Lalokonosec rýhovaný – Otiorhynchus sulcatus
Lalokonosec rýhovaný – Otiorhynchus sulcatus
Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) je tmavě šedočerný brouk z čeledi nosatcovitých. Dospělci jsou přibližně 8 až 13 mm dlouzí a mají charakteristický krátký, široký nosec.
Aktivní jsou především v noci, zatímco během dne se ukrývají pod listy, nádobami, kameny nebo v jiných tmavých místech.
Lalokonosec má velmi široký okruh hostitelských rostlin. Napadá například rododendrony, tisy, růže, jahodníky, maliníky, vinnou révu, bramboříky, kamélie, begonie, fuchsie a mnoho dalších okrasných i užitkových rostlin. Velkým problémem bývá zejména u rostlin pěstovaných v nádobách.
Dospělí brouci okusují listy a mladé části rostlin. Na listech vytvářejí typické polokruhovité až nepravidelné výkusy podél jejich okrajů. Na vinné révě mohou poškozovat také rašící pupeny.
U některých jehličnanů a dřevin mohou okusovat mladé části výhonů nebo kůru. Poškození dospělými brouky je však většinou především estetické. Mnohem vážnější škody způsobují jejich larvy.
Jak poznám, že je za tím lalokonosec rýhovaný?
Jedním z nejtypičtějších znaků jsou vykousané okraje listů. Samotné výkusy však rostlinu většinou přímo nezahubí.
Skutečně nebezpečné jsou především larvy žijící v půdě, které požírají jemné kořeny a později mohou okusovat také silnější kořeny a bázi rostliny.
Napadená rostlina následně:
- postupně vadne,
- zpomaluje nebo zastavuje růst,
- může shazovat listy,
- při silném poškození kořenového systému může nakonec uhynout.
Největší riziko představují larvy pro mladé rostliny a rostliny pěstované v květináčích a kontejnerech, kde mají omezený kořenový prostor.
Larva je bělavá až krémová, beznohá, s hnědou hlavou a typicky stočená do tvaru písmene C. Dorůstá přibližně 10 mm.
Dospělí lalokonosci se během dne skrývají, a proto je jejich přímé zasažení kontaktním přípravkem obtížnější. Navíc často vycházejí za potravou až po setmění.
Právě proto patří mezi nejúčinnější ekologické postupy biologická ochrana zaměřená na larvy v půdě.
Biologická ochrana proti larvám
Proti larvám lalokonosce se používají entomopatogenní hlístice, které aktivně vyhledávají hostitele v půdě.
Tyto hlístice patří mezi dlouhodobě používané biologické prostředky proti larvám lalokonosce.
LARVANEM – Heterorhabditis bacteriophora
LARVANEM obsahuje podle současné produktové specifikace společnosti Koppert entomopatogenní hlístice Heterorhabditis bacteriophora.
Používá se k biologické ochraně proti larvám lalokonosce rýhovaného a dalších brouků.
Přípravek se aplikuje zálivkou nebo vhodným postřikovým zařízením do půdy, kde se hlístice aktivně pohybují a vyhledávají larvy hostitele.
Do larvy pronikají přirozenými tělními otvory a uvolňují symbiotické bakterie. Napadený hostitel následně hyne a uvnitř jeho těla se hlístice dále rozmnožují.
Nová generace infekčních larev poté opouští mrtvého hostitele a vyhledává další larvy.
Správná teplota a vlhkost jsou rozhodující
Úspěch biologické ochrany výrazně závisí na podmínkách při aplikaci.
Půda musí být vlhká, protože hlístice potřebují k pohybu vodní film mezi půdními částicemi. Po aplikaci proto nesmí půda vyschnout.
U Heterorhabditis bacteriophora výrobce uvádí aktivitu přibližně při 16 až 35 °C, s nejlepší účinností při vyšších teplotách kolem 19 až 33 °C.
Jiné druhy hlístic snášejí nižší teploty. Například některé druhy rodu Steinernema mohou být aktivní už přibližně od 5 °C, zatímco druhy rodu Heterorhabditis obecně vyžadují teplejší půdu.
Proto je důležité vybrat správný druh hlístic podle období a teploty půdy.
Za velmi vhodné období pro biologický zásah proti mladým larvám se často považuje konec léta a začátek podzimu, kdy jsou larvy ještě malé a půda dostatečně teplá.
A co dospělí lalokonosci?
Dospělci jsou aktivní především v noci. Přes den se ukrývají, což lze využít při jejich mechanickém odchytu.
U menšího množství rostlin můžeme:
- večer nebo v noci rostliny kontrolovat a brouky ručně sbírat,
- přes den kontrolovat místa pod květináči a jinými předměty, kde se ukrývají,
- omezovat jejich počet pomocí vhodných pastí.
Zajímavostí je, že u Otiorhynchus sulcatus jsou dospělci prakticky samičky schopné partenogenetického rozmnožování, takže k založení nové populace nepotřebují samce. Jedna samička může naklást velké množství vajíček.
Steinernema carpocapsae proti dospělcům
Hlístice Steinernema carpocapsae se používají také v biologických systémech zaměřených na dospělé lalokonosce.
V praxi jsou dostupné například speciální pasti obsahující S. carpocapsae, do kterých se brouci během dne ukrývají a následně jsou hlísticemi infikováni. Tento způsob ochrany uvádí také RHS.
EPPO rovněž řadí Steinernema carpocapsae mezi biologické organismy používané proti druhům rodu Otiorhynchus.
Při používání přípravku CAPSANEM nebo jiného přípravku s S. carpocapsae je však nutné dodržet konkrétní způsob aplikace doporučený výrobcem. Ne každá formulace určená k půdní aplikaci nebo do pastí je automaticky vhodná jako postřik na list.
Další možnosti ochrany
Na dospělé jedince lze podle konkrétní rostliny a aktuální registrace použít také vhodné přípravky proti žravému hmyzu.
V nabídce pěstitelských přípravků se mohou objevit například NeemAzal, přípravky pro savé a žravé škůdce nebo NovaFerm ORION.
U dospělého lalokonosce navíc nemusí být samotný postřik dostačující, protože brouci se přes den ukrývají.
Nejúspěšnější proto bývá kombinace:
sledování rostlin + mechanický odchyt dospělců + biologické ošetření larev v půdě.
Jak omezit lalokonosce dlouhodobě
Při opakovaném výskytu je důležité soustředit se především na přerušení jeho životního cyklu.
Kontrolujte kořenové baly nově zakoupených rostlin, zejména rododendronů, azalek, jahodníků a dalších kontejnerovaných rostlin.
Pokud objevíte larvy v květináči, je vhodné biologicky ošetřit nejen napadenou rostlinu, ale také další nádoby v její blízkosti.
Dospělí brouci totiž mohou přecházet mezi rostlinami a postupně naklást vajíčka do více nádob.
Poškození listů dospělci je dobrým varovným signálem, ale skutečnou hrozbou jsou larvy ukryté v půdě.
Proto se při výskytu charakteristických výkusů vyplatí zkontrolovat také kořenový bal a půdu kolem rostlin.
