Borovice sibiřská

Majestátní, voňavá a světlomilná borovice sibiřská (Pinus sibirica) bývá lidově označována také jako sibiřský cedr, přestože botanicky patří mezi borovice, nikoli mezi pravé cedry rodu Cedrus.

Jejím přirozeným domovem jsou především rozsáhlé lesy severovýchodní Evropy, Uralu a Sibiře až po severní části Asie. Je tedy typickým stromem sibiřské tajgy. Její přirozený areál sahá od severovýchodní Evropy až po severní Čínu.

Jejím blízkým příbuzným, který roste také ve vysokohorských polohách střední Evropy, je borovice limba – Pinus cembra.

Borovice sibiřská je oblíbená také jako okrasný strom, zejména v parcích a větších zahradách v oblastech s chladnějším klimatem. Je velmi dobře přizpůsobena tuhým zimám a kontinentálním klimatickým podmínkám.

Patří mezi dlouhověké stromy a za vhodných podmínek se může dožívat několika stovek let. Dorůstá přibližně 30 až 40 metrů, přičemž zejména v mládí roste spíše pomaleji.

Potřebuje dostatek světla, i když mladé semenáčky mohou určitou dobu snášet částečné zastínění.

Borovice sibiřská je stálezelený jehličnan s pevnou kůrou, dlouhými jehlicemi vyrůstajícími ve svazečcích a šiškami se spirálovitě uspořádanými šupinami.

Na rozdíl od mnoha jiných borovic vytváří velká, prakticky bezkřídlá semena, známá jako sibiřské nebo cedrové oříšky. Jsou jedlá a představují důležitý zdroj potravy také pro řadu lesních živočichů.

Ptáci a savci, například sojky, brhlíci, datlovití nebo veverky, zároveň pomáhají semena šířit.

Jak vypěstovat borovici sibiřskou ze semínka?

Pěstování borovice sibiřské ze semínka vyžaduje především trpělivost. Semena mají přirozené období dormance a ke spolehlivějšímu klíčení jim obvykle pomáhá období chladu – stratifikace.

Při domácím pěstování můžeme postupovat následovně:

• semeno necháme krátce nasáknout ve vodě,
• vložíme je do mírně vlhkého písku, perlitu nebo jiného vzdušného substrátu,
• následně je necháme po určitou dobu v chladu, obvykle při teplotě kolem 2 až 5 °C,
• po stratifikaci semeno vysadíme do propustného substrátu,
• substrát udržujeme mírně vlhký, nikoli přemokřený,
• mladé semenáčky chráníme před prudkým poledním sluncem a vysycháním.

U borovice sibiřské se v odborných pěstitelských postupech používá podzimní výsev s přirozenou zimní stratifikací nebo několikaměsíční řízená stratifikace. Klíčení může být nepravidelné a někdy trvá déle, proto není třeba semeno předčasně vyhazovat.

Mladé borovice není vhodné zbytečně dlouho držet v malém květináči. Jakmile zesílí, potřebují dostatek prostoru pro další vývoj kořenového systému.

V čem spočívá zvláštnost borovice sibiřské?

S borovicí sibiřskou je spojeno také mnoho tradičních, symbolických a duchovních představ.

V některých tradicích se sibiřskému cedru připisuje zvláštní energie a schopnost harmonizovat člověka s přírodou. Objevuje se například představa, že:

„Jeho energie a rytmy života jsou v souladu s energií a rytmem lidského těla.“

Podobná tvrzení patří do oblasti duchovních a tradičních představ a nejsou botanicky ani medicínsky prokázanou vlastností stromu. Přesto dobře ukazují, jak významné místo měly borovice a další dlouhověké stromy v kultuře různých národů.

Také pobyt v lese může být pro člověka příjemný a uklidňující – vůně pryskyřice, šumění korun a kontakt s přírodním prostředím patří k tomu, co si s borovicovými lesy přirozeně spojujeme.

Borovice byla v různých kulturách vnímána jako symbol míru, dlouhověkosti, odolnosti a životní síly.

Šišky a semena se v lidových tradicích používaly jako symboly plodnosti, zatímco vonné jehličí a pryskyřice byly součástí nejrůznějších očistných a obřadních praktik.

Borovice sibiřská nabízí mnoho zajímavých možností využití

image

• Semena jsou jedlá a sklízejí se jako tzv. sibiřské neboli cedrové oříšky.
• Borovicové lesy uvolňují do okolí řadu těkavých organických látek, které se podílejí na jejich charakteristické vůni.
• Jehličnany produkují různé biologicky aktivní látky, které mohou vykazovat antimikrobiální účinky. To však neznamená, že je vzduch v borovicovém lese „bez bakterií“.
• V tradičních představách je sibiřský cedr považován za posvátný strom a symbol životní energie.
• Významnou užitkovou hodnotou jsou jeho jedlá semena.
• Borovicové silice a vonné oleje se tradičně používají například při koupelích, inhalaci nebo masáži namáhaných svalů. Při používání koncentrovaných silic je však nutné dodržovat správné ředění a doporučený způsob použití.

Borovice měly v lidovém léčitelství a tradičním hospodářství široké využití:

• pryskyřice se tradičně používala zevně při různých potížích,
• pyl obsahuje řadu biologicky aktivních látek,
• některé části mladých výhonků nebo jehličí se v určitých kulturách využívaly k přípravě tradičních prostředků,
• z vnitřní kůry některých druhů borovic se v obdobích nedostatku připravovala mouka,
• jedlá semena lze používat například do salátů a dalších pokrmů,
• borovicové dřevo se využívá ve stavebnictví, nábytkářství a k výrobě dalších dřevěných výrobků,
• pryskyřice se tradičně používala k výrobě terpentýnu, lepidel nebo k utěsňování dřevěných konstrukcí a člunů.

Historické prameny popisují také nejrůznější lidová využití ztvrdlé borovicové pryskyřice. Některé z nich však dnes mají pouze historický význam a nelze je považovat za doporučené zdravotní postupy.

CEDR V MAGII

Borovice a jejich šišky měly v lidových představách významnou symboliku.

Borovicové šišky se v některých tradicích nosily jako symbol plodnosti a dlouhověkosti. Podle legend byla za zvlášť mocnou považována šiška plná semen nasbíraná během letního slunovratu.

Vyprávělo se dokonce, že pokud její majitel každý den sní jedno semeno, získá mimořádnou sílu a dlouhověkost.

Tyto příběhy samozřejmě patří do oblasti legend, magie a lidové tradice, nikoli mezi skutečné zdravotní účinky borovice.

Kdysi se o borovici říkalo…

• Je královnou tajgy – rozsáhlého sibiřského lesa.
• V čínské symbolice byly stálezelené borovice spojovány s dlouhověkostí, vytrvalostí a odolností.
• Sibiřský cedr bývá symbolem dlouhověkosti, odhodlání, trpělivosti a síly.
• Také v evropských tradicích představovaly stále zelené jehličnany symbol života a vytrvalosti.
• Pobyt mezi borovicemi a dalšími stromy může člověku přinášet pocit klidu, bezpečí a kontaktu s přírodou.

Strom, který potřebuje čas

Borovice sibiřská není stromem pro netrpělivé pěstitele. Od semínka k majestátnímu stromu vede dlouhá cesta, která může trvat celé generace.

Právě v tom ale spočívá její kouzlo. Strom vypěstovaný vlastníma rukama ze semínka může růst desítky či stovky let a stát se součástí zahrady i příběhu dalších generací.