Předjarní postřik je důležitou prevencí proti různým chorobám a škůdcům, jako jsou houbová onemocnění, mechy, lišejníky nebo přezimující škůdci. Patří mezi nejdůležitější kroky v ochraně ovocných stromů, okrasných dřevin i révy vinné. Koncem zimy, ještě před začátkem jara, bychom měli začít s přípravou na novou pěstitelskou sezónu. Likvidace přezimujících škůdců je součástí celoroční ochrany ovocných a okrasných dřevin i vinic.
Pokud škůdce zasáhneme už ve stadiu vajíček nebo larev, tedy dříve, než stihnou způsobit větší škody, bude mít předjarní postřik nejlepší účinek.
Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.
Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.
Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.
Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.
Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofolnebo Chitopron 5 %.
Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.
Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.
U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.
Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti
S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.
Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.
Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.
Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.
Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.
Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.
Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.
Ekologická ochrana ořešáku královského
V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.
Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.
Nový škůdce ořešáku královského
Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).
Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.
Vrtule ořechová
Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.
Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.
Obaleč jablečný
Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.
Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.
Na co nezapomenout
Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.
Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.
Biologické řešení
Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.
V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.
Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.
V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOilspolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonicnebo Kocide 2000.
Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).
Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.
Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) pochází ze Severní Ameriky a patří mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans. Jejím nejdůležitějším hostitelem je ořešák královský (Juglans regia) a další druhy ořešáků.
V Evropě se tento nepůvodní škůdce postupně rozšířil do řady oblastí a v posledních letech dokáže způsobovat výrazné poškození úrody ořechů.
Typickým znakem napadení je postupné hnědnutí až černání zeleného oplodí, ve kterém se vyvíjejí larvy.
Jak poznáme vrtuli ořechovou?
Vrtule ořechová
Dospělá vrtule je drobná, nápadně zbarvená moucha. Má žlutavou hlavu, zelené oči, žlutohnědou až rezavou hruď s výraznou žlutou skvrnou a průsvitná křídla s charakteristickou tmavou kresbou.
Samci bývají menší než samice. Nohy jsou žlutohnědé až tmavší.
Vajíčka jsou bělavá, protáhlá až elipsovitá a přibližně 1 mm dlouhá. Larvy jsou beznohé, světlé a dorůstají přibližně 8–10 mm.
Po dokončení vývoje larvy opouštějí plody, padají na zem a kuklí se v půdě pod stromem. Ve stadiu kukly také přezimují.
Hnědé pupárium dosahuje délky přibližně 6 mm.
Vrtule ořechová má v našich podmínkách zpravidla jednu generaci za rok. Dospělci se objevují především během léta, jejich výskyt však může podle průběhu počasí pokračovat několik týdnů.
Jak vypadá napadený ořech?
K prvním příznakům přítomnosti vrtule patří drobné vpichy v zeleném oplodí, které vznikají při kladení vajíček.
V okolí místa vpichu se postupně objevují barevné změny. Oplodí začne:
hnědnout až černat,
měknout,
rozkládat se,
pevně ulpívat na skořápce.
Uvnitř napadeného oplodí můžeme nalézt světlé larvy vrtule. Po jejich odchodu zůstávají v dužnaté části oplodí chodbičky a rozměklá pletiva.
Při časném a silném napadení mohou být ořechy menší, scvrklé a mohou předčasně opadávat. Pokud k napadení dojde později, škoda se může soustředit převážně na oplodí a samotné jádro nemusí být výrazně poškozené.
Je však důležité nezaměňovat vrtuli s chorobami ořešáku. Podobné černání oplodí mohou způsobovat například bakteriální nebo houbová onemocnění. Proto je vhodné diagnózu potvrdit nálezem larev nebo monitoringem dospělců.
Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.
1. Odstraňujte napadené oplodí a spadané ořechy
Jedním z nejdůležitějších kroků je pravidelně sbírat napadené a předčasně spadané plody.
Larvy po dokončení vývoje opouštějí oplodí a přesouvají se do půdy, kde se kuklí. Pokud napadené plody odstraníme včas, můžeme snížit množství larev, které se dostanou do půdy a vytvoří další generaci.
Napadený rostlinný materiál není vhodné nechávat volně pod stromem ani ukládat do běžného otevřeného kompostu.
2. Udržujte vzdušnou korunu stromu
Důležité je také pravidelné prosvětlování koruny vhodně provedeným řezem.
Vzdušnější koruna usnadňuje kontrolu plodů, umístění lapačů i případnou aplikaci ochranných přípravků. Řez je však nutné provádět ve vhodném období a s ohledem na zdravotní stav stromu.
3. Ošetření půdy pod korunou
Protože vrtule přezimuje ve stadiu kukly v půdě, má velký význam také péče o prostor přímo pod korunou stromu.
Jednou z biologických možností je využití entomopatogenních hlístic, například Steinernema feltiae – ENTONEM. Při jejich použití je zásadní dodržet podmínky uvedené výrobcem – především vhodnou teplotu a dostatečnou vlhkost půdy.
Hlístice lze aplikovat zálivkou na půdu v období, kdy jsou podmínky vhodné pro jejich aktivitu.
Další možností biologické práce s půdou mohou být přípravky obsahující entomopatogenní houbu Beauveria bassiana – BORA, pokud je konkrétní výrobek určen pro dané použití.
U biologických přípravků vždy platí, že účinnost výrazně závisí na správném načasování, teplotě, vlhkosti a způsobu aplikace.
4. Zakrytí půdy pod stromem
Z mechanických způsobů ochrany lze využít zakrytí půdy pod korunou vhodnou fólií nebo textilií ještě před očekávaným líhnutím dospělců.
Cílem je omezit možnost, aby se dospělé vrtule po vylíhnutí z kukel dostaly z půdy do koruny stromu.
Zakrytí musí pokrývat dostatečně velkou část plochy pod korunou a musí být provedeno včas.
5. Žluté lepové lapače
Během sezóny je vhodné umístit do koruny stromu žluté lepové lapače určené k monitoringu vrtulí.
Žluté lapačepomáhají především zjistit, kdy začíná nálet dospělých jedinců.
Podle velikosti koruny lze rozmístit několik lapačů a pravidelně je kontrolovat. Jakmile se lepová plocha zaplní hmyzem, nečistotami nebo ztratí lepivost, je třeba ji vyměnit.
Lepové desky nejsou samy o sobě spolehlivým řešením silného napadení, ale představují velmi důležitý nástroj pro správné načasování dalších opatření.
6. Ochrana proti dospělcům
Cílem případného ošetření koruny je zasáhnout dospělé vrtule ještě předtím, než samice nakladou vajíčka do oplodí.
V pěstitelské praxi se využívají také návnadové systémy kombinující atraktant s vhodným přípravkem na ochranu rostlin.
V minulosti se používala například kombinace Spintor+ Combi-protec. U takových postupů je však mimořádně důležité ověřit, zda je konkrétní přípravek aktuálně registrován a povolen pro danou plodinu, škůdce a způsob použití.
Termín ošetření se nemá řídit pouze kalendářem. Mnohem přesnější je sledovat výskyt dospělců na lepových lapačích a podle něj určit začátek ochrany.
Pokud je nutné aplikaci opakovat, vždy dodržujte etiketu přípravku, maximální počet aplikací, interval mezi ošetřeními a ochrannou lhůtu.
Nejdůležitější je přerušit životní cyklus škůdce
U vrtule ořechové je velmi důležité pracovat s celým jejím životním cyklem.
Na podzim a během sklizně odstraňujeme napadené plody a oplodí. V půdě se snažíme snížit množství přezimujících kukel. Před začátkem letu dospělců rozmístíme monitorovací lapače a během sezóny podle skutečného výskytu škůdce volíme další opatření.
Právě kombinace několika postupů může dlouhodobě snížit množství vrtulí pod stromem a tím i rozsah poškození úrody v následujících letech.
Dobrá zpráva na závěr
Zdravý ořech v černém oplodí s výskytem larev vrtule.
Ani černé oplodí nemusí automaticky znamenat znehodnocené jádro ořechu.
Pokud vrtule napadne plod později, mohou larvy poškodit především dužnaté oplodí, zatímco skořápka a jádro zůstanou v pořádku.
Proto se vyplatí napadené ořechy po sklizni zkontrolovat, oplodí odstranit a posoudit stav samotného ořechu. Mezi plody s černým oplodím se mohou nacházet i takové, jejichž jádra jsou zdravá, chutná a dobře využitelná.
Larvy Cydia pomonella způsobují tzv. pravou červivost plodů. Typickým znakem napadení je hromádka trusu u vstupního otvoru do plodu.
Od otvoru vede rovná až mírně zakřivená chodbička směrem k jádřinci, kde larva poškozuje semena. Vnitřek napadeného plodu bývá vyplněn trusem škůdce.
V závislosti na velikosti plodů v době napadení může jedna larva poškodit přibližně 1–3 jablka.
Na Slovensku se obvykle vyvíjejí dvě generace obaleče jablečného. V nejteplejších oblastech může docházet i k částečnému vývoji třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech nebo během chladnějších let se zpravidla vyvine jen jedna generace.
Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace předčasně opadávají.
Druhá generace způsobuje především výrazné zhoršení skladovatelnosti plodů. Poškozená jablka jsou totiž náchylnější k napadení různými houbovými patogeny a hnilobami.
Jak obaleč jablečný přezimuje a vyvíjí se?
Obaleč jablečný
Larvy přezimují v různých úkrytech:
v prasklinách a štěrbinách kůry,
v půdě,
v různých zákoutích kolem stromů,
ale také například ve skladech a na přepravkách.
Na jaře, obvykle v dubnu, se larvy kuklí.
V závislosti na průběhu počasí se mohou první dospělí motýli objevit ve výsadbách již na začátku května.
Obaleč jablečný patří mezi noční motýly. Dospělci jsou aktivní a páří se pouze tehdy, když teplota vzduchu za soumraku dosahuje alespoň 15 °C.
Pro intenzivnější kladení vajíček jsou vhodné teploty přibližně 17 °C a více za soumraku.
Larvy se líhnou přibližně po 6–14 dnech.
Po vylíhnutí vyhledávají vhodné místo, kterým proniknou do plodu. Mladé larvy mezi sebou zároveň soupeří o potravu, a proto v jednom napadeném plodu obvykle nacházíme pouze jednu larvu.
Od vylíhnutí po zavrtání do plodu může uplynout přibližně 2–5 dní. Právě toto období je velmi důležité při načasování ochranných opatření.
Druhá generace obaleče
Dospělci druhé generace se mohou začít objevovat již koncem června a jejich nálet může pokračovat až do začátku září.
Jednotlivé generace se navíc často překrývají, takže se škůdce může ve výsadbách vyskytovat prakticky od května až do září.
Samičky druhé generace kladou vajíčka ve větší míře přímo na plody než na listy.
Vylíhlé larvy se často zavrtávají do míst, kde se dva plody vzájemně dotýkají, protože zde mají lepší ochranu a snadnější přístup do plodu.
Praktická doporučení
Populaci obaleče jablečného mohou výrazně omezovat jeho přirození nepřátelé.
Patří mezi ně například:
různé druhy dravého a parazitického hmyzu,
bakterie,
houby,
viry,
entomopatogenní hlístice,
ptáci, například sýkory.
Jejich přítomnost v sadu můžeme podpořit především tím, že omezíme používání širokospektrálních insekticidů.
Mechanické odstranění přezimujících larev
Přezimující stadia škůdce lze částečně omezit také mechanickým čištěním kmene a odstraňováním uvolněné staré kůry, pod kterou se larvy často ukrývají.
Při této práci je důležité nepoškodit zdravou kůru stromu.
Vlnitá lepenka na kmeny stromů
Jednoduchým a ekologickým opatřením je instalace pásů z vlnité lepenky nebo kartonu kolem kmene stromu.
Lepenku lze umístit:
v květnu pro zachycení larev první generace,
koncem léta pro zachycení larev druhé generace.
Část larev si lepenku vybere jako vhodné místo pro zakuklení nebo přezimování.
Lepenku je proto potřeba pravidelně kontrolovat a následně odstranit tak, aby larvy nemohly dokončit svůj vývoj.
Odstraňování napadených plodů
V zahradách a menších sadech má velký význam také pravidelný sběr předčasně opadaných a červivých plodů.
Zvlášť důležité je to u plodů napadených první generací obaleče.
Stejně jako u lepenkových pásů je potřeba zajistit, aby larvy ukryté uvnitř plodů nemohly dokončit vývoj a vrátit se zpět do sadu.
Pravidelná kontrola stromů, sběr napadených plodů a podpora přirozených nepřátel patří mezi nejdůležitější ekologická opatření proti obaleči jablečnému.
Biologická ochrana proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella)
Pro biologickou ochranu proti obaleči jablečnému lze využít několik typů přípravků:
přípravky na bázi entomopatogenních hlístic – ENTONEM
Kdy ošetřovat proti obaleči jablečnému?
Ochrana proti první generaci obaleče jablečného se obvykle provádí na přelomu května a června.
Proti druhé generaci se ošetření nejčastěji provádí na přelomu července a srpna.
Tyto termíny jsou však pouze orientační. Mohou se výrazně lišit podle aktuálního průběhu počasí, teplot a klimatických podmínek konkrétního stanoviště.
Správné načasování postřiku je proto jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné ochrany.
Nejspolehlivější metodou sledování výskytu škůdce je použití feromonových lapačů přímo v sadu nebo zahradě.
Postřik proti jednotlivým generacím škůdce je vhodné přibližně po 10–14 dnech zopakovat, pokud to odpovídá vývoji škůdce a doporučení konkrétního přípravku.
Ideální doba pro aplikaci přípravků na bázi bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki nebo přípravků na bázi spinosadu je období hromadného líhnutí larev.
Použít lze například:
Lepinox Plus – 10 g / 4–10 l vody na 100 m²
NovaFerm ORION – 50–60 ml / 10 l vody
Spintor – 6 ml / 10 l vody
K hromadnému líhnutí larev dochází zpravidla přibližně 7–10 dní po vrcholu náletu samců do feromonových lapačů. Při chladnějším počasí může být tento interval delší.
Rozhoduje správné načasování
Při přímé ochraně je důležité si uvědomit, že mladé larvy jsou biologickými přípravky dobře zasažitelné pouze po omezenou dobu.
Po vylíhnutí potřebují přibližně 2–5 dní, než se zavrtají do plodů.
Jakmile se larva dostane dovnitř jablka, je její zásah postřikem výrazně obtížnější.
Nejvyšší účinnosti proto dosáhneme tehdy, když ošetření směřujeme do období líhnutí larev ještě před jejich proniknutím do plodů.
Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, doporučeným dávkováním, povoleným použitím a podmínkami aplikace.
Mravenci patří mezi běžné obyvatele našich zahrad. Řadíme je do čeledi mravencovitých (Formicidae) a jedná se o sociální hmyz, který žije v organizovaných koloniích. Jejich velikost se pohybuje od několika milimetrů až po několik centimetrů a jejich obydlí nazýváme mraveniště.Přečtěte si více
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) patří mezi nejrozšířenější a zároveň nejškodlivější škůdce jabloňových sadů na světě. Vyskytuje se ve všech oblastech, kde se pěstují jabloně, a jeho výskyt může výrazně snížit kvalitu i množství úrody.Přečtěte si více
Smutnice jsou častým problémem pokojových rostlin. Do domácnosti si je většinou přineseme spolu se substrátem nebo novými rostlinami a rychle se začnou množit. Smutnice mají v oblibě především vlhkou půdu, kde vytvářejí ideální podmínky pro svůj vývoj. Proto je důležité vybírat kvalitní substrát a zdravé rostliny a zároveň nepřelévat – nadměrná vlhkost jim výrazně prospívá.
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.
