mráz

Projevy poškození rostlin mrazem

Hnědé, zaschlé a zvadlé listy mohou naznačovat poškození mrazem. Nízké noční teploty poškozují rostlinná pletiva, která následně odumírají. Někdy jsou zasaženy pouze okraje listů, zatímco jejich vnitřní části zůstávají zelené. Při dalších mrazech však může poškození pokračovat.

Po náhlém ochlazení můžeme u nechráněných dřevin pozorovat svěšené listy. Samotné svěšení ale ještě nemusí znamenat nevratné poškození. Rozsah škod bývá lépe patrný až po oteplení.

Mráz nepoškozuje jen listy. Během slunečného dne se kůra stromů zahřívá, zatímco v noci její teplota prudce klesá. Výrazné teplotní rozdíly mohou způsobit poškození kůry a vznik mrazových trhlin.

U zahradních rostlin bývají často zasaženy mladé výhony, pupeny a květy, zatímco u rostlin v nádobách jsou výrazně ohroženy také kořeny, protože kořenový bal snadněji promrzá.

Listy oleandru mohou po silném mrazu působit matně, později vadnout a hnědnout. Poškození souvisí s tvorbou ledu v pletivech, ztrátou vody z buněk a narušením buněčných membrán. Jeho skutečný rozsah se často projeví až po rozmrznutí. Pevné, kožovité listy mohou zvadnout, dužnaté listy zase změknout a získat vodnatý vzhled.

S odstraněním namrzlých výhonů zpravidla počkejte do jara, až pomine nebezpečí silnějších mrazů. U citlivějších rostlin mohou ponechané výhony částečně chránit spodní pupeny. Podle nového rašení lépe poznáte, které části rostliny zůstaly živé.

Mrazové poškození listů

foto: Soňa Samuelová

Na poškozených listech se mohou objevovat nepravidelné skvrny, deformace nebo puchýřovité změny. Pokud se jednotlivé vrstvy listových pletiv oddělí a vznikne mezi nimi vzduchová dutina, mohou postižená místa získat stříbřitý vzhled.

Poškozené mladé listy mohou být menší, mít nepravidelné okraje a být zkadeřené. U jabloní může docházet k odumírání zasažených pletiv, vzniku nekrotických skvrn, žloutnutí a opadávání listů. Pozdní jarní mrazy mohou poškodit také mladé listy a výhony meruněk nebo ořešáku vlašského.

Stříbřité zbarvení listů však není jednoznačným důkazem poškození mrazem. Podobné příznaky mohou mít i jiné příčiny, včetně houbového onemocnění označovaného jako stříbřitost listů.

Mrazové poškození stromů

Mrazové poškození kmenů a větví se může projevit jako mrazové trhliny, mrazové desky nebo odumírání větviček. Mrazové trhliny jsou podélné praskliny, které mohou zasahovat kůru i dřevo.

Mrazové desky představují plošné poškození a odumření kůry a pletiv pod ní. Vznikají zejména při střídání slunečných zimních dnů a mrazivých nocí. Ohrožená bývá především jižní až jihozápadní strana kmene.

Poškození nemusí být ihned nápadné. Později postižená místa mění barvu, propadají se a kůra může praskat nebo se odlupovat. Tím dochází k obnažení dřeva. Poškozená místa mohou být vstupní branou pro infekce.

Pletiva zasažená mrazem mohou být na řezu tmavě zbarvená. Citlivost stromů závisí na druhu a odrůdě, stáří, stanovišti, průběhu počasí i výživě.

Riziko poškození mrazem snížíte výběrem vhodného stanoviště, odolnějších druhů a odrůd a správnou péčí. Zimní ochrana pomáhá zmírnit promrzání a prudké teplotní výkyvy, při silných nebo dlouhotrvajících mrazech však nemusí zabránit všem škodám.

Co dělat při poškození mrazem?

Především koncem zimy mohou být velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Rostlinám pomůže vhodná ochrana a následná šetrná péče.

• Chraňte kmeny citlivých dřevin před zimním sluncem. Použijte světlý ochranný obal určený pro stromy nebo vhodný bílý nátěr na kmeny. V našem e-shopu najdete například Bio Plantella Protekt. Při použití se řiďte návodem výrobce.
• Rostliny v nádobách přesuňte na chráněné místo, například ke stěně domu. Květináč postavte na izolační podložku ze dřeva nebo polystyrenu a obalte jej bublinkovou fólií či slaměnou rohoží. Nadzemní části podle potřeby chraňte prodyšnou netkanou textilií. Rostliny v nádobách jsou více ohroženy promrznutím kořenů než rostliny v záhonu.
• Citlivé rostliny v nádobách po namrznutí přemístěte do chráněného prostoru s teplotou vhodnou pro daný druh. Nevystavujte je prudkému oteplení u radiátoru. Univerzální doporučení „nejvýše 7 °C“ není vhodné pro všechny rostliny.
• Ověřte, zda jsou výhony ještě živé. Na malé části výhonu jemně seškrábněte povrch kůry. Zelené nebo svěží pletivo pod ní je dobrým znamením. Jeden živý výhon však ještě nepotvrzuje, že je nepoškozená celá rostlina.
• S řezem nespěchejte. Až pomine nebezpečí silnějších mrazů a bude patrný rozsah poškození, odstraňte odumřelé výhony až ke zdravému pupenu nebo zdravému dřevu. Používejte čisté a ostré nářadí.
• Výživu přizpůsobte stavu rostliny a ročnímu období. Vhodná hnojiva mohou podpořit obnovu růstu, ale silně poškozenou rostlinu nepřihnojujte vysokými dávkami. Koncem léta a na podzim se vyhněte nadbytku dusíku, který podporuje růst mladých výhonů citlivých na mráz.
• Ochranu proti škůdcům a chorobám řešte podle konkrétní potřeby. Předjarní a podzimní ošetření mohou být součástí péče o dřeviny, samotné poškození mrazem však neopraví. Přípravky používejte pouze pro určené rostliny a účely, podle návodu.

Usychání rostlin během mrazů

Stálezelené rostliny, například bobkovišně, potřebují podle vlhkosti půdy zálivku i v zimě. Voda se z jejich listů odpařuje také během chladného období, zejména za slunečného a větrného počasí.

Ze zmrzlé půdy však kořeny nedokážou přijímat dostatek vody. Rostliny tak mohou trpět zimním vysycháním, které se projevuje hnědnutím a zasycháním listů a vrcholů výhonů.

Zalévejte během bezmrazých dnů, kdy je půda rozmrzlá, a zabraňte přemokření. Na exponovaných místech může pomoci stínicí síť, která omezí působení slunce a vysušujícího větru. Kořenový prostor lze chránit také vrstvou mulče.

Mrazuvzdornost rostlin v nádobách

Mrazuvzdornost nelze spolehlivě určit pouze podle obecného názvu rostliny. Závisí na konkrétním druhu a odrůdě, délce mrazu, stáří rostliny, vlhkosti substrátu i ochraně kořenů. Teplotní hranice uváděná pro rostlinu v půdě proto nemusí platit pro stejnou rostlinu v květináči.

Rostliny vhodné k bezmrazému zimování

• Mezi běžně pěstované nádobové rostliny, které je vhodné chránit před mrazem, patří například bugenvilea, brugmansie neboli andělské trumpety, ensete, tropický ibišek a citronovník.
• Ani u této skupiny není vhodná jedna společná teplota zimování. Například brugmansie obvykle potřebují zimní teplotu alespoň 7–10 °C.
• U dosen neboli kan je třeba chránit především oddenky. Namrznutí nadzemních částí nemusí znamenat odumření celé rostliny.

Rostliny s různou odolností podle druhu a odrůdy

• U jahodovce, eukalyptu, kordyliny, lagerstrémie, oleandru, cykasu, mučenky, albízie, stromových kapradin, mišpulníku japonského a palem si vždy ověřte požadavky konkrétního druhu. Některé snášejí krátký slabý mráz, jiné potřebují bezmrazé zimoviště.
• Také u fíkovníku, granátovníku, vavřínu, olivovníku a abutilonu neboli mračňáku závisí způsob zimování na konkrétní rostlině a podmínkách pěstování.
• Kamélie, hortenzie, levandule, jasmíny a palmy rodu Trachycarpus nelze zařadit do jedné teplotní skupiny. Některé druhy a odrůdy jsou poměrně odolné, jiné potřebují výraznější ochranu. U kamélií mohou být květy a poupata poškozeny dříve než samotná dřevina.
• Rozlišujte také mišpuli obecnou a mišpulník japonský — jde o odlišné rostliny s rozdílnými nároky na zimování.

Při zimování rostlin v nádobách chraňte především kořenový bal a řiďte se požadavky konkrétního druhu a odrůdy. Krátkodobé přežití určité teploty neznamená, že rostlina při takovém mrazu zůstane bez poškození.

Dopřejte rostlinám čas na obnovu

Poškození mrazem nemusí znamenat konec rostliny. Pokud zůstaly živé kořeny nebo spodní pupeny, může znovu obrazit. Dopřejte jí čas, přiměřenou zálivku a ochranu před dalšími mrazy. S řezem a podporou růstu postupujte podle jejího stavu a potřeb konkrétního druhu.