Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Tag

ekologická ochrana rostlin

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Zahrada

Bakteriální spála růžovitých rostlin – Erwinia amylovora

Bakteriální spála růžovitých rostlin

Erwinia amylovora patří mezi nejzávažnější bakteriální choroby ovocných dřevin. Její včasné rozpoznání je mimořádně důležité, protože při silném napadení bývá často nutné postižený strom odstranit a zlikvidovat, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Jak poznat bakteriální spálu?

Napadené květy bývají zpočátku vodnaté, následně vadnou a postupně černají. Po odumření často zůstávají viset na stromě.

Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a mladých výhonech. Typickým znakem je, že konce letorostů se hákovitě ohýbají, což patří k nejznámějším symptomům této choroby.

Na dřevě se mohou tvořit ohraničené, vodnaté až hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Pozor na záměnu s jinými problémy

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit například za poškození způsobené:

Důležitým rozpoznávacím znakem bakteriální spály je tvorba kapek bakteriálního exsudátu na napadených částech rostliny.

Jak se Erwinia amylovora šíří?

Bakterie způsobující spálu přezimují v pletivech kmene a větví napadených stromů.

Během vegetace se mohou šířit:

  • opylujícím hmyzem,
  • pylem,
  • větrem,
  • deštěm,
  • při řezu a jiném mechanickém poškození,
  • po krupobití,
  • škůdci,
  • zvěří.

K infekci však může dojít i bez viditelného poranění. Bakterie mohou pronikat do rostlin také přirozenými otvory, například průduchy, lenticelami a hydatodami.

Pro šíření bakteriální spály jsou příznivé zejména podmínky s vyšší vzdušnou vlhkostí a teplotami kolem 18 °C.

Na větší vzdálenosti se choroba nejčastěji šíří infikovaným rostlinným materiálem.

Praktická doporučení

Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je nakupovat stromky pouze z důvěryhodných ovocných školek, kde je zdravotní stav výsadbového materiálu pravidelně kontrolován.

Zvýšenou pozornost by měli prevenci věnovat především pěstitelé v oblastech, kde se už bakteriální spála v minulosti vyskytla.

Pro podporu přirozené obranyschopnosti rostlin lze využít například:

Biologická opatření proti Erwinia amylovora

Na začátku kvetení

Na začátku kvetení lze použít přípravky na bázi chitosanu, například:

  • Chitopron 5 % – 30–50 ml / 10 l vody
  • Softguard – 10–17 ml / 10 l vody

K nim lze podle doporučení výrobce přidat také listová hnojiva s obsahem mědi:

  • CuproTonic – 20–50 ml / 10 l vody
  • Controlphyt Cu – 15–20 ml / 10 l vody

Pro lepší smáčivost a přilnavost lze použít také listová hnojiva na bázi olejů, například BorOil v dávce 10 ml / 10 l vody.

Během kvetení

Během kvetení lze aplikovat Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml / 10 l vody.

Při podmínkách, které jsou pro šíření Erwinia amylovora zvlášť příznivé, lze podle doporučení výrobce zvážit také nižší dávku listového hnojiva s obsahem mědi, například:

  • CuproTonic – 20 ml / 10 l vody

Postřik během kvetení aplikujte pouze v době, kdy nejsou v porostu aktivní včely a další opylovači – ideálně brzy ráno nebo večer.

Po odkvětu a později během vegetace

Po odkvětu a v dalším průběhu vegetace lze pokračovat podle doporučení uvedených pro období na začátku kvetení.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami. U bakteriální spály je zásadní také správná diagnostika a rychlé odstranění silně napadených částí nebo celých stromů.

5. června 2021
4
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů způsobená bakterií Agrobacterium tumefaciens se nejčastěji projevuje zpomaleným růstem napadených stromů.

Typickým příznakem jsou různě velké nádorovité výrůstky, které se vytvářejí především na kořenech, ale mohou se objevit také na spodní části kmene.

Zpočátku jsou tyto nádory měkké a světle bělavé, postupně však dřevnatějí, tmavnou do hněda a získávají silně zbrázděný a nepravidelný povrch.

Které rostliny může choroba napadat?

Bakteriální nádorovitost má velmi široký okruh hostitelských rostlin. Z ovocných druhů může napadat například:

  • jabloně,
  • hrušně,
  • kdouloně,
  • maliníky,
  • třešně,
  • vinnou révu.

Vyskytuje se však také na mnoha okrasných a planě rostoucích druzích.

Rozvoji onemocnění vyhovují především stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody, dlouhodobě zamokřené půdy a půdy s mírně zásaditou reakcí.

Jak se bakteriální nádorovitost šíří?

Na zahradu nebo do sadu se choroba nejčastěji dostane prostřednictvím již infikovaných sazenic a stromků.

Proto je velmi důležité nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál. Ještě před výsadbou se vyplatí pečlivě zkontrolovat zejména kořenovou soustavu.

K infekci často dochází přes mechanicky poškozená pletiva, a proto je důležité postupovat opatrně také při obdělávání půdy v blízkosti kořenů.

Důležitou roli hraje prevence

Nepřímou ochranou proti bakteriální nádorovitosti je především dobrá kondice rostlin a zdravá půda.

Pomáhá zejména:

  • vyvážená a harmonická výživa,
  • udržování půdy v dobrém strukturním stavu,
  • omezení dlouhodobého zamokření,
  • šetrné obdělávání půdy bez zbytečného poškozování kořenů,
  • podpora prospěšných půdních mikroorganismů.

Prospěšné houby a bakterie mohou v symbióze s rostlinami zlepšovat jejich kondici, příjem živin a hospodaření s vodou a zároveň pomáhat omezovat některé půdní patogeny.

Pokud je strom již silně napadený, bývá nejbezpečnějším řešením jeho odstranění včetně kořenů. Napadený rostlinný materiál není vhodné kompostovat.

Praktické doporučení

Při nákupu stromků vždy kontrolujte kořeny

Vysazujte pouze zdravé stromky bez podezřelých výrůstků na kořenovém systému.

Už při nákupu si kořeny důkladně prohlédněte. Na napadených rostlinách jsou často dobře viditelné různě velké nádory a zduřeniny.

Pokud si všimnete podezřelých výrůstků, takový stromek raději nevysazujte.

Pečlivě vybírejte stanoviště

Nevhodná jsou zejména místa:

  • s vysokou hladinou podzemní vody,
  • s dlouhodobě zamokřenou půdou,
  • s nekvalitní nebo špatně strukturovanou půdou,
  • se zásaditějším pH,
  • kde se bakteriální nádorovitost již v minulosti vyskytovala.

Výsadbu na místech s předchozím výskytem choroby nedoporučujeme, případně pouze po důkladné předvýsadbové přípravě půdy.

Biologická ochrana

V ekologickém pěstování je vhodné zaměřit se především na zlepšení půdního prostředí a podporu přirozené odolnosti rostlin.

Půdu doporučujeme zásobovat vyváženým poměrem živin, ideálně prostřednictvím organických hnojiv a přípravků s obsahem prospěšných mikroorganismů.

Využít lze například:

Tyto přípravky mohou podle svého složení a způsobu působení pomáhat zpřístupňovat rostlinám živiny, zlepšovat zásobování vodou prostřednictvím mykorhizy a podporovat zdravé půdní prostředí.

Je však důležité počítat s tím, že biologické přípravky slouží především jako součást prevence a podpory vitality rostlin. U již silně napadeného stromu nedokážou nádorovité změny odstranit.

Nejúčinnější ochranou proto zůstává prevence: zdravý výsadbový materiál, vhodné stanoviště, kvalitní půda a šetrná péče o kořenový systém.

5. června 2021
6
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Monilióza jádrového ovoce – Monilinia fructigena

Monilióza jádrového ovoce

Monilióza (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena) se nejvýrazněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech.

Dužnina napadeného ovoce hnědne a na jeho povrchu se vytvářejí typické soustředné kruhy bělavých až žlutých polštářkovitých konidioforů, tedy rozmnožovacích orgánů patogenu.

Napadené plody následně opadávají, nebo zasychají a jako mumifikované zůstávají viset na stromě.

Houba však nenapadá pouze plody. Může zasáhnout také:

  • květy,
  • listy,
  • letorosty,
  • větvičky,
  • mladé plůdky.

Napadené květy vadnou, zatímco mladé plody se přestávají vyvíjet, hnědnou, zasychají a často zůstávají viset na stromě.

Monilióza může způsobovat ztráty také během skladování ovoce, kdy se projevuje v podobě černé hniloby.

Jak monilióza přezimuje a šíří se?

Monilióza přezimuje především v napadených mumifikovaných plodech, ale také v infikovaných letorostech a větvičkách. Z těchto míst se během vegetace dále šíří větrem, deštěm a hmyzem.

Proto je velmi důležité napadené plody odstranit ihned, jakmile je objevíme. Stejně tak je vhodné odstranit postižené části výhonů a řez vést až do zdravého dřeva.

V prevenci moniliózy pomáhá především:

  • udržovat koruny stromů dostatečně vzdušné,
  • předcházet mechanickému poškození plodů škůdci,
  • odstraňovat zdroje infekce ze stromů i z jejich okolí.

Také ošetření stromů po krupobití, pokud poškození není zcela devastující, může výrazně omezit následné škody způsobené moniliózou.

Monilióza ovoce – jak se proti ní bránit biologicky?

  • Monilióza jablka

    Pokud je to možné, vybírejte odrůdy odolnější vůči monilióze.

  • V menších sadech lze moniliózu poměrně dobře udržet pod kontrolou, pokud infikované části okamžitě odstraňujeme.

  • Důležité je pravidelně shrabovat a odstraňovat spadané ovoce i jeho zbytky z prostoru pod stromy.

  • Stromy pravidelně prořezávejte, aby se zlepšilo proudění vzduchu v koruně.

  • Stromy zalévejte ke kořenům a ke kmeni, aby nedocházelo ke zbytečnému smáčení květů, listů a plodů.

  • Po řezu stromů ošetřete poraněná místa přípravkem Dendrosan balzám, Dendrosan vosk nebo Arbosan balzám. Ošetření ran pomáhá chránit strom před pronikáním chorob i před škůdci.

Jaké ekologické přípravky zvolit k ochraně stromů?

Při ekologické ochraně proti monilióze lze využít zejména přípravky na bázi mědi a síry. Na napadené stromy se obvykle aplikují v intervalech přibližně 7–10 dní, a to od začátku kvetení až do konce vegetačního období.

Postřik je vhodné provádět pozdě večer, kdy je aktivita opylovačů minimální a teplota klesne pod 25 °C.

Při práci s přípravky obsahujícími měď nebo síru vždy používejte odpovídající ochranné pomůcky:

  • ochranné rukavice,
  • ochranné brýle,
  • respirátor,
  • oděv s dlouhými rukávy.

Důležité: Vždy se řiďte aktuální etiketou konkrétního přípravku, jeho povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami.

Přípravky na bázi mědi a síry

Jako základ ochrany lze použít měďnaté a sirné přípravky, například:

Tyto přípravky mohou být součástí preventivní i následné ochrany stromů, zejména pokud jsou vhodně kombinovány s dalšími pěstitelskými opatřeními, jako je odstraňování napadených plodů, prořezávání korun a omezení mechanického poškození ovoce.

Alginure pro podporu přirozené odolnosti rostlin

Při ochraně před moniliózou lze využít také Alginure, který podporuje přirozenou odolnost rostlin vůči napadení houbovými chorobami.

Obsahuje například:

  • extrakt z mořských řas,
  • rostlinné aminokyseliny,
  • algináty,
  • fosfonáty.

Alginure je možné používat také preventivně. Ve snížené dávce jej lze podle doporučení výrobce kombinovat se sirnými nebo měďnatými přípravky.

Chitopron a aktivace obranných mechanismů rostlin

Na podobném principu funguje také Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor. To znamená, že podporuje přirozené obranné mechanismy rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám.

Účinnou složkou je chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se přirozeně vyskytuje například ve vnějších schránkách korýšů, jako jsou krevety a krabi.

Pro zvýšení účinku lze Chitopron podle doporučení výrobce kombinovat s měďnatými přípravky.

Chitopron nepoužívejte v době kvetení.

5. června 2021
6
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – mšice

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).

Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.

Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.

Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Jaké škody způsobuje?

Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.

Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.

Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.

Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.

Jak poznat napadení?

Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.

Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.

Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.

Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.

Mšice (Dysaphis devecta)

Mšice (Dysaphis devecta)

Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.

Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.

Jabloň – biologická ochrana proti mšicím

Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:

Krátce po vyrašení

Krátce po vyrašení je vhodné použít tzv. předjarní postřik.

Využít lze například:

  • BorOil – 50–80 ml / 10 l vody
  • FerrumOil – podle návodu výrobce
  • Natura Rock Effect – 300 ml / 10 l vody

Z praktického hlediska lze k listovým hnojivům na bázi olejů přidat také některé přípravky s obsahem mědi, například:

Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.

Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.

Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.

Později během vegetace

Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.

Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:

  • Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
  • NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
  • Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
  • BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
  • Quassia amara
  • NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody

Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:

  • FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
  • FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.

5. června 2021
2
Close