Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy

Rez hrušňová – Gymnosporangium sabinae

Rez hrušňová – choroba hrušní

Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) je houbové onemocnění, jehož nejvýraznější příznaky pozorujeme především na listech hrušní. Při silnějším napadení může houba zasáhnout také letorosty a výjimečně plody.

Na horní straně listů se od konce jara a během léta objevují nápadné žlutooranžové až oranžovočervené skvrny, které se postupně zvětšují.

Uprostřed skvrn se vytvářejí drobné tmavé tečky – spermogonia. Později, obvykle od druhé poloviny léta, vznikají na spodní straně listů nápadné kuželovité až pohárkovité útvary – aecia.

Při napadení plodů nebo mladých výhonů může docházet k jejich deformaci. Typickým a nejčastějším projevem však zůstává právě výrazná skvrnitost listů.

Co rez hrušňovou způsobuje?

Rez hrušňová je onemocnění hrušní a některých druhů jalovců. Houba potřebuje ke kompletnímu dokončení svého životního cyklu oba hostitele.

Na hrušni přežívá pouze během vegetace. Trvale přezimuje na jalovci, kde může vytvářet víceleté infekce a zduřeniny na větvích.

Na jaře, především za vlhkého počasí, se na napadených větvích jalovce objevují nápadné oranžové až hnědooranžové rosolovité útvary. Z nich se uvolňují spory, které jsou větrem přenášeny na mladé listy hrušní.

Právě v tomto období dochází k nové infekci hrušní.

Během léta se choroba dále vyvíjí na listech hrušně a na jejich spodní straně se později vytvářejí aecia. Z nich se uvolňují spory, které naopak infikují jalovce.

Tím se životní cyklus houby uzavírá.

Zatímco napadený jalovec může infekci nést několik let, listy hrušně se musí nově infikovat každou sezonu.

Jak daleko se může rez šířit?

Výskyt choroby je nejsilnější tam, kde rostou vhodné jalovce v blízkosti hrušní.

EPPO uvádí, že choroba bývá významná zejména tehdy, pokud se alternativní hostitel nachází přibližně do 300 metrů od sadu. Spory se však mohou při vhodných povětrnostních podmínkách šířit i dále.

Proto nelze vzdálenost 200 nebo 300 metrů chápat jako absolutní bezpečnostní hranici. Čím větší vzdálenost mezi hrušní a napadeným jalovcem je, tím nižší bývá riziko silné infekce.

Ne všechny druhy jalovců jsou stejně náchylné. Významnými hostiteli jsou především některé okrasné druhy a kultivary rodu Juniperus.

Jalovec obecný (Juniperus communis) je vůči Gymnosporangium sabinae výrazně méně náchylný a není považován za hlavního hostitele této choroby.

Také mezi odrůdami hrušní existují rozdíly v citlivosti, nelze však počítat s úplnou rezistencí jako jediným způsobem ochrany.

Jak moc může rez hrušeň poškodit?

Při slabém výskytu představuje rez hrušňová především estetický problém.

Při opakovaném a silném napadení však může být zasažena velká část listové plochy. Tím se omezuje fotosyntéza, což může oslabovat růst stromu, tvorbu zásobních látek i násadu a kvalitu plodů.

Silné infekce mohou podle odborných zdrojů vést také ke snížení výnosu.

Rzi – Pucciniales

Rzi jsou rozsáhlou skupinou houbových chorob z řádu Pucciniales.

Jejich název souvisí s typickými žlutými, oranžovými, rezavými, hnědými až černými výtrusnými ložisky, která vytvářejí na napadených rostlinách.

Jednotlivé druhy rzí mají obvykle poměrně úzký okruh hostitelů. Některé dokončí celý životní cyklus na jedné rostlině, zatímco jiné – stejně jako rez hrušňová – potřebují dva rozdílné hostitele.

Na zahradách se můžeme setkat s různými druhy rzí například na:

  • hrušních,
  • jalovcích,
  • rybízu,
  • ostružinících,
  • fazolích,
  • růžích,
  • pivoňkách,
  • dalších okrasných a užitkových rostlinách.

Nejde však o jednu a tutéž chorobu. Rez na růži, rybízu nebo fazoli způsobují jiné druhy hub než rez hrušňovou.

Rez hrušňová – biologická a preventivní ochrana

Nejnápadnější známky infekce jalovce objevíme na jaře za vlhkého počasí, kdy se na zduřelých větvích vytvářejí oranžové až hnědooranžové rosolovité výtrusné útvary.

Pokud je na jalovci objevíte a v blízkosti rostou hrušně, je vhodné napadené části důkladně zkontrolovat.

Silně napadené větve jalovce odstraníme až do zdravého dřeva. Pokud je infekce rozsáhlá a zasahuje velkou část rostliny, může být v některých případech vhodné zvážit odstranění celého napadeného jalovce.

 

Nejdůležitější preventivní opatření jsou:

  • odstraňování napadených částí jalovců,
  • co největší prostorová vzdálenost mezi hrušněmi a náchylnými jalovci,
  • výběr méně citlivých druhů a kultivarů,
  • pravidelná kontrola jalovců především na jaře,
  • sledování zdravotního stavu hrušní od rašení.

Kdy je nejdůležitější hrušeň chránit?

Rozhodujícím obdobím pro infekci hrušní je především jaro, kdy jalovce vytvářejí teliospory a následně bazidiospory schopné infikovat mladé listy hrušně.

Proto případná fungicidní ochrana musí být zaměřena zejména na období od rašení a kvetení během jarního infekčního období, především pokud panuje vlhké počasí.

EPPO v profesionálních systémech ochrany uvádí při vysokém infekčním tlaku preventivní ošetření přibližně od kvetení do poloviny června. Konkrétní přípravky, termíny a intervaly se však musí vždy řídit aktuální registrací v dané zemi a etiketou přípravku.

Samotný podzimní postřik po opadu listů není hlavním opatřením proti nové infekci rzí hrušňovou, protože hrušeň je znovu infikována až na jaře sporami přicházejícími z jalovce.

Podzimní a předjarní péče však může být součástí celkové ochrany stromů proti jiným chorobám. Více informací najdete v článku o podzimním a předjarním ošetření ovocných stromů.

Přípravky a podpůrná péče

Při péči o hrušně ohrožené houbovými chorobami se používají různé skupiny přípravků. Je však důležité rozlišovat mezi registrovanými fungicidy, listovými hnojivy a pomocnými nebo podpůrnými přípravky.

Přípravky s obsahem mědi

Mezi používané produkty patří:

Další podpůrné přípravky

Podle konkrétního účelu lze v pěstitelské praxi využít také:

Co je při rzi hrušňové nejdůležitější?

Rez hrušňová je typickým příkladem choroby, u které nestačí sledovat pouze samotnou hrušeň.

Pokud se choroba pravidelně vrací, hledejte v okolí také jalovce. Právě na nich houba přezimuje a na jaře vytváří spory, které znovu infikují mladé listy hrušní.

Nejúčinnější ochrana proto spočívá v kombinaci:

kontroly jalovců + odstranění zdrojů infekce + vhodné vzdálenosti hostitelů + sledování počasí + včasné jarní ochrany tam, kde je skutečně potřebná.