První člověk, který popsal bakterie byl vědec Anton van Leeuwenhoek v roce 1676. V roce 1982 se za pomoci bakterií vědci naučili vyrábět inzulín. Bakterie ovlivňují náš život a jsou všude kolem nás i v nás samotných. Všechno živé na Zemi, včetně člověka, pochází z půdy, a proto není divu, že i my sami jsme nositeli bakterií. V našem těle se nachází víc než 2 kg těchto tvorů. Žijí ve vzduchu, ve vodě,v půdě a právě tam je jejich výskyt nejvyšší.
Bakterie, půda a rostlina
Půda je živý organismus, kde v jednom gramu půdy žije víc než miliarda bakterií, zahrňující víc než milion druhů. Nejvyšší hustotu dosahují ve vrchní vrstvě půdy. Jejich úlohou je přeměnit organickou hmotu na minerální soli a dodávat tak půdě dusík, fosfor a síru. Pro jejich efektivní fungování, potřebují pomocníky, kteří půdu provzdušní a vytvoří organickou hmotu.
Těmi pomocníky jsou žížaly. Právě ony jsou důležité při tvorbě humusu. Na jeden hektar zdravé půdy připadá víc než 250 000 žížal. To je 25 žížal na 1m2. Tyto žížaly zkonzumují a zároveň vyloučí několik tun půdy, přičemž půdu provzdušňují a hnojí. Jejich exkrementy jsou vlastně hnojivem, které obsahuje 4-krát víc dusíku (N), 3-krát víc vápníku (Ca) a 7-krát víc fosforu (P) než okolitá půda. Přijímají minerální látky a kombinují je s rostlinnými zbytky, které konzumují. Ty pak následně přemění na organickou hmotu. Devadesát procent rostlin potřebuje ke svému růstu podhoubí. To ovine kořen rostliny a proniká do jejího pletiva.
Následně vytvoří síť, která formuje tvar rostlinných buněk. Rostlina až tisícnásobně rozšíří svůj kořenový systém, kterým následně přijímá vláhu a živiny z půdy. Tento symbiotický vztah mezi kořeny a houbami se nazývá mykorhiza. V důsledku používání pesticidů se počet žížal a bakterií extrémně snížil.
V laboratorních podmínkách se při zkoumání rostlin žijících v půdě s nízkým množstvím bakterií a s přidáním hnojiv dosahují nesrovnatelně horší výsledky než při pěstování rostlin s vyšším počtem bakterií a bez přidání jakéhokoliv hnojiva.
Jak bakterie fungují?
Mikroorganismus je každý živý tvor, který je tak malý, že ho volným okem nevidíme. Nejběžnější jsou bakterie. Ty se objevily na Zemi už před víc než 3,6 miliardami let. Na Zemi je víc bakterií než jakýchkoliv jiných forem života. Mají větší hmotnost než všechny rostliny a zvířata dohromady. Mají rády vlhké prostředí, teplo, živiny a mají spoustu tvarů a velikostí.
Nejběžnější z nich jsou
- Koky – bakterie kulovitého nebo oválného tvaru připomínající balonky
- Bacily – bakterie ve tvaru malých tablet alebo tyčinek.
- Spirily – dlhé bakterie zakroucené do spirály jako vývrtka.
Každá bakterie se skládá pouze z jedné buňky. Její stavba je jednodušší než stavba jiných buněk. Obsahuje cytoplazmu, ve které plavají drobné molekuly nazývané ribozomy. Ribozomy za pomoci zakódované DNA vytváří pro buňku ty části, ve kterých se nacházejí. Bakterie mohou mít ocásek, tzv. bičík. Za pomoci něho jsou schopny přeplavat až stonásobek své délky za jedinou sekundu.
Jak se bakterie rozmnožují?
Bakterie nerostou neomezeně, mají ale schopnost dělit se, a tím zvyšovat svůj počet. Když buňka dosáhne určité velikosti, vytvoří kopii své DNA. Ta se pak rozdělí a vytvoří dvě nové identické buňky, přičemž má každá buňka své DNA. Tímto způsobem se buňky neustále násobí. Za 12 hodin se jedna buňka bakterie může rozdělit až na 70 miliard nových buněk.
Bakterie v půdě
Jeden hektar zdravé půdy má v sobě asi 2500 kg bakterií. Půda je od nich doslova závislá. To je přesně důvod, proč se na trhu objevily produkty jakými jsou NovaFerm nebo NovaFerm. Produkty NovaFerm jsou použitelné i jako postřik na list, čímž výrobce dosáhl efektu nejen hnojení, ale také ochrany rostlin a to nejen vůči škůdcům, ale taky nemocem. Všechny produkty NovaFerm mají tekutou formu.
Po spoustu let byl problém udržet bakterie v nečinnosti, aby dokázaly v lahvi přežít delší čas. Právě unikátním složením a dlouhým vývojem se povedlo tyto bakterie udržet neaktivní v lahvi, co způsobilo, že jsou již volně dostupné i pro širokou veřejnost. V minulosti se po přidání startéru bakterie uvolnily, začaly pracovat a v lahvi nevydržely. V tomhle případě dojde k aktivaci až po zapracování do půdy nebo aplikácií na list po zředění s vodou. Všechny bakterie je možné míchat s dalšími přípravky na ošetření rostlin.
Seznamte se s bakteriemi v jednotlivých přípravcích
V říši bakterií existují druhy, které produkují toxiny a ty naruší buňkovú stěnu hmyzu zevnitř a tímto způsobem zapříčiní jejich rozklad. Nejznámější z nich je bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Tenhle mikrob se přirozeně nachází v půdě, vodě, na rostlinách a dokonce v nízké míře i v motýlech a jejich larvách. Druhy běžně používané jako insekticidy obsahují Bacillus thuringiensis kmen kurstaki (Btk), kmen israelensis (Bti) a kmen aizawa (Bta).
Vzhledem k jejich specifičnosti se tyto insekticidy považují za ekologické, a to s malým nebo žádným účinkem na lidi, volně žijící zvířata, opylovače a prospěšný hmyz a používají se v ekologickém zemědělství. Právě bakterie Bacillus thuringiensis obsažená v přípravku NovaFerm Viva likviduje půdní škůdce. Selektivně ničí škodlivý hmyz a nematody v půdě, jakými je například háďátka, ponravy chroustů, drátovce, osenice, můry, zavíječ kukuřičný, larvy motýlů a brouků, imága brouků a jiné. Tato bakterie umí přežít i na povrchu listů, a proto obsažená v přípravku NovaFerm Orion působí i na housenky motýlů.
Bakterie v přípravcích NovaFerm
V produktech NovaFerm Orion a NovaFerm Viva je obsažená i bakterie Photorhabdus luminescens, která je smrtící pro hmyz ve stadiu larev. Žije v jeho střevech. Když háďátka infikuje hmyz ve stadiu larev, Photorhabdus luminescens se uvolní do krevního oběhu a rychle zabije hostitele hmyzu (48 hodin) produkováním toxinů. vylučuje také enzymy, které štěpí tělo infikovaného hmyzu a biokonvertují jej na živiny, které mohou používat nematody i bakterie. Tímto způsobem oba organismy získají dostatek živin, které se můžou víckrát replikovat (nebo se množit, v případě nematod). Bakterie vstupují do potomstva nematod při jejich vývinu. Takhle eliminuje i savé a žravé škůdce, jakými jsou mšice, molice a třásněnky.
Další bakterie Bacillus licheniformis selektivně degraduje patogenní houby na listech a stéblech rostlin, bez narušení saprofytických hub. Má široký rozsah účinnosti proti nemocem rostlin, jako Sclerotinia, Bothritis, Fusarium, Cladosporium, Alternaria, Plasmopara, Cercospora, Uncinula, Venturia, Phodospharea, Puccinia a Phoma. Tato bakterie se nachází i v produktu NovaFerm Sirius.
Bakterie vázající dusík
Druhy Azotobacter jsou volně žijící bakterie vázající dusík, na rozdíl od druhů Rhizobium normálně fixují molekulární dusík z atmosféry bez symbiotických vztahů s rostlinami, přestože jsou některé druhy s rostlinami spojené. Mají celou řadu enzymů potřebných na uskutečnění fixace dusíku. Fixace dusíka je vysoko citlivá na přítomnost kyslíka, takže Azotobacter si vyvinul špeciální obranný mechanismus proti kyslíku, konkrétně výrazné posílení metabolismu, které snižuje koncentraci kyslíka v buňkách. Fixace hraje důležitou roli v dusíkovém cyklus.
Azotobacter syntetizuje i některé biologicky aktivní látky, včetně některých rostlinných hormonů, jakými jsou auxiny, čímž stimuluje růst rostlin. Odbourává z půdy těžké kovy, jakými je kadmium, rtuť a olovo. Některé druhy mohou taky biodegradovat aromatické sloučeniny obsahující chlor, jakými jsou například 2, 4, 6-trichlorfenol, který se předtím používal jako insekticid, fungicid a herbicid, ale později se zjistilo, že má mutagenní a karcinogenní účinky.
Bakterie z rodu Bacillus
Bakterie Bacillus subtilis se nachází v půdě a ve traktu přežvýkavců a lidí. Používá se jako očkovací prostředek do půdy. Je známo, že má symbiotický vztah s druhem Azotobacter. Tyto dva druhy bakterií spolu snižují hladiny nerozpuštěného fosforu v půdě a půda má užitek z tohohle symbiotického vztahu kvůli hromadění fosforu. Fosfor se zachytí v půdě. Bacillus subtilis spolupracuje i s jinými druhy tak, že pomáhá uvolňovat fosfátové vazby a distribuuje fosfát do různých rostlin po celou vegetační sezónu. Jeho endospory můžou přežít až 6 let ve vesmíru, v případě, že jsou pokryty prachovými částicemi, které ho chrání před UV zářením.
Bacillus megaterium je všudypřítomná v prostŕedí kolem nás. Kromě toho, že se jedná o běžnou půdní bakterii a endofyt, možno ji najít v různých potravinách (včetně mezd, ve kterém většina mikroorganismů neroste) a taky na různých površích.
Na trhu jsou i další výrobky s podobným složením na obnovu půdy s bakteriemi pro fixaci dusíku a dalších bakterií, které slouží, ať jako startér nebo jako nosič. Tyto bakterie najdete pod názvem Bactofil a slouží jako bakteriální hnojiva do půdy. Jsou v práškové formě a obsahují bakterie rodu Azospirillum, Azotobacter, Bacillus megaterium, Bacillus circulans, Bacillus substilis a jiné.
Koloběh dusíku
Dusík je plyn, ktérý sa nachází ve vzduchu, nicméně v této formě je pro rostliny nepřijatelný. Půdní bakterie dusík promění na hnojivo. Rostliny využijí hnojivo na růst. Zvířata zužitkují rostliny a půdu pohnojí svými výkaly. Zbytek rostlin se rozloží v půdě a na povrchu. Žížaly a houby promění všechen materiál zpátky na organickou hmotu a tu později promění bakterie na dusík přijatelný pro rostliny a ten opět přijmou rostliny. Koloběh takhle pokračuje.
Co bakterie dokážou a jak nám pomůžou na zahradě?
- Efektivní rozklad posběrových zbytků, strniska a zeleného hnojení.
- Zpřístupňování dusíku, fosforu a draslíku pro rostliny.
- Úprava pH půdy na neutrální hodnotu.
- Likvidace len patogenních spór hub a plísní v půdě.
- Úprava struktury a biologických vlastností půdy.
- Snížení spotřeby hnojiv, fungicidů a insekticidů.
Poznámka: Nejlepivější bakterie na světě je Caulobacter crescentus a je třikrát lepivější než vteřinové lepidlo. Má vlastní patent na lepidlo a vyrábí ho z cukru. Svět bakterií je zatím neprobádaný a ještě nám přinese spoustu užitku, ať už v zemědělství, medicíně, potravinářství, stavebnictví nebo při odstraňování odpadů. Možností je spousta a práce pro ně dostatek. Využívejme to, co nám dala příroda a je to pro nás a pro planetu přirozené
Jeden hektar zdravej půdy má v sobě asi 2,5 tůny bakterií.
