Krtek obecný (Talpa europaea) je drobný savec, který hraje v přírodě i na zahradě mnohem důležitější roli, než si většina lidí uvědomuje. Přestože bývá často považován za škůdce, ve skutečnosti patří mezi velmi užitečné pomocníky.
Krtek dorůstá délky 15–17 cm a váží přibližně 65–120 g. Jeho tělo je dokonale přizpůsobené životu pod zemí. Má krátké, ale mimořádně silné končetiny a široké přední „lopatky“, které jsou otočené směrem ven a dozadu. Díky nim dokáže efektivně odhrnovat půdu a vytvářet rozsáhlý systém chodeb. Jeho prsty jsou krátké, spojené a zakončené silnými drápy, které fungují jako dokonalé nástroje pro hrabání.
Můžete se s ním setkat v celé Evropě kromě Skandinávie a Irska
Zajímavostí je, že krtek má v podstatě šest prstů, podobně jako například panda. Jeho typickým znakem je také dlouhý a velmi citlivý rypák, kterým se orientuje. Nosní dírky má umístěné na spodní straně, což mu umožňuje efektivně vnímat pachy přímo v půdě.
Krtek se orientuje především pomocí hmatu a čichu, protože jeho oči jsou zakrnělé a uši nemají viditelné boltce. Přesto není „slepý“ – má sice slabší zrak, ale výborný sluch a mimořádně vyvinutý čich.
Jeho srst je krátká, hustá a sametově jemná, nejčastěji černé barvy. Samice bývají obvykle větší než samci a mláďata mají zpočátku šedé zbarvení.
Přestože se může zdát pomalý, opak je pravdou. Krtek je velmi rychlý – a to nejen v podzemních chodbách, ale i na povrchu, kam se občas vydává.
Život a rozmnožování
Období páření probíhá od března do června. Samice po přibližně pěti týdnech březosti rodí 3 až 8 mláďat, která jsou po narození zcela bezmocná, holá a váží pouhé 3–4 gramy.
Mláďata jsou kojená asi dva měsíce, poté se osamostatňují a začínají si budovat vlastní teritorium. Krtek je totiž samotář a každý jedinec si hlídá své území.
Kde krtka najdeme?
Krtek obecný se vyskytuje téměř po celé Evropě (s výjimkou některých severních oblastí, jako je Skandinávie a Irsko). Najdeme ho:
- v lesích,
- na loukách a otevřených prostranstvích,
- v zemědělských oblastech,
- v sadech a zahradách.
Vyhýbá se místům s vysokou hladinou podzemní vody, i když je překvapivě dobrým plavcem.
Krtek obecný je velmi užitečný v boji proti zahradním škůdcům.
Během jediného dne dokáže zkonzumovat více než 1,5násobek své vlastní hmotnosti, což z něj dělá mimořádně efektivního pomocníka. Právě proto se krtci ve větším počtu objevují tam, kde mají dostatek potravy. Pokud jí je naopak málo, krtek místo rychle opouští.
Proto je důležité si uvědomit, že pokud se krtek objeví na vaší zahradě, není to problém, ale signál – máte v půdě dostatek hmyzu. Rozhodně proto nedoporučujeme krtka zabíjet.
I když může na první pohled vadit jeho činnost, například krtiny na upraveném trávníku, řešení je jednoduché. Hlínu lze snadno přemístit do kompostu nebo využít jinde na zahradě, v sadech ji stačí rozhrnout hráběmi. Ve srovnání se škodami, které způsobují skuteční škůdci, jde o zanedbatelný problém.
Pokud vám přesto krtek na zahradě vadí, existují šetrné způsoby, jak ho vypudit. Použít lze například dýmovnice na bázi ricinového oleje, které krtka z jeho chodeb vyženou, aniž by mu ublížily. Další možností je tradiční způsob – uzavřít všechny vchody do nor a ponechat jen dva. Do jednoho se pustí voda, která krtka vyžene ven, odkud ho lze bezpečně přenést na jiné místo, například do lesa. Je však potřeba počítat s tím, že krtek je překvapivě rychlý.
Je dobré si uvědomit, že vyhnáním krtka ze zahrady se zároveň zbavujete pomocníka, který by vás přirozeně zbavoval škůdců, jako jsou ponravy, drátovci, krtonožky, slimáci a další půdní hmyz. Právě tito škůdci přitom způsobují mnohem větší škody než samotný krtek.
V průměru žijí na jednom hektaru pouze jeden nebo dva krtci
Navíc krtek svou činností provzdušňuje půdu, čímž zlepšuje její strukturu a podporuje zdravý růst rostlin. Na jednom hektaru se obvykle vyskytuje pouze jeden až dva jedinci, takže jeho přítomnost není nijak přemnožená.
Krtek si pod zemí buduje rozsáhlý systém chodeb, ale je důležité zdůraznit, že nepoškozuje rostliny tím, že by požíral jejich kořeny nebo cibulky. Může sice při své činnosti některé kořeny uvolnit nebo poškodit, což může vést k jejich zaschnutí, ale ani to není důvod k jeho likvidaci.
Jeho hlavní potravou jsou totiž larvy škodlivého hmyzu, krtonožky, drátovci, hlemýždi, ale i drobní živočichové žijící v půdě. Ano, je pravda, že krtek konzumuje i užitečné žížaly, které si dokonce dokáže ochromit a uložit do zásoby. Přesto však celkově udržuje přirozenou rovnováhu v půdě.
Takto funguje příroda.
Nechte ji pracovat za vás a naučte se s ní spolupracovat. Ušetří vám to nejen starosti, ale často i zbytečné zásahy do přirozeného prostředí.
