Kam mizí včely? Z výskumů vyplývá, že konec lidstva nastane, když vymizí všechny včely. Měly by být tyto obavy oprávněné nebo ne? Nejdříve si ale zanalyzujme tento jev.
Mizení včel je pro lidi velkou výzvou
Velkolepý kolaps
Celá závažnost problému mizení včel ze současného ekosystému je pořád ve stádiu hledání racionálního vědeckého vysvětlení.
Momentální stav včelí populace je znepokojující. Prvotní zjištění ukázala, že včelí nemoci pocházejí ze znečištění přírody člověkem.
Stručně řečeno, naše včelstva trpí stejně jako my a to dopadem silného znečištění životního prostředí.
Městské oblasti jsou znečišteny průmyslovým a chemickým znečištěním.
Venkov je nadmíru znečištěný pesticidy, fungicidy, insekticidy, herbicidy a umělými hnojivy používanými v zemědělství, ale co je zarážející, samotní včelaři používají k léčení svých včelstev chemické přípravky a chemickou ochranu. Z 20.000 druhů včel, kterých je na světě, již velká většina postupně mizí.
Alarmující situace
Kam mizí včely?
Kromě pesticidů, které decimují včelstva, jsou to také paraziti, kteří jsou specifičtí pro včely a mají také destruktivní dopad šířením patogenů virů.
Varroa destructor je jedním z mnoha predátorů včel a zároveň se řadí mezi největšího nepřítele včel. Přestože mizení včel je jev známý už léta, dokonce století. Jeho dnešní podoba je jiná a je nutné, aby došlo ke zlepšení situace u nás, i ve světě.
V roce 2008 úmrtnost včel ve Francii byla 30%. Tato úmrtnost se nezměnila ani v následujících letech. V USA byl v roce 2007 vyhlášen poplach poté, co zaznamenaly masivní vymírání některých druhů včel, a to více než 60% kolonií. Čísla dokonce dosáhla 90% v některých oblastech jižní a východní Ameriky. Stejné jevy byly pozorovány v Číně a v několika evropských zemích. Náklady této ztráty byly odhadnuty na 15 miliard dolarů, pouze ve Spojených státech. Slovensko ma za posledních 5 let úhyn včel meziročně v některých oblastech i 25%.
Vážné následky
Na jeden fakt ale lidé zapomněli a to ten, že role včel v ekosystému je nesmírně důležitá. Ve skutečnosti je opylení základem pro získání potravy na naší planetě. Podle statistik je výroba 36% potravin, ovoce, zeleniny a obilovin závislá na působnosti včel. Ztráta 50% včel by už pro zemědělství byla katastrofální .
Jedná se o potravinové zdroje ve světě, které jsou již i tak ohroženy. Také jsou obětmi nadměrných zemědělských praktik, elektromagnetického znečištění, zejména z kombinace těchto několika faktorů, včetně zhoršování životního prostředí. Včely jsou nepostradatelnými aktéry opylení. Proto je nezbytné snížení používání pesticidů.
Možné řešní
Kam mizí včely?
Je potřeba začít zmenšovat znečištění pesticidy, fungicidy, insekticidy, herbicidy a umělými hnojivy, jak v zemědělství, tak v domácí zahradě. Je nemyslitelné postřikovat ovocné sady za bílého dne v slunečním svitu. Tak, jako je nemyslitelné ničit plevele, v zeleninových zahrádkách a na průčelí domu, herbicidy.
Je jednoduché vzít chemický koktejl a nastříkat ho na všechno živé v okolí domu, abychom zabili škůdce nebo nežádoucí rostliny. Nicméně, spolu s nimi zabíjíme i ostatní užitečné živočichy v naší zahradě a spolu s nimi i naše včely.
Také je potřeba přejít na biologické včelařství a zemědělství a přestat trápit včely další zbytečnou chemickou zátěží. Je jen na nás, lidech, změnit tento problém a začít pomáhat. Ukliďme si nejprve na dvorku a před domem, a pak můžeme alespoň tímhle způsobem jít příkladem i ostatním zemědělcům a lesníkům. Nakonec jsou to také lidé jako ostatní, kteří tak jako včely, chtějí žít v čisté zemi, pít čistou vodu a jíst zdravé potraviny. Spolu to můžeme změnit. Je jen na nás, jak se rozhodneme, a kterým směrem se vydáme.
Biologické ošetřování včelstev podle Mayera 1992
Biologické ošetřování včelstev má za cíl dodržovat zákonitosti jejich životních procesů tak, aby včelstva nebyla nucena překonávat a přizpůsobovat se našim zásahům do jejich života, která by byla v rozporu se zákonitostmi přírody. Postupem ročních období se mění rytmus života v přírodě a tedy i život včel.
Při biologickém ošetřování nejde jen o dodržování zákonitostí včelstva a jeho životních procesů, ale také o to, aby byly připravena silná včelstva pro časnou snůšku, která by nebyla přínosem pouze pro vývoj včelařství, ale i pro samotného včelaře a jeho ekonomiku.
Předpokladem proto je: dbát o náležité omlazení včelstva už v létě, akceptovat prostorový instinkt včelstva, velkorysé vedení včelstva, zajištění brzkého podněcování a doplnění zásob v oblastech s brzkým ukončením snášky.
Závěrem je potřeba zdůraznit, že při biologickém ošetřování včelstev nám vždy jde o silné harmonicky se rozvíjející včelstva, protože jen ta dávají záruku vyšších výnosů medu, dobrého vyzimování a jarního rozvoje. Veškeré úsilí získat silná včelstva může být korunováno úspěchem pouze tehdy, pokud se o to budeme snažit po celý rok správným biologickým ošetřováním.
