Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Tag

Kocide 2000

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy

Rez hrušňová – Gymnosporangium sabinae

Rez hrušňová – choroba hrušní

Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) je houbové onemocnění, jehož nejvýraznější příznaky pozorujeme především na listech hrušní. Při silnějším napadení může houba zasáhnout také letorosty a výjimečně plody.

Na horní straně listů se od konce jara a během léta objevují nápadné žlutooranžové až oranžovočervené skvrny, které se postupně zvětšují.

Uprostřed skvrn se vytvářejí drobné tmavé tečky – spermogonia. Později, obvykle od druhé poloviny léta, vznikají na spodní straně listů nápadné kuželovité až pohárkovité útvary – aecia.

Při napadení plodů nebo mladých výhonů může docházet k jejich deformaci. Typickým a nejčastějším projevem však zůstává právě výrazná skvrnitost listů.

Co rez hrušňovou způsobuje?

Rez hrušňová je onemocnění hrušní a některých druhů jalovců. Houba potřebuje ke kompletnímu dokončení svého životního cyklu oba hostitele.

Na hrušni přežívá pouze během vegetace. Trvale přezimuje na jalovci, kde může vytvářet víceleté infekce a zduřeniny na větvích.

Na jaře, především za vlhkého počasí, se na napadených větvích jalovce objevují nápadné oranžové až hnědooranžové rosolovité útvary. Z nich se uvolňují spory, které jsou větrem přenášeny na mladé listy hrušní.

Právě v tomto období dochází k nové infekci hrušní.

Během léta se choroba dále vyvíjí na listech hrušně a na jejich spodní straně se později vytvářejí aecia. Z nich se uvolňují spory, které naopak infikují jalovce.

Tím se životní cyklus houby uzavírá.

Zatímco napadený jalovec může infekci nést několik let, listy hrušně se musí nově infikovat každou sezonu.

Jak daleko se může rez šířit?

Výskyt choroby je nejsilnější tam, kde rostou vhodné jalovce v blízkosti hrušní.

EPPO uvádí, že choroba bývá významná zejména tehdy, pokud se alternativní hostitel nachází přibližně do 300 metrů od sadu. Spory se však mohou při vhodných povětrnostních podmínkách šířit i dále.

Proto nelze vzdálenost 200 nebo 300 metrů chápat jako absolutní bezpečnostní hranici. Čím větší vzdálenost mezi hrušní a napadeným jalovcem je, tím nižší bývá riziko silné infekce.

Ne všechny druhy jalovců jsou stejně náchylné. Významnými hostiteli jsou především některé okrasné druhy a kultivary rodu Juniperus.

Jalovec obecný (Juniperus communis) je vůči Gymnosporangium sabinae výrazně méně náchylný a není považován za hlavního hostitele této choroby.

Také mezi odrůdami hrušní existují rozdíly v citlivosti, nelze však počítat s úplnou rezistencí jako jediným způsobem ochrany.

Jak moc může rez hrušeň poškodit?

Při slabém výskytu představuje rez hrušňová především estetický problém.

Při opakovaném a silném napadení však může být zasažena velká část listové plochy. Tím se omezuje fotosyntéza, což může oslabovat růst stromu, tvorbu zásobních látek i násadu a kvalitu plodů.

Silné infekce mohou podle odborných zdrojů vést také ke snížení výnosu.

Rzi – Pucciniales

Rzi jsou rozsáhlou skupinou houbových chorob z řádu Pucciniales.

Jejich název souvisí s typickými žlutými, oranžovými, rezavými, hnědými až černými výtrusnými ložisky, která vytvářejí na napadených rostlinách.

Jednotlivé druhy rzí mají obvykle poměrně úzký okruh hostitelů. Některé dokončí celý životní cyklus na jedné rostlině, zatímco jiné – stejně jako rez hrušňová – potřebují dva rozdílné hostitele.

Na zahradách se můžeme setkat s různými druhy rzí například na:

  • hrušních,
  • jalovcích,
  • rybízu,
  • ostružinících,
  • fazolích,
  • růžích,
  • pivoňkách,
  • dalších okrasných a užitkových rostlinách.

Nejde však o jednu a tutéž chorobu. Rez na růži, rybízu nebo fazoli způsobují jiné druhy hub než rez hrušňovou.

Rez hrušňová – biologická a preventivní ochrana

Nejnápadnější známky infekce jalovce objevíme na jaře za vlhkého počasí, kdy se na zduřelých větvích vytvářejí oranžové až hnědooranžové rosolovité výtrusné útvary.

Pokud je na jalovci objevíte a v blízkosti rostou hrušně, je vhodné napadené části důkladně zkontrolovat.

Silně napadené větve jalovce odstraníme až do zdravého dřeva. Pokud je infekce rozsáhlá a zasahuje velkou část rostliny, může být v některých případech vhodné zvážit odstranění celého napadeného jalovce.

 

Nejdůležitější preventivní opatření jsou:

  • odstraňování napadených částí jalovců,
  • co největší prostorová vzdálenost mezi hrušněmi a náchylnými jalovci,
  • výběr méně citlivých druhů a kultivarů,
  • pravidelná kontrola jalovců především na jaře,
  • sledování zdravotního stavu hrušní od rašení.

Kdy je nejdůležitější hrušeň chránit?

Rozhodujícím obdobím pro infekci hrušní je především jaro, kdy jalovce vytvářejí teliospory a následně bazidiospory schopné infikovat mladé listy hrušně.

Proto případná fungicidní ochrana musí být zaměřena zejména na období od rašení a kvetení během jarního infekčního období, především pokud panuje vlhké počasí.

EPPO v profesionálních systémech ochrany uvádí při vysokém infekčním tlaku preventivní ošetření přibližně od kvetení do poloviny června. Konkrétní přípravky, termíny a intervaly se však musí vždy řídit aktuální registrací v dané zemi a etiketou přípravku.

Samotný podzimní postřik po opadu listů není hlavním opatřením proti nové infekci rzí hrušňovou, protože hrušeň je znovu infikována až na jaře sporami přicházejícími z jalovce.

Podzimní a předjarní péče však může být součástí celkové ochrany stromů proti jiným chorobám. Více informací najdete v článku o podzimním a předjarním ošetření ovocných stromů.

Přípravky a podpůrná péče

Při péči o hrušně ohrožené houbovými chorobami se používají různé skupiny přípravků. Je však důležité rozlišovat mezi registrovanými fungicidy, listovými hnojivy a pomocnými nebo podpůrnými přípravky.

Přípravky s obsahem mědi

Mezi používané produkty patří:

Další podpůrné přípravky

Podle konkrétního účelu lze v pěstitelské praxi využít také:

Co je při rzi hrušňové nejdůležitější?

Rez hrušňová je typickým příkladem choroby, u které nestačí sledovat pouze samotnou hrušeň.

Pokud se choroba pravidelně vrací, hledejte v okolí také jalovce. Právě na nich houba přezimuje a na jaře vytváří spory, které znovu infikují mladé listy hrušní.

Nejúčinnější ochrana proto spočívá v kombinaci:

kontroly jalovců + odstranění zdrojů infekce + vhodné vzdálenosti hostitelů + sledování počasí + včasné jarní ochrany tam, kde je skutečně potřebná.

11. listopadu 2024
43
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Černé ořechy? Může jít o bakteriální onemocnění

Černé ořechy

Ať zvedne ruku ten, kdo byl v posledních letech spokojený s úrodou ořechů. Často přijde červenec a místo zdravých zelených plodů si začneme všímat, že ořechy na stromech černají, zasychají a opadávají.

Pomoci se dá, ale základem je správná diagnostika problému. Podobné příznaky totiž nemusí způsobovat jen škůdci, ale také bakteriální nebo houbová onemocnění.

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis. V tomto případě lze odlišit poškození od vrtule ořechové, která může způsobovat podobné černání oplodí.

Máte černé ořechy? Při diagnostice výskytu škůdců mohou pomoci žluté lepové desky.

 

 

 

 

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Bakteriální skvrnitost ořešáku napadá listy, mladé výhony a především plody.

Na oplodí se nejprve vytvářejí drobné vodnaté skvrny, které mohou být zpočátku mírně vyvýšené. Postupně se rychle zvětšují, propadají a černají.

Původcem choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje v mnoha oblastech světa, kde se ořešáky pěstují.

Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý a další druhy ořešáků.

Postupně mohou vznikat velké černé nekrotické skvrny, které bývají ohraničené vodnatým lemem. Nekróza může pronikat hlouběji do plodu a zasáhnout i jádro. Silně napadené plody následně černají, sesychají a předčasně opadávají ze stromu.

Bakteriální skvrnitost – Xanthomonas juglandis

Na čepelích listů vznikají hranaté, zpočátku vodnaté, později nekrotické skvrny. Drobné skvrny mohou postupně splývat a vytvářet větší hnědé plochy.

Na kůře mladých výhonů se objevují podobné, obvykle tmavěji zbarvené skvrny. Při silnějším napadení mohou vrcholky letorostů zasychat.

Bakterie přezimují především v pletivech napadených výhonů a dalších infikovaných částech rostliny.

Za vhodných podmínek se na okrajích skvrn může vytvářet bělavý bakteriální výpotek, který obsahuje velké množství bakterií.

K jejich šíření dochází především vodou – deštěm, odstřikujícími kapkami nebo zavlažováním. Choroba se proto nejrychleji rozvíjí za vlhkého a deštivého počasí.

Jak odlišit bakteriální skvrnitost od vrtule ořechové?

Černání oplodí ještě samo o sobě neznamená, že jde o bakteriální chorobu. Podobné příznaky může způsobovat také vrtule ořechová.

Při bakteriální skvrnitosti se často objevují skvrny také na listech a mladých výhonech. U poškození vrtulí je naopak typické napadení oplodí larvami škůdce.

Pro sledování náletu vrtule lze využít žluté lepové desky, které pomohou ověřit, zda se dospělci škůdce v okolí stromu skutečně vyskytují.

Správné rozlišení příčiny je důležité, protože ochrana proti bakteriálnímu onemocnění je odlišná od ochrany proti hmyzímu škůdci.

 

Biologická a šetrná ochrana ořešáku

Ochranu ořešáku je vhodné zahájit preventivně ještě před obdobím kvetení, zejména pokud se bakteriální skvrnitost v předchozích letech pravidelně objevovala.

Důležitá je především kombinace preventivních opatření, dobrého zdravotního stavu stromu a vhodně načasovaných aplikací přípravků.

Pro podporu přirozených obranných reakcí a výživy rostlin lze využít například Imunofol.

V ochraně proti bakteriálním chorobám se tradičně využívají také přípravky s obsahem mědi. Jednou z možností je CuproTonic v kombinaci s Imunofolem, případně měďnatý přípravek Kocide 2000, pokud je pro dané použití povolen.

Přípravky s obsahem mědi a zinku mohou současně sloužit jako zdroj mikroprvků důležitých pro správný vývoj a fyziologický stav rostliny.

Při silnějším tlaku chorob lze podle potřeby a návodu k použití zařadit také NovaFerm Sirius.

Co ještě pomáhá omezit šíření choroby?

Důležitou součástí ochrany je také prevence. Silně napadené nebo odumřelé výhony je vhodné odstranit a zlikvidovat, protože mohou představovat zdroj infekce pro další sezonu.

Pokud je to možné, je vhodné omezit také dlouhodobé smáčení koruny při zavlažování. Vlhké prostředí totiž výrazně usnadňuje šíření bakterie.

Při použití jakéhokoli přípravku je potřeba vždy dodržovat aktuální návod k použití, povolené plodiny, dávkování a doporučené termíny aplikace.

24. července 2021
75
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Monilióza jádrového ovoce – Monilinia fructigena

Monilióza jádrového ovoce

Monilióza (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena) se nejvýrazněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech.

Dužnina napadeného ovoce hnědne a na jeho povrchu se vytvářejí typické soustředné kruhy bělavých až žlutých polštářkovitých konidioforů, tedy rozmnožovacích orgánů patogenu.

Napadené plody následně opadávají, nebo zasychají a jako mumifikované zůstávají viset na stromě.

Houba však nenapadá pouze plody. Může zasáhnout také:

  • květy,
  • listy,
  • letorosty,
  • větvičky,
  • mladé plůdky.

Napadené květy vadnou, zatímco mladé plody se přestávají vyvíjet, hnědnou, zasychají a často zůstávají viset na stromě.

Monilióza může způsobovat ztráty také během skladování ovoce, kdy se projevuje v podobě černé hniloby.

Jak monilióza přezimuje a šíří se?

Monilióza přezimuje především v napadených mumifikovaných plodech, ale také v infikovaných letorostech a větvičkách. Z těchto míst se během vegetace dále šíří větrem, deštěm a hmyzem.

Proto je velmi důležité napadené plody odstranit ihned, jakmile je objevíme. Stejně tak je vhodné odstranit postižené části výhonů a řez vést až do zdravého dřeva.

V prevenci moniliózy pomáhá především:

  • udržovat koruny stromů dostatečně vzdušné,
  • předcházet mechanickému poškození plodů škůdci,
  • odstraňovat zdroje infekce ze stromů i z jejich okolí.

Také ošetření stromů po krupobití, pokud poškození není zcela devastující, může výrazně omezit následné škody způsobené moniliózou.

Monilióza ovoce – jak se proti ní bránit biologicky?

  • Monilióza jablka

    Pokud je to možné, vybírejte odrůdy odolnější vůči monilióze.

  • V menších sadech lze moniliózu poměrně dobře udržet pod kontrolou, pokud infikované části okamžitě odstraňujeme.

  • Důležité je pravidelně shrabovat a odstraňovat spadané ovoce i jeho zbytky z prostoru pod stromy.

  • Stromy pravidelně prořezávejte, aby se zlepšilo proudění vzduchu v koruně.

  • Stromy zalévejte ke kořenům a ke kmeni, aby nedocházelo ke zbytečnému smáčení květů, listů a plodů.

  • Po řezu stromů ošetřete poraněná místa přípravkem Dendrosan balzám, Dendrosan vosk nebo Arbosan balzám. Ošetření ran pomáhá chránit strom před pronikáním chorob i před škůdci.

Jaké ekologické přípravky zvolit k ochraně stromů?

Při ekologické ochraně proti monilióze lze využít zejména přípravky na bázi mědi a síry. Na napadené stromy se obvykle aplikují v intervalech přibližně 7–10 dní, a to od začátku kvetení až do konce vegetačního období.

Postřik je vhodné provádět pozdě večer, kdy je aktivita opylovačů minimální a teplota klesne pod 25 °C.

Při práci s přípravky obsahujícími měď nebo síru vždy používejte odpovídající ochranné pomůcky:

  • ochranné rukavice,
  • ochranné brýle,
  • respirátor,
  • oděv s dlouhými rukávy.

Důležité: Vždy se řiďte aktuální etiketou konkrétního přípravku, jeho povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami.

Přípravky na bázi mědi a síry

Jako základ ochrany lze použít měďnaté a sirné přípravky, například:

Tyto přípravky mohou být součástí preventivní i následné ochrany stromů, zejména pokud jsou vhodně kombinovány s dalšími pěstitelskými opatřeními, jako je odstraňování napadených plodů, prořezávání korun a omezení mechanického poškození ovoce.

Alginure pro podporu přirozené odolnosti rostlin

Při ochraně před moniliózou lze využít také Alginure, který podporuje přirozenou odolnost rostlin vůči napadení houbovými chorobami.

Obsahuje například:

  • extrakt z mořských řas,
  • rostlinné aminokyseliny,
  • algináty,
  • fosfonáty.

Alginure je možné používat také preventivně. Ve snížené dávce jej lze podle doporučení výrobce kombinovat se sirnými nebo měďnatými přípravky.

Chitopron a aktivace obranných mechanismů rostlin

Na podobném principu funguje také Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor. To znamená, že podporuje přirozené obranné mechanismy rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám.

Účinnou složkou je chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se přirozeně vyskytuje například ve vnějších schránkách korýšů, jako jsou krevety a krabi.

Pro zvýšení účinku lze Chitopron podle doporučení výrobce kombinovat s měďnatými přípravky.

Chitopron nepoužívejte v době kvetení.

5. června 2021
107
Close