Tag

ochrana rostlin

Rady a tipy, Zahrada

Jak psí moč ovlivňuje rostliny

Škodlivý vliv psí moči na rostliny

Také se vám stává, že si váš domácí mazlíček pro vykonání potřeby vybírá právě vaši oblíbenou rostlinu? Opakované močení na stejné místo může poškodit listy, mladé rostliny i trávník. Jaké jsou příčiny a jak zahradu chránit?

Proč to psi vlastně dělají?

Močení neslouží psům pouze k vyprázdnění močového měchýře. Pachové značkování je také přirozeným způsobem komunikace.

  1. Označování teritoria – pomocí pachových značek psi upozorňují na svou přítomnost a označují místa, která navštěvují.
  2. Komunikace s ostatními psy – pach moči nese informace o jedinci, například o jeho pohlaví a reprodukčním stavu. Pro ostatní psy tak představuje určitou „pachovou zprávu“.
  3. Instinkt a návyky – někteří psi, zejména samci, značkují svislé předměty, například kmeny stromů, keře nebo sloupky. Často se vracejí na místa, která už označili oni sami nebo jiní psi.

Psí moč a její dopad na rostliny

Na opakovaně zasažených rostlinách si můžete všimnout hnědnutí a zasychání listů, především těch, které rostou blízko země. Objevovat se mohou také světle hnědé, nepravidelné nekrotické skvrny, tedy místa s odumřelým pletivem.

Poškození bývá nápadné v nízkých výsadbách, například v záhonech letniček a na trávníku. V trávníku mohou vznikat žluté až hnědé skvrny, někdy obklopené výrazně zeleným okrajem. Zatímco koncentrovaná moč může trávu poškodit, na okrajích zasaženého místa může menší množství dusíku podpořit její růst.

Psí moč obsahuje dusíkaté sloučeniny, rozpuštěné soli a další látky, které mohou při vysoké koncentraci poškodit rostlinná pletiva. Rozsah škod závisí na množství moči, četnosti zásahu, citlivosti rostliny i vlhkosti půdy. Riziko bývá vyšší za suchého a teplého počasí.

Podobně může vypadat také poškození mrazem, suchem nebo nadměrným hnojením. Samotné zbarvení či praskání kůry proto není spolehlivým důkazem poškození psí močí. Při hledání příčiny sledujte také to, zda pes dané místo pravidelně značkuje.

Jak rostliny chránit před psí močí?

Nejúčinnější ochranou je omezit opakované močení na stejné rostliny. Pomoci může nízký plůtek kolem záhonu nebo samostatná zábrana kolem mladého stromku. Psa můžete postupně učit vykonávat potřebu na vyhrazeném místě mimo citlivé výsadby.

Pokud si všimnete čerstvého zásahu, opláchněte zasažené části čistou vodou a přiměřeně prolijte okolní půdu, pokud dobře odvádí vodu. Včasné zředění moči může zmírnit poškození. Vyhněte se však přemokření.

U mladých stromků je vhodnější zábrana umístěná s odstupem od kmene než těsné obalení neprodyšnou fólií. Kůra by měla zůstat větraná a ochrana nesmí bránit růstu stromu.

Mulčovací kůra může být součástí úpravy okolí stromu, sama však nezabrání pronikání moči do půdy. Mulč nenahrnujte přímo ke kmeni. Silně znečištěnou vrstvu lze podle potřeby odstranit a doplnit, pravidelná výměna půdy ale není běžně nutná.

STOP PES – pachová ochrana vybraných míst

STOP PES je přírodní přípravek určený k použití v interiéru i exteriéru. Působí jako pachový ohradník, který pomáhá odrazovat psy od pohybu na ošetřených místech.

 

Podle údajů výrobce nezanechává na povrchu škodlivé látky a při použití podle návodu neškodí lidem, zvířatům ani rostlinám. Používejte jej v souladu s pokyny na obalu.

Jak přípravek používat:

  • Před použitím protřepejte.
  • Venku aplikujte na vybraná místa mezi rostlinami, kolem záhonů, plotů nebo dalších ploch, které chcete chránit.
  • Aplikaci opakujte jednou týdně nebo podle počasí.
  • Po dešti je nutné postřik obnovit.
  • V interiéru ošetřujte určená místa jednou týdně, případně podle potřeby.

Zahrada a pes mohou fungovat společně

Ochrana citlivých rostlin, vyhrazené místo pro vykonávání potřeby a včasné opláchnutí zasažených ploch mohou pomoci omezit škody. Pachový odpuzovač lze využít jako doplněk této péče.

Rady a tipy, Zahrada

Pomoc při poškození rostlin mrazem

Projevy poškození rostlin mrazem

Hnědé, zaschlé a zvadlé listy mohou naznačovat poškození mrazem. Nízké noční teploty poškozují rostlinná pletiva, která následně odumírají. Někdy jsou zasaženy pouze okraje listů, zatímco jejich vnitřní části zůstávají zelené. Při dalších mrazech však může poškození pokračovat.

Po náhlém ochlazení můžeme u nechráněných dřevin pozorovat svěšené listy. Samotné svěšení ale ještě nemusí znamenat nevratné poškození. Rozsah škod bývá lépe patrný až po oteplení.

Mráz nepoškozuje jen listy. Během slunečného dne se kůra stromů zahřívá, zatímco v noci její teplota prudce klesá. Výrazné teplotní rozdíly mohou způsobit poškození kůry a vznik mrazových trhlin.

U zahradních rostlin bývají často zasaženy mladé výhony, pupeny a květy, zatímco u rostlin v nádobách jsou výrazně ohroženy také kořeny, protože kořenový bal snadněji promrzá.

Listy oleandru mohou po silném mrazu působit matně, později vadnout a hnědnout. Poškození souvisí s tvorbou ledu v pletivech, ztrátou vody z buněk a narušením buněčných membrán. Jeho skutečný rozsah se často projeví až po rozmrznutí. Pevné, kožovité listy mohou zvadnout, dužnaté listy zase změknout a získat vodnatý vzhled.

S odstraněním namrzlých výhonů zpravidla počkejte do jara, až pomine nebezpečí silnějších mrazů. U citlivějších rostlin mohou ponechané výhony částečně chránit spodní pupeny. Podle nového rašení lépe poznáte, které části rostliny zůstaly živé.

Mrazové poškození listů

foto: Soňa Samuelová

Na poškozených listech se mohou objevovat nepravidelné skvrny, deformace nebo puchýřovité změny. Pokud se jednotlivé vrstvy listových pletiv oddělí a vznikne mezi nimi vzduchová dutina, mohou postižená místa získat stříbřitý vzhled.

Poškozené mladé listy mohou být menší, mít nepravidelné okraje a být zkadeřené. U jabloní může docházet k odumírání zasažených pletiv, vzniku nekrotických skvrn, žloutnutí a opadávání listů. Pozdní jarní mrazy mohou poškodit také mladé listy a výhony meruněk nebo ořešáku vlašského.

Stříbřité zbarvení listů však není jednoznačným důkazem poškození mrazem. Podobné příznaky mohou mít i jiné příčiny, včetně houbového onemocnění označovaného jako stříbřitost listů.

Mrazové poškození stromů

Mrazové poškození kmenů a větví se může projevit jako mrazové trhliny, mrazové desky nebo odumírání větviček. Mrazové trhliny jsou podélné praskliny, které mohou zasahovat kůru i dřevo.

Mrazové desky představují plošné poškození a odumření kůry a pletiv pod ní. Vznikají zejména při střídání slunečných zimních dnů a mrazivých nocí. Ohrožená bývá především jižní až jihozápadní strana kmene.

Poškození nemusí být ihned nápadné. Později postižená místa mění barvu, propadají se a kůra může praskat nebo se odlupovat. Tím dochází k obnažení dřeva. Poškozená místa mohou být vstupní branou pro infekce.

Pletiva zasažená mrazem mohou být na řezu tmavě zbarvená. Citlivost stromů závisí na druhu a odrůdě, stáří, stanovišti, průběhu počasí i výživě.

Riziko poškození mrazem snížíte výběrem vhodného stanoviště, odolnějších druhů a odrůd a správnou péčí. Zimní ochrana pomáhá zmírnit promrzání a prudké teplotní výkyvy, při silných nebo dlouhotrvajících mrazech však nemusí zabránit všem škodám.

Co dělat při poškození mrazem?

Především koncem zimy mohou být velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Rostlinám pomůže vhodná ochrana a následná šetrná péče.

  • Chraňte kmeny citlivých dřevin před zimním sluncem. Použijte světlý ochranný obal určený pro stromy nebo vhodný bílý nátěr na kmeny. V našem e-shopu najdete například Bio Plantella Protekt. Při použití se řiďte návodem výrobce.
  • Rostliny v nádobách přesuňte na chráněné místo, například ke stěně domu. Květináč postavte na izolační podložku ze dřeva nebo polystyrenu a obalte jej bublinkovou fólií či slaměnou rohoží. Nadzemní části podle potřeby chraňte prodyšnou netkanou textilií. Rostliny v nádobách jsou více ohroženy promrznutím kořenů než rostliny v záhonu.
  • Citlivé rostliny v nádobách po namrznutí přemístěte do chráněného prostoru s teplotou vhodnou pro daný druh. Nevystavujte je prudkému oteplení u radiátoru. Univerzální doporučení „nejvýše 7 °C“ není vhodné pro všechny rostliny.
  • Ověřte, zda jsou výhony ještě živé. Na malé části výhonu jemně seškrábněte povrch kůry. Zelené nebo svěží pletivo pod ní je dobrým znamením. Jeden živý výhon však ještě nepotvrzuje, že je nepoškozená celá rostlina.
  • S řezem nespěchejte. Až pomine nebezpečí silnějších mrazů a bude patrný rozsah poškození, odstraňte odumřelé výhony až ke zdravému pupenu nebo zdravému dřevu. Používejte čisté a ostré nářadí.
  • Výživu přizpůsobte stavu rostliny a ročnímu období. Vhodná hnojiva mohou podpořit obnovu růstu, ale silně poškozenou rostlinu nepřihnojujte vysokými dávkami. Koncem léta a na podzim se vyhněte nadbytku dusíku, který podporuje růst mladých výhonů citlivých na mráz.
  • Ochranu proti škůdcům a chorobám řešte podle konkrétní potřeby. Předjarní a podzimní ošetření mohou být součástí péče o dřeviny, samotné poškození mrazem však neopraví. Přípravky používejte pouze pro určené rostliny a účely, podle návodu.

Usychání rostlin během mrazů

Stálezelené rostliny, například bobkovišně, potřebují podle vlhkosti půdy zálivku i v zimě. Voda se z jejich listů odpařuje také během chladného období, zejména za slunečného a větrného počasí.

Ze zmrzlé půdy však kořeny nedokážou přijímat dostatek vody. Rostliny tak mohou trpět zimním vysycháním, které se projevuje hnědnutím a zasycháním listů a vrcholů výhonů.

Zalévejte během bezmrazých dnů, kdy je půda rozmrzlá, a zabraňte přemokření. Na exponovaných místech může pomoci stínicí síť, která omezí působení slunce a vysušujícího větru. Kořenový prostor lze chránit také vrstvou mulče.

Mrazuvzdornost rostlin v nádobách

Mrazuvzdornost nelze spolehlivě určit pouze podle obecného názvu rostliny. Závisí na konkrétním druhu a odrůdě, délce mrazu, stáří rostliny, vlhkosti substrátu i ochraně kořenů. Teplotní hranice uváděná pro rostlinu v půdě proto nemusí platit pro stejnou rostlinu v květináči.

Rostliny vhodné k bezmrazému zimování

  • Mezi běžně pěstované nádobové rostliny, které je vhodné chránit před mrazem, patří například bugenvilea, brugmansie neboli andělské trumpety, ensete, tropický ibišek a citronovník.
  • Ani u této skupiny není vhodná jedna společná teplota zimování. Například brugmansie obvykle potřebují zimní teplotu alespoň 7–10 °C.
  • U dosen neboli kan je třeba chránit především oddenky. Namrznutí nadzemních částí nemusí znamenat odumření celé rostliny.

Rostliny s různou odolností podle druhu a odrůdy

  • U jahodovce, eukalyptu, kordyliny, lagerstrémie, oleandru, cykasu, mučenky, albízie, stromových kapradin, mišpulníku japonského a palem si vždy ověřte požadavky konkrétního druhu. Některé snášejí krátký slabý mráz, jiné potřebují bezmrazé zimoviště.
  • Také u fíkovníku, granátovníku, vavřínu, olivovníku a abutilonu neboli mračňáku závisí způsob zimování na konkrétní rostlině a podmínkách pěstování.
  • Kamélie, hortenzie, levandule, jasmíny a palmy rodu Trachycarpus nelze zařadit do jedné teplotní skupiny. Některé druhy a odrůdy jsou poměrně odolné, jiné potřebují výraznější ochranu. U kamélií mohou být květy a poupata poškozeny dříve než samotná dřevina.
  • Rozlišujte také mišpuli obecnou a mišpulník japonský — jde o odlišné rostliny s rozdílnými nároky na zimování.

Při zimování rostlin v nádobách chraňte především kořenový bal a řiďte se požadavky konkrétního druhu a odrůdy. Krátkodobé přežití určité teploty neznamená, že rostlina při takovém mrazu zůstane bez poškození.

Dopřejte rostlinám čas na obnovu

Poškození mrazem nemusí znamenat konec rostliny. Pokud zůstaly živé kořeny nebo spodní pupeny, může znovu obrazit. Dopřejte jí čas, přiměřenou zálivku a ochranu před dalšími mrazy. S řezem a podporou růstu postupujte podle jejího stavu a potřeb konkrétního druhu.

Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Květopas jahodníkový

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi)

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) je drobný tmavě zbarvený brouk z čeledi nosatcovitých. Je příbuzný  květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum), jedná se však o dva různé druhy s odlišnými hlavními hostitelskými rostlinami.

Nápadný dlouhý nosec neslouží k sání, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o prodlouženou část hlavy, na jejímž konci se nachází ústní ústrojí.

Dospělí brouci se živí především listy a květními pupeny jahodníků, maliníků a ostružiníků. Květopas jahodníkový přezimuje jako dospělec a na jaře postupně opouští své zimní úkryty. V našich podmínkách vytváří zpravidla jednu generaci za rok. ÚKSÚP uvádí, že brouci začínají vylézat z úkrytů koncem dubna, páří se v květnu a nová generace dospělců se nejčastěji objevuje koncem července.

Ve střední Evropě žije více druhů rodu Anthonomus. Z pěstitelského hlediska patří mezi známé druhy právě květopas jahodníkový a květopas jabloňový.

Samičky květopasa jahodníkového mohou způsobovat hospodářsky významné škody, protože při kladení vajíček poškozují květní pupeny, z nichž by se jinak vyvíjely plody.

Jak poznat napadení?

Typickým příznakem jsou uvadlé, zasychající nebo zhnědlé květní pupeny visící na částečně překousnuté stopce.

Samička nejprve vytvoří v květním pupenu otvor, do kterého naklade obvykle jedno vajíčko. Následně částečně překousne stopku pod pupenem. Pupen přestane růst, zvadne a často zůstává určitou dobu viset na poškozené stopce nebo později opadne.

Pokud napadený pupen opatrně otevřete, můžete uvnitř nalézt bělavou beznohou larvu s hnědavou hlavou, která se živí jeho obsahem. Larva se uvnitř pupenu také vyvíjí a kuklí.

Vajíčka jsou kladena především do květních pupenů jahodníku, později může škůdce napadat také maliníky a ostružiníky. Právě jahodník a druhy rodu Rubus patří mezi hlavní hostitele květopasa jahodníkového.

Poškozené pupeny se již normálně nerozvinou, a proto se z nich nevytvoří plody.

Při slabém výskytu může být ztráta malá. Při vysoké populační hustotě však může být poškozena značná část květních pupenů. EPPO uvádí, že při silném výskytu může být zničeno více než 50 % pupenů.

Věděli jste, že květopas jahodníkový patřil už v minulosti mezi obávané škůdce jahodníkových plantáží?

Biologická a šetrná ochrana

Při prvním a slabém výskytu není vždy nutné okamžitě použít insekticid.

Napadené a zavěšené pupeny pravidelně sbírejte a odstraňujte, ideálně ještě dříve, než larva dokončí svůj vývoj. Tím můžete omezit počet brouků nové generace.

Vyplatí se také porost pravidelně kontrolovat ještě před začátkem kvetení. Právě v tomto období dospělci po přezimování vyhledávají mladé listy a květní pupeny.

Při silném a opakovaném výskytu může být přímá ochrana opodstatněná. Rozhodující je však správné načasování zásahu.

Kdy proti květopasu zasáhnout?

Pokud je nutná insekticidní ochrana, provádí se po zjištění prvních dospělých brouků, nejlépe krátce před kvetením jahodníku.

Postřik se neprovádí na rozkvetlé jahody, protože v porostu se v této době pohybují včely, čmeláci a další opylovači. Aktuální signalizační zprávy ÚKSÚP uvádějí právě předkvětové období jako vhodný termín cíleného zásahu.

Mezi přípravky používané proti květopasu jahodníkovému patří podle aktuálních údajů také insekticidy s účinnou látkou spinosad, například SpinTor. ÚKSÚP jej uvádí mezi přípravky povolenými proti květopasu jahodníkovému na jahodách.

Spinosad je insekticid a může být nebezpečný pro včely a další necílové členovce, proto je důležité přesně dodržovat etiketu, termín aplikace a všechna opatření na ochranu opylovačů.

Co dělat bez postřiku?

V menších porostech má velký význam především:

  • pravidelná kontrola květních pupenů před kvetením,
  • odstranění typicky zavěšených a zaschlých napadených pupenů,
  • odstranění silně napadeného rostlinného materiálu,
  • sledování porostu v následující sezoně,
  • podpora přirozené biologické rovnováhy v zahradě.

Při menším množství rostlin lze dospělé brouky také mechanicky sklepávat z rostlin, nejlépe v době jejich jarní aktivity.

Důležité je zasáhnout včas

Květopas jahodníkový je malý brouk, který však dokáže při silném výskytu významně snížit násadu plodů. Nejtypičtějším znakem jsou zasychající pupeny visící na nalomených nebo částečně překousnutých stopkách.

Nejúčinnější je proto porost sledovat ještě před rozkvětem jahodníků. Při slabém výskytu často pomůže mechanické odstranění napadených pupenů. Při opakovaném a silném výskytu lze zvolit cílenou ochranu podle aktuálně povolených přípravků.

Nemoci rostlin, Škůdci rostlin, Video kanál Ekočlovek, Zahrada

Vrtule ořechová – jak se proti ní bránit?

Tzv. „bombardér“ z Ameriky – Rhagoletis completa

Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) pochází ze Severní Ameriky a patří mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans. Jejím nejdůležitějším hostitelem je ořešák královský (Juglans regia) a další druhy ořešáků.

V Evropě se tento nepůvodní škůdce postupně rozšířil do řady oblastí a v posledních letech dokáže způsobovat výrazné poškození úrody ořechů.

Typickým znakem napadení je postupné hnědnutí až černání zeleného oplodí, ve kterém se vyvíjejí larvy.

 

Jak poznáme vrtuli ořechovou?

Vrtule ořechová

Dospělá vrtule je drobná, nápadně zbarvená moucha. Má žlutavou hlavu, zelené oči, žlutohnědou až rezavou hruď s výraznou žlutou skvrnou a průsvitná křídla s charakteristickou tmavou kresbou.

Samci bývají menší než samice. Nohy jsou žlutohnědé až tmavší.

Vajíčka jsou bělavá, protáhlá až elipsovitá a přibližně 1 mm dlouhá. Larvy jsou beznohé, světlé a dorůstají přibližně 8–10 mm.

Po dokončení vývoje larvy opouštějí plody, padají na zem a kuklí se v půdě pod stromem. Ve stadiu kukly také přezimují.

Hnědé pupárium dosahuje délky přibližně 6 mm.

Vrtule ořechová má v našich podmínkách zpravidla jednu generaci za rok. Dospělci se objevují především během léta, jejich výskyt však může podle průběhu počasí pokračovat několik týdnů.

 

Jak vypadá napadený ořech?

K prvním příznakům přítomnosti vrtule patří drobné vpichy v zeleném oplodí, které vznikají při kladení vajíček.

V okolí místa vpichu se postupně objevují barevné změny. Oplodí začne:

  • hnědnout až černat,
  • měknout,
  • rozkládat se,
  • pevně ulpívat na skořápce.

Uvnitř napadeného oplodí můžeme nalézt světlé larvy vrtule. Po jejich odchodu zůstávají v dužnaté části oplodí chodbičky a rozměklá pletiva.

Při časném a silném napadení mohou být ořechy menší, scvrklé a mohou předčasně opadávat. Pokud k napadení dojde později, škoda se může soustředit převážně na oplodí a samotné jádro nemusí být výrazně poškozené.

Je však důležité nezaměňovat vrtuli s chorobami ořešáku. Podobné černání oplodí mohou způsobovat například bakteriální nebo houbová onemocnění. Proto je vhodné diagnózu potvrdit nálezem larev nebo monitoringem dospělců.

Ořechy nad zlato – jak omezit vrtuli ořechovou?

Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.

1. Odstraňujte napadené oplodí a spadané ořechy

Jedním z nejdůležitějších kroků je pravidelně sbírat napadené a předčasně spadané plody.

Larvy po dokončení vývoje opouštějí oplodí a přesouvají se do půdy, kde se kuklí. Pokud napadené plody odstraníme včas, můžeme snížit množství larev, které se dostanou do půdy a vytvoří další generaci.

Napadený rostlinný materiál není vhodné nechávat volně pod stromem ani ukládat do běžného otevřeného kompostu.

2. Udržujte vzdušnou korunu stromu

Důležité je také pravidelné prosvětlování koruny vhodně provedeným řezem.

Vzdušnější koruna usnadňuje kontrolu plodů, umístění lapačů i případnou aplikaci ochranných přípravků. Řez je však nutné provádět ve vhodném období a s ohledem na zdravotní stav stromu.

3. Ošetření půdy pod korunou

Protože vrtule přezimuje ve stadiu kukly v půdě, má velký význam také péče o prostor přímo pod korunou stromu.

Jednou z biologických možností je využití entomopatogenních hlístic, například Steinernema feltiae – ENTONEM. Při jejich použití je zásadní dodržet podmínky uvedené výrobcem – především vhodnou teplotu a dostatečnou vlhkost půdy.

Hlístice lze aplikovat zálivkou na půdu v období, kdy jsou podmínky vhodné pro jejich aktivitu.

Další možností biologické práce s půdou mohou být přípravky obsahující entomopatogenní houbu Beauveria bassiana – BORA, pokud je konkrétní výrobek určen pro dané použití.

U biologických přípravků vždy platí, že účinnost výrazně závisí na správném načasování, teplotě, vlhkosti a způsobu aplikace.

4. Zakrytí půdy pod stromem

Z mechanických způsobů ochrany lze využít zakrytí půdy pod korunou vhodnou fólií nebo textilií ještě před očekávaným líhnutím dospělců.

Cílem je omezit možnost, aby se dospělé vrtule po vylíhnutí z kukel dostaly z půdy do koruny stromu.

Zakrytí musí pokrývat dostatečně velkou část plochy pod korunou a musí být provedeno včas.

5. Žluté lepové lapače

Během sezóny je vhodné umístit do koruny stromu žluté lepové lapače určené k monitoringu vrtulí.

Žluté lapače pomáhají především zjistit, kdy začíná nálet dospělých jedinců.

Podle velikosti koruny lze rozmístit několik lapačů a pravidelně je kontrolovat. Jakmile se lepová plocha zaplní hmyzem, nečistotami nebo ztratí lepivost, je třeba ji vyměnit.

Lepové desky nejsou samy o sobě spolehlivým řešením silného napadení, ale představují velmi důležitý nástroj pro správné načasování dalších opatření.

6. Ochrana proti dospělcům

Cílem případného ošetření koruny je zasáhnout dospělé vrtule ještě předtím, než samice nakladou vajíčka do oplodí.

V pěstitelské praxi se využívají také návnadové systémy kombinující atraktant s vhodným přípravkem na ochranu rostlin.

V minulosti se používala například kombinace Spintor + Combi-protec. U takových postupů je však mimořádně důležité ověřit, zda je konkrétní přípravek aktuálně registrován a povolen pro danou plodinu, škůdce a způsob použití.

Termín ošetření se nemá řídit pouze kalendářem. Mnohem přesnější je sledovat výskyt dospělců na lepových lapačích a podle něj určit začátek ochrany.

Pokud je nutné aplikaci opakovat, vždy dodržujte etiketu přípravku, maximální počet aplikací, interval mezi ošetřeními a ochrannou lhůtu.

 

Nejdůležitější je přerušit životní cyklus škůdce

U vrtule ořechové je velmi důležité pracovat s celým jejím životním cyklem.

Na podzim a během sklizně odstraňujeme napadené plody a oplodí. V půdě se snažíme snížit množství přezimujících kukel. Před začátkem letu dospělců rozmístíme monitorovací lapače a během sezóny podle skutečného výskytu škůdce volíme další opatření.

Právě kombinace několika postupů může dlouhodobě snížit množství vrtulí pod stromem a tím i rozsah poškození úrody v následujících letech.

 

Dobrá zpráva na závěr

Zdravý ořech v černém oplodí s výskytem larev vrtule.

Ani černé oplodí nemusí automaticky znamenat znehodnocené jádro ořechu.

Pokud vrtule napadne plod později, mohou larvy poškodit především dužnaté oplodí, zatímco skořápka a jádro zůstanou v pořádku.

Proto se vyplatí napadené ořechy po sklizni zkontrolovat, oplodí odstranit a posoudit stav samotného ořechu. Mezi plody s černým oplodím se mohou nacházet i takové, jejichž jádra jsou zdravá, chutná a dobře využitelná.

Nemoci rostlin, Rady a tipy, Zahrada, Zeleninové zahrady

Sluneční úpal na zelenině

Slunce, sucho, závlaha nebo nevhodně provedený řez

Dýně poškozená slunečním úpalem

Dlouhotrvající sucho přerušované občasnými dešti, vysoká intenzita slunečního záření nebo nevhodně zvolená závlaha. I takové podmínky mohou způsobit sluneční úpal zeleniny.

Poškození vzniká především na suchých a silně osluněných stanovištích během extrémně teplého počasí.

Podobné příznaky může podpořit také nízká vlhkost vzduchu a teplý vysušující vítr v kombinaci se silným slunečním zářením.

K poškození mohou někdy nechtěně přispět i samotní pěstitelé, například příliš razantním prosvětlovacím řezem nebo odstraněním příliš velkého množství listů. Plody, které byly do té doby zastíněné, jsou pak náhle vystaveny přímému slunci a snadno se přehřejí.

 

Jak poznáte sluneční úpal zeleniny?

Listy cibule poškozené slunečním úpalem

Sluneční úpal se může objevit na listech i plodech různých druhů zeleniny.

Nejčastěji jej můžeme pozorovat například:

  • na plodech paprik a rajčat,
  • na listech cibule,
  • u tykvovité zeleniny,
  • u některých druhů brukvovité zeleniny.

Citlivější mohou být odrůdy s tmavšími plody, protože jejich povrch pohlcuje více slunečního záření a může se rychleji zahřívat.

Velmi citlivé jsou také mladé rostliny předpěstované v chladnějších nebo zastíněných podmínkách, které jsou následně bez předchozí aklimatizace vysazeny na plně osluněné stanoviště.

Takové rostliny potřebují na silnější sluneční záření přivyknout postupně.

Paprika poškozená slunečním úpalem

U plodů paprik může stres způsobený vysokými teplotami a nepravidelným příjmem vody souviset také s projevy nedostatku vápníku, například s tzv. hnilobou špiček plodů.

Poškozené listy postupně hnědnou a zasychají. Na plodech se objevují bělavé až světle hnědé skvrny, které bývají často mírně propadlé.

Typickým znakem je, že se poškození objevuje především na částech rostliny přímo vystavených intenzivnímu slunečnímu záření.

Nezaměňujme správnou diagnózu

Rajče poškozené slunečním úpalem

Nejdůležitější je problém správně rozpoznat a všimnout si okolností, za kterých se poškození objevilo.

Fyziologické poruchy, mezi které patří i sluneční úpal, bývají někdy zaměňovány s virovými nebo houbovými chorobami.

Výsledkem pak může být zbytečné používání pesticidů, hnojiv, postřiků nebo různých podpůrných přípravků, které skutečnou příčinu problému neřeší.

Pokud se skvrny objevují hlavně na osluněné straně plodů nebo listů a předcházelo jim období vysokých teplot, silného slunce nebo náhlého odkrytí plodů, je velmi pravděpodobné, že jde právě o fyziologické poškození úpalem.

Možnosti ochrany před slunečním úpalem

1. Tínění

Během období extrémního horka může pomoci částečné zastínění porostu, například pomocí stínicí sítě. Důležité je zejména u mladých rostlin a citlivých druhů.

2. Výběr vhodných odrůd

Na velmi slunných stanovištích je vhodné vybírat odolnější odrůdy, případně odrůdy se světlejšími plody, které se obvykle nepřehřívají tak rychle jako velmi tmavé plody.

3. Promyšlená zálivka

Rostliny zalévejte ideálně ráno nebo večer, nikoli během největšího poledního žáru.

Vhodná je voda s přiměřenou teplotou, ideálně odstátá. Důležité je udržovat rovnoměrnou půdní vlhkost a zabránit výraznému střídání sucha a přemokření.

4. Mulčování

Vrstva mulče pomáhá chránit kořeny před přehříváním a zároveň omezuje odpařování vody z půdy.

Díky stabilnější teplotě a vlhkosti v kořenové zóně dokážou rostliny lépe zvládat období vysokých teplot.

5. Vyvážená výživa a podpora rostlin

Při výživě je vhodné dbát na dostatečný přísun draslíku, který má důležitou úlohu při hospodaření rostliny s vodou a celkové odolnosti vůči stresu.

Využít lze například hnojiva s obsahem draslíku, přípravky pro podporu růstu kořenového systému nebo prostředky určené k podpoře přirozené odolnosti rostlin.

Je však důležité nepřehánět hnojení, protože přehnojená nebo oslabená rostlina zvládá extrémní podmínky hůře.

Prevence je nejúčinnější

Sluneční úpal není infekční choroba a nelze jej vyléčit postřikem proti houbám nebo škůdcům. Jakmile dojde k poškození pletiva, postižené místo se již neobnoví.

Nejlepší ochranou je proto prevence – rovnoměrná zálivka, mulčování, postupná aklimatizace mladých rostlin, dostatek listové plochy a ochrana plodů před náhlým intenzivním osluněním.

Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Vinice

Ekologicky proti mšicím

Ekologicky proti mšicím

Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.

Mšice dokážou vytvářet početné kolonie velmi rychle. Za vhodných podmínek se totiž intenzivně rozmnožují a během krátké doby mohou osídlit velkou část rostliny. Proto je vhodné zasáhnout co nejdříve po objevení prvních kolonií, kdy je jejich regulace podstatně jednodušší.

Přírodní neemový přípravek – NeemAzal

NeemAzal je přírodní přípravek získávaný ze semen rostliny Azadirachta indica a používá se proti volně žijícím savým a žravým škůdcům.

List jabloně po 2 aplikacích přípravku NeemAzal.

Přípravek lze využít také proti mandelince bramborové, mšicím, molicím, roztočům a třásněnkám.

Mezi jeho hlavní vlastnosti patří:

  • vysoká účinnost,
  • bez nežádoucích reziduí,
  • možnost využití v biologicky zaměřené ochraně rostlin.

Biologický insekticid NeemAzal zastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během následujících dnů se jejich populace přestává dále vyvíjet a postupně kolabuje.

Cenově dostupnější alternativou je Rock Effect New, unikátní BIO koncentrát na bázi přírodních látek s insekticidními účinky. Působí proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům a puklicím v jejich raném stadiu.

Další možností je Natura Saví škůdci, přípravek na bázi přírodních látek určený proti savým škůdcům. Doporučujeme jej používat především v případě, kdy listy ještě nejsou silně napadené mšicemi.

Před a po aplikaci neemového přípravku

Před aplikací přípravku NeemAzal.

Kolonie mšic mohou být ještě určitou dobu viditelné, jejich larvy se však již dále nevyvíjejí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dávkování přípravku NeemAzal

PlodinaÚčelDávka na 10 l vody / 100 m3Ochranná lhůta
jádroviny (kromě hrušní)mšice, podkopníčci, nosatci, pilatky, minující škůdci, svilušky30 ml14 dní
okrasné rostliny*žraví a saví škůdci, minující škůdci37,5 mlAT
peckovinymšice, píďalka podzimní30 ml7 dní
borůvka, brusinka, rybíz, angrešt, bez černýmšice, píďalka podzimní30 ml7 dní

*polní podmínky, skleníky

NEAPLIKUJTE NA HRUŠNĚ!

Při používání přípravku vždy dodržujte aktuální návod k použití, povolené plodiny, dávkování a ochrannou lhůtu uvedenou na etiketě přípravku.

Jakou další biologickou ochranu použít proti mšicím?

Jak se zbavit mšic ekologicky

Mezi základní preventivní opatření patří především omezení nadměrného používání dusíkatých hnojiv. Příliš vysoké dávky dusíku podporují tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která jsou pro mšice atraktivní.

Při menším napadení je možné mšice z rostlin odstranit také silnějším proudem vody. V zahrádkářské praxi se proti nim používá také nízkotučné mléko nebo syrovátka, které se ředí přibližně v poměru 1 : 5, případně výluh z kopřivy dvoudomé.

Při domácí přípravě kopřivového výluhu je však třeba počítat s poměrně výrazným zápachem během louhování. Pokud se mu chcete vyhnout, lze použít již hotový produkt z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrby bílé (Salix alba), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a na melase – Bioka Urtica plus.

Další možnosti ekologické ochrany proti mšicím:

  • Do porostu umístěte žluté lepové destičky. Pomáhají zejména při sledování výskytu létajících škůdců a mohou částečně snižovat jejich počet.
  • Preventivně lze používat listová hnojiva s citrusovými terpeny, například BorOil, Floravita Citro nebo Wetcit.
  • Ve sklenících je možné nasadit užitečného parazitoida Aphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.

Přirození nepřátelé mšic mají v zahradě důležité místo

Při ekologické ochraně rostlin není cílem pouze jednorázově odstranit mšice, ale také podpořit přirozenou rovnováhu v zahradě. Mšice jsou potravou mnoha užitečných organismů, například slunéček, zlatooček, pestřenek nebo parazitických vosiček.

Proto je vhodné omezit používání širokospektrálních insekticidů, které mohou spolu se škůdci ničit také jejich přirozené nepřátele. Při menším výskytu mšic často postačí včasný zásah, šetrné přípravky a podpora užitečného hmyzu.

Nejlepších výsledků obvykle dosáhneme kombinací prevence, pravidelné kontroly rostlin a včasného ekologického zásahu ještě před vytvořením početných kolonií.

Close