Půda, biouhel, mykorhizní houby a další mikroorganismy
Dnes už není největším problémem vypěstovat vysokou úrodu za pomoci intenzivního hnojení a chemických přípravků. Stále důležitější je otázka: Jak pěstovat zdravé rostliny ekologicky, efektivně a zároveň dlouhodobě udržitelným způsobem?
Jednou z cest je péče o půdu a podpora organismů, které v ní přirozeně žijí. Patří mezi ně mykorhizní houby, prospěšné bakterie a další půdní mikroorganismy.
Mykorhizní pěstování může pomoci rostlinám lépe využívat vodu a živiny dostupné v půdě a současně podporuje přirozené fungování půdního ekosystému.
Vraťme život do půdy
V půdě všechno začíná… a v půdě také končí
Zdravá půda je základem zdravých rostlin.
Půda není pouze hmota, která drží kořeny rostlin. Je to složitý a živý ekosystém, ve kterém probíhá obrovské množství biologických, chemických a fyzikálních procesů.
Právě v půdě začíná téměř veškeré naše pěstitelské úsilí.
Půda je nenahraditelnou součástí celého ekosystému. Podobně jako ostatní části přírody má své přirozené mechanismy, které však mohou být nevhodným hospodařením postupně narušovány.
Při dlouhodobém jednostranném hnojení, nadměrném používání některých přípravků, utužování půdy nebo nedostatku organické hmoty může půda postupně ztrácet strukturu, biologickou aktivitu i schopnost efektivně hospodařit s vodou a živinami.
Výsledkem mohou být oslabené rostliny, horší využití živin, větší citlivost k suchu a vyšší náchylnost k některým chorobám.
To často vede k dalším zásahům a vzniká začarovaný kruh.
Jednou z možností, jak tento proces změnit, je vrátit do půdy organickou hmotu, vhodné půdní pomocné látky a podporovat prospěšné mikroorganismy.
Biouhel neboli biochar – porézní materiál pro půdu
Biouhel
Používání zuhelnatělé organické hmoty ke zlepšování půdy má velmi dlouhou historii. Známým příkladem jsou úrodné antropogenní půdy Terra Preta v oblasti Amazonie, jejichž vznik souvisel mimo jiné s dlouhodobým ukládáním dřevěného uhlí, organických zbytků a dalších materiálů do půdy.
Dnešní biouhel neboli biochar je materiál bohatý na uhlík, který se vyrábí z biomasy pomocí pyrolýzy – zahřívání při vysoké teplotě za omezeného nebo minimálního přístupu kyslíku.
Pro biouhel je charakteristická jeho porézní struktura a relativně vysoká stabilita v půdě.
Právě množství pórů vytváří prostor, ve kterém se může zadržovat voda, živiny a mohou zde nacházet vhodné prostředí také půdní mikroorganismy.
Účinek biouhlu však závisí na jeho původu, způsobu výroby, dávce i vlastnostech konkrétní půdy. Není tedy univerzálním řešením pro každé stanoviště, ale při správném použití může být velmi užitečnou součástí péče o půdu.
Groown HUMO – směs organických humusových komponentů
Velký význam má kombinace biouhlu s kompostem, vermikompostem nebo dalšími zdroji organických látek a živin.
Biouhel lze před aplikací do půdy obohatit organickými a výživovými složkami. Jeho pórovitá struktura potom může přispět k tomu, aby se voda a některé živiny lépe zadržovaly v kořenové zóně rostlin.
Takto vzniká prostředí, které může být příznivé nejen pro kořeny rostlin, ale také pro prospěšné půdní mikroorganismy.
Mykorhizní houby
O mykorhizních houbách a jejich významu dnes ví stále více zahrádkářů a pěstitelů.
Mykorhiza je vzájemně prospěšné spojení mezi kořeny rostliny a určitými druhy hub. Houbová vlákna – hyfy – prorůstají půdou mnohem jemněji než samotné kořeny a zvětšují prostor, ze kterého může rostlina získávat vodu a minerální živiny.
Rostlina s dobře vytvořenou mykorhizní symbiózou tak získává jakousi prodlouženou kořenovou síť.
Díky tomu může za vhodných podmínek:
- efektivněji přijímat některé živiny, zejména fosfor,
- lépe využívat dostupnou vodu,
- vytvářet silnější kořenový systém,
- lépe reagovat na některé stresové podmínky,
- dosahovat lepší celkové vitality.
Pokud jsou vhodné podmínky a mykorhizní houba úspěšně kolonizuje kořeny, může tato symbióza přetrvávat dlouhodobě.
Mykorhizní přípravek se aplikuje přímo ke kořenům, aby mohla houba navázat s rostlinou symbiózu.
Zajímavým tématem je také vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů rostlin – tedy látek, mezi které patří například některé aromatické sloučeniny, fenolické látky nebo terpeny.
U některých rostlin byl pozitivní vliv mykorhizy na obsah těchto látek pozorován, výsledný efekt však závisí na druhu rostliny, konkrétní mykorhizní houbě, půdě a podmínkách pěstování.
Například:
- u rajčat může mykorhiza za určitých podmínek ovlivnit růst, výživu rostlin a složení plodů,
- u aromatických bylin může ovlivňovat tvorbu některých silic a dalších sekundárních metabolitů,
- u vinné révy může mít vliv na příjem živin, hospodaření s vodou a následně také kvalitu hroznů.
Mykorhiza tedy není „zázračné hnojivo“, ale přirozený biologický vztah, který může rostlinám pomoci lépe využívat prostředí, ve kterém rostou.
Prospěšné půdní bakterie
Groown MICRO – směs půdních mikroorganismů
Bakterie jsou přirozenou a velmi důležitou součástí půdního života. Podílejí se na rozkladu organických látek, koloběhu živin a fungování prostředí kolem kořenů rostlin.
Zvlášť důležitá je oblast bezprostředně kolem kořenů, která se nazývá rhizosféra. Právě zde probíhá intenzivní komunikace mezi kořeny, bakteriemi, houbami a dalšími půdními organismy.
Mezi známé skupiny prospěšných půdních bakterií patří například některé druhy rodu Bacillus.
Vhodné kmeny půdních bakterií mohou:
- podporovat dostupnost některých živin,
- osidlovat prostor kolem kořenů,
- konkurovat některým nežádoucím mikroorganismům,
- podporovat růst kořenového systému,
- přispívat k lepší reakci rostlin na stresové podmínky.
Velmi zajímavé jsou například bakterie schopné zpřístupňovat fosfor.
Část fosforu v půdě je totiž vázána ve formách, které kořeny rostlin nedokážou snadno využít. Některé mikroorganismy mohou pomoci tyto sloučeniny převádět do dostupnější podoby.
Následně se může uplatnit také spolupráce s mykorhizními houbami, jejichž rozsáhlá síť hyf pomáhá dopravovat živiny směrem ke kořenům rostliny.
Právě tato spolupráce ukazuje, proč je biologicky aktivní půda mnohem víc než pouze směs minerálních částic a hnojiv.
Mykoparazitické houby
Půda obsahuje nejen prospěšné mikroorganismy, ale také organismy, které mohou způsobovat choroby rostlin.
I zde však existují přirozené vztahy, které lze při biologické ochraně využít.
Důležitou skupinou jsou mykoparazitické a antagonistické houby, mezi které patří také některé druhy rodu Trichoderma.
Známým příkladem je Trichoderma harzianum a příbuzné druhy.
Tyto houby mohou působit proti některým původcům houbových chorob několika způsoby. Mohou s nimi soutěžit o prostor a živiny, produkovat antagonistické látky nebo přímo napadat jejich podhoubí.
Proto se druhy rodu Trichoderma využívají také jako součást biologické ochrany rostlin.
Neznamená to však, že kombinace mykorhizy, bakterií a Trichodermy automaticky zabrání všem chorobám. Výsledek závisí na konkrétních mikroorganismech, rostlině, půdě i podmínkách prostředí.
Jejich správné využití však může přispět k vytvoření pestřejšího a biologicky aktivnějšího prostředí kolem kořenů.
Zdravá půda jako základ udržitelného pěstování
Vraťme život do půdy
Kombinace biouhlu, organické hmoty, kompostu, vermikompostu, huminových látek a vhodných půdních mikroorganismů představuje jednu z cest, jak dlouhodobě podporovat kvalitu půdy.
Nejde pouze o okamžitou výživu rostliny.
Cílem je vytvářet půdní prostředí, které:
- lépe hospodaří s vodou a živinami,
- obsahuje dostatek organické hmoty,
- podporuje bohatý půdní život,
- poskytuje vhodné podmínky pro růst kořenů,
- pomáhá rostlinám lépe zvládat nepříznivé podmínky.
Takový přístup spojuje moderní poznatky o půdní biologii s principem, který naši předkové dobře znali – úrodnost půdy je potřeba nejen využívat, ale také dlouhodobě budovat a chránit.
Čím pestřejší a biologicky aktivnější půdu vytvoříme, tím lepší podmínky můžeme připravit pro zdravý růst rostlin a udržitelnější způsob pěstování.
Děkujeme odborníkovi prof. RNDr. Miroslavu Vosátkovi, CSc., který se této problematice a využití prospěšných mikroorganismů při pěstování rostlin věnuje během své profesní kariéry, za odborné informace a podněty uvedené v tomto článku.
