Čmeláci jako pomocníci
Z důvodu nadměrného používání pesticidů dramaticky ubývají populace včel, motýlů,pestřenek a taky čmeláci. Ostatní opylovače nestíhají nahradit úbytek, proto naše sady a zahrady přichází o úrodu. Bez opelyní nejsou plody. Jak si s touhle situací poradit? Jedním z přírodních a nejefektivnějších řešení je chov čmeláků. Proč jsou čmeláci dobrý nápad a jak si s nimi poradit vám prozradíme v tomhle článku.
Včelí nadčeleď tvoří víc než 20000 známých druhů blanokřídlého hmyzu. Čmeláci, latinsky – Bombus jsou jejím hrdým členem. V našich končinách se nejčastěji setkáváme s čmelákem zemním, daří se tu však i čmeláku skalnímu, rolnému či lučnímu.
Všechny se vyznačují hustým kartáčovým ochlupením, na kterém s lehkostí zachycují pyl. Málokdo ví, že čmeláci jsou pro zemědělství nejednou šikovnějším pomocníkem než mnoho druhů včel.
Přestože neprodukují med, vosk ani propolis, svou opylovací povinnost si splní na výbornou, protože jsou odolnější a z úlu vylétají i v chladném či deštivém počasí. Navíc jejich delší jazyk jim umožňuje opylovat květy s hlubšími kalichy, do nichž mnohé z včel nedosáhnou. Pokud jim však ani tato genetická výhoda nepomůže, cestu k pylu si jednoduše prokoušou.
Praktickým je i jejich intenzivní bzukot, protože silnější vibrace dají pyl do pohybu, díky čemuž dosáhnou i na hůř přístupná místa. Jejich výhodou je i orientace v uzavřeném prostoru, díky čemuž dokážou opylovat plodiny i v uzavřených sklenících a fóliovnících.
Jak funguje čmeláčí kolonie?
Čmeláci prožívají ve společenstvích, jejich kolonie však nedosahují tak bohatých počtů jako je tomu v případě včel. Pro srovnání: ve včelím společenství najdete i desetitisíce dělnic, v hnízdě čmeláků jich nebude více než 300.
Na rozdíl od tzv. pravých společenství, kterými se vyznačuje většina včel, čmeláci tvoří tzv. nížší společenství. V praxi to znamená, že čmeláčí matka jistý čas přežívá i bez spolupráce s dělnicemi. Toto samotářské období začíná, když mladé čmeláčí královny opouštějí rodné hnízdo, aby se nechali oplodnit a následně si každá našla místo na přezimování.
Kolonie každým rokem zaniká, přičemž samci i dělnice odumírají převážně na podzim. Zimu přežívá pouze nová generace čmeláčích královen. Právě od nich závisí, zda vás pohled na tyto aktivní opylovače na jaře opět potěší.
Když se po zimní hibernaci královny probudí a naberou síly sbíráním nektaru a pylu, začne pátrání po tom nejdůležitějším – domově pro novou kolonii. Kdy přesně ze své zimní skrýše vyletí, a ve kterých polohách si začnou nový domov hledat, závisí kromě venkovních teplot, i od jejich druhového zařazení. Pátrající královnu čmeláka zemního poznáte podle pomalého, zvídavého letu nízko nad zemí, při kterém si nesedá na květiny, ale zkoumá díry v zemi.
Čmeláci si neumějí své obydlí samostatně zajistit proti chladu, jako to dělají například ptáci nošením materiálu do hnízda. Proto je pro ně ideální najít opuštěnou skrýš po malých hlodavcích, či dokonce veverkách, nebo zmíněných ptácích, kteří tuto fázi příprav již nevědomky zvládli za ně. Pomoci jim, samozřejmě, můžete i vy, vyrobením nebo koupením Čmelínu. Je však pravděpodobné, že do něj budete muset královnu navést.
Když si královna novou základnu najde, prostor si upraví a vytvoří si voskový kalíšek, do kterého nashromáždí nektar. Ten jí bude sloužit jako zásobárna potravy během dlouhých nocí a nepříznivých dní. O pár dní postaví i voskovou misku, do které začne klást vajíčka.
Vývin čmeláka
Od snesení vajíčka až po vylíhnutí dospělého čmeláka (dělnice) projde přibližně 25 dní. Ještě před dosažením dospělosti však čmelák projde dvěma úvodními fázemi vývoje: stadiem larvy a následně zakuklením. Právě v kukle proběhne přestavba těla larvy na dospělého jedince.
Na rozdíl od včel se čmeláčí královna o své larvy dlouhodobě stará, hlídá je a zahřívá vlastním tělem, sbírá jim pyl a krmí je. Když první z dělnic dorostou, začnou matce s péčí o své sourozence pomáhat, čímž se samotářské období královny skončí. I zde najdeme rozdíl mezi včelami a čmeláky: včely si úlohy v kolonii posouvají podle věku, čmeláčí dělnice si práci dělí. Část z nich se věnuje sbírání pylu, ostatní se starají o hnízdo a plod.
Jak začít s chovem čmeláků?
Pravděpodobně nejjednodušším způsobem jak začít je čmeláčí kolonii spolu s Čmelíny koupit. Při umístění Čmelínu je potřeba zabránit ostrému slunci a zvolit prostor ve stínu – jeho obyvatelé totiž lépe snáší chlad než horka
.
Jelikož mezi jejich přirozené nepřátele patří i všudypřítomní mravenci, je lepší Čmelíny umístit do výšky, mimo dosah větví, a ideálně i na stojan s nožičkami potřenými lepem na hmyz Chemstop Ecofix. Další možností, jak se nechtěným mravenčím návštěvám vyhnout, je pod stojan nainstalovat vaničku s olejem či vodou.
V případě, že čmeláky v zahradě už máte a chcete jim jen dopomoci k přežití a rozmnožení, v první řadě zajistěte, aby měli v okolí dostatek potravy po celé období svého života v kolonii. Znamená to dostatek kvetoucího porostu od března až do konce letních dní.
Začátkem jara si pochutnají například na květech vrby a narcisech, vděčně opylují i ovocné stromy, keře a plodovou zeleninu. Populární jsou také ve sklenících s rajčaty a paprikami. Nabízíme čmeláky do skleníku, i do ovocných sadů.
Do skleníku jsou vhodné Natupol Standard, Excel a Smart. Lze je umístit i do zahrady. Nejmenší Natupol Smart Hive úly obsahují výkonnou kolonii čmeláků, uzavřený plod, otevřený plod a vajíčka. Jsou dodávány spolu
Opylování ve sklenících
s cukrovým roztokem.
Jsou použitelné do 1000 m2. Tyto úly neobsahují čmelí královnu. Větší Natupol Standard a Excel Hive úly obsahují výkonnou kolonii čmeláků, královnu, uzavřený plod, otevřený plod a vajíčka. Jsou dodávány spolu s cukrovým roztokem. Použitelné do 2000 m2.
Do sadů je vhodné zvolit Natupol Booster a Trip. Trip je svou dlouhou životností úlu vhodný do sadů ze smíšenou kulturou ovocných stromů s různým časem kvetení. Natupol Booster je vhodný do intenzivně kvetoucích sadů.
Výhody těchto úlů jsou v tom, že čmeláci opylují i za deštivého a větrného počasí již při teplotách od 8°C. Vhodné jsou také do sadů uzavřených sítí proti kroupám. Zvyšují kvalitu opylení a také plodů. Vhodné jsou zvláště u triploidní odrůd a při nízké násadě květových pupenů. Ideální doba nasazení je 3 až 7 dní před kvetením. Po odkvětu je možné čmeláky přesunout na jiné místo.
Bez opylování nejsou plody
Čmelí úl
Anglické trávníky čmeláci neocení – potřebují méně rovnoměrné povrchy, které jim umožní najít pod zemí skrýše na uhnízdění.
Pokud jste se rozhodli pomoci jim vlastnoručně postavenými Čmelíny, zkuste je namalovat barvou, kterou přirozeně vyhledávají (modrá, žlutá, červená, bílá), a nezapomeňte na dostatek izolačního materiálu, který jim pomůže chránit se před mrazy i vysokými teplotami.
Výška ani šířka Čmelínu by neměla klesnout pod 20 cm a tloušťka použitého dřeva pod 2 cm. (Podrobnější návod, jak funkční Čmelíny sestrojit, vám nabídneme v jednom z příštích článků.)
Pokud si žádná z hledajících královen cestu k Čmelínu nenajde, je možné ji k němu přivést. Je potřeba být však opravdu opatrný, a to nejen proto, že čmeláci jsou zákonem chráněni.
Před odchytem samičky ji důkladně pozorujte, abyste se ujistili, že je opravdu ve fázi hledání. Pokud má nožičky od pylu, odpočívá nebo přelétá z květu na květ, domov už buď má, nebo se teprve snaží posílit před jeho hledáním. Odchyťte ji (opatrně, do síťky či sklenice) pouze v případě, že poletuje pomalu, zkoumavě, vlezá do děr a spár a nelétá na květiny. Když se vám ji podaří do úlu dostat, můžete za ní zaklapnout dvířka, aby nezareagovala okamžitým odletem a opravdu prostor prozkoumala a mohla se rozhodnout, zda v něm zůstane.
Pokud po dni dvířka otevřete, samice odtud vyletí a už se nevrátí, nesnažte se ji chytit znovu. Nezapomeňte také Čmelíny vybavit cukrovým roztokem nebo medem, aby vám čmeláčí královna hodiny v úlu přežila. V zimě Čmelíny vyčistěte, ale v nové sezoně je ponechejte na stejném místě. Mladé královny se rády vracejí do okolí svého rodiště, a pach používaného Čmelínu je bude lákat více než úl čistě nový.
.
Přirození nepřátelé čmeláků
Rajčata pěstované za pomoci čmeláků
O volně žijící čmeláky přicházíme z podobných důvodů, pro které hynou i včely. Kolonie trpí nadměrným používáním pesticidů a jiných nepřátelských chemikálií na polích a v zahradách, ale také jednodruhovou výsadbou, která jim neumožňuje získávat dostatek potravy po celou dobu jara a léta. Ne všechno však působí lidé svými nerozumnými kroky, čmeláci mají nepřátele i ve zvířecí říši. Zde jsou tři z těch nejběžnějších:
- Pačmeláci– kukačky čmeláčí říše (anglicky „cuckoo bumblebees„- kukaččí čmeláci). Pačmeláčím královnám příroda nezařídila sběrné košíčky na nohou, a tak nejsou schopny živit vlastní potomstvo. Jejich strategií přežití je proto najít hnízdo čmeláků, infiltrovat se mezi domácí nebo čmeláčí královnu usmrtit a nechat její dělnice krmit pačmeláčí larvy místo svých vlastních. Pro laika je jen těžko rozeznatelná od samotného čmeláka.
- Zavíječ vosí – Aphomia sociella: Housenky tohoto nočního motýla postupně vyjídají vše, co v hnízdě najdou. Bohužel si je málokdy všimneme dříve než začnou hnízdo ovíjet svými hedvábnými „pavučinami.“
Pokud máme podezření na zavíječe, použijeme přípravek B 407 Certan s bakterií Bacillus thuringiensis, který má vynikající výsledky proti zavíječi vosímu při napadení včelího úlu. V opačném případě o úl přijdeme. Před nimi i před mnoha dalšími hmyzími nepřáteli se dá Čmelín částečně ochránit klapkou nad vchod, kterou se čmeláci obvykle s lehkostí naučí ovládat, zatímco pro zavíječe znamená konec cesty. - Mravenci přilákáni sladkou potravou, nejednou hnízdo významně oslabí až zničí.
Čmeláci jsou, navzdory rozšířené představě o opaku, mírumilovné stvoření, které na vás žihadlo vytáhnou jen v extrémních situacích a při přímém ohrožení jejich potomstva. Jsou však neocenitelným (a zákonem chráněným!) pomocníkem, o kterého postupně v přírodě přicházíme.
Produkt „Čmelák zemní pro opylování“ je natolik špecifický, že není možné si ho standardně zakoupit přes náš e-shop, pouze na základě telefonické objednávky.
Objednávejte na tel.čísle: +421 911 14 14 34
