Kompost tvoří většinou rozložená organická hmota, v níž se semena plevelů působením tepla usmrtí a důkladně rozloží. Za vhodných podmínek do kompostu vniknou žížaly a pomáhají mikroorganismům v procesu rozkládání, případně můžeme použít násadu vlastních kalifornských žížal a proces takto značně urychlit.
Na urychlení nebo podporu fermentace kompostu či hnoje se mohou přidat jisté druhy rostlin
Například kopřiva. Tato bylina je vynikajícím půdotvorných činitelem a podobně jako kostival má poměr uhlíku a dusíku blízký poměru těchto prvků v hnoji. Kopřiva obsahuje i železo.
I několik dalších bylin zkvalitní kompost díky hojnosti nerostných látek.
Čekanka, svízel a pryskyřník hlíznatý, které akumulují draslík.
Přeslička se dělí o slávu s jitrocelem kopinatý a víko plotna pro svou schopnost skladovat kobalt.
Bodliny obsahují měď jako stopový prvek.
Patří k nim pampeliška, která absorbuje dva – až třikrát tolik železa z půdy jako jiné plevele – krvavec menší s bohatým obsahem hořčíku a šťovík kyselý, který shromažďuje fosfor.
Kompost je snad to nejlepší pro bylinky a zahradní zeleninu a osobitně výživný je právě když se do něj dává i plevel.
Přidávejte do něj i všechen bylinný odpad a, samozřejmě, odpad z kuchyně, především v případě, že často vaříte s bylinkami.
Přidat se může každá organická hmota.
Dřevitý odpad se rozkládá rychleji, pokud se nejprve rozdrtí nebo nastrouhá a smíchá například s travním šrotem. Dobrý kompost je z listů opadaných a sklizených na podzim, měly by se však nejprve smíchat s jiným materiálem.
V žádném případě do kompostu nepřidávejte jehličí a ořechové listy.
Při zakládání kompostu nejprve dobře obrobte půdu na vybraném místě, aby se do ní mohli rychle dostat žížaly.
Kompost budujte do výšky asi 100 až 150 cm, s rovnými stěnami a mírně proláklým vrchem, nebo na to použijte nádoby k tomu určené.
Obsah se musí udržovat vlhký a musí umožnit dostatečně ohřál a semena plevelů se v něm zničili. Čím rychlejší je ohřev, tím dříve by se měla masa obracet a promíchávat.
Terpentýnová pryskyřice, která se smývá z jehličnatých stromů, zpomaluje kvasné procesy. Bříza v blízkosti kompostu pomáhá fermentaci, dokonce i tehdy, když její kořeny proniknou do kompostu. Nejlepší však je, pokud je vzdálená asi 2 metry.
V podstatě vysoká teplota a vlhkost jsou nezbytné tvorbu kompostu
- Pomoci si můžeme přikrytím kompostu černou vodopropustnou plachtou, která ho bude zahřívat od slunce.
- Může být i černá fólie – ale umístěna tak, aby kompost mohl po bocích volně dýchat.
- Umístěním kompostu na slunce, pokud chceme proces urychlit, ale v tom případě musíme kompost udržovat vlhký a to jeho zavlažováním.
- Přidáním hlíny, která urychlí celý proces díky půdním bakteriím.
- Nezapomínejme kompost z času na čas převracet, aby se do něj dostával kyslík.
- V případě, že kompostu nemáte dostatek nebo nemáte prostor pro vytvoření kompostoviště, použijte vermikompost nebo výluh z vermikompostu, vytvořený pomocí kalifornských žížal, který si můžete volně zakoupit.