Rybíz a angrešt – choroby a škůdci

Angrešt patří mezi přizpůsobivé a poměrně nenáročné ovocné keře. Pěstuje se od nížin přes pahorkatiny až po horské oblasti. Nevyhovují mu však uzavřené polohy s častým výskytem mlh, kde mohou namrzat květy i mladé plody a zároveň se zvyšuje náchylnost k některým chorobám, především k padlí.

Nejlépe mu vyhovují středně vysoké polohy s průměrnou teplotou kolem 9 °C a dostatkem srážek. Vhodné jsou zejména středně těžké, hlinité a přiměřeně vlhké půdy s dostatkem humusu.

Angrešt je vhodné vysazovat na podzim. Jarní výsadba bývá problematičtější, protože rostlina velmi brzy raší a kvete. Citlivě reaguje na nedostatek hořčíku a fosforu. Nevhodné půdní podmínky a nevyvážená výživa mohou zároveň zvyšovat náchylnost k houbovým chorobám.

Rybíz se pěstuje především jako červený, bílý a černý. Nároky na stanoviště jsou podobné jako u angreštu, mezi jednotlivými skupinami však existují určité rozdíly.

Červenému a bílému rybízu vyhovují vzdušné hlinitopísčité až písčitohlinité půdy s pH přibližně 5,5–6,5. Černý rybíz se tradičně pěstuje především v nižších a vlhčích polohách.

Při nevhodné výživě, příliš hustém porostu nebo nevhodném stanovišti se mohou výrazněji šířit houbové choroby, například plíseň šedá.

Choroby rybízu a angreštu

Antraknóza rybízu – Drepanopeziza ribis

Drepanopeziza ribis 

Onemocnění způsobuje houba Drepanopeziza ribis. Vyskytuje se především v chladnějších a vlhčích oblastech s vyšším množstvím srážek.

Typickým příznakem jsou drobné tmavé skvrny na listech, které se mohou postupně rozšiřovat a splývat. Při silném napadení listy předčasně žloutnou a opadávají.

Předčasná ztráta listové plochy rostlinu oslabuje a může negativně ovlivnit její růst i tvorbu úrody v následujícím roce.

Rez vejmutovková – Cronartium ribicola

Onemocnění způsobuje houba Cronartium ribicola. Jde o chorobu se složitějším vývojovým cyklem, která ke svému šíření využívá také některé druhy borovic.

Houba přezimuje na citlivých borovicích a na jaře se její spory mohou dostávat na listy rybízu, kde za vhodných podmínek, zejména při vyšší vlhkosti a teplotě, dochází k infekci.

Napadán bývá především černý rybíz.

Na listech se mohou objevovat žlutavé až oranžové skvrny a při silnějším napadení může docházet k předčasnému opadu listů a celkovému oslabení keře.

Americké padlí angreštu

Americké padlí angreštu způsobuje houba Sphaerotheca mors-uvae.

Na angreštu napadá především konce mladých výhonů, listy a plody. Na postižených částech se zpočátku vytváří bělavý moučnatý povlak, který později houstne a může získávat tmavohnědé zbarvení.

Napadené letorosty přestávají růst, listy zůstávají menší a mohou být deformované. Vrcholky silně napadených výhonů zasychají.

Napadené plody jsou nevzhledné, jejich pokožka může být poškozená a kvalita i chuť plodů se výrazně zhoršují.

U této choroby je důležitá především prevence – vzdušný keř, vyvážená výživa a pravidelné odstraňování silně napadených částí rostliny.

Botrytida – plíseň šedá

Plíseň šedá

Plíseň šedá může na rybízu a angreštu způsobovat odumírání jednotlivých větviček a u stromkových tvarů někdy i větší části korunky.

K infekci často dochází v místě poškození pletiv nebo v okolí místa roubování či štěpování. Rozvoj choroby podporuje zejména vlhké počasí, hustý porost a špatné proudění vzduchu.

Napadené části je vhodné včas odstranit, aby se omezil další rozvoj infekce.

Škůdci rybízu a angreštu

Sviluška rybízová – Bryobia ribis

Sviluška rybízová Bryobia ribis přezimuje ve stadiu červených kulovitých vajíček uložených na hostitelské rostlině.

Larvy se líhnou v průběhu března a dubna a sají na listech. Dospělí jedinci mají elipsovitý tvar a dosahují velikosti přibližně 0,7 mm.

Jejich zbarvení se může měnit od zelenavého po hnědošedé, na jaře mohou být výrazně karmínově červení.

Dospělci se často zdržují také na kůře, kde lze pozorovat svlečené pokožky.

Při silném napadení listy žloutnou, deformují se a mohou předčasně opadávat. Oslabený keř pak hůře roste a může mít nižší výnos.

Vlnovník rybízový – Cecidophyopsis ribis

Vlnovník rybízový – Cecidophyopsis ribis

Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) je velmi drobný roztoč, dlouhý přibližně 0,2 mm, s protáhlým vřetenovitým tělem.

Dospělci pronikají do nových pupenů, kde přežívají a rozmnožují se. Během roku se může vyvinout několik generací.

Typickým příznakem napadení jsou nápadně zvětšené, kulaté a deformované pupeny, které špatně raší, případně úplně zasychají.

Napadené výhony bývají deformované, listy zakrnělé a při silném výskytu může být plodnost keře výrazně snížena.

Podobné poškození lze někdy pozorovat také u angreštu, kde se na pupenech mohou tvořit puchýřovité deformace.

Silně napadené pupeny a výhony je vhodné včas odstranit a zlikvidovat, aby se omezilo další šíření škůdce.

Mšice rybízová – Cryptomyzus ribis

Larvy mšice rybízové

Larvy mšice rybízové se líhnou přibližně v dubnu a sají především na spodní straně mladých listů.

V důsledku sání se listy deformují a kroutí. Na jejich horní straně se vytvářejí typické vypouklé puchýře, které se postupně zbarvují do žluta nebo červena.

Při silném napadení dochází ke zpomalení růstu mladých výhonů a keř může být celkově oslabený.

Nesytka rybízová – Synanthedon tipuliformis

Dospělci nesytky rybízové (Synanthedon tipuliformis) se objevují od konce května a jejich let může pokračovat až do srpna.

Vajíčka jsou oválná a nažloutlá. Jedna samička může naklást přibližně 60 vajíček, z nichž se po několika dnech líhnou larvy.

Larvy se zavrtávají do výhonů a vyžírají chodbičky v jejich dřeni. Poškozené větvičky postupně slábnou, listy na nich vadnou a celé výhony mohou později uschnout.

Někdy je poškození patrné už na jaře, kdy silně napadené větve vůbec nevyraší.

Při podezření na napadení je vhodné odumírající výhony odstranit až do zdravého dřeva a zlikvidovat.

Mšice angreštová – Aphis grossulariae

Mšice angreštová (Aphis grossulariae) saje především na mladých listech a výhonech.

Vlivem jejího sání se řapíky listů ohýbají, listy se kroutí a na koncích výhonů vznikají husté shluky deformovaných listů.

Silně napadené mladé výhony zpomalují růst a rostlina může být celkově oslabena.

Pilatka angreštová

Pilatky patří mezi blanokřídlý hmyz. Jejich larvy mohou na angreštu a rybízu způsobit velmi výrazné škody.

Larvy ožírají listy, přičemž při silném napadení z nich mohou zůstat pouze hlavní žilky. Keře se tak mohou během krátké doby částečně nebo téměř úplně odlistit.

Škůdce přezimuje v půdě, proto může k omezení jeho populace přispět také kypření půdy pod keři a pravidelná kontrola spodní strany listů v průběhu jara.

Při objevení prvních larev je vhodné zasáhnout co nejdříve, dokud je jejich počet nízký.

Bejlomorka rybízová – Dasineura tetensi

Larvy bejlomorky rybízové (Dasineura tetensi) způsobují deformace mladých listů a růstových vrcholů.

Napadené listy se mohou kroutit, zasychat nebo zůstávat zakrnělé, což omezuje růst mladých výhonů.

Škůdce může mít během jednoho roku 3 až 4 generace a nejčastěji napadá černý rybíz.

Při opakovaném a silném výskytu může dojít k výraznému oslabení mladých výhonů a snížení vitality celého keře.

Prevence má u rybízu a angreštu velký význam

U chorob i škůdců je důležité především pravidelné sledování porostu. Včasné odstranění napadených listů, pupenů a větví může výrazně omezit zdroj další infekce nebo další množení škůdců.

Důležité je také udržovat vzdušný keř, nepřehnojovat dusíkem, zajistit vyváženou výživu a nepěstovat rostliny v trvale zamokřené půdě.

Při ekologickém pěstování je vhodné podporovat také přirozené nepřátele škůdců a volit taková ochranná opatření, která co nejméně narušují biologickou rovnováhu v zahradě.