Škvor obecný (lidově také ucholák, ušák nebo štipka) je drobný hmyz, se kterým se už pravděpodobně setkal každý z nás. Patří do řádu škvoři (Dermaptera) a často nás překvapí, když nečekaně vyběhne ze škvíry nebo úkrytu. Nejčastěji na něj narazíme při sklizni meruněk a broskví, ale ukrývá se také ve štěrbinách domů, pod cihlami, kameny nebo ve starém dřevě. Není výjimkou, že na nás vypadne i z trubek nebo jiných předmětů ponechaných na zahradě.
Škvor obecný – jak ho poznáte?
Typickým znakem škvorů jsou dva výrůstky na konci těla, připomínající klepeta. Slouží nejen k obraně, ale i k přidržování partnera při páření. Hlava je plochá, s dobře viditelnými kusadly a dlouhými tykadly. Tělo je protáhlé a škvor dorůstá délky 5 až 25 mm. Je velmi pohyblivý a při vyrušení rychle utíká.
Na našem území žije přibližně 6 druhů škvorů, přičemž nejznámější je škvor obecný (Forficula auricularia).
Samice si na podzim vytváří podzemní komůrky, kde společně se samcem přezimují. Brzy na jaře klade 20 až 80 vajíček. Vylíhlá mláďata se podobají dospělcům, jsou však menší a světlejší. Zajímavostí je, že samička o potomstvo aktivně pečuje a chrání ho.
Škvoři jsou aktivní především v noci, kdy vyrážejí za potravou. Jsou všežraví – živí se mrtvým hmyzem, mšicemi, třásněnkami, vajíčky motýlů, drobnými housenkami i dalším hmyzem. Nevyhýbají se ani rostlinné potravě, a tak mohou okusovat mladé rostliny nebo poškodit květy a plody ovocných stromů.
To však neznamená, že bychom je měli považovat za škůdce. Naopak – i přes drobné škody patří mezi velmi užitečné pomocníky, kteří pomáhají regulovat množství škůdců a zbavují zahradu odumřelého hmyzu i hnijícího ovoce.
Na ovocných stromech jim můžeme snadno vytvořit úkryty. Stačí zavěsit prázdné trubky nebo keramické květináče otočené dnem vzhůru, naplněné dřevitou vlnou, slámou či pilinami. Takové úkryty jim poskytnou ideální místo k odpočinku přes den.
Ochrana škvorů
Stejně jako u jiných užitečných predátorů platí, že bychom měli omezit používání chemických postřiků na zahradě. Zvláště se vyhýbejte přípravkům obsahujícím akaricidy.
Pozor si dejte například na zdánlivě neškodné přípravky prodávané jako „jarní postřik“ (často v modrém balení). Tyto prostředky obsahují akaricidy a jejich použitím můžete na jaře zlikvidovat nejen přezimující škvoře, ale také slunéčka, pavouky a další užitečné organismy ukryté v kůře stromů.
Biologická ochrana rostlin – zdravá zahrada bez chemie
Pomocí biologické ochrany můžete účinně bojovat proti škůdcům i chorobám a zároveň si zajistit zdravou úrodu bez použití chemických pesticidů.
Jako předjarní postřik je vhodné použít přípravky na bázi mědi a olejů, ideálně obohacené o stopové prvky, jako jsou bór, železo a zinek. Osvědčené kombinace jsou například Kocide 2000 + Prev B2, Cuprotonic + Prev B2 nebo BorOil + FerrumOil. Proti roztočům, hálčivcům a vlnovníkům lze velmi efektivně využít dravého roztoče Typhlodromus pyri.
průběhu sezóny je vhodné zaměřit se na prevenci. Proti chorobám používejte postřiky na bázi síry, mědi, přírodních olejů, hub a bakterií. Mezi oblíbené ekologické přípravky patří například Prev B2, Vitisan, Alginure, HF Mycol, Imunofol, Chitopron nebo Trifender.
Proti savým a žravým škůdcům můžete využít NeemAzal, Oroganic či Wetcit, proti pilatkám se osvědčil výtažek z Quassia amara a proti housenkám přípravek Lepinox Plus.
Při používání biologických postřiků je však důležité dodržovat základní pravidla. Nikdy nepřekračujte doporučené dávkování a neaplikujte postřiky za silného větru ani během horkého dne. Ideální doba pro aplikaci je brzy ráno nebo při západu slunce. Vyhněte se postřiku kvetoucích stromů za slunečného počasí, abyste neohrozili opylovače.
Ochranu proti chorobám provádějte ideálně ihned po vydatnějším dešti (přibližně nad 20–30 mm srážek). Klíčem k úspěchu je prevence – rostliny ošetřujte ještě před tím, než se choroba projeví. Při aplikaci dbejte také na to, aby teplota vzduchu nepřesahovala 25 °C.
