Tag

pilatka angreštová

Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Kvetoucí stromy ohrožují pilatky

Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?

Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.

Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.

 

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.

Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.

Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.

Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.

Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.

Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.

 

Pilatka švestková a pilatka žlutá

Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.

Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.

Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.

Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.

Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.

Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.

Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.

 

Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)

Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.

Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.

Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.

V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.

 

Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)

Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.

Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.

Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.

Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.

Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.

Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.

Pilatka rybízová (Nematus ribesii)

Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.

Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.

Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.

Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.

Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.

Pilatka angreštová

Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.

Pilatka angreštová přezimuje v půdě.

Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.

Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.

Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.

Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.

Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.

Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.

Dospělý motýl – obaleč jablečný

Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku

Preventivní opatření proti pilatkám

Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.

Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.

Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.

U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.

Biologická a ekologicky šetrná ochrana

Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.

Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.

Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.

Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.

Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.

U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.

V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.

Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.

Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.

Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.

NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Rybíz a angrešt – choroby a škůdci

Rybíz a angrešt – choroby a škůdci

Angrešt patří mezi přizpůsobivé a poměrně nenáročné ovocné keře. Pěstuje se od nížin přes pahorkatiny až po horské oblasti. Nevyhovují mu však uzavřené polohy s častým výskytem mlh, kde mohou namrzat květy i mladé plody a zároveň se zvyšuje náchylnost k některým chorobám, především k padlí.

Nejlépe mu vyhovují středně vysoké polohy s průměrnou teplotou kolem 9 °C a dostatkem srážek. Vhodné jsou zejména středně těžké, hlinité a přiměřeně vlhké půdy s dostatkem humusu.

Angrešt je vhodné vysazovat na podzim. Jarní výsadba bývá problematičtější, protože rostlina velmi brzy raší a kvete. Citlivě reaguje na nedostatek hořčíku a fosforu. Nevhodné půdní podmínky a nevyvážená výživa mohou zároveň zvyšovat náchylnost k houbovým chorobám.

Rybíz se pěstuje především jako červený, bílý a černý. Nároky na stanoviště jsou podobné jako u angreštu, mezi jednotlivými skupinami však existují určité rozdíly.

Červenému a bílému rybízu vyhovují vzdušné hlinitopísčité až písčitohlinité půdy s pH přibližně 5,5–6,5. Černý rybíz se tradičně pěstuje především v nižších a vlhčích polohách.

Při nevhodné výživě, příliš hustém porostu nebo nevhodném stanovišti se mohou výrazněji šířit houbové choroby, například plíseň šedá.

Choroby rybízu a angreštu

Antraknóza rybízu – Drepanopeziza ribis

Drepanopeziza ribis 

Onemocnění způsobuje houba Drepanopeziza ribis. Vyskytuje se především v chladnějších a vlhčích oblastech s vyšším množstvím srážek.

Typickým příznakem jsou drobné tmavé skvrny na listech, které se mohou postupně rozšiřovat a splývat. Při silném napadení listy předčasně žloutnou a opadávají.

Předčasná ztráta listové plochy rostlinu oslabuje a může negativně ovlivnit její růst i tvorbu úrody v následujícím roce.

Rez vejmutovková – Cronartium ribicola

Onemocnění způsobuje houba Cronartium ribicola. Jde o chorobu se složitějším vývojovým cyklem, která ke svému šíření využívá také některé druhy borovic.

Houba přezimuje na citlivých borovicích a na jaře se její spory mohou dostávat na listy rybízu, kde za vhodných podmínek, zejména při vyšší vlhkosti a teplotě, dochází k infekci.

Napadán bývá především černý rybíz.

Na listech se mohou objevovat žlutavé až oranžové skvrny a při silnějším napadení může docházet k předčasnému opadu listů a celkovému oslabení keře.

Americké padlí angreštu

Americké padlí angreštu způsobuje houba Sphaerotheca mors-uvae.

Na angreštu napadá především konce mladých výhonů, listy a plody. Na postižených částech se zpočátku vytváří bělavý moučnatý povlak, který později houstne a může získávat tmavohnědé zbarvení.

Napadené letorosty přestávají růst, listy zůstávají menší a mohou být deformované. Vrcholky silně napadených výhonů zasychají.

Napadené plody jsou nevzhledné, jejich pokožka může být poškozená a kvalita i chuť plodů se výrazně zhoršují.

U této choroby je důležitá především prevence – vzdušný keř, vyvážená výživa a pravidelné odstraňování silně napadených částí rostliny.

Botrytida – plíseň šedá

Plíseň šedá

Plíseň šedá může na rybízu a angreštu způsobovat odumírání jednotlivých větviček a u stromkových tvarů někdy i větší části korunky.

K infekci často dochází v místě poškození pletiv nebo v okolí místa roubování či štěpování. Rozvoj choroby podporuje zejména vlhké počasí, hustý porost a špatné proudění vzduchu.

Napadené části je vhodné včas odstranit, aby se omezil další rozvoj infekce.

Škůdci rybízu a angreštu

Sviluška rybízová – Bryobia ribis

Sviluška rybízová Bryobia ribis přezimuje ve stadiu červených kulovitých vajíček uložených na hostitelské rostlině.

Larvy se líhnou v průběhu března a dubna a sají na listech. Dospělí jedinci mají elipsovitý tvar a dosahují velikosti přibližně 0,7 mm.

Jejich zbarvení se může měnit od zelenavého po hnědošedé, na jaře mohou být výrazně karmínově červení.

Dospělci se často zdržují také na kůře, kde lze pozorovat svlečené pokožky.

Při silném napadení listy žloutnou, deformují se a mohou předčasně opadávat. Oslabený keř pak hůře roste a může mít nižší výnos.

 

Vlnovník rybízový – Cecidophyopsis ribis

Vlnovník rybízový – Cecidophyopsis ribis

Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) je velmi drobný roztoč, dlouhý přibližně 0,2 mm, s protáhlým vřetenovitým tělem.

Dospělci pronikají do nových pupenů, kde přežívají a rozmnožují se. Během roku se může vyvinout několik generací.

Typickým příznakem napadení jsou nápadně zvětšené, kulaté a deformované pupeny, které špatně raší, případně úplně zasychají.

Napadené výhony bývají deformované, listy zakrnělé a při silném výskytu může být plodnost keře výrazně snížena.

Podobné poškození lze někdy pozorovat také u angreštu, kde se na pupenech mohou tvořit puchýřovité deformace.

Silně napadené pupeny a výhony je vhodné včas odstranit a zlikvidovat, aby se omezilo další šíření škůdce.

Mšice rybízová – Cryptomyzus ribis

Larvy mšice rybízové

Larvy mšice rybízové se líhnou přibližně v dubnu a sají především na spodní straně mladých listů.

V důsledku sání se listy deformují a kroutí. Na jejich horní straně se vytvářejí typické vypouklé puchýře, které se postupně zbarvují do žluta nebo červena.

Při silném napadení dochází ke zpomalení růstu mladých výhonů a keř může být celkově oslabený.

Nesytka rybízová – Synanthedon tipuliformis

Dospělci nesytky rybízové (Synanthedon tipuliformis) se objevují od konce května a jejich let může pokračovat až do srpna.

Vajíčka jsou oválná a nažloutlá. Jedna samička může naklást přibližně 60 vajíček, z nichž se po několika dnech líhnou larvy.

Larvy se zavrtávají do výhonů a vyžírají chodbičky v jejich dřeni. Poškozené větvičky postupně slábnou, listy na nich vadnou a celé výhony mohou později uschnout.

Někdy je poškození patrné už na jaře, kdy silně napadené větve vůbec nevyraší.

Při podezření na napadení je vhodné odumírající výhony odstranit až do zdravého dřeva a zlikvidovat.

Mšice angreštová – Aphis grossulariae

Mšice angreštová (Aphis grossulariae) saje především na mladých listech a výhonech.

Vlivem jejího sání se řapíky listů ohýbají, listy se kroutí a na koncích výhonů vznikají husté shluky deformovaných listů.

Silně napadené mladé výhony zpomalují růst a rostlina může být celkově oslabena.

Pilatka angreštová

Pilatky patří mezi blanokřídlý hmyz. Jejich larvy mohou na angreštu a rybízu způsobit velmi výrazné škody.

Larvy ožírají listy, přičemž při silném napadení z nich mohou zůstat pouze hlavní žilky. Keře se tak mohou během krátké doby částečně nebo téměř úplně odlistit.

Škůdce přezimuje v půdě, proto může k omezení jeho populace přispět také kypření půdy pod keři a pravidelná kontrola spodní strany listů v průběhu jara.

Při objevení prvních larev je vhodné zasáhnout co nejdříve, dokud je jejich počet nízký.

Bejlomorka rybízová – Dasineura tetensi

Larvy bejlomorky rybízové (Dasineura tetensi) způsobují deformace mladých listů a růstových vrcholů.

Napadené listy se mohou kroutit, zasychat nebo zůstávat zakrnělé, což omezuje růst mladých výhonů.

Škůdce může mít během jednoho roku 3 až 4 generace a nejčastěji napadá černý rybíz.

Při opakovaném a silném výskytu může dojít k výraznému oslabení mladých výhonů a snížení vitality celého keře.

 

Prevence má u rybízu a angreštu velký význam

U chorob i škůdců je důležité především pravidelné sledování porostu. Včasné odstranění napadených listů, pupenů a větví může výrazně omezit zdroj další infekce nebo další množení škůdců.

Důležité je také udržovat vzdušný keř, nepřehnojovat dusíkem, zajistit vyváženou výživu a nepěstovat rostliny v trvale zamokřené půdě.

Při ekologickém pěstování je vhodné podporovat také přirozené nepřátele škůdců a volit taková ochranná opatření, která co nejméně narušují biologickou rovnováhu v zahradě.

Close