Slivoně a renklódy – choroby a škůdci

Slivoně domácího původu jsou lépe přizpůsobené našim klimatickým podmínkám než odrůdy pocházející z jižní Evropy. Naše domácí slivoně nemají zvláštní nároky na stanoviště. Pěstujeme je v oblastech, kde průměrná roční teplota přesahuje 8 °C. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m.

Pokud chceme, aby slivoně dosáhly nejlepší kvality plodů, vysazujeme je na teplé místo chráněné před větrem, do hluboké a úrodné půdy. Dbáme přitom na dostatečnou vláhu, obzvlášť v období zrání plodů. Protože jsou slivoně poměrně náročné na spotřebu živin, je potřeba zajistit dostatečné množství dusíku, draslíku a fosforu.

Slivoně a renklódy – choroby

Šarka slivoní /Plum pox virus/

Plum pox virus

Šarka slivoní je virové onemocnění, které ohrožuje výsadby ovocných dřevin po celém světě a patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Šarku není možné zcela vyléčit. Jakákoliv léčba napadených dřevin je v podstatě neúčinná.

Příznaky onemocnění lze pozorovat na listech, plodech a často také na peckách. Projev choroby je velmi variabilní a liší se podle hostitelské rostliny, odrůdy a kmene viru, který danou rostlinu napadl.

Nejcitlivější jsou mladé výsadby ovocných druhů. Virus se přenáší mšicemi nebo vegetativním rozmnožováním.

Červená skvrnitost listů – Polystigma rubrum

Polystigma rubrum

Původcem červené skvrnitosti listů je houba Polystigma rubrum. Přezimuje v opadaném listí, ve kterém se tvoří plodničky. Z nich se na jaře uvolňují takzvané askospory, které vyvolávají infekci mladých listů.

První příznaky onemocnění v podobě 5 až 10 mm velkých oranžových až hnědočervených vypouklých skvrn se objevují přibližně šest týdnů po infekci. Silněji postižené listy se deformují, usychají a předčasně opadávají.

K šíření choroby dochází především za teplého a vlhkého počasí.

Nekrotická kroužkovitost slivoně /Prunus necrotic ringspot virus/

Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.

Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.

Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.

Skvrnitost slivoně /Phyllosticta prunicola/

Phyllosticta prunicola

Na listech se objevují drobné, kulaté, červenofialové až fialovošedé skvrny, obvykle lemované tmavším okrajem. Skvrny mají většinou průměr 1–2 mm. Uprostřed nich jsou tmavé body.

Silně postižené listy předčasně opadávají. Skvrny jsou velmi podobné jiným skvrnitostem listů, proto přesná diagnóza vyžaduje mikroskopické vyšetření.

Odumírání pupenů, skvrnitost plodů, suchá skvrnitost listů – dírkovitost /Stigmina carpophila/

Houba napadá všechny druhy peckovin. Na listech se objevují žluté až fialové skvrny, jejichž středy nekrotizují a vypadávají.

K napadení dochází hlavně za teplého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v likvidaci opadaných listů, větviček a plodů. Vhodný je také předjarní a jarní postřik.

Další choroby slivoní

• Rez slivoně
• Zasychání okrajů listů slivoně

Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/

Taphrina pruni

Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/ je houbové onemocnění, které se objevuje především na plodech slivoní. Vlivem choroby dochází k deformaci jejich tvaru – plody získávají podlouhlý tvar. Mohou být dlouhé 5 až 7 cm a uvnitř plodu se nenachází pecka, protože se vůbec nevytvoří.

Povrchové zbarvení je žlutozelené se šedým povlakem. Napadené slivoně během vegetace hnědnou, ztrátou vody se scvrkávají, odumírají a následně předčasně opadávají.

Houba se rozmnožuje askosporami, které zimu přečkávají v trhlinách kůry, v pupenech i na větvích. Může přezimovat také ve formě mycelia ve výhonech, které na jaře prorůstá přes stopku do mladého plodu.

Askospory na jaře klíčí a vznikají z nich blastospory, které jsou příčinou infekce květů, a tedy i plodů. V létě, koncem června, se na povrchu plodů tvoří vřecka, ve kterých přibližně za tři týdny dozrávají askospory. Ty jsou následně vystřelovány do koruny stromu a okolí, kde přezimují.

Onemocnění škodí především na plodech a výrazně snižuje úrodu.

Slivoně a renklódy – škůdci

Obaleč švestkový /Cydia funebrana/

Obaleč švestkový /Cydia funebrana/ přezimuje ve stadiu dospělé housenky v kokonu pod kůrou, v trávní drni nebo v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a obvykle v průběhu května se líhnou motýli.

Oplodněné samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na malé plody, ojediněle také na listy. Kladení trvá několik týdnů, přičemž začátek kladení bývá vždy dříve, přibližně o 7 až 10 dní, než u obaleče jablečného.

Vajíčka jsou kulatá, plochá, čočkovitá, průsvitná a bývají dobře přilepená k podkladu. Vylíhlé housenky se krátký čas pohybují po povrchu plodů a poté se zavrtávají dovnitř. Tento druh obaleče má u nás dvě generace.

Napadené plody obvykle dříve dozrávají, zbarvují se do modra a často mají na povrchu kapku kleje. Bývají také mnohem měkčí než zdravé plody. Uvnitř se nachází načervenalá housenka spolu s hnědými vlhkými kousky trusu.

Za vlhkého počasí napadené plody následně poškozuje také houbové onemocnění – monilióza, takže plody poměrně rychle hnijí.

Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/

Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/ jsou považovány za nejzávažnější škůdce slivoní, švestek a renklód.

Oba druhy pilatek se vyskytují společně, případně převažuje jeden druh. Přezimují ve stadiu dospělých larev v půdě. Na jaře se kuklí a dospělé pilatky se rojí v době kvetení slivoní.

Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek plodů. Důsledkem napadení pilatkami je hromadné opadávání zelených, nevyvinutých plodů velkých 10–15 mm.

Při silném výskytu pilatek může opadnout až 100 % plodů. Na opadaných plodech je viditelná kulatá hluboká dírka, ze které často vyčnívá polštářek rezavohnědého vlhkého trusu.

Larva poslední plod opouští velkým černým otvorem a padá sama, nebo i s plodem, na zem, kde se zahrabává do půdy. Čím je počasí teplejší, tím větší bývá napadení. Za sychravého a deštivého počasí pilatky do květů nelétají, a v letech s takovým počasím v období kvetení bývá napadení nízké.

Vlnovník trnkový – slivkový /Eriophyes similis/

Roztoči Eriophyes similis vytvářejí na listech slivoní kulovité až bradavičnaté hálky. Ty mohou být bledožluté, zelené až tmavě červené.

Na horní straně listu jsou hálky malé, polokulovité a chlupaté. Na spodní straně listu má hálka otvor. Často se shlukují podél žilek, ale mohou se vyskytovat i po celé ploše listu. Výjimečně mohou být poškozené také plody.

Mšice slívová /Hyalopterus pruni/

Čerstvě nakladená vajíčka jsou bledě zelená, později tmavnou. Mšice sají na spodní straně listů. Na povrchu těla se nachází bílý voskový prášek.

Primárním hostitelem jsou slivoně a trnky, někdy také meruňky. V důsledku poškození listy zasychají a opadávají, ale nesvinují se. Plody se vyvíjejí hůře.

Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.

Mšice slívová – symptomy na listech

Mšice slívová

Mšice bodláková /Brachycaudus cardui/

Primárními hostiteli škůdce jsou zejména slivoně, mandloně, broskvoně nebo meruňky. Napadené listy se svinují a kadeří.

Ochrana se provádí předjarním postřikem a podle výskytu škůdce se postřik opakuje.

Mšice bodláková

Mšice slaměnková /Brachycaudus helichrysi/

Primárním hostitelem mšice slaměnkové jsou stromy rodu Prunus, především slivoně. Napadá také různé byliny, zejména z čeledi hvězdnicovitých. Z kulturních druhů poškozuje hlavně slunečnici.

Je to významný škůdce slivoní. V důsledku sání se listy deformují a svinují do trubkovitého závitku. Napadené listy předčasně opadávají. Slunečnice v důsledku poškození žloutne a listy se stáčejí.

Mšice slaměnková

Mšice slaměnková

Puklice švestková /Eulecanium corni/

Samičky i samečci dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června. Samičky jsou dlouhé 4–6 mm. Mají polokulovitý tvar a výšku těla 1,5 až 2 mm.

Hostitelskými rostlinami jsou zejména slivoně, ale jde o polyfágní druh, který poškozuje také akáty, jasany, lísky, hlohy, jeřáby, angrešty, javory, jilmy, révu vinnou a další dřeviny. Sát může také na okrasných rostlinách.

V důsledku sání jsou stromy oslabené a větvičky mohou odumírat. Při silném napadení může odumřít celý strom. Stromy jsou také méně odolné vůči mrazům.

Mšice chmelová /Phorodon humuli/

První článek tykadel je zřetelně větší než druhý článek. Tykadla se připojují k hlavě, na které jsou viditelné čelní hrbolky.

Primárním hostitelem je slivoň domácí a příbuzné druhy. Sekundárním hostitelem je chmel otáčivý. Kolonie se vyskytují na spodní straně listů.

Mšice chmelová je přenašečem šarky slivoní. Při přemnožení dochází k deformacím listů, zasychání listů a někdy může odumřít celý výhon.

Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.