Ekologická ochrana ořešáku královského (Juglans regia)
Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.
Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.
Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.
Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.
Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofol nebo Chitopron 5 %.
Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.
Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.
U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.
Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti
S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.
Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.
Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.
Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.
Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.
Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.
Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.
Ekologická ochrana ořešáku královského
V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.
Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.
Nový škůdce ořešáku královského
Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).
Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.
Vrtule ořechová
Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.
Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.
Obaleč jablečný
Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.
Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.
Na co nezapomenout
Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.
Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.
Biologické řešení
Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.
V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.
Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.
V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOil spolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonic nebo Kocide 2000.
Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).
Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
