Sviluška ovocná

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.

Při pozorném prohlédnutí listů pomocí lupy je možné zaznamenat výskyt drobného, červeně zbarveného škůdce. K silnému přemnožení svilušky ovocné dochází zejména v období, kdy převládá suché a teplé počasí.

Škůdce přezimuje ve formě vajíček uložených v blízkosti pupenů a na větvích stromů. Na jaře, v období rašení, se z vajíček líhnou larvy, které zpočátku sají na pupenech a později na rozvíjejících se listech.

Během vegetace samičky kladou další vajíčka, z nichž se líhnou následující generace svilušek. V našich podmínkách se může během jedné sezóny vyvinout přibližně 5 až 6 generací škůdce. Koncem léta začínají samičky klást tzv. zimní vajíčka, která přečkávají nepříznivé období a představují základ populace pro následující rok.

Praktická doporučení

Snad nejdůležitější je harmonická a vyvážená výživa rostlin, především nepřehánět hnojení dusíkem. Nadbytek dusíku podporuje tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která mohou být pro některé škůdce příznivější.

Podobně jako u jiných škůdců je i při výskytu svilušky vhodné důkladně zvážit používání přípravků na ochranu rostlin. K přemnožení svilušky často dochází právě tehdy, když používáním neselektivních insekticidů zničíme nejen škůdce, ale také jeho přirozené nepřátele.

Pozornost je potřeba věnovat také některým přípravkům proti chorobám, tedy fungicidům, například přípravkům na bázi síry. Při vyšších dávkách nebo příliš častém používání mohou negativně ovlivnit nejen svilušku, ale také jejího významného přirozeného nepřítele – dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Kromě dravého roztoče mohou populaci svilušky ovocné regulovat také další užitečné organismy, například slunéčko Stethorus punctillum, dravá ploštice Anthocoris nemorum, zlatoočky a další druhy užitečného hmyzu.

Proto je při ekologické ochraně vhodné podporovat přirozenou rovnováhu v sadu a vytvářet podmínky, ve kterých se mohou užitečné organismy dlouhodobě udržet.

Přirození nepřátelé svilušky ovocné

Nejdůležitějším přirozeným nepřítelem, který může významně omezovat výskyt svilušky ovocné, je:

  • dravý roztoč (Typhlodromus pyri)

Biologická ochrana proti Panonychus ulmi

Pro regulaci svilušky ovocné lze využít také přípravky nebo pomocné prostředky, které působí přímo na škůdce nebo podporují přirozenou odolnost rostlin:

Při přemnožení svilušky ovocné je jedním z nejlepších řešení introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento užitečný roztoč může při vhodných podmínkách dlouhodobě udržovat populace svilušek pod hranicí škodlivosti.

Kromě biologické ochrany lze využít také výše uvedené přípravky a listová hnojiva v různých kombinacích, vždy však podle návodu k použití a s ohledem na jejich možné působení na užitečné organismy.

Kdy proti svilušce ovocné zasáhnout?

Proti svilušce je nejlepší zasáhnout na začátku vegetace v době líhnutí larev, tedy přibližně v období od rašení do začátku kvetení jabloní. Právě mladá vývojová stadia jsou vhodným cílem včasně provedeného zásahu.

Dobře načasovaným předjarním postřikem je možné kromě dalších přezimujících škůdců výrazně omezit také množství přezimujících vajíček svilušky ovocné.

Z dlouhodobého hlediska je však nejvhodnější kombinovat včasné sledování výskytu škůdce, vyváženou výživu stromů, šetrné používání přípravků a především ochranu a podporu přirozených nepřátel svilušky.