Tag

pilatka jablečná

Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Kvetoucí stromy ohrožují pilatky

Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?

Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.

Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.

 

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.

Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.

Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.

Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.

Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.

Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.

 

Pilatka švestková a pilatka žlutá

Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.

Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.

Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.

Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.

Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.

Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.

Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.

 

Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)

Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.

Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.

Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.

V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.

 

Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)

Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.

Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.

Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.

Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.

Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.

Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.

Pilatka rybízová (Nematus ribesii)

Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.

Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.

Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.

Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.

Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.

Pilatka angreštová

Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.

Pilatka angreštová přezimuje v půdě.

Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.

Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.

Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.

Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.

Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.

Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.

Dospělý motýl – obaleč jablečný

Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku

Preventivní opatření proti pilatkám

Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.

Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.

Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.

U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.

Biologická a ekologicky šetrná ochrana

Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.

Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.

Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.

Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.

Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.

U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.

V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.

Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.

Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.

Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.

NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Pilatka jablečná

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea – larva

Hoplocampa testudinea způsobuje tzv. ranou červivost jablek.

Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2–25 cm. Dospělci se mohou začít objevovat už koncem dubna, nejčastěji však na začátku května, tedy v období kvetení jabloní.

Krátce po vylíhnutí kladou samičky pomocí kladélka vajíčka do kališních lístků květů jabloní.

Z vajíček se po přibližně 6–20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. Později se na plodech vytvářejí typické zkorkovatělé jizvy. Takto poškozené plody však zpravidla neopadávají.

 

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Jaké škody pilatka způsobuje?

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů. Napadená jablka následně předčasně opadávají během června, zpravidla přibližně o jeden až dva týdny dříve než plody poškozené obalečem jablečným.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit přibližně 3–4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí na zem ještě z plodů visících na stromě. Následně se zavrtají do půdy, kde přezimují.

Část larev může setrvat v diapauze i déle než jeden rok. Dospělci se pak objeví až v následující vegetační sezóně.

Praktická doporučení

Kultivace půdy pod stromy

Část přezimujících larev lze omezit šetrnou kultivací půdy pod korunami stromů.

Tím se mohou larvy dostat blíže k povrchu, kde jsou více vystaveny nepříznivým podmínkám a přirozeným nepřátelům.

Přirození nepřátelé pilatky

Populaci pilatky mohou přirozeně snižovat například:

  • entomopatogenní houby,
  • parazitoidi,
  • další užitečné organismy žijící v sadu.

Významným přirozeným nepřítelem je také parazitoid Lathrolestes ensator z čeledi lumkovitých (Ichneumonidae).

Pilatka jablečná i tento parazitoid pocházejí z Evropy. Po zavlečení pilatky do Severní Ameriky byl Lathrolestes ensator využit také jako prostředek biologické ochrany, protože pilatka zde před jeho introdukcí způsobovala významné škody.

Bílé lepové desky proti pilatce

V ochraně proti pilatce se velmi dobře uplatňují bílé lepové desky.

Používají se především ke dvěma účelům:

  • signalizaci výskytu dospělců
  • snižování jejich početnosti, zejména v menších sadech a zahradách

Bílé lepové desky pro monitoring

Pro sledování náletu dospělců obvykle postačují přibližně 3 lepové desky na sad nebo jednotlivý blok sadu.

Desky by měly být:

  • od sebe vzdáleny alespoň 25 m,
  • umístěny ve výšce přibližně 150 cm,
  • zavěšeny na dobře osvětlených stromech s nepříliš hustou korunou,
  • instalovány přibližně 10–14 dní před začátkem kvetení.

Počet zachycených dospělců je vhodné kontrolovat 2–3× týdně.

Díky tomu lze lépe určit začátek náletu a správně načasovat další ochranná opatření.

Bílé lepové desky ke snížení počtu škůdců

V menších zahradách lze bílé lepové desky využít také k přímému omezení populace pilatky.

V závislosti na velikosti koruny se doporučuje přibližně 3–5 lepových desek na jeden strom.

Termín a výška zavěšení jsou stejné jako při použití desek k monitoringu.

Správné a včasné vyvěšení lepových desek může v menších výsadbách výrazně snížit počet dospělců ještě před nakladením vajíček.

Přímá ochrana proti dospělcům ve formě postřiku se provádí podle signalizace výskytu, obvykle na začátku a na konci kvetení.

Biologická ochrana proti Hoplocampa testudinea

V ekologické ochraně proti pilatce jablečné lze využít několik možností.

NeemAzal T/S

Použít lze přípravky na bázi Azadirachta indica, například:

Vhodným termínem aplikace je zejména konec kvetení.

Quassia amara

Další možností je vodní výluh z tropického keře Quassia amara.

Ideálním termínem aplikace je období hromadného líhnutí larev.

Tento termín je však obtížnější přesně určit. Lze jej stanovit například:

  • sledováním vývoje vajíček,
  • nebo podle sumy aktivních teplot počítané od začátku náletu dospělců.

BORA

Hnojivo na bázi hub BORA lze využít k omezení počtu přezimujících larev.

Aplikuje se na půdu pod korunami stromů v období červnového opadu plodů.

Cílem je snížit počet larev, které opouštějí napadené plody a zavrtávají se do půdy k přezimování.

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, povolené použití, dávkování a podmínky aplikace.

Více k podobným biologickým opatřením najdete také v části věnované ochraně proti obaleči jablečnému.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – choroby a škůdci

Biologická ochrana jabloní

Jabloně patří mezi naše nejčastěji pěstované ovocné druhy. Tomu odpovídá i skutečnost, že je napadá pravděpodobně největší množství chorob a škůdců ze všech u nás pěstovaných ovocných dřevin.

Pokud si chceme vypěstovat jablka bez použití „chemie“, měli bychom již před výsadbou reálně zhodnotit svá očekávání, možnosti i nároky jabloní. Tomu je třeba přizpůsobit výběr stanoviště, odrůdy a podnože. Při volbě vhodného stanoviště se vyhýbejte trvale zastíněným místům, mrazovým kotlinám a lokalitám s vysokou hladinou podzemní vody.

Přestože jabloně nejsou na půdu mimořádně náročné, dostatek vláhy, vzduchu a živin v půdě, stejně jako vyhovující pH půdy, patří mezi základní předpoklady jejich úspěšného pěstování. Upřednostňovat bychom proto měli půdy s dobrou strukturou a dostatečným obsahem humusu.

Kvalita půdy je ještě důležitější, pokud se rozhodneme vysadit stromky na takzvaných slabě rostoucích podnožích. Při výběru odrůd bychom kromě odolnosti vůči nejdůležitějším houbovým chorobám měli přihlížet také ke klimatickým podmínkám stanoviště.

Choroby jabloní

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.

Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde vytváří tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.

Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdní infekce mohou způsobovat škody i během skladování.

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí jabloňové si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří typický bílý povlak. Na plodech se může projevit charakteristickou mramorovitostí.

Mezi velmi citlivé odrůdy patří stále oblíbené odrůdy, například Jonathan, Idared nebo Jonalord.

Méně výrazné příznaky onemocnění lze pozorovat již na pupenech. Ty jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se také tvarem a zbarvením.

Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.

Na rozdíl od strupovitosti přezimuje padlí v napadených pupenech, většinou na koncích letorostů. Za vhodných podmínek se může onemocnění začít šířit již před kvetením. Konidie, tedy rozmnožovací orgány houby, jsou následně přenášeny prouděním vzduchu.

Rozvoj padlí podporuje teplé a suché počasí, případně střídání vlhkých a suchých období. Naopak mu nevyhovují déle trvající zimní mrazy v rozmezí −15 až −20 °C.

Monilióza jádrového ovoce (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena)

Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.

Napadené plody opadávají, nebo zasychají a v mumifikované podobě zůstávají viset na stromech. Houba napadá také květy, listy, letorosty, větvičky a mladé plůdky. Napadené květy vadnou, mladé plůdky se dále nevyvíjejí, hnědnou, zasychají a zůstávají viset na stromě.

Monilióza způsobuje také ztráty na uskladněném ovoci, kde se projevuje v podobě černé hniloby.

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.

Ty jsou zpočátku měkké, později však dřevnatějí a získávají silně zbrázděný povrch. Během vývoje se mění také jejich zbarvení, a to ze světle bělavého na hnědé.

Onemocnění má široký okruh hostitelů. Kromě ovocných plodin, jako jsou jabloně, hrušně, kdouloně, maliníky a třešně, a révy vinné napadá také mnoho okrasných a planě rostoucích druhů.

Velmi důležité je nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Tato karanténní choroba je noční můrou ovocnářů ve většině evropských zemí. Znalost jejích příznaků je o to důležitější, že při napadení není k dispozici jiné účinné řešení než odstranění napadeného stromu.

Napadené květy jsou vodnaté, vadnou a postupně černají. Po odumření zůstávají viset na stromě. Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a letorostech, jejichž konce se hákovitě ohýbají.

Na dřevě se tvoří ohraničené, vodnaté a hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit s poškozením způsobeným například bodruškou hrušňovou, slunečním úpalem listů, který se vyskytuje především u hrušní, nebo s různými houbovými chorobami včetně moniliózy jádrového ovoce.

Na rozdíl od těchto poškození je však bakteriální spála charakteristická tím, že se na napadených částech rostlin často tvoří kapky bakteriálního exsudátu.

Jabloně – škůdci

Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce jabloní patří mšice, obaleči, pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi).

Kromě nich mohou jabloně poškozovat také další takzvaní polyfágní škůdci, tedy druhy napadající více rostlin. Patří mezi ně například přástevník americký (Hyphantria cunea), vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), píďalky, drvopleni a štítenky.

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice Dysaphis devecta.

Na jabloních přezimují ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, v době rašení jabloní. Škodí sáním na listech, v jehož důsledku dochází k různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, takzvaná medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, především mravence. Části rostlin znečištěné medovicí mohou být následně napadeny černěmi, které snižují výkon asimilačního aparátu.

Mšice mají velmi vysoký rozmnožovací potenciál. Napadené rostliny jsou vystaveny značnému stresu, v jehož důsledku zaostávají v růstu. V některých případech mohou být poškozeny také plody a kvůli nedostatečnému vyzrání pletiv může docházet ke snížení mrazuvzdornosti.

Zvláště ohrožené jsou mladé a dusíkem přehnojené stromy.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5 až 2,0 mm a má trávově zelenou barvu. Larvy jsou zelené s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Listy poškozené sáním se kroutí, ale zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Koncem května a začátkem června se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie. Ty mohou způsobovat největší škody během června a července.

Mšice jabloňová může mít během vegetace 10 až 13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jednom hostiteli, jde o monocyklický druh, může se velmi výrazně rozšířit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.

Společným znakem různě zbarvených bezkřídlých jedinců je voskový poprašek. V důsledku sání se listy stáčejí směrem dolů, zbarvují se do červena a později mohou také opadávat.

Při silném napadení mohou být poškozeny i mladé výhonky. Na jabloni se vyvine pouze několik generací. Již v květnu začínají první okřídlení jedinci přelétávat na rostliny jitrocele.

Napadení mšicí jitrocelovou bývá většinou lokálního charakteru.

Mšice Dysaphis devecta

Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listu vznikají různé deformace v podobě červeně, růžově nebo žlutě zbarvených zduřelých hálek.

Poškozeny mohou být také plody, na kterých se tvoří červené skvrny.

Mšice Dysaphis devecta je monocyklický druh.

 

Obaleč jablečný (Cydia pomonella)

Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.

V závislosti na velikosti plodu v době napadení může jedna larva poškodit 1 až 3 jablka. Na Slovensku se zpravidla vyvíjejí dvě generace škůdce. V nejteplejších oblastech se můžeme setkat i s částečným vývojem třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech a během chladnějších let se většinou vyvine pouze jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace opadávají. Druhá generace výrazně zhoršuje skladovatelnost plodů, protože poškozená jablka bývají častěji napadána různými houbovými patogeny.

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Pilatka jablečná způsobuje takzvanou ranou červivost jablek. Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2 až 25 cm.

Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. V důsledku toho vznikají později na plodech korkovité jizvy, takto poškozené plody však obvykle neopadávají.

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů, které opadávají během června, přibližně jeden až dva týdny před opadem plodů způsobeným obalečem jablečným. Jedna larva může během svého života poškodit 3 až 4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí z dosud neopadaných plodů na zem, kde přezimují.

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)

Přítomnost tohoto škůdce prozrazují poškozené květy se zaschlými a zhnědlými korunními lístky. Poškození způsobené dospělci na rašících pupenech a později na plodech většinou uniká pozornosti.

Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.

Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy vyžírají všechny části květu a následně se kuklí.

Dospělci se po vylíhnutí ještě krátce živí listy, občas mohou napichovat i plody. Od konce června zalézají do úkrytů, kde v takzvané letní diapauze setrvávají až do podzimu. Poté se přesouvají do zimních úkrytů.

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.

Napadené listy se mohou stáčet, usychat a opadávat. Pomocí lupy lze na listech pozorovat drobného, červeně zbarveného škůdce.

K silnému výskytu svilušky ovocné dochází především za suchého a teplého počasí.


Jabloně mohou být během vegetace napadeny mnoha druhy škůdců, kteří poškozují pupeny, květy, listy i plody. Základem úspěšné ochrany je pravidelná kontrola stromů, správné určení škůdce a včasné zahájení ochranných opatření.

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat mladým stromům, přehnojeným porostům a sadům, ve kterých se škůdci vyskytovali již v předchozích letech.

Close