Kompost vzniká rozkladem organické hmoty, při kterém dochází k přeměně zbytků rostlin na cenné přírodní hnojivo. Během tohoto procesu se díky zvýšené teplotě ničí semena plevelů i některé choroboplodné zárodky, což přispívá ke kvalitě výsledného kompostu. Správně založený kompost je bohatý na živiny, zlepšuje strukturu půdy a podporuje půdní život.
Za vhodných podmínek se do kompostu přirozeně dostávají žížaly, které spolu s mikroorganismy výrazně napomáhají rozkladu organické hmoty. Pro ještě rychlejší proces je možné přidat kalifornské žížaly, které dokážou kompostování výrazně urychlit a zvýšit jeho kvalitu (tzv. vermikompost).
Důležité je také správné složení kompostu – vyvážený poměr „zeleného“ materiálu (bohatého na dusík) a „hnědého“ materiálu (bohatého na uhlík), dostatek vlhkosti a pravidelné provzdušňování.
Jak podpořit a urychlit kompostování
Pro urychlení nebo podporu fermentace kompostu či hnoje lze přidávat i vybrané druhy rostlin, které obsahují cenné minerální látky a podporují mikrobiální aktivitu.
Kopřiva
- Kopřiva je vynikající půdotvorná rostlina. Podobně jako kostival má ideální poměr uhlíku a dusíku, blízký hnoji, a navíc obsahuje železo. Podporuje rozkladné procesy a obohacuje kompost o důležité živiny.
Další byliny pro kvalitnější kompost
Řada bylin dokáže výrazně zvýšit kvalitu kompostu díky obsahu minerálů:
Čekanka, svízel a pryskyřník hlíznatý – akumulují draslík a přispívají k jeho doplnění v půdě.- Přeslička, jitrocel kopinatý a violka – jsou ceněny pro schopnost hromadit kobalt a další stopové prvky.
- Bodláky – obsahují měď, důležitý stopový prvek pro zdravý růst rostlin.
- Pampeliška – dokáže absorbovat až dvakrát až třikrát více železa než jiné rostliny, čímž obohacuje kompost.
- Krvavec menší – je bohatý na hořčík.
- Šťovík kyselý – shromažďuje fosfor, důležitý pro vývoj kořenů a plodů.
Kompost najcennější zdroj živin
Kompost patří mezi nejcennější zdroje živin pro bylinky i zahradní zeleninu. Obzvlášť výživný je tehdy, pokud do něj přidáváme i plevel, který obsahuje množství minerálních látek a pomáhá vytvářet biologicky aktivní prostředí. Správně založený kompost tak dokáže výrazně zlepšit kvalitu půdy i zdraví rostlin.
Do kompostu je vhodné přidávat veškerý bylinný odpad, stejně jako kuchyňské zbytky – zejména pokud často používáte čerstvé bylinky. Právě tyto materiály dodávají kompostu cenné živiny a podporují mikrobiální aktivitu.
Obecně platí, že do kompostu lze přidat téměř jakoukoli organickou hmotu. Důležité je však dbát na správnou skladbu materiálu a jeho úpravu.
Dřevitý odpad se rozkládá rychleji, pokud je předem rozdrcen nebo nasekán na menší části. Ideální je smíchat jej například s posekanou trávou, která dodá potřebný dusík. Velmi kvalitní kompost lze vytvořit také z opadaného listí na podzim – to je však vhodné kombinovat s jiným materiálem, aby nedocházelo k jeho slehávání a zpomalení rozkladu.
Naopak existují materiály, které do kompostu nepatří. Nevhodné je především jehličí a listí z ořešáku, protože obsahují látky zpomalující rozklad a mohou negativně ovlivnit výslednou kvalitu kompostu.
Jak správně založit kompost
Při zakládání kompostu je důležité nejprve dobře připravit půdu na vybraném místě. Nakypřená zemina umožní žížalám a mikroorganismům snadný přístup do kompostu, čímž se celý proces výrazně urychlí.
Kompost by měl mít ideálně výšku přibližně 100 až 150 cm. Měl by být tvarován s rovnými stěnami a mírně prohloubeným vrchem, který pomáhá zadržovat vlhkost. Alternativně lze použít i kompostéry nebo speciální nádoby.
Obsah kompostu je nutné udržovat přiměřeně vlhký a zároveň zajistit dostatek vzduchu. Správná teplota uvnitř kompostu je klíčová – právě díky ní dochází k rozkladu materiálu a ničení semen plevelů. Čím rychleji se kompost zahřívá, tím dříve je vhodné jej obracet a promíchávat, aby byl proces rovnoměrný.
Zajímavosti a tipy z praxe
Pryskyřice (například terpentýn) z jehličnatých stromů může zpomalovat kvasné procesy v kompostu, a proto je lepší se těmto materiálům vyhnout.
Naopak bříza v blízkosti kompostu může fermentaci podpořit – a to dokonce i v případě, že její kořeny částečně prorůstají do kompostu. Ideální je však, pokud se nachází přibližně 2 metry od kompostu, aby nenarušovala jeho strukturu.
Kompost je vhodný pro zeleninu
Vysoká teplota a dostatečná vlhkost jsou naprosto klíčové podmínky pro správnou tvorbu kompostu. Právě tyto faktory zajišťují aktivitu mikroorganismů, které rozkládají organickou hmotu a přeměňují ji na kvalitní humus.
Proces kompostování můžeme podpořit několika jednoduchými způsoby:
- Přikrytím kompostu černou, vodopropustnou plachtou, která pomáhá zadržovat teplo ze slunečního záření a zároveň umožňuje odvod přebytečné vlhkosti.
- Použitím černé fólie, kterou je však nutné umístit tak, aby kompost mohl po stranách volně „dýchat“ a nedocházelo k jeho zahnívání.
- Umístěním kompostu na slunné místo, pokud chceme urychlit rozklad. V takovém případě je ale nutné pravidelně kontrolovat vlhkost a kompost podle potřeby zavlažovat.
- Přidáním menšího množství zeminy, která dodá do kompostu půdní bakterie a urychlí celý rozkladný proces.
Velmi důležité je také kompost pravidelně promíchávat a převracet, aby se do něj dostával kyslík. Bez dostatečného provzdušnění by mohlo dojít k nežádoucím hnilobným procesům místo správného kompostování.
