Kvetoucí stromy ohrožují pilatky
Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?
Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.
Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.
Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)
Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.
Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.
Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.
Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.
Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.
Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.
Pilatka švestková a pilatka žlutá
Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.
Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.
Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.
Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.
Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.
Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.
Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.
Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)
Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.
Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.
Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.
Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.
V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.
Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)
Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.
Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.
Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.
Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.
Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.
Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.
Pilatka rybízová (Nematus ribesii)
Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.
Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.
Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.
Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.
Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.
Pilatka angreštová
Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.
Pilatka angreštová přezimuje v půdě.
Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.
Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.
Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.
Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.
Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.
Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.
Dospělý motýl – obaleč jablečný
Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku
Preventivní opatření proti pilatkám
Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.
Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.
Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.
U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.
Biologická a ekologicky šetrná ochrana
Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.
Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.
Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.
Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.
Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.
U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.
V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.
Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.
Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.
Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.
NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
