Všechny rostliny, které si vzájemně pomáhají při růstu, a které odpuzují hmyz, dokonce i ty, které odpuzují jiné rostliny, mají velký praktický význam. Proč? Kouzlo a tajemství zeleniny a bylinek – kombinovaná výsadba zeleniny a spřízněných plodin, fascinují lidi a upoutávají jejich pozornost již po staletí. Je to přece ta část zahrádkářství, která se dosud plně nezabývala.

Kombinovaná výsadba – V čem tkví její tajemství?

Zelináři zjišťují, že kombinované pěstování zeleniny má množství výhodné jednou z nich je ochrana před škůdci. Je třeba si uvědomit i opak, a to, že jisté kombinace rostlin si při společném růstu navzájem snižují přirozené odpuzovač schopnosti.

Významné jsou i vzájemné vlivy rostlin mimo zeleninové záhrady- stromů a keřů, obilí, trav a polních plodin. Divoké rostliny také hrají důležitou roli ve společenství rostlin.

Některé z nich jsou akumulační (schopné shromažďovat stopové prvky z půdy). Jsou užitečné na kompost, zelené hnojení nebo na mulčování, či na dolování z hloubek – jejich kořeny pronikají přes vrstvy země a zlepšují tím vlastnosti půdy.

Kombinovaná výsadba – Zelenina a její vhodní sousedé

• Lilek – odolnost lilku vůči útokům hmyzu zvyšuje laskavec. Sázejte ho mezi zelenými fazolkami a budou chráněny proti mandelince bramborové, protože mandelinky ho mají ještě raději než brambory, ale fazole je odpuzuje.
• Brokolice – stejně jako ostatním druhům zeleniny se jí daří ve společnosti aromatických bylin. Například v blízkosti kopru, celeru, heřmánku, šalvěje, máty a rozmarýnu, či brambor, červené řepy a cibule. Nepěstujte ji spolu s rajčaty, svlačcovitými fazolemi či jahodami. Proti mšicím uplatněte některé z nabídky naší ekologické pomoci Mšice | Ekočlovek (ekoclovek.sk) ješte před rozevřením poupat.

Kombinovaná výsadba zeleniny

• Cibule– hodí se ke všem členům čeledi brukvovitých. Má ráda červenou řepu, jahody, rajčata, hlávkový salát, saturejku a heřmánek. Nemá ráda hrášek a fazole. Cibule a kedluben jsou její dobří společníci. Okrasné cibuloviny jsou užitečné jako ochranný společník růží. Cibule účinně odpuzuje zajíci.
• Cvikla– dobře se jí daří při cibuli, kedlubnu a keříčkových fazolkách, no nesnáší svlačcovitou fazoli. Hořčice a řepka její brání v růstu.
• Čínská kapusta– je jednou z nejstarších plodin v Číně. Pěstuje se poměrně snadno a zasloužila by si více pozornosti. Dobře se jí daří v podzimní zahrádce spolu s růžičkovou kapustou. Na co si dávat při ní pozor? Nesaďte ji blízko kukuřice, aby ji nenapadly červíky, které žijí na jejích kořenech.
• Fazole a bob– obecně všem druhům vyhovuje společnost mrkve, květáku, řepy a pomáhá okurce a zelí. Měsíček v řadách fazolí pomáhá při odpuzování některých škůdců. Rovněž i saturejka, která zlepšuje její růst i chuť. Je velmi vhodná i do fazolových jídel. To co fazolích brání v růstu je česnek, šalotka a pažítka- rovněž se nedoporučuje při ní pěstovat ani gladioly.
• Hrach– v zájmu velké úrody ošetřete semena hrášku přirozeným bakteriálním prostředkem. Hrášek dobře roste s mrkví, ředkví, okurkami, kukuřicí, fazolemi a brambory a mnoha aromatickými bylinkami. Nedaří se mu při cibuli, česneku a gladioly. Nať hrachu zakopejte do země nebo ji přidejte do kompostu. Drcený popel rozsypaný po zemi kolem stébla hrášku pomáhá proti mšicím.
• Křen- brambory jsou v jeho společnosti zdravější a odolnější vůči nemocem. Odvar z křenu prospívá jabloniam- působí proti monílii. Více se o ní dočtete na: Monilióza ovoce – jak ji identifikovat a léčit? (ekoclovek.cz)
• Kedluben – je výhodné pěstovat s cibulí, okurkami, červenou řepou nebo aromatickými bylinkami. Kedluben nemá rád jahody, rajčata a svlačcovitá fazole. Potřebuje hodně vody a nejlépe Vám poroste v částečném stínu.
• Kapusta- do čeledi brukvovitých patří i kapusta, květák, kedluben, brokolice, kudrnatý a růžičková kapusta. Mají velmi podobné vlastnosti, co se týče citlivosti na hmyz i nemoci. Yzop, tymián a pelyněk pomáhají odpuzovat běláska zelného. Výrazně pomáhají voňavé rostliny, které mají mnoho květin. Vhodnými společníky jsou celer, kopr, heřmánek, šalvěj, máta, rozmarýn, cibuloviny a brambory. Zelí nemá ráda jahody, rajčata a svlačcovitá fazole. Půdu před výsadbou nezapomeňte pohnojit kvalitním hnojivem, případně přidat dostatek kompostu.
• Kukurica- lahůdkové kukuřici se dobře daří s brambory, hráškem, fazolemi, okurkami a dýněmi. Hrášek a fazole pomáhají zásobovat půdu dusíkem. Nesaďte k ní však rajčata, protože mají společného škůdce.
• Melouny – zvolte správné načasování výsadby. Červíci napadají tykvovité plodiny hlavně v období časného vývoje. Okurky a dýně pěstované na podzim jsou téměř bez hmyzu. Melouny nepěstujte v blízkosti brambor, ale u kukuřice a slunečnice se jim bude dařit. Při dýni červené platí opak- při bramborách se jí daří, potřebuje hodně vody a slunce, takže se vyhněte výsadbě při vysoké zelenině. Tip ke kompostu: Listy melounu jsou bohaté na vápník.
• Mrkev-  pokud chcete, aby byla mrkev sladká, musí být v půdě dostatek vápníku, humusu a draslíku. Pochmurnatku mrkvovou účinně odpuzuje hadí mor, cibule, pórek a zahradní bylinky jako rozmarýn, pelyněk a šalvěj. Jablka usilujte skladovat dál od mrkve, aby nenabyla nahořklou příchuť. Mrkev je dobré pěstovat s rajčaty i se salátem, cibulí, pórkem, ředkví. Nesnáší kopr.

• Paprika sladká– sázejte ji s bazalkou, odvděčí se.
• Paštrnák- má málo nepřátel, z jeho listů lze připravit neškodný postřik proti hmyzu.
• Petržlen- chrání před některými škůdci růže. Pěstujte ho s chřestem – poroste bujněji.
• Rajče a všechny brukvovité zeleniny se navzájem odpuzují, proto by měly pěstovat odděleně. Rovněž se vyhněte bramborám a fenyklu. Jelikož jsou citlivé na chlad, vysaďte je až pozdě na jaře, poté co posbíráte brzkou úrodu chřestu. Rajčata pěstujte s pažitkou, cibulí, petrželkou, mrkví. Před roztoči je chrání česnek a přítomnost žahavci zvýší jejich trvanlivost. Nezapomínejte na to, že jejich nesmíte zalévat shora, zalévejte jejich zdola a vydatně. Pokud kouříte, dobře si omyjte ruce, neboť jsou náchylné na choroby přenášené tabákem.
• Salát hlávkový– kombinace s jahodami i s okurkami se ukázaly jako prospěšné. Je dobrým společníkem pro mrkev a ředkvičky. Chladnější počasí je pro něj vhodnější než horka. Vyrostlý salát potřebuje v létě trochu stínu.
• Špenát- dobře se mu daří s jahodami. Proti hmyzu doporučujeme: Ekočlovek | Vše pro ekologické pěstování a včelaření (ekoclovek.sk)
• Dýně – dva- tři kořeny podlouhlé ředkvičky na každé hromádce dýně a okurek pomáhají odpuzování hmyzu. Nechte ředkvičky růst do semene. Lichořeřišnice odpudí hmyz.
• Zeler- roste dobře s pórkem, rajčaty, květákem, zelím. Pro celer je výhodné, pokud je vysazen do kruhu, protože volně propletené kořeny vytvářejí vhodnější prostředí pro žížaly a půdní mikroby. Obsahuje hormon, který má podobný účinek jako inzulín. Je vynikající pro diabetiky a pro lidi s dietou bez soli.

Přejeme Vám, aby se naše dobře míněné rady zúročili na vaší úrodě.