Choroby a škůdci jahod

Jahody jsou jedinou bylinou mezi drobným ovocem. Pěstují se jako jednoletá až tříletá kultura. Jsou citlivé na extrémně tuhé zimy, stejně jako na velká horka a sucho. V zamokřených polohách může docházet k vymrzání rostlin, v mrazových kotlinách zase k namrzání květů. Nevhodné jsou pro ně také svahové polohy.

V suchých a teplých oblastech může docházet k výraznějšímu napadení mšicemi.

K rozvoji houbových chorob přispívá především jednostranné přehnojení dusíkem, nedostatek draslíku, nedostatečné střídání stanoviště, příliš hustý porost nebo dlouhodobé zavlažování.

Jako prevence se používá mulč, fólie nebo mechanické pomůcky, které omezují kontakt plodů s půdou a pomáhají udržovat porost v lepším zdravotním stavu.

Důležité je také pravidelné odstraňování napadených částí rostlin a plodů. U víceletých kultur je po sklizni vhodné odstranit nemocné listy, porost přihnojit, zavlažit a provést kultivaci půdy.

Choroby jahod

Bílá a fialová skvrnitost listů jahod

Bílá skvrnitost – Mycosphaerella fragariae

Pro bílou skvrnitost (Mycosphaerella fragariae) je charakteristická tvorba 3–4 mm velkých červenofialově ohraničených skvrn, které se postupně zvětšují. Jejich střed nakonec odumírá a získává typické bílé zbarvení.

Při silnějším napadení a větším množství skvrn mohou postižené listy postupně zasychat a odumírat.

Obě skvrnitosti patří mezi houbové choroby. U fialové skvrnitosti (Diplocarpon earliana), která se vyskytuje mnohem vzácněji, vznikají na listech nepravidelné, poměrně velké fialovočervené skvrny s neostrými okraji.

Jejich středy později hnědnou, ale na rozdíl od bílé skvrnitosti se nezbarvují do bíla. Silněji napadené listy mohou odumírat.

U obou chorob se po přezimování tvoří na skvrnách plodničky s výtrusy, které představují hlavní zdroj jarní infekce.

Fialová skvrnitost – Diplocarpon earliana

Botrytida – plíseň šedá

Jahody – choroby a škůdci: plíseň šedá – Botrytis cinerea

Plíseň šedá Botrytis cinerea je nebezpečné houbové onemocnění jahod, které způsobuje hnilobu zelených, růžových i zralých plodů.

Napadené plody měknou a pokrývá je typický šedohnědý prašný povlak. Postižené květy hnědnou a zasychají, nezralé plody hnědnou a zralé plody měknou, zahnívají a mohou opadávat.

Choroba se objevuje především v deštivých letech, v hustých porostech a na zastíněných stanovištích. Začíná se objevovat již v červnu, kdy houba může prorůstat z korunních plátků na rostoucí plody.

Při silném napadení může plíseň šedá zničit významnou část úrody.

Jednotlivé odrůdy jahod se ve své odolnosti vůči této chorobě liší.

Padlí jahodníku

Jahody – choroby a škůdci: padlí jahodníku

Padlí jahodníku (Podosphaera aphanis), dříve označované jako Sphaerotheca macularis, je houbové onemocnění způsobované patogenem Podosphaera aphanis.

Choroba může napadat listy, řapíky, květy i plody, které pokrývá typický bílý moučnatý povlak. Hostitelská rostlina zpravidla není chorobou přímo usmrcena, ale při silném napadení je výrazně oslabena.

Během vývoje choroby houba vytváří velké množství spor, které se dále šíří po rostlině.

Nejčastěji bývají napadeny čepele listů, které se stáčejí směrem vzhůru. Tím se zvýrazňuje typické narůžovělé až načervenalé zbarvení spodní strany listů.

Dozrávající plody napadené padlím mohou mít nepříjemný zápach a zhoršenou kvalitu.

Choroba se šíří především při vyšších teplotách a střídavé nebo zvýšené vzdušné vlhkosti. Napadat může také plevele v meziřadí a okolí porostu, odkud se následně může šířit na pěstované jahody.

Škůdci jahod

Roztočík jahodníkový

Jahody – choroby a škůdci: roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový Phytonemus pallidus patří mezi závažné škůdce jahodníkových výsadeb.

V záhybech napadených listů se nacházejí velmi drobní, přibližně 0,1 až 0,2 mm velcí roztočíci, kteří se pohybují pomalu a poškozují rostliny sáním.

Nejvíce bývají poškozeny nejmladší srdéčkové listy, které se nevyvíjejí správně, zůstávají malé, deformované a kadeřavé. Při silnějším napadení listy postupně hnědnou a zasychají.

Při vysokém výskytu škůdce mohou být napadeny také květy a mladé plody. Z poškozených květů se následně vyvíjejí malé a deformované plody.

Napadené rostliny celkově zaostávají v růstu a slábnou. V zimním období jsou náchylnější k vymrzání a na jaře může docházet k větším výpadům rostlin v porostu.

Napadené mladé plody a květy mohou získávat hnědé až černé zbarvení a při silném poškození mohou také zasychat.

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi)

Jahody – choroby a škůdci: květopas jahodníkový

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) je drobný brouk z čeledi nosatcovitých. Jeho beznohé larvy jsou bílé, zavalité a mírně zahnuté.

Typickým příznakem napadení jsou nakousnuté nebo částečně přeříznuté stopky květních poupat. Takto poškozená poupata vadnou, zasychají a následně opadávají.

Květopas má v našich podmínkách zpravidla jednu generaci za rok a přezimuje především v opadaném listí a dalších rostlinných zbytcích.

Samičky kladou vajíčka jednotlivě do květních poupat. Hlavní období kladení vajíček se přibližně shoduje s obdobím plného květu jabloní a trvá tak dlouho, dokud jsou na jahodníku k dispozici nerozkvetlá poupata.

Vývoj larev a následné kuklení probíhá uvnitř spadlých a zaschlých poupat. Nová generace brouků se objevuje přibližně začátkem července. V této době již obvykle nezpůsobuje významné škody na úrodě.

Ošetření je vhodné zahájit po zjištění prvního výskytu škůdce. Případné postřiky se provádějí před kvetením, protože pozdější zásah již nemusí zabránit poškození poupat.

Příznaky napadení květopasem mohou na první pohled připomínat poškození květů mrazem, proto je při diagnostice vhodné zkontrolovat především stopky poupat a jejich mechanické poškození.