Název kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je odvozen od charakteristického postavení prvního páru nohou, které připomíná modlitební postoj. Patří mezi nejužitečnější druhy hmyzu, se kterými se můžete v zahradě setkat. Není potřeba se jí obávat. Neškodí žádným plodinám, a naopak vám může pomoci v přirozeném boji proti škůdcům.
Ploštice (Heteroptera) patří do řádu polokřídlých (Hemiptera). Jde o mimořádně pestrou skupinu hmyzu zahrnující desítky tisíc druhů – od škůdců rostlin přes dravé užitečné druhy až po vodní ploštice.
Typickým znakem mnoha druhů jsou polokrovky, jejichž přední část je zpevněná a zadní blanitá. Když jsou složené na hřbetě, mohou vytvářet charakteristickou kresbu připomínající písmeno X.
Pro ploštice je typické také bodavě sací ústní ústrojí – sosák, kterým propichují rostlinná nebo živočišná pletiva a přijímají tekutou potravu.
Většina druhů žije na souši, ale mezi plošticemi najdeme také řadu druhů přizpůsobených životu ve vodě.
Některé ploštice sají rostlinné šťávy a mohou být významnými škůdci zemědělských, ovocných a zeleninových plodin.
Jiné jsou naopak dravé a živí se housenkami, mšicemi, brouky nebo dalšími drobnými bezobratlými. Tyto druhy patří mezi užitečné organismy, které přirozeně pomáhají regulovat škůdce.
Existují také druhy živící se krví obratlovců, například známé štěnice.
Jak ploštice poškozují rostliny?
Rostlinožravé ploštice poškozují divoké i pěstované rostliny především sáním rostlinných šťáv.
Při sání vpichují sosák do pletiva a mohou do něj zároveň uvolňovat sliny obsahující enzymy. V místě poškození se následně mohou vytvářet:
světlé nebo nekrotické skvrny,
deformace listů,
poškození mladých výhonů,
propadlá místa na plodech,
deformované nebo špatně vyvinuté plody a semena.
Mechanické poškození pletiva může také vytvářet vstupní místo pro některé sekundární infekce.
Ploštice obecně nepatří mezi nejvýznamnější přenašeče rostlinných virů. Schopnost přenosu patogenů se liší podle konkrétního druhu a hostitelské rostliny.
Jde o dravou ploštici z čeledi kněžicovitých (Pentatomidae), která se živí především larvami různého hmyzu.
Dospělci i starší nymfy aktivně loví kořist, kterou napichují silným sosákem a vysávají její tělní obsah.
Mezi jejich kořist patří zejména housenky motýlů, ale mohou napadat také larvy některých brouků a další bezobratlé. Picromerus bidens je proto považován za přirozeného predátora a byl zkoumán také pro využití v biologické ochraně.
Ploštice mají nápadně zploštělé tělo. Na hlavě jsou dobře vyvinuté oči, tykadla a výrazný sosák. Nymfy připomínají dospělce, ale nemají plně vyvinutá křídla.
Kněžice zeleninová – Nezara viridula
Kněžice zeleninová (Nezara viridula) je teplomilný a silně polyfágní škůdce, který se v posledních letech objevuje také ve střední Evropě.
Dospělci jsou obvykle světle zelení a dorůstají přibližně 13 až 18 mm. Zbarvení však může být proměnlivé.
Nymfy vypadají výrazně odlišně od dospělců. Mladší stadia jsou tmavá, později se na jejich těle objevují nápadné bílé, oranžové nebo načervenalé skvrny.
Kněžice zeleninová napadá velmi široký okruh hostitelů. Patří mezi ně například:
Dospělci i nymfy sají na listech, stoncích, mladých výhonech a především na plodech a semenech. V místě sání vznikají tvrdší, hnědavé nebo tmavé skvrny a plody se mohou deformovat nebo předčasně opadávat.
Přítomnost ploštic může také negativně ovlivnit vůni a chuť sklizených plodů.
Kněžice mramorovaná – Halyomorpha halys
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) je invazní druh původem z východní Asie, který se rozšířil také do Evropy.
Na Slovensku byla poprvé zaznamenána v roce 2016 a dnes je podle EPPO rozšířená na velké části území.
Dospělci mají široké, zploštělé tělo dlouhé přibližně 12 až 17 mm. Zbarvení je typicky hnědě mramorované.
Při vyrušení mohou vylučovat výrazně zapáchající sekret, který slouží jako obranný mechanismus.
Dospělci i nymfy poškozují hostitelské rostliny sáním. Na napadených listech a plodech se mohou objevit:
drobné světlé nebo nekrotické skvrny,
korkovité změny pletiva,
deformace,
propadlá místa na plodech.
Kněžice mramorovaná je mimořádně polyfágní a může napadat více než 100 druhů rostlin, včetně jabloní, hrušní, broskvoní, meruněk, slivoní, malin, vinné révy, fazolí, kukuřice a řady okrasných dřevin.
Přezimují dospělci, kteří často vyhledávají chráněná místa v budovách, skladech nebo jiných úkrytech.
V našich podmínkách má druh zpravidla jednu generaci za rok, v teplejších oblastech mohou vznikat dvě generace. S oteplováním klimatu se počet generací může zvyšovat.
Jak ploštice regulovat?
Úplné odstranění ploštic ze zahrady není ani možné, ani žádoucí. Některé druhy jsou totiž užitečnými predátory.
Proto je nejprve důležité správně určit, zda jde skutečně o škodlivý druh.
Při menším výskytu pomáhá:
ruční sběr dospělců a nymf,
odstraňování snůšek vajíček ze spodní strany listů,
používání ochranných sítí,
pravidelná kontrola plodů a mladých výhonů,
podpora přirozených nepřátel.
U invazních druhů, jako je kněžice mramorovaná, je důležité sledovat výskyt od jara až do podzimu.
Přípravky používané při silnějším výskytu
Pokud mechanická a preventivní ochrana nestačí, lze podle konkrétní plodiny a aktuální registrace využít také vhodné přípravky.
V pěstitelské praxi se používají například:
SpinTor – insekticidní přípravek s účinnou látkou spinosad,
NeemAzal– přípravek rostlinného původu s účinnou látkou azadirachtin A,
NovaFerm ORION– mikrobiální listové hnojivo, které lze používat jako součást podpůrné péče o rostliny vystavené tlaku savých a žravých škůdců,
BorOil– listové hnojivo s mastnými kyselinami, které může podle způsobu použití zlepšovat smáčení povrchu rostlin,
Effetto– pomocný přípravek používaný jako součást podpory přirozených obranných reakcí rostlin.
Ne každá ploštice je škůdce
Ploštice představují velmi rozmanitou skupinu hmyzu. Zatímco kněžice zeleninová nebo kněžice mramorovaná mohou při přemnožení poškodit zeleninu, ovoce či vinnou révu, jiné druhy, například Picromerus bidens, jsou naopak našimi spojenci.
Proto se vyplatí ploštici před zásahem nejprve správně určit. Zbytečné použití širokospektrálního insekticidu může kromě škůdce odstranit také dravé druhy, které nám v zahradě přirozeně pomáhají.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
Mšice dokážou vytvářet početné kolonie velmi rychle. Za vhodných podmínek se totiž intenzivně rozmnožují a během krátké doby mohou osídlit velkou část rostliny. Proto je vhodné zasáhnout co nejdříve po objevení prvních kolonií, kdy je jejich regulace podstatně jednodušší.
NeemAzal je přírodní přípravek získávaný ze semen rostliny Azadirachta indica a používá se proti volně žijícím savým a žravým škůdcům.
List jabloně po 2 aplikacích přípravku NeemAzal.
Přípravek lze využít také proti mandelince bramborové, mšicím, molicím, roztočům a třásněnkám.
Mezi jeho hlavní vlastnosti patří:
vysoká účinnost,
bez nežádoucích reziduí,
možnost využití v biologicky zaměřené ochraně rostlin.
Biologický insekticid NeemAzalzastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během následujících dnů se jejich populace přestává dále vyvíjet a postupně kolabuje.
Cenově dostupnější alternativou je Rock Effect New, unikátní BIO koncentrát na bázi přírodních látek s insekticidními účinky. Působí proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím v jejich raném stadiu.
Další možností je Natura Saví škůdci, přípravek na bázi přírodních látek určený proti savým škůdcům. Doporučujeme jej používat především v případě, kdy listy ještě nejsou silně napadené mšicemi.
Před a po aplikaci neemového přípravku
Před aplikací přípravku NeemAzal.
Kolonie mšic mohou být ještě určitou dobu viditelné, jejich larvy se však již dále nevyvíjejí.
Mezi základní preventivní opatření patří především omezení nadměrného používání dusíkatých hnojiv. Příliš vysoké dávky dusíku podporují tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která jsou pro mšice atraktivní.
Při menším napadení je možné mšice z rostlin odstranit také silnějším proudem vody. V zahrádkářské praxi se proti nim používá také nízkotučné mléko nebo syrovátka, které se ředí přibližně v poměru 1 : 5, případně výluh z kopřivy dvoudomé.
Při domácí přípravě kopřivového výluhu je však třeba počítat s poměrně výrazným zápachem během louhování. Pokud se mu chcete vyhnout, lze použít již hotový produkt z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrby bílé (Salix alba), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a na melase – Bioka Urtica plus.
Další možnosti ekologické ochrany proti mšicím:
Do porostu umístěte žluté lepové destičky. Pomáhají zejména při sledování výskytu létajících škůdců a mohou částečně snižovat jejich počet.
Preventivně lze používat listová hnojiva s citrusovými terpeny, například BorOil, Floravita Citronebo Wetcit.
Ve sklenících je možné nasadit užitečného parazitoidaAphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Přirození nepřátelé mšic mají v zahradě důležité místo
Při ekologické ochraně rostlin není cílem pouze jednorázově odstranit mšice, ale také podpořit přirozenou rovnováhu v zahradě. Mšice jsou potravou mnoha užitečných organismů, například slunéček, zlatooček, pestřenek nebo parazitických vosiček.
Proto je vhodné omezit používání širokospektrálních insekticidů, které mohou spolu se škůdci ničit také jejich přirozené nepřátele. Při menším výskytu mšic často postačí včasný zásah, šetrné přípravky a podpora užitečného hmyzu.
Nejlepších výsledků obvykle dosáhneme kombinací prevence, pravidelné kontroly rostlin a včasného ekologického zásahu ještě před vytvořením početných kolonií.
Ploštice (Heteroptera) patří do řádu polokřídlých (Hemiptera). Jde o mimořádně pestrou skupinu hmyzu zahrnující desítky tisíc druhů – od škůdců rostlin přes dravé užitečné druhy až po vodní ploštice.
Rostlinožravé ploštice poškozují divoké i pěstované rostliny především sáním rostlinných šťáv.
Picromerus bidens patří 
Kněžice zeleninová (Nezara viridula) je teplomilný a silně polyfágní škůdce, který se v posledních letech objevuje také ve střední Evropě.
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) je invazní druh původem z východní Asie, který se rozšířil také do Evropy.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
