Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Tag

Obaleč jablečný

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin

Ekologická ochrana ořešáku královského (Juglans regia)

Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.

Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců

To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.

Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.

Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.

Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.

Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin

Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofol nebo Chitopron 5 %.

Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.

Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.

Bakteriální skvrnitost ořešáku

Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.

Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.

Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.

U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.

Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti

S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.

Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.

Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.

Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.

Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku

Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.

Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.

Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.

Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.

Ekologická ochrana ořešáku královského

V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.

Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.

Nový škůdce ořešáku královského

Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).

Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.

Vrtule ořechová

Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.

Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.

K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.

Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.

Obaleč jablečný

Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.

Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.

Na co nezapomenout

Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.

Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.

Biologické řešení

Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.

V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.

Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.

V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOil spolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonic nebo Kocide 2000.

Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).

Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.

Přečtěte si více

26. května 2023
188
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užiteční živočichové, Zahrada

Podzimní postřik ovocných stromů

Proč ho nepodcenit?

Někdo si řekne, že se obejde bez postřiků ovocných stromů. Raději v plodu narazí na nějakého „vetřelce“, protože má jistotu, že ovoce je co nejpřirozenější a bez zbytečných zásahů.

Někdy však může stačit malá pomoc v podobě podzimního a předjarního ošetření, která pomůže omezit přezimující zdroje infekcí a snížit tlak některých chorob a škůdců v další sezoně.

Jeden strom a více chorob / část 2. /

Proč nepodcenit podzimní postřik

Když vaši jabloň napadne strupovitost, obaleč jablečný společně s moniliózou a navíc se místy objeví i padlí, je už vhodné zasáhnout.

Některé choroby způsobují především estetické poškození plodů, například strupovitost. Jiné, jako monilióza, mohou výrazně znehodnotit úrodu a při opakovaném výskytu oslabovat zdravotní stav stromu.

Při pohledu na silně poškozené plody už není těžké pochopit, proč má smysl nezanedbávat ochranu stromů na jaře i na podzim, tedy alespoň dvakrát během roku podle skutečného zdravotního stavu a potřeby.

Správný čas na podzimní postřik

Někteří tento zásah označují jako preventivní, ale při pravidelném výskytu chorob se z něj může stát velmi důležitá součást péče o sad.

Jeho cílem je omezit výskyt hnilob, strupovitosti, kadeřavosti a dalších chorob ovocných stromů.

Podzimní postřik se nejčastěji provádí na přelomu října a listopadu, po opadu listí.

Důležité je sledovat předpověď počasí a zvolit období, kdy nehrozí déšť krátce po aplikaci, aby nedošlo ke smytí přípravku ze stromu.

Základ podzimního ošetření mohou tvořit přípravky s obsahem mědi nebo síry, podle konkrétní plodiny, choroby a aktuálního povoleného použití.

Do postřiku lze podle potřeby přidat také pomocné a smáčivé látky pro lepší přilnavost, například FerrumOil, Wetcit, Agrovital a další.

Podzimní postřik na bázi mědi nebo síry lze podle potřeby kombinovat s přípravkem FerrumOil.

 

Likvidace zdrojů infekce

Zdroj infekce mechanicky odstraníme a rány po řezu ošetříme balzámem Dendrosan.

Důležité upozornění platí zejména při napadení stromů moniliózou, která se může udržovat v sadech prostřednictvím napadených plodů a dřeva.

Je nezbytné mechanicky odstranit všechny zdroje infekce, zejména takzvané moniliové mumie u jádrovin i peckovin.

Po řezu lze rány ošetřit balzámem Dendrosan, který je určen k ošetření poranění stromů, chrání ránu před vysycháním a podporuje její hojení.

 

Nahnilé plody, listy a napadené větve je potřeba bezpečně odstranit.

Nahnilé zbytky letošní úrody v korunách stromů i na zemi, stejně jako suché letorosty napadené moniliózou u meruněk, broskvoní, třešní a višní, je potřeba odstranit.

Neplatí to pouze pro uvedené druhy. Kontrolujte všechny ovocné stromy v okolí.

Nejbezpečnější je napadený materiál odstranit z pozemku. Tam, kde je to místně a právně možné, lze využít spálení; další možností je hluboké zakopání nebo jiný způsob likvidace, při kterém se patogen nevrací zpět do sadu.

Podobně je vhodné shrabat opadané listí a podle stupně napadení jej vhodně zlikvidovat.

Pro podporu biologické rovnováhy v půdě lze použít například Trifender, Clonoplus nebo Gliorex.

Houby rodu Trichoderma obsažené v těchto přípravcích mohou působit antagonisticky vůči některým půdním patogenům a podporovat biologickou aktivitu půdy.

 

Co se škůdci v půdě?

  • Hlístice rodů Heterorhabditis a Steinernema jsou vhodné zejména na pozemcích, kde je možné půdu dostatečně udržovat vlhkou.
  • Výhodou je jejich použití také v trávníku, protože je není potřeba mechanicky zapracovávat do půdy.
  • Aplikují se zálivkou nebo postřikem na půdu.
  • Parazitické hlístice aktivně vyhledávají citlivá stadia škůdců v půdě a mohou jejich počet výrazně snížit.
  • Při silném napadení může být potřeba aplikaci opakovat, zejména u škůdců, jako je tiplice bahenní nebo zobonoska ovocný.

Krtonožka obecná

Nepřímá ochrana: Nedovolte, aby se půdní škůdci příliš přemnožili. Střídejte plodiny a pokud nejde o dokonale udržovaný anglický trávník, můžete v zahradě tolerovat i krtka. Ten se živí řadou půdních bezobratlých a může tak přirozeně ovlivňovat jejich počet.

Krtonožka obecná – v biologické ochraně se používají vhodné druhy entomopatogenních hlístic, například produkty na bázi Steinernema carpocapsae.

Tiplice bahenní

  • Tiplice bahenní – k biologické ochraně lze využít vhodné entomopatogenní hlístice CAPSANEM.

Chroust obecný

  • Chroust obecný – proti larvám se používají hlístice rodu Heterorhabditis, například přípravky typu Larvanem, pokud odpovídají aktuálnímu doporučení pro daného škůdce.

Nosatec ovocný

  • Nosatec ovocný – v biologické ochraně lze využít hlístice rodu Heterorhabditis – Larvanem.

Drátovci

  • Drátovci – podle konkrétního druhu a podmínek se používají také vhodné entomopatogenní hlístice, například přípravky na bázi Steinernema feltiae – Entonem.

Podzimní ošetření jako součást celoroční péče

Podzimní postřik není samospasitelný a neměl by nahrazovat běžnou péči o strom.

Nejlepší výsledky přináší kombinace:

  • odstranění zdrojů infekce,
  • vhodně načasovaného řezu,
  • úklidu napadených plodů a listí,
  • biologické práce s půdou,
  • a podle potřeby také vhodně zvoleného podzimního postřiku.

Čím méně infekčního materiálu a přezimujících škůdců zůstane v sadu přes zimu, tím nižší může být tlak chorob a škůdců na jaře.

 

1. října 2021
31
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Larvy Cydia pomonella způsobují tzv. pravou červivost plodů. Typickým znakem napadení je hromádka trusu u vstupního otvoru do plodu.

Od otvoru vede rovná až mírně zakřivená chodbička směrem k jádřinci, kde larva poškozuje semena. Vnitřek napadeného plodu bývá vyplněn trusem škůdce.

V závislosti na velikosti plodů v době napadení může jedna larva poškodit přibližně 1–3 jablka.

Na Slovensku se obvykle vyvíjejí dvě generace obaleče jablečného. V nejteplejších oblastech může docházet i k částečnému vývoji třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech nebo během chladnějších let se zpravidla vyvine jen jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace předčasně opadávají.

Druhá generace způsobuje především výrazné zhoršení skladovatelnosti plodů. Poškozená jablka jsou totiž náchylnější k napadení různými houbovými patogeny a hnilobami.

Jak obaleč jablečný přezimuje a vyvíjí se?

Obaleč jablečný

Larvy přezimují v různých úkrytech:

  • v prasklinách a štěrbinách kůry,
  • v půdě,
  • v různých zákoutích kolem stromů,
  • ale také například ve skladech a na přepravkách.

Na jaře, obvykle v dubnu, se larvy kuklí.

V závislosti na průběhu počasí se mohou první dospělí motýli objevit ve výsadbách již na začátku května.

Obaleč jablečný patří mezi noční motýly. Dospělci jsou aktivní a páří se pouze tehdy, když teplota vzduchu za soumraku dosahuje alespoň 15 °C.

Pro intenzivnější kladení vajíček jsou vhodné teploty přibližně 17 °C a více za soumraku.

Larvy se líhnou přibližně po 6–14 dnech.

Po vylíhnutí vyhledávají vhodné místo, kterým proniknou do plodu. Mladé larvy mezi sebou zároveň soupeří o potravu, a proto v jednom napadeném plodu obvykle nacházíme pouze jednu larvu.

Od vylíhnutí po zavrtání do plodu může uplynout přibližně 2–5 dní. Právě toto období je velmi důležité při načasování ochranných opatření.

Druhá generace obaleče

Dospělci druhé generace se mohou začít objevovat již koncem června a jejich nálet může pokračovat až do začátku září.

Jednotlivé generace se navíc často překrývají, takže se škůdce může ve výsadbách vyskytovat prakticky od května až do září.

Samičky druhé generace kladou vajíčka ve větší míře přímo na plody než na listy.

Vylíhlé larvy se často zavrtávají do míst, kde se dva plody vzájemně dotýkají, protože zde mají lepší ochranu a snadnější přístup do plodu.

Praktická doporučení

Populaci obaleče jablečného mohou výrazně omezovat jeho přirození nepřátelé.

Patří mezi ně například:

  • různé druhy dravého a parazitického hmyzu,
  • bakterie,
  • houby,
  • viry,
  • entomopatogenní hlístice,
  • ptáci, například sýkory.

Jejich přítomnost v sadu můžeme podpořit především tím, že omezíme používání širokospektrálních insekticidů.

Mechanické odstranění přezimujících larev

  • Přezimující stadia škůdce lze částečně omezit také mechanickým čištěním kmene a odstraňováním uvolněné staré kůry, pod kterou se larvy často ukrývají.
  • Při této práci je důležité nepoškodit zdravou kůru stromu.

Vlnitá lepenka na kmeny stromů

Jednoduchým a ekologickým opatřením je instalace pásů z vlnité lepenky nebo kartonu kolem kmene stromu.

Lepenku lze umístit:

  • v květnu pro zachycení larev první generace,
  • koncem léta pro zachycení larev druhé generace.

Část larev si lepenku vybere jako vhodné místo pro zakuklení nebo přezimování.

Lepenku je proto potřeba pravidelně kontrolovat a následně odstranit tak, aby larvy nemohly dokončit svůj vývoj.

Odstraňování napadených plodů

V zahradách a menších sadech má velký význam také pravidelný sběr předčasně opadaných a červivých plodů.

Zvlášť důležité je to u plodů napadených první generací obaleče.

Stejně jako u lepenkových pásů je potřeba zajistit, aby larvy ukryté uvnitř plodů nemohly dokončit vývoj a vrátit se zpět do sadu.

Pravidelná kontrola stromů, sběr napadených plodů a podpora přirozených nepřátel patří mezi nejdůležitější ekologická opatření proti obaleči jablečnému.

Biologická ochrana proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella)

Pro biologickou ochranu proti obaleči jablečnému lze využít několik typů přípravků:

Kdy ošetřovat proti obaleči jablečnému?

  • Ochrana proti první generaci obaleče jablečného se obvykle provádí na přelomu května a června.
  • Proti druhé generaci se ošetření nejčastěji provádí na přelomu července a srpna.
  • Tyto termíny jsou však pouze orientační. Mohou se výrazně lišit podle aktuálního průběhu počasí, teplot a klimatických podmínek konkrétního stanoviště.
  • Správné načasování postřiku je proto jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné ochrany.
  • Nejspolehlivější metodou sledování výskytu škůdce je použití feromonových lapačů přímo v sadu nebo zahradě.

Kdy zasáhnout biologickými přípravky?

Postřik proti jednotlivým generacím škůdce je vhodné přibližně po 10–14 dnech zopakovat, pokud to odpovídá vývoji škůdce a doporučení konkrétního přípravku.

Ideální doba pro aplikaci přípravků na bázi bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki nebo přípravků na bázi spinosadu je období hromadného líhnutí larev.

Použít lze například:

  • Lepinox Plus – 10 g / 4–10 l vody na 100 m²
  • NovaFerm ORION – 50–60 ml / 10 l vody
  • Spintor – 6 ml / 10 l vody

K hromadnému líhnutí larev dochází zpravidla přibližně 7–10 dní po vrcholu náletu samců do feromonových lapačů. Při chladnějším počasí může být tento interval delší.

Rozhoduje správné načasování

Při přímé ochraně je důležité si uvědomit, že mladé larvy jsou biologickými přípravky dobře zasažitelné pouze po omezenou dobu.

Po vylíhnutí potřebují přibližně 2–5 dní, než se zavrtají do plodů.

Jakmile se larva dostane dovnitř jablka, je její zásah postřikem výrazně obtížnější.

Nejvyšší účinnosti proto dosáhneme tehdy, když ošetření směřujeme do období líhnutí larev ještě před jejich proniknutím do plodů.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, doporučeným dávkováním, povoleným použitím a podmínkami aplikace.

5. června 2021
23
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – choroby a škůdci

Biologická ochrana jabloní

Jabloně patří mezi naše nejčastěji pěstované ovocné druhy. Tomu odpovídá i skutečnost, že je napadá pravděpodobně největší množství chorob a škůdců ze všech u nás pěstovaných ovocných dřevin.

Pokud si chceme vypěstovat jablka bez použití „chemie“, měli bychom již před výsadbou reálně zhodnotit svá očekávání, možnosti i nároky jabloní. Tomu je třeba přizpůsobit výběr stanoviště, odrůdy a podnože. Při volbě vhodného stanoviště se vyhýbejte trvale zastíněným místům, mrazovým kotlinám a lokalitám s vysokou hladinou podzemní vody.

Přestože jabloně nejsou na půdu mimořádně náročné, dostatek vláhy, vzduchu a živin v půdě, stejně jako vyhovující pH půdy, patří mezi základní předpoklady jejich úspěšného pěstování. Upřednostňovat bychom proto měli půdy s dobrou strukturou a dostatečným obsahem humusu.

Kvalita půdy je ještě důležitější, pokud se rozhodneme vysadit stromky na takzvaných slabě rostoucích podnožích. Při výběru odrůd bychom kromě odolnosti vůči nejdůležitějším houbovým chorobám měli přihlížet také ke klimatickým podmínkám stanoviště.

Choroby jabloní

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.

Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde vytváří tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.

Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdní infekce mohou způsobovat škody i během skladování.

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí jabloňové si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří typický bílý povlak. Na plodech se může projevit charakteristickou mramorovitostí.

Mezi velmi citlivé odrůdy patří stále oblíbené odrůdy, například Jonathan, Idared nebo Jonalord.

Méně výrazné příznaky onemocnění lze pozorovat již na pupenech. Ty jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se také tvarem a zbarvením.

Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.

Na rozdíl od strupovitosti přezimuje padlí v napadených pupenech, většinou na koncích letorostů. Za vhodných podmínek se může onemocnění začít šířit již před kvetením. Konidie, tedy rozmnožovací orgány houby, jsou následně přenášeny prouděním vzduchu.

Rozvoj padlí podporuje teplé a suché počasí, případně střídání vlhkých a suchých období. Naopak mu nevyhovují déle trvající zimní mrazy v rozmezí −15 až −20 °C.

Monilióza jádrového ovoce (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena)

Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.

Napadené plody opadávají, nebo zasychají a v mumifikované podobě zůstávají viset na stromech. Houba napadá také květy, listy, letorosty, větvičky a mladé plůdky. Napadené květy vadnou, mladé plůdky se dále nevyvíjejí, hnědnou, zasychají a zůstávají viset na stromě.

Monilióza způsobuje také ztráty na uskladněném ovoci, kde se projevuje v podobě černé hniloby.

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.

Ty jsou zpočátku měkké, později však dřevnatějí a získávají silně zbrázděný povrch. Během vývoje se mění také jejich zbarvení, a to ze světle bělavého na hnědé.

Onemocnění má široký okruh hostitelů. Kromě ovocných plodin, jako jsou jabloně, hrušně, kdouloně, maliníky a třešně, a révy vinné napadá také mnoho okrasných a planě rostoucích druhů.

Velmi důležité je nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Tato karanténní choroba je noční můrou ovocnářů ve většině evropských zemí. Znalost jejích příznaků je o to důležitější, že při napadení není k dispozici jiné účinné řešení než odstranění napadeného stromu.

Napadené květy jsou vodnaté, vadnou a postupně černají. Po odumření zůstávají viset na stromě. Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a letorostech, jejichž konce se hákovitě ohýbají.

Na dřevě se tvoří ohraničené, vodnaté a hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit s poškozením způsobeným například bodruškou hrušňovou, slunečním úpalem listů, který se vyskytuje především u hrušní, nebo s různými houbovými chorobami včetně moniliózy jádrového ovoce.

Na rozdíl od těchto poškození je však bakteriální spála charakteristická tím, že se na napadených částech rostlin často tvoří kapky bakteriálního exsudátu.

Jabloně – škůdci

Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce jabloní patří mšice, obaleči, pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi).

Kromě nich mohou jabloně poškozovat také další takzvaní polyfágní škůdci, tedy druhy napadající více rostlin. Patří mezi ně například přástevník americký (Hyphantria cunea), vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), píďalky, drvopleni a štítenky.

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice Dysaphis devecta.

Na jabloních přezimují ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, v době rašení jabloní. Škodí sáním na listech, v jehož důsledku dochází k různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, takzvaná medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, především mravence. Části rostlin znečištěné medovicí mohou být následně napadeny černěmi, které snižují výkon asimilačního aparátu.

Mšice mají velmi vysoký rozmnožovací potenciál. Napadené rostliny jsou vystaveny značnému stresu, v jehož důsledku zaostávají v růstu. V některých případech mohou být poškozeny také plody a kvůli nedostatečnému vyzrání pletiv může docházet ke snížení mrazuvzdornosti.

Zvláště ohrožené jsou mladé a dusíkem přehnojené stromy.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5 až 2,0 mm a má trávově zelenou barvu. Larvy jsou zelené s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Listy poškozené sáním se kroutí, ale zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Koncem května a začátkem června se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie. Ty mohou způsobovat největší škody během června a července.

Mšice jabloňová může mít během vegetace 10 až 13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jednom hostiteli, jde o monocyklický druh, může se velmi výrazně rozšířit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.

Společným znakem různě zbarvených bezkřídlých jedinců je voskový poprašek. V důsledku sání se listy stáčejí směrem dolů, zbarvují se do červena a později mohou také opadávat.

Při silném napadení mohou být poškozeny i mladé výhonky. Na jabloni se vyvine pouze několik generací. Již v květnu začínají první okřídlení jedinci přelétávat na rostliny jitrocele.

Napadení mšicí jitrocelovou bývá většinou lokálního charakteru.

Mšice Dysaphis devecta

Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listu vznikají různé deformace v podobě červeně, růžově nebo žlutě zbarvených zduřelých hálek.

Poškozeny mohou být také plody, na kterých se tvoří červené skvrny.

Mšice Dysaphis devecta je monocyklický druh.

 

Obaleč jablečný (Cydia pomonella)

Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.

V závislosti na velikosti plodu v době napadení může jedna larva poškodit 1 až 3 jablka. Na Slovensku se zpravidla vyvíjejí dvě generace škůdce. V nejteplejších oblastech se můžeme setkat i s částečným vývojem třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech a během chladnějších let se většinou vyvine pouze jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace opadávají. Druhá generace výrazně zhoršuje skladovatelnost plodů, protože poškozená jablka bývají častěji napadána různými houbovými patogeny.

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Pilatka jablečná způsobuje takzvanou ranou červivost jablek. Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2 až 25 cm.

Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. V důsledku toho vznikají později na plodech korkovité jizvy, takto poškozené plody však obvykle neopadávají.

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů, které opadávají během června, přibližně jeden až dva týdny před opadem plodů způsobeným obalečem jablečným. Jedna larva může během svého života poškodit 3 až 4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí z dosud neopadaných plodů na zem, kde přezimují.

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)

Přítomnost tohoto škůdce prozrazují poškozené květy se zaschlými a zhnědlými korunními lístky. Poškození způsobené dospělci na rašících pupenech a později na plodech většinou uniká pozornosti.

Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.

Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy vyžírají všechny části květu a následně se kuklí.

Dospělci se po vylíhnutí ještě krátce živí listy, občas mohou napichovat i plody. Od konce června zalézají do úkrytů, kde v takzvané letní diapauze setrvávají až do podzimu. Poté se přesouvají do zimních úkrytů.

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.

Napadené listy se mohou stáčet, usychat a opadávat. Pomocí lupy lze na listech pozorovat drobného, červeně zbarveného škůdce.

K silnému výskytu svilušky ovocné dochází především za suchého a teplého počasí.

Jabloně mohou být během vegetace napadeny mnoha druhy škůdců, kteří poškozují pupeny, květy, listy i plody. Základem úspěšné ochrany je pravidelná kontrola stromů, správné určení škůdce a včasné zahájení ochranných opatření.

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat mladým stromům, přehnojeným porostům a sadům, ve kterých se škůdci vyskytovali již v předchozích letech.

2. června 2021
101
Close