Tag

ovocný sad

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů způsobená bakterií Agrobacterium tumefaciens se nejčastěji projevuje zpomaleným růstem napadených stromů.

Typickým příznakem jsou různě velké nádorovité výrůstky, které se vytvářejí především na kořenech, ale mohou se objevit také na spodní části kmene.

Zpočátku jsou tyto nádory měkké a světle bělavé, postupně však dřevnatějí, tmavnou do hněda a získávají silně zbrázděný a nepravidelný povrch.

Které rostliny může choroba napadat?

Bakteriální nádorovitost má velmi široký okruh hostitelských rostlin. Z ovocných druhů může napadat například:

  • jabloně,
  • hrušně,
  • kdouloně,
  • maliníky,
  • třešně,
  • vinnou révu.

Vyskytuje se však také na mnoha okrasných a planě rostoucích druzích.

Rozvoji onemocnění vyhovují především stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody, dlouhodobě zamokřené půdy a půdy s mírně zásaditou reakcí.

Jak se bakteriální nádorovitost šíří?

Na zahradu nebo do sadu se choroba nejčastěji dostane prostřednictvím již infikovaných sazenic a stromků.

Proto je velmi důležité nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál. Ještě před výsadbou se vyplatí pečlivě zkontrolovat zejména kořenovou soustavu.

K infekci často dochází přes mechanicky poškozená pletiva, a proto je důležité postupovat opatrně také při obdělávání půdy v blízkosti kořenů.

Důležitou roli hraje prevence

Nepřímou ochranou proti bakteriální nádorovitosti je především dobrá kondice rostlin a zdravá půda.

Pomáhá zejména:

  • vyvážená a harmonická výživa,
  • udržování půdy v dobrém strukturním stavu,
  • omezení dlouhodobého zamokření,
  • šetrné obdělávání půdy bez zbytečného poškozování kořenů,
  • podpora prospěšných půdních mikroorganismů.

Prospěšné houby a bakterie mohou v symbióze s rostlinami zlepšovat jejich kondici, příjem živin a hospodaření s vodou a zároveň pomáhat omezovat některé půdní patogeny.

Pokud je strom již silně napadený, bývá nejbezpečnějším řešením jeho odstranění včetně kořenů. Napadený rostlinný materiál není vhodné kompostovat.

Praktické doporučení

Při nákupu stromků vždy kontrolujte kořeny

Vysazujte pouze zdravé stromky bez podezřelých výrůstků na kořenovém systému.

Už při nákupu si kořeny důkladně prohlédněte. Na napadených rostlinách jsou často dobře viditelné různě velké nádory a zduřeniny.

Pokud si všimnete podezřelých výrůstků, takový stromek raději nevysazujte.

Pečlivě vybírejte stanoviště

Nevhodná jsou zejména místa:

  • s vysokou hladinou podzemní vody,
  • s dlouhodobě zamokřenou půdou,
  • s nekvalitní nebo špatně strukturovanou půdou,
  • se zásaditějším pH,
  • kde se bakteriální nádorovitost již v minulosti vyskytovala.

Výsadbu na místech s předchozím výskytem choroby nedoporučujeme, případně pouze po důkladné předvýsadbové přípravě půdy.

Biologická ochrana

V ekologickém pěstování je vhodné zaměřit se především na zlepšení půdního prostředí a podporu přirozené odolnosti rostlin.

Půdu doporučujeme zásobovat vyváženým poměrem živin, ideálně prostřednictvím organických hnojiv a přípravků s obsahem prospěšných mikroorganismů.

Využít lze například:

Tyto přípravky mohou podle svého složení a způsobu působení pomáhat zpřístupňovat rostlinám živiny, zlepšovat zásobování vodou prostřednictvím mykorhizy a podporovat zdravé půdní prostředí.

Je však důležité počítat s tím, že biologické přípravky slouží především jako součást prevence a podpory vitality rostlin. U již silně napadeného stromu nedokážou nádorovité změny odstranit.

Nejúčinnější ochranou proto zůstává prevence: zdravý výsadbový materiál, vhodné stanoviště, kvalitní půda a šetrná péče o kořenový systém.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Monilióza jádrového ovoce – Monilinia fructigena

Monilióza jádrového ovoce

Monilióza (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena) se nejvýrazněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech.

Dužnina napadeného ovoce hnědne a na jeho povrchu se vytvářejí typické soustředné kruhy bělavých až žlutých polštářkovitých konidioforů, tedy rozmnožovacích orgánů patogenu.

Napadené plody následně opadávají, nebo zasychají a jako mumifikované zůstávají viset na stromě.

Houba však nenapadá pouze plody. Může zasáhnout také:

  • květy,
  • listy,
  • letorosty,
  • větvičky,
  • mladé plůdky.

Napadené květy vadnou, zatímco mladé plody se přestávají vyvíjet, hnědnou, zasychají a často zůstávají viset na stromě.

Monilióza může způsobovat ztráty také během skladování ovoce, kdy se projevuje v podobě černé hniloby.

Jak monilióza přezimuje a šíří se?

Monilióza přezimuje především v napadených mumifikovaných plodech, ale také v infikovaných letorostech a větvičkách. Z těchto míst se během vegetace dále šíří větrem, deštěm a hmyzem.

Proto je velmi důležité napadené plody odstranit ihned, jakmile je objevíme. Stejně tak je vhodné odstranit postižené části výhonů a řez vést až do zdravého dřeva.

V prevenci moniliózy pomáhá především:

  • udržovat koruny stromů dostatečně vzdušné,
  • předcházet mechanickému poškození plodů škůdci,
  • odstraňovat zdroje infekce ze stromů i z jejich okolí.

Také ošetření stromů po krupobití, pokud poškození není zcela devastující, může výrazně omezit následné škody způsobené moniliózou.

Monilióza ovoce – jak se proti ní bránit biologicky?

  • Monilióza jablka

    Pokud je to možné, vybírejte odrůdy odolnější vůči monilióze.

  • V menších sadech lze moniliózu poměrně dobře udržet pod kontrolou, pokud infikované části okamžitě odstraňujeme.

  • Důležité je pravidelně shrabovat a odstraňovat spadané ovoce i jeho zbytky z prostoru pod stromy.

  • Stromy pravidelně prořezávejte, aby se zlepšilo proudění vzduchu v koruně.

  • Stromy zalévejte ke kořenům a ke kmeni, aby nedocházelo ke zbytečnému smáčení květů, listů a plodů.

  • Po řezu stromů ošetřete poraněná místa přípravkem Dendrosan balzám, Dendrosan vosk nebo Arbosan balzám. Ošetření ran pomáhá chránit strom před pronikáním chorob i před škůdci.

Jaké ekologické přípravky zvolit k ochraně stromů?

Při ekologické ochraně proti monilióze lze využít zejména přípravky na bázi mědi a síry. Na napadené stromy se obvykle aplikují v intervalech přibližně 7–10 dní, a to od začátku kvetení až do konce vegetačního období.

Postřik je vhodné provádět pozdě večer, kdy je aktivita opylovačů minimální a teplota klesne pod 25 °C.

Při práci s přípravky obsahujícími měď nebo síru vždy používejte odpovídající ochranné pomůcky:

  • ochranné rukavice,
  • ochranné brýle,
  • respirátor,
  • oděv s dlouhými rukávy.

Důležité: Vždy se řiďte aktuální etiketou konkrétního přípravku, jeho povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami.

Přípravky na bázi mědi a síry

Jako základ ochrany lze použít měďnaté a sirné přípravky, například:

Tyto přípravky mohou být součástí preventivní i následné ochrany stromů, zejména pokud jsou vhodně kombinovány s dalšími pěstitelskými opatřeními, jako je odstraňování napadených plodů, prořezávání korun a omezení mechanického poškození ovoce.

Alginure pro podporu přirozené odolnosti rostlin

Při ochraně před moniliózou lze využít také Alginure, který podporuje přirozenou odolnost rostlin vůči napadení houbovými chorobami.

Obsahuje například:

  • extrakt z mořských řas,
  • rostlinné aminokyseliny,
  • algináty,
  • fosfonáty.

Alginure je možné používat také preventivně. Ve snížené dávce jej lze podle doporučení výrobce kombinovat se sirnými nebo měďnatými přípravky.

Chitopron a aktivace obranných mechanismů rostlin

Na podobném principu funguje také Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor. To znamená, že podporuje přirozené obranné mechanismy rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám.

Účinnou složkou je chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se přirozeně vyskytuje například ve vnějších schránkách korýšů, jako jsou krevety a krabi.

Pro zvýšení účinku lze Chitopron podle doporučení výrobce kombinovat s měďnatými přípravky.

Chitopron nepoužívejte v době kvetení.

Close