi:

  • CuproTonic – 20–50 ml / 10 l vody
  • Controlphyt Cu – 15–20 ml / 10 l vody

Pro lepší smáčivost a přilnavost lze použít také listová hnojiva na bázi olejů, například BorOil v dávce 10 ml / 10 l vody.

Během kvetení

Během kvetení lze aplikovat Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml / 10 l vody.

Při podmínkách, které jsou pro šíření Erwinia amylovora zvlášť příznivé, lze podle doporučení výrobce zvážit také nižší dávku listového hnojiva s obsahem mědi, například:

  • CuproTonic – 20 ml / 10 l vody

Postřik během kvetení aplikujte pouze v době, kdy nejsou v porostu aktivní včely a další opylovači – ideálně brzy ráno nebo večer.

Po odkvětu a později během vegetace

Po odkvětu a v dalším průběhu vegetace lze pokračovat podle doporučení uvedených pro období na začátku kvetení.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami. U bakteriální spály je zásadní také správná diagnostika a rychlé odstranění silně napadených částí nebo celých stromů.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Strupovitost jabloně

Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, může však napadat také květy a letorosty. Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde způsobuje tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdější infekce mohou způsobovat škody i během skladování.

 

Strupovitost přezimuje na napadených listech a k primární infekci z tohoto zdroje dochází nejčastěji od začátku rašení do konce kvetení.

Pokud dojde k infekci listů v tomto období, může se onemocnění dále šířit prakticky během celé vegetace a způsobovat škody také na uskladněném ovoci. Šíření strupovitosti podporuje vlhké a teplé počasí.

Preventivní opatření proti strupovitosti jabloně

Z preventivních opatření je důležitý vhodný výběr odrůdy a stanoviště, stejně jako správný řez, který zlepšuje světelné podmínky a proudění vzduchu v koruně.

Důležitá je také harmonická výživa. Příliš vysoký obsah dusíku v půdě podporuje bujný růst a zvyšuje náchylnost stromů k houbovým chorobám.

Při pěstování citlivých odrůd je důležité také odstraňování opadaného listí, a to buď kompostováním, nebo zapravením do půdy. V obou případech je vhodné použít přípravky urychlující proces rozkladu.

Při ochraně proti strupovitosti, ale také proti mnoha dalším houbovým patogenům, je třeba pamatovat na to, že k infekci citlivých částí rostliny dochází mnohem dříve, než se objeví první viditelné příznaky onemocnění na listech nebo plodech.

Proto je vhodné začít s ochranou citlivých odrůd již na začátku vegetace, v době rašení stromů. Neméně důležitá je ochrana před kvetením, v nezbytných případech také během kvetení a po odkvětu.

Pokud z jakéhokoli důvodu dojde k rozvoji infekce a objeví se skvrny na listech nebo mladých plodech, je třeba v ochraně pokračovat také později během vegetace.

U citlivých odrůd a při zvláště příznivých podmínkách pro šíření onemocnění má své opodstatnění také podzimní omývací postřik.

Biologická ochrana proti strupovitosti jabloně

Pro ochranu a zvýšení obranyschopnosti proti strupovitosti jabloně lze využít následující přípravky a listová hnojiva:

Na začátku rašení

Použijte CuproTonic 20–50 ml nebo Controlphyt Cu 15–20 ml + BorOil 10–80 ml na 10 l vody.

Místo přípravku BorOil lze použít také jiné listové hnojivo na bázi olejů, například FerrumOil. Konkrétní dávku jednotlivých přípravků je třeba zvolit podle návodu a účelu použití.

Nižší dávky slouží ke zlepšení přilnavosti postřikové kapaliny. Vyšší dávky se používají jako prevence napadení padlím a některými přezimujícími škůdci, například mšicemi.

Před kvetením

V tomto období lze použít přípravek na bázi mořských řas Alginure v dávce 30–50 ml na 10 l vody.

Přípravky na bázi uhličitanů, tedy PowerOf-K 50–80 ml na 10 l vody nebo VitiSan 50 g na 10 l vody, je vhodné aplikovat spolu s některým listovým hnojivem na bázi olejů, například BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, všechny v dávce 10–20 ml na 10 l vody.

Další možností jsou kombinace přípravků na bázi chitosanu:

  • Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
  • Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
  • SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,

spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.

Během kvetení

Použít lze Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml na 10 l vody.

Přípravek je neškodný pro včely. Uplatnění najde především ve smíšených výsadbách, kde není prakticky možné zabránit úletu postřikové kapaliny na právě kvetoucí sousední stromy.

Po odkvětu a později během vegetace

Lze pokračovat v aplikaci přípravků na bázi uhličitanů PowerOf-K nebo VitiSan v kombinaci s listovými hnojivy na bázi olejů BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, a to ve stejných dávkách jako před kvetením.

Stejně tak lze aplikovat přípravky na bázi chitosanu:

  • Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
  • Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
  • SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,

spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.

Přípravek Alginure již po odkvětu nedoporučujeme aplikovat.

V tomto období lze začít také s aplikací mikrobiálních hnojiv:

  • NovaFerm SIRIUS 60–70 ml na 10 l vody,
  • NovaFerm DUAL 200 ml na 10 l vody.

Před sklizní pro zlepšení skladovatelnosti

Použijte Chitopron 5 % v dávce 50 ml na 10 l vody.

Podzimní omývací postřik

Použijte listová hnojiva s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

spolu s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10–20 ml na 10 l vody.

Urychlení rozkladu opadaného listí

K urychlení rozkladu lze použít přípravky na bázi prospěšných mikroorganismů:

  • Trifender 10 g na 10 l vody na plochu 100 m²,
  • NovaFerm MULTI 100 ml na 10 l vody.

Přípravky doporučujeme aplikovat na opadané listí, které je vhodné v ideálním případě také mělce zapravit do půdy nebo zkompostovat.

Do kompostu lze přidat také HUMAC® Agro v množství 3–5 % z objemu kompostované hmoty, který pomáhá urychlit přeměnu organické hmoty.


Biologická ochrana proti strupovitosti jabloně je založena především na včasné prevenci a pravidelném ošetření během celé vegetace. Nejdůležitější je začít již při rašení, pokračovat před kvetením a po odkvětu a při vhodných podmínkách pro šíření choroby ošetření opakovat.

Důležitou součástí ochrany je také podzimní omývací postřik a urychlení rozkladu opadaného listí, na kterém patogen přezimuje.

 

Půda, Zahrada

Nedostatek živin v půdě – molybden, zinek, měď, vápník a CO₂

Co dělat v případě, že zjistíte, že vaše rostliny trpí nedostatkem živin? Na první pohled složitá otázka, ale správná diagnostika vám pomůže najít řešení poměrně rychle. Připravili jsme pro vás přehled dalších důležitých prvků, jejichž nedostatek se může v půdě objevit. V této části se zaměříme na molybden (Mo), zinek (Zn), měď (Cu), vápník (Ca) a oxid uhličitý (CO₂).

Přečtěte si více

Close