Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více
Slivoně domácího původu jsou lépe přizpůsobené našim klimatickým podmínkám než odrůdy pocházející z jižní Evropy. Naše domácí slivoně nemají zvláštní nároky na stanoviště. Pěstujeme je v oblastech, kde průměrná roční teplota přesahuje 8 °C. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m.
Pokud chceme, aby slivoně dosáhly nejlepší kvality plodů, vysazujeme je na teplé místo chráněné před větrem, do hluboké a úrodné půdy. Dbáme přitom na dostatečnou vláhu, obzvlášť v období zrání plodů. Protože jsou slivoně poměrně náročné na spotřebu živin, je potřeba zajistit dostatečné množství dusíku, draslíku a fosforu.
Slivoně a renklódy – choroby
Šarka slivoní /Plum pox virus/
Plum pox virus
Šarka slivoní je virové onemocnění, které ohrožuje výsadby ovocných dřevin po celém světě a patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Šarku není možné zcela vyléčit. Jakákoliv léčba napadených dřevin je v podstatě neúčinná.
Příznaky onemocnění lze pozorovat na listech, plodech a často také na peckách. Projev choroby je velmi variabilní a liší se podle hostitelské rostliny, odrůdy a kmene viru, který danou rostlinu napadl.
Nejcitlivější jsou mladé výsadby ovocných druhů. Virus se přenáší mšicemi nebo vegetativním rozmnožováním.
Červená skvrnitost listů – Polystigma rubrum
Polystigma rubrum
Původcem červené skvrnitosti listů je houba Polystigma rubrum. Přezimuje v opadaném listí, ve kterém se tvoří plodničky. Z nich se na jaře uvolňují takzvané askospory, které vyvolávají infekci mladých listů.
První příznaky onemocnění v podobě 5 až 10 mm velkých oranžových až hnědočervených vypouklých skvrn se objevují přibližně šest týdnů po infekci. Silněji postižené listy se deformují, usychají a předčasně opadávají.
K šíření choroby dochází především za teplého a vlhkého počasí.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Skvrnitost slivoně /Phyllosticta prunicola/
Phyllosticta prunicola
Na listech se objevují drobné, kulaté, červenofialové až fialovošedé skvrny, obvykle lemované tmavším okrajem. Skvrny mají většinou průměr 1–2 mm. Uprostřed nich jsou tmavé body.
Silně postižené listy předčasně opadávají. Skvrny jsou velmi podobné jiným skvrnitostem listů, proto přesná diagnóza vyžaduje mikroskopické vyšetření.
Houba napadá všechny druhy peckovin. Na listech se objevují žluté až fialové skvrny, jejichž středy nekrotizují a vypadávají.
K napadení dochází hlavně za teplého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v likvidaci opadaných listů, větviček a plodů. Vhodný je také předjarní a jarní postřik.
Další choroby slivoní
Rez slivoně
Zasychání okrajů listů slivoně
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/
Taphrina pruni
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/ je houbové onemocnění, které se objevuje především na plodech slivoní. Vlivem choroby dochází k deformaci jejich tvaru – plody získávají podlouhlý tvar. Mohou být dlouhé 5 až 7 cm a uvnitř plodu se nenachází pecka, protože se vůbec nevytvoří.
Povrchové zbarvení je žlutozelené se šedým povlakem. Napadené slivoně během vegetace hnědnou, ztrátou vody se scvrkávají, odumírají a následně předčasně opadávají.
Houba se rozmnožuje askosporami, které zimu přečkávají v trhlinách kůry, v pupenech i na větvích. Může přezimovat také ve formě mycelia ve výhonech, které na jaře prorůstá přes stopku do mladého plodu.
Askospory na jaře klíčí a vznikají z nich blastospory, které jsou příčinou infekce květů, a tedy i plodů. V létě, koncem června, se na povrchu plodů tvoří vřecka, ve kterých přibližně za tři týdny dozrávají askospory. Ty jsou následně vystřelovány do koruny stromu a okolí, kde přezimují.
Onemocnění škodí především na plodech a výrazně snižuje úrodu.
Slivoně a renklódy – škůdci
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/ přezimuje ve stadiu dospělé housenky v kokonu pod kůrou, v trávní drni nebo v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a obvykle v průběhu května se líhnou motýli.
Oplodněné samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na malé plody, ojediněle také na listy. Kladení trvá několik týdnů, přičemž začátek kladení bývá vždy dříve, přibližně o 7 až 10 dní, než u obaleče jablečného.
Vajíčka jsou kulatá, plochá, čočkovitá, průsvitná a bývají dobře přilepená k podkladu. Vylíhlé housenky se krátký čas pohybují po povrchu plodů a poté se zavrtávají dovnitř. Tento druh obaleče má u nás dvě generace.
Napadené plody obvykle dříve dozrávají, zbarvují se do modra a často mají na povrchu kapku kleje. Bývají také mnohem měkčí než zdravé plody. Uvnitř se nachází načervenalá housenka spolu s hnědými vlhkými kousky trusu.
Za vlhkého počasí napadené plody následně poškozuje také houbové onemocnění – monilióza, takže plody poměrně rychle hnijí.
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/ jsou považovány za nejzávažnější škůdce slivoní, švestek a renklód.
Oba druhy pilatek se vyskytují společně, případně převažuje jeden druh. Přezimují ve stadiu dospělých larev v půdě. Na jaře se kuklí a dospělé pilatky se rojí v době kvetení slivoní.
Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek plodů. Důsledkem napadení pilatkami je hromadné opadávání zelených, nevyvinutých plodů velkých 10–15 mm.
Při silném výskytu pilatek může opadnout až 100 % plodů. Na opadaných plodech je viditelná kulatá hluboká dírka, ze které často vyčnívá polštářek rezavohnědého vlhkého trusu.
Larva poslední plod opouští velkým černým otvorem a padá sama, nebo i s plodem, na zem, kde se zahrabává do půdy. Čím je počasí teplejší, tím větší bývá napadení. Za sychravého a deštivého počasí pilatky do květů nelétají, a v letech s takovým počasím v období kvetení bývá napadení nízké.
Vlnovník trnkový – slivkový /Eriophyes similis/
Roztoči Eriophyes similis vytvářejí na listech slivoní kulovité až bradavičnaté hálky. Ty mohou být bledožluté, zelené až tmavě červené.
Na horní straně listu jsou hálky malé, polokulovité a chlupaté. Na spodní straně listu má hálka otvor. Často se shlukují podél žilek, ale mohou se vyskytovat i po celé ploše listu. Výjimečně mohou být poškozené také plody.
Mšice slívová /Hyalopterus pruni/
Čerstvě nakladená vajíčka jsou bledě zelená, později tmavnou. Mšicesají na spodní straně listů. Na povrchu těla se nachází bílý voskový prášek.
Primárním hostitelem jsou slivoně a trnky, někdy také meruňky. V důsledku poškození listy zasychají a opadávají, ale nesvinují se. Plody se vyvíjejí hůře.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Mšice slívová – symptomy na listech
Mšice slívová
Mšice bodláková /Brachycaudus cardui/
Primárními hostiteli škůdce jsou zejména slivoně, mandloně, broskvoně nebo meruňky. Napadené listy se svinují a kadeří.
Ochrana se provádí předjarním postřikem a podle výskytu škůdce se postřik opakuje.
Mšice bodláková
Mšice slaměnková /Brachycaudus helichrysi/
Primárním hostitelem mšice slaměnkové jsou stromy rodu Prunus, především slivoně. Napadá také různé byliny, zejména z čeledi hvězdnicovitých. Z kulturních druhů poškozuje hlavně slunečnici.
Je to významný škůdce slivoní. V důsledku sání se listy deformují a svinují do trubkovitého závitku. Napadené listy předčasně opadávají. Slunečnice v důsledku poškození žloutne a listy se stáčejí.
Mšice slaměnková
Mšice slaměnková
Puklice švestková /Eulecanium corni/
Samičky i samečci dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června. Samičky jsou dlouhé 4–6 mm. Mají polokulovitý tvar a výšku těla 1,5 až 2 mm.
Hostitelskými rostlinami jsou zejména slivoně, ale jde o polyfágní druh, který poškozuje také akáty, jasany, lísky, hlohy, jeřáby, angrešty, javory, jilmy, révu vinnou a další dřeviny. Sát může také na okrasných rostlinách.
V důsledku sání jsou stromy oslabené a větvičky mohou odumírat. Při silném napadení může odumřít celý strom. Stromy jsou také méně odolné vůči mrazům.
Mšice chmelová /Phorodon humuli/
První článek tykadel je zřetelně větší než druhý článek. Tykadla se připojují k hlavě, na které jsou viditelné čelní hrbolky.
Primárním hostitelem je slivoň domácí a příbuzné druhy. Sekundárním hostitelem je chmel otáčivý. Kolonie se vyskytují na spodní straně listů.
Mšice chmelová je přenašečem šarky slivoní. Při přemnožení dochází k deformacím listů, zasychání listů a někdy může odumřít celý výhon.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
To, že se k nám na jaře ještě občas vrátí zima, není v tomto období ničím neobvyklým. Pozdní jarní mrazy však mohou způsobit výrazné škody nejen ovocnářům ve velkých sadech, ale také drobným pěstitelům v zahradách.
Každý rok se zahrádkáři snaží úrodu před mrazem chránit různými způsoby. Ne vždy se ji však podaří zachránit úplně, případně v takovém rozsahu, jak bychom si přáli. Připravili jsme proto jednoduchý tip, jak už nyní zjistit, s jakou částí úrody můžete přibližně počítat.
Namrzl květ, nebo ne?
To, zda květ poškodil mráz, zjistíte jednoduchým rozebráním květního poupěte nebo rozkvetlého květu. U ovocných stromů, například u třešní, je důležité sledovat především zbarvení pestíku.
Právě podle něj poznáte, zda jarní mrazy poškodily budoucí úrodu. Pokud je pestík hnědý až tmavý, znamená to, že byl poškozen mrazem. Takový květ už zpravidla plod nevytvoří.
Pokud je pestík zdravě zelený, květ mráz pravděpodobně nepoškodil a má šanci se dále vyvíjet.
Zde opět vidíme, že pestík zmrzl
Stejným způsobem můžete zkontrolovat více květů na různých částech stromu. Doporučuje se prohlédnout květy z více míst koruny, protože mráz nemusí poškodit celý strom rovnoměrně. Často bývají více zasažené spodní části koruny nebo místa vystavená proudění studeného vzduchu.
Co dělat po jarních mrazech?
Po mrazivé noci není potřeba strom hned radikálně ošetřovat. Nejdříve je vhodné zkontrolovat stav květů a počkat, jak se rostlina bude dále vyvíjet. Některé květy mohou být poškozené jen částečně, zatímco jiné zůstanou zdravé.
Důležité je také udržet stromy v dobré kondici. Pomůže přiměřená zálivka, výživa a šetrná péče bez zbytečného stresu. Zdravý strom se s následky nepříznivého počasí vyrovnává lépe.
I když nám příroda občas připomene, že hlavní slovo má stále ona, kontrola květů vám může napovědět, jak velké škody jarní mrazy způsobily. Přejeme vám, abyste ve svých zahradách našli co nejvíce zelených a zdravých pestíků – a aby se letošní úroda vydařila co nejlépe.
Poruchy vyvolané nedostatkem některých živin u jabloní
Kromě houbových patogenůmůže radost z pěstování jabloní pokazit také nedostatek některých živin. Nejčastěji se jedná o nedostatek vápníkua boru.
Nedostatek vápníku u jabloní – projevy
Nedostatek vápníku se na jablkách projevuje skvrnitostí, hnědnutím dužiny a zhoršenou skladovatelností. Při poruchách v zásobování vápníkem přitom nemusí být hlavním problémem pouze jeho nedostatek v půdě, ale také jeho nedostatečný pohyb v rostlině a podmínky, které omezují jeho příjem z půdy.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
Nejčastěji se s deficitem vápníku setkáváme například u bujně rostoucích stromů, na kterých byl proveden hlubší nebo zmlazovací řez. Velké množství vápníku směřuje do tvořících se výhonů a méně do plodů.
Problémem může být také přehnojení dusíkem nebo draslíkem a nedostatek organické hmoty v půdě. Na poruchy spojené s nedostatečným zásobením vápníkem má vliv také zvolený typ podnože a odrůda.
Náchylné jsou například odrůdy Šampion, Jonathan a Rubín. U slabě rostoucích podnoží se s poruchami v zásobování vápníkem setkáváme častěji.
Řešením je vhodný výběr odrůdy a podnože, správná agrotechnika, zejména řez a hnojení, a v případě potřeby také opakovaná aplikace listových hnojiv s obsahem vápníku přibližně od začátku července.
Nedostatek boru u jabloní – projevy
Nedostatek boru se u jabloní projevuje nejvýrazněji charakteristickými deformacemi plodů a podobně jako u nedostatku vápníku také skvrnami na plodech.
Kromě toho se při nedostatku boru setkáváme také s hnědými korkovitými skvrnami na povrchu i v dužině plodů, se sníženou klíčivostí pylu a odumíráním konců letorostů.
K poruchám v zásobování borem může docházet při jeho nedostatku v půdě, ale také po přehnojení dusíkem a po intenzivním vápnění.
Těmto problémům lze předcházet vyváženou výživou a používáním listových hnojiv s obsahem boru, jako jsou například BorOil, Tecamin Brix nebo PuferMix, již na začátku vegetace.
Kromě výživy mohou uvedená listová hnojiva pomoci také v prevenci proti padlí a některým škůdcům a mohou zlepšovat přilnavost postřikové kapaliny.
Při používání boru je však důležité vědět, že také jeho nadbytek je škodlivý a může být pro rostliny toxický. Rozmezí mezi nedostatkem a nadbytkem boru je poměrně úzké, proto je nutné být při přihnojování borem opatrný.
Listová hnojiva s obsahem boru BorOil a Prev B2 obsahují nízkou koncentraci boru, a proto jsou z tohoto hlediska bezpečnější.
Poruchám způsobeným nedostatkem vápníku a boru lze předcházet především správným výběrem odrůdy a podnože, vyváženým hnojením a vhodnou péčí o půdu. Důležitá je také pravidelná kontrola plodů a včasná aplikace vhodných listových hnojiv.
Pěstování ovoce a ekologické zemědělství. Je možné pěstovat ovoce biologicky? Jak chránit ovocné stromy před škůdci a chorobami bez použití chemie? Lze vypěstovat zdravé, chutné a kvalitní ovoce bez pesticidů? Pokud vás zajímá biologická ochrana v ovocnářství, jste na správném místě.Přečtěte si více
Mykorhizní houby představují přirozený způsob, jak podpořit zdravý růst rostlin, zvýšit úrodu a zároveň chránit zahradu bez nutnosti používání chemie.Přečtěte si více
Odpuzování škůdců pomocí bylinek je přirozený a ekologický způsob, jak ochránit rostliny v zeleninové zahradě, ovocném sadu, vinici i okrasné výsadbě. Některé rostliny dokážou svým aroma nebo obsahem silic odpuzovat škůdce, a tím výrazně snížit jejich výskyt bez použití chemie.
Je však důležité mít na paměti, že vzájemné působení rostlin hraje klíčovou roli. To, co jednomu druhu hmyzu nevoní, může jiný druh naopak přitahovat. Proto je nutné jednotlivé bylinky a doprovodné rostliny vysazovat s rozmyslem.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
