Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Tag

NovaFerm Orion

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin

Ekologická ochrana ořešáku královského (Juglans regia)

Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.

Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců

To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.

Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.

Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.

Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.

Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin

Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofol nebo Chitopron 5 %.

Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.

Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.

Bakteriální skvrnitost ořešáku

Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.

Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.

Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.

U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.

Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti

S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.

Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.

Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.

Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.

Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku

Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.

Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.

Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.

Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.

Ekologická ochrana ořešáku královského

V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.

Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.

Nový škůdce ořešáku královského

Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).

Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.

Vrtule ořechová

Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.

Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.

K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.

Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.

Obaleč jablečný

Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.

Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.

Na co nezapomenout

Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.

Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.

Biologické řešení

Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.

V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.

Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.

V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOil spolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonic nebo Kocide 2000.

Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).

Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.

Přečtěte si více

26. května 2023
264
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Biologická ochrana rostlin – jak postřikovat?

Biologické postřiky – jak a kdy je používat?

Předjarní postřik

Réva vinná – na révu můžete jako předjarní postřik použít kombinaci:

Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.

Předjarní postřik při tvorbě listů

Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.

Proti padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol nebo Floravita SiO. Přípravek Vitisan je možné zaměnit za Alginure nebo Chitopron.

CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.

Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.

Jaký počet biologických postřiků je možný?

  • Před květem – Oroganic a CuproTonic.
  • Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
  • Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
  • Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.

Počet biologických postřiků

Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.

V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.

Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.

Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.

Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.

Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.

Ovocné stromy

U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.

Přípravky Vitisan a HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.

Zelenina

U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.

Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.

Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.

Kdy postřikovat?

Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.

Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.

Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.

Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.

Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.

I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.

Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.

Jak bojovat proti škůdcům biologicky?

Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je také Rock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.

Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.

V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.

Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.

Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.

Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.

Jaké organické hnojivo do půdy použít?

Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.

Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivital od slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.

Produkty Symbiom a jejich mykorhizní houby

Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.

Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.

Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorex s obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.

Co se škůdci v půdě?

Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.

Výhody a nevýhody si stručně shrneme.

Hlístice jsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.

Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.

Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.

Bakterie jsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.

U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.

Nepřímá ochrana

Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.

V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.

Nenahraditelná je také Cocana při silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.

Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.

Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.

25. března 2023
217
Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Kvetoucí stromy ohrožují pilatky

Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?

Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.

Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.

 

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.

Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.

Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.

Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.

Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.

Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.

 

Pilatka švestková a pilatka žlutá

Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.

Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.

Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.

Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.

Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.

Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.

Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.

 

Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)

Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.

Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.

Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.

V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.

 

Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)

Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.

Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.

Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.

Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.

Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.

Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.

Pilatka rybízová (Nematus ribesii)

Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.

Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.

Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.

Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.

Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.

Pilatka angreštová

Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.

Pilatka angreštová přezimuje v půdě.

Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.

Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.

Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.

Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.

Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.

Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.

Dospělý motýl – obaleč jablečný

Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku

Preventivní opatření proti pilatkám

Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.

Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.

Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.

U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.

Biologická a ekologicky šetrná ochrana

Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.

Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.

Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.

Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.

Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.

U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.

V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.

Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.

Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.

Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.

NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.

12. dubna 2022
81
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Květopas jabloňový – Anthonomus pomorum

Květopas jabloňový

Přítomnost škůdce Anthonomus pomorum nejčastěji poznáme podle poškozených květů se zaschlými a zhnědlými korunními plátky.

Poškození způsobené dospělými brouky na rašících pupenech a později také na plodech bývá méně nápadné a často uniká pozornosti.

Jak květopas jabloňový přezimuje a škodí?

Anthonomus pomorum

Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech, pod kůrou stromů nebo v povrchové vrstvě půdy.

Na jaře nalétávají do sadů, kde se zpočátku živí nalévajícími se pupeny a později také listy.

Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy pak vyžírají vnitřní části květu a následně se uvnitř pupenu kuklí.

Typickým příznakem napadení je, že květ se neotevře, zhnědne a zaschne.

Po vylíhnutí se dospělci ještě krátce živí listy a někdy mohou poškozovat i mladé plody.

Od konce června se ukrývají do různých úkrytů, kde přečkávají období tzv. letní diapauzy. Na podzim se následně přesouvají do zimních úkrytů.

Praktická doporučení

Jedním z mechanických způsobů omezení škůdce je odstraňování staré a uvolněné kůry, pod kterou mohou dospělci přezimovat.

Při čištění kmene je důležité postupovat šetrně a nepoškodit zdravou kůru.

Populaci květopase mohou přirozeně snižovat také:

  • sýkory a další hmyzožraví ptáci,
  • různí parazitoidi z řádu blanokřídlých,
  • další přirození nepřátelé žijící v sadu.

Významným parazitoidem je například lumek Scambus pomorum, který může napadat larvy a kukly květopase.

Podpora přirozených nepřátel je proto důležitou součástí ekologické ochrany sadu.

Biologická ochrana proti Anthonomus pomorum

K omezení výskytu květopase lze využít zejména:

  • přípravky na bázi spinosadu, například Spintor
  • mikrobiální hnojiva na bázi bakterií, například NovaFerm ORION

Poznámka: Vždy je nutné ověřit aktuální registraci a povolené použití konkrétního přípravku proti danému škůdci.

Kdy zasáhnout?

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat zejména sadům v blízkosti lesů a místům, kde se květopas v předchozím roce vyskytoval ve větším množství.

V takových případech je vhodné provést ochranné opatření co nejdříve ve fázi zeleného květního pupenu.

Více o načasování biologických postřiků najdete zde.

Důležité: Úspěch ochrany proti květopasu závisí především na správném načasování zásahu ještě předtím, než samičky nakladou vajíčka do květních pupenů.

5. června 2021
88
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Larvy Cydia pomonella způsobují tzv. pravou červivost plodů. Typickým znakem napadení je hromádka trusu u vstupního otvoru do plodu.

Od otvoru vede rovná až mírně zakřivená chodbička směrem k jádřinci, kde larva poškozuje semena. Vnitřek napadeného plodu bývá vyplněn trusem škůdce.

V závislosti na velikosti plodů v době napadení může jedna larva poškodit přibližně 1–3 jablka.

Na Slovensku se obvykle vyvíjejí dvě generace obaleče jablečného. V nejteplejších oblastech může docházet i k částečnému vývoji třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech nebo během chladnějších let se zpravidla vyvine jen jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace předčasně opadávají.

Druhá generace způsobuje především výrazné zhoršení skladovatelnosti plodů. Poškozená jablka jsou totiž náchylnější k napadení různými houbovými patogeny a hnilobami.

Jak obaleč jablečný přezimuje a vyvíjí se?

Obaleč jablečný

Larvy přezimují v různých úkrytech:

  • v prasklinách a štěrbinách kůry,
  • v půdě,
  • v různých zákoutích kolem stromů,
  • ale také například ve skladech a na přepravkách.

Na jaře, obvykle v dubnu, se larvy kuklí.

V závislosti na průběhu počasí se mohou první dospělí motýli objevit ve výsadbách již na začátku května.

Obaleč jablečný patří mezi noční motýly. Dospělci jsou aktivní a páří se pouze tehdy, když teplota vzduchu za soumraku dosahuje alespoň 15 °C.

Pro intenzivnější kladení vajíček jsou vhodné teploty přibližně 17 °C a více za soumraku.

Larvy se líhnou přibližně po 6–14 dnech.

Po vylíhnutí vyhledávají vhodné místo, kterým proniknou do plodu. Mladé larvy mezi sebou zároveň soupeří o potravu, a proto v jednom napadeném plodu obvykle nacházíme pouze jednu larvu.

Od vylíhnutí po zavrtání do plodu může uplynout přibližně 2–5 dní. Právě toto období je velmi důležité při načasování ochranných opatření.

Druhá generace obaleče

Dospělci druhé generace se mohou začít objevovat již koncem června a jejich nálet může pokračovat až do začátku září.

Jednotlivé generace se navíc často překrývají, takže se škůdce může ve výsadbách vyskytovat prakticky od května až do září.

Samičky druhé generace kladou vajíčka ve větší míře přímo na plody než na listy.

Vylíhlé larvy se často zavrtávají do míst, kde se dva plody vzájemně dotýkají, protože zde mají lepší ochranu a snadnější přístup do plodu.

Praktická doporučení

Populaci obaleče jablečného mohou výrazně omezovat jeho přirození nepřátelé.

Patří mezi ně například:

  • různé druhy dravého a parazitického hmyzu,
  • bakterie,
  • houby,
  • viry,
  • entomopatogenní hlístice,
  • ptáci, například sýkory.

Jejich přítomnost v sadu můžeme podpořit především tím, že omezíme používání širokospektrálních insekticidů.

Mechanické odstranění přezimujících larev

  • Přezimující stadia škůdce lze částečně omezit také mechanickým čištěním kmene a odstraňováním uvolněné staré kůry, pod kterou se larvy často ukrývají.
  • Při této práci je důležité nepoškodit zdravou kůru stromu.

Vlnitá lepenka na kmeny stromů

Jednoduchým a ekologickým opatřením je instalace pásů z vlnité lepenky nebo kartonu kolem kmene stromu.

Lepenku lze umístit:

  • v květnu pro zachycení larev první generace,
  • koncem léta pro zachycení larev druhé generace.

Část larev si lepenku vybere jako vhodné místo pro zakuklení nebo přezimování.

Lepenku je proto potřeba pravidelně kontrolovat a následně odstranit tak, aby larvy nemohly dokončit svůj vývoj.

Odstraňování napadených plodů

V zahradách a menších sadech má velký význam také pravidelný sběr předčasně opadaných a červivých plodů.

Zvlášť důležité je to u plodů napadených první generací obaleče.

Stejně jako u lepenkových pásů je potřeba zajistit, aby larvy ukryté uvnitř plodů nemohly dokončit vývoj a vrátit se zpět do sadu.

Pravidelná kontrola stromů, sběr napadených plodů a podpora přirozených nepřátel patří mezi nejdůležitější ekologická opatření proti obaleči jablečnému.

Biologická ochrana proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella)

Pro biologickou ochranu proti obaleči jablečnému lze využít několik typů přípravků:

Kdy ošetřovat proti obaleči jablečnému?

  • Ochrana proti první generaci obaleče jablečného se obvykle provádí na přelomu května a června.
  • Proti druhé generaci se ošetření nejčastěji provádí na přelomu července a srpna.
  • Tyto termíny jsou však pouze orientační. Mohou se výrazně lišit podle aktuálního průběhu počasí, teplot a klimatických podmínek konkrétního stanoviště.
  • Správné načasování postřiku je proto jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné ochrany.
  • Nejspolehlivější metodou sledování výskytu škůdce je použití feromonových lapačů přímo v sadu nebo zahradě.

Kdy zasáhnout biologickými přípravky?

Postřik proti jednotlivým generacím škůdce je vhodné přibližně po 10–14 dnech zopakovat, pokud to odpovídá vývoji škůdce a doporučení konkrétního přípravku.

Ideální doba pro aplikaci přípravků na bázi bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki nebo přípravků na bázi spinosadu je období hromadného líhnutí larev.

Použít lze například:

  • Lepinox Plus – 10 g / 4–10 l vody na 100 m²
  • NovaFerm ORION – 50–60 ml / 10 l vody
  • Spintor – 6 ml / 10 l vody

K hromadnému líhnutí larev dochází zpravidla přibližně 7–10 dní po vrcholu náletu samců do feromonových lapačů. Při chladnějším počasí může být tento interval delší.

Rozhoduje správné načasování

Při přímé ochraně je důležité si uvědomit, že mladé larvy jsou biologickými přípravky dobře zasažitelné pouze po omezenou dobu.

Po vylíhnutí potřebují přibližně 2–5 dní, než se zavrtají do plodů.

Jakmile se larva dostane dovnitř jablka, je její zásah postřikem výrazně obtížnější.

Nejvyšší účinnosti proto dosáhneme tehdy, když ošetření směřujeme do období líhnutí larev ještě před jejich proniknutím do plodů.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, doporučeným dávkováním, povoleným použitím a podmínkami aplikace.

5. června 2021
69
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – mšice

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).

Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.

Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.

Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Jaké škody způsobuje?

Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.

Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.

Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.

Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.

Jak poznat napadení?

Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.

Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.

Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.

Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.

Mšice (Dysaphis devecta)

Mšice (Dysaphis devecta)

Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.

Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.

Jabloň – biologická ochrana proti mšicím

Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:

Krátce po vyrašení

Krátce po vyrašení je vhodné použít tzv. předjarní postřik.

Využít lze například:

  • BorOil – 50–80 ml / 10 l vody
  • FerrumOil – podle návodu výrobce
  • Natura Rock Effect – 300 ml / 10 l vody

Z praktického hlediska lze k listovým hnojivům na bázi olejů přidat také některé přípravky s obsahem mědi, například:

Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.

Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.

Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.

Později během vegetace

Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.

Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:

  • Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
  • NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
  • Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
  • BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
  • Quassia amara
  • NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody

Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:

  • FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
  • FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.

5. června 2021
87
baktérie, pôda a rastliny
Půda, Rady a tipy

Bakterie prospěšné pro zahradu i člověka

Prvním člověkem, který popsal bakterie, byl vědec Anton van Leeuwenhoek v roce 1676. Význam bakterií se postupně ukazoval i v dalších stoletích. Například v roce 1982 se vědcům podařilo za pomoci bakterií vyrábět inzulin. akterie ovlivňují náš život mnohem více, než si často uvědomujeme. Nacházejí se všude kolem nás i uvnitř našeho těla. Veškerý život na Zemi, včetně člověka, pochází z půdy, a proto není překvapivé, že i lidské tělo obsahuje obrovské množství bakterií. V našem organismu se nachází více než 2 kg bakterií.

Bakterie žijí: ve vzduchu, ve vodě, v půdě, i v živých organismech. Právě v půdě je jejich výskyt nejvyšší.Přečtěte si více

9. září 2020
4295
Close