Sluneční úpal na zelenině
Slunce, sucho, závlaha nebo nevhodně provedený řez
Dýně poškozená slunečním úpalem
Dlouhotrvající sucho přerušované občasnými dešti, vysoká intenzita slunečního záření nebo nevhodně zvolená závlaha. I takové podmínky mohou způsobit sluneční úpal zeleniny.
Poškození vzniká především na suchých a silně osluněných stanovištích během extrémně teplého počasí.
Podobné příznaky může podpořit také nízká vlhkost vzduchu a teplý vysušující vítr v kombinaci se silným slunečním zářením.
K poškození mohou někdy nechtěně přispět i samotní pěstitelé, například příliš razantním prosvětlovacím řezem nebo odstraněním příliš velkého množství listů. Plody, které byly do té doby zastíněné, jsou pak náhle vystaveny přímému slunci a snadno se přehřejí.
Jak poznáte sluneční úpal zeleniny?
Listy cibule poškozené slunečním úpalem
Sluneční úpal se může objevit na listech i plodech různých druhů zeleniny.
Nejčastěji jej můžeme pozorovat například:
- na plodech paprik a rajčat,
- na listech cibule,
- u tykvovité zeleniny,
- u některých druhů brukvovité zeleniny.
Citlivější mohou být odrůdy s tmavšími plody, protože jejich povrch pohlcuje více slunečního záření a může se rychleji zahřívat.
Velmi citlivé jsou také mladé rostliny předpěstované v chladnějších nebo zastíněných podmínkách, které jsou následně bez předchozí aklimatizace vysazeny na plně osluněné stanoviště.
Takové rostliny potřebují na silnější sluneční záření přivyknout postupně.
Paprika poškozená slunečním úpalem
U plodů paprik může stres způsobený vysokými teplotami a nepravidelným příjmem vody souviset také s projevy nedostatku vápníku, například s tzv. hnilobou špiček plodů.
Poškozené listy postupně hnědnou a zasychají. Na plodech se objevují bělavé až světle hnědé skvrny, které bývají často mírně propadlé.
Typickým znakem je, že se poškození objevuje především na částech rostliny přímo vystavených intenzivnímu slunečnímu záření.
Nezaměňujme správnou diagnózu
Rajče poškozené slunečním úpalem
Nejdůležitější je problém správně rozpoznat a všimnout si okolností, za kterých se poškození objevilo.
Fyziologické poruchy, mezi které patří i sluneční úpal, bývají někdy zaměňovány s virovými nebo houbovými chorobami.
Výsledkem pak může být zbytečné používání pesticidů, hnojiv, postřiků nebo různých podpůrných přípravků, které skutečnou příčinu problému neřeší.
Pokud se skvrny objevují hlavně na osluněné straně plodů nebo listů a předcházelo jim období vysokých teplot, silného slunce nebo náhlého odkrytí plodů, je velmi pravděpodobné, že jde právě o fyziologické poškození úpalem.
Možnosti ochrany před slunečním úpalem
1. Tínění
Během období extrémního horka může pomoci částečné zastínění porostu, například pomocí stínicí sítě. Důležité je zejména u mladých rostlin a citlivých druhů.
2. Výběr vhodných odrůd
Na velmi slunných stanovištích je vhodné vybírat odolnější odrůdy, případně odrůdy se světlejšími plody, které se obvykle nepřehřívají tak rychle jako velmi tmavé plody.
3. Promyšlená zálivka
Rostliny zalévejte ideálně ráno nebo večer, nikoli během největšího poledního žáru.
Vhodná je voda s přiměřenou teplotou, ideálně odstátá. Důležité je udržovat rovnoměrnou půdní vlhkost a zabránit výraznému střídání sucha a přemokření.
4. Mulčování
Vrstva mulče pomáhá chránit kořeny před přehříváním a zároveň omezuje odpařování vody z půdy.
Díky stabilnější teplotě a vlhkosti v kořenové zóně dokážou rostliny lépe zvládat období vysokých teplot.
5. Vyvážená výživa a podpora rostlin
Při výživě je vhodné dbát na dostatečný přísun draslíku, který má důležitou úlohu při hospodaření rostliny s vodou a celkové odolnosti vůči stresu.
Využít lze například hnojiva s obsahem draslíku, přípravky pro podporu růstu kořenového systému nebo prostředky určené k podpoře přirozené odolnosti rostlin.
Je však důležité nepřehánět hnojení, protože přehnojená nebo oslabená rostlina zvládá extrémní podmínky hůře.
Prevence je nejúčinnější
Sluneční úpal není infekční choroba a nelze jej vyléčit postřikem proti houbám nebo škůdcům. Jakmile dojde k poškození pletiva, postižené místo se již neobnoví.
Nejlepší ochranou je proto prevence – rovnoměrná zálivka, mulčování, postupná aklimatizace mladých rostlin, dostatek listové plochy a ochrana plodů před náhlým intenzivním osluněním.
Když se objeví první příznaky vadnutí rostlin, máme často tendenci začít je intenzivně zalévat. Je pochopitelné, že se snažíme co nejrychleji doplnit chybějící vodu, ale přemokření může rostlině způsobit další stres.
