Parazitické hlístice – užiteční bojovníci proti škůdcům v zahradě
Pokud hledáte ekologický způsob, jak ochránit svou zahradu před škůdci, možná vás zaujmou parazitické hlístice. Jde o drobné, ale velmi účinné organismy, které si poradí s mnoha nežádoucími obyvateli půdy. Druhy používané v biologické ochraně při správném použití neškodí rostlinám, domácím zvířatům ani lidem. Pojďme se na ně podívat blíže.
Co jsou hlístice?
Nematody pod mikroskopem
Hlístice (Nematoda) jsou rozmanití mikroskopičtí i makroskopičtí červi s vláknitým tělem, kteří obývají různá prostředí – od půdy po sladké a mořské vody. Některé žijí volně, jiné parazitují na rostlinách, zvířatech nebo člověku.
Mezi prospěšné druhy patří hlístice, které se cíleně používají v ekologickém zemědělství a biologické ochraně rostlin. Vyhledávají a napadají vhodné hostitele, například larvy hmyzu poškozující plodiny.
Jak vypadají?
Hlístice používané v biologické ochraně mají protáhlé, nečlánkované tělo, které v infekčním stadiu měří zpravidla několik desetin milimetru až přibližně 1 mm. Jejich tělo kryje pevná kutikula.
Pohybují se pomocí podélných svalů. Trávicí soustava je průběžná, začíná ústním otvorem a končí řitním otvorem. Nervová soustava je poměrně jednoduchá, s nervovými strukturami v přední části těla a podélnými nervovými provazci.
Jak hlístice fungují a jaký mají životní cyklus?
Hlístice žijící v půdě a napadající hmyz pronikají do jeho těla přirozenými otvory, například ústním otvorem, průduchy nebo řitním otvorem. Některé druhy mohou pronikat také přes kutikulu.
Po vstupu do hostitele uvolní symbiotické bakterie, které se v jeho těle množí a způsobují jeho úhyn, často během dvou dnů. Bakterie a rozkládající se tkáně zároveň poskytují potravu hlísticím.
V mrtvém těle hostitele se hlístice živí a rozmnožují. Po vyčerpání dostupných živin se infekční juvenilní stadia třetího stupně uvolňují do okolí a vyhledávají dalšího hostitele. Těla napadených škůdců se tak stávají místem vývoje nové generace hlístic.
Životní cyklus parazitických hlístic
- Infekční stadia se dostávají do půdy a vyhledávají vhodného hostitele, například housenku osenice, ponravu nebo larvu smutnice – podle druhu hlístice.
Vývojová stadia nematod
Jakmile najdou vhodného hostitele, proniknou do jeho těla přirozenými otvory nebo přes kutikulu.
- Uvnitř uvolní symbiotické bakterie, které přispívají k usmrcení hostitele a rozkladu jeho tkání.
- Hlístice se v takto připraveném prostředí rozmnožují. Podle množství dostupných živin může vzniknout jedna až několik generací. Způsob rozmnožování se liší podle druhu.
- Po spotřebování živin nová infekční stadia opouštějí tělo hostitele a hledají další škůdce.
- Celý cyklus může trvat přibližně 1–2 týdny, jeho délka však závisí na druhu hlístice, hostiteli a podmínkách prostředí.
Druhy hlístic a jejich využití
Existuje více druhů hlístic z různých rodů, které se využívají proti konkrétním škůdcům. Při výběru je důležité znát škůdce i jeho vývojové stadium.
Hlístice rodu Steinernema
- Steinernema carpocapsae – využívají se proti vybraným housenkám motýlů, například osenicím, a dalším citlivým škůdcům.
- Steinernema feltiae – používají se především proti larvám smutnic a vybraným stadiím třásněnek, například ve sklenících.
- Steinernema kraussei – jsou zaměřené zejména na larvy lalokonosců.
Hlístice rodu: Steinernema carpocapsae
Tyto hlístice jsou známé svou účinností proti vybraným škůdcům a představují cenné pomocníky v ekologickém zahradničení a zemědělství. Jde o malé, válcovité, mikroskopické červy.
Často vyčkávají v blízkosti povrchu půdy, kde zachycují procházející hostitele. Dokážou se vzpřímit a krátkým pohybem „vyskočit“, což jim pomáhá při kontaktu s hmyzem. Do hostitele pronikají přirozenými otvory a uvolňují symbiotické bakterie rodu Xenorhabdus. Ty přispívají k jeho usmrcení a připravují prostředí pro výživu a rozmnožování hlístic.
Možnosti jejich využití zahrnují:
- Housenky zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis): Jejich citlivost lze využít při vhodném způsobu aplikace. Úspěch závisí také na tom, zda se hlístice dostanou k housenkám ukrytým v rostlině.
- Mandelinku bramborovou (Leptinotarsa decemlineata): Mohou pomoci proti citlivým vývojovým stadiím tohoto škůdce. Konkrétní použití se řídí návodem přípravku.
- Housenky různých druhů motýlů: Využívají se proti vybraným housenkám napadajícím rostliny, například z čeledi můrovitých a travaříkovitých.
- Škůdce trávníků: Používají se například proti larvám tiplic (Tipula) a krtonožkám. Pro ponravy je potřeba vybrat přípravek podle konkrétního druhu brouka.
- Vybraná stadia dalších brouků: Uplatnění mají například proti larvám krasce temného (Capnodis tenebrionis) nebo klikoroha borového (Hylobius abietis), pokud je pro daný účel doporučen konkrétní postup.
- Některé druhy vrtulí: Možnosti zásahu závisí na druhu škůdce, citlivosti jeho stadia a vhodném načasování aplikace.
Pokud máte problémy se škůdci pohybujícími se poblíž povrchu půdy nebo s některými housenkami na rostlinách, Steinernema carpocapsae mohou být vhodnou volbou. Tyto hlístice najdete například v přípravcích CAPSANEM a NEMASTAR, NEMA-CARE.
Hlístice rodu: Steinernema feltiae
Jde o drobné válcovité červy, kteří jsou pouhým okem obtížně rozeznatelní. Infekční stadia měří několik desetin milimetru a při hledání hostitele reagují na chemické signály z okolí.
Do těla hostitele pronikají přirozenými otvory a uvolňují symbiotické bakterie rodu Xenorhabdus. Ty se v hostiteli množí, přispívají k jeho usmrcení a poskytují hlísticím vhodné prostředí a živiny. Po vyčerpání potravy nová infekční stadia vyhledávají dalšího hostitele.
Používají se zejména proti těmto škůdcům:
Larva lalokonosce na kořenu rostliny
Larvy smutnic: Jsou účinné proti larvám těchto drobných mušek, které mohou poškozovat kořeny mladých rostlin v interiéru i při pěstování venku.
- Vybraní minující škůdci: Některé přípravky se používají například proti vrtalkám rodu Liriomyza. Molice se naopak vyvíjejí převážně na listech a nelze je označovat za půdní škůdce.
- Larvy lalokonosců: Uplatnění mají proti vybraným druhům, jejichž larvy poškozují kořeny rostlin.
- Vybrané housenky můr: Možnosti použití se liší podle škůdce. Kořeny brukvovitých rostlin poškozují také larvy květilky zelné, které však nejsou housenkami.
- Předkukly a kukly třásněnek: Ošetření půdy nebo substrátu může zasáhnout stadia, která se v tomto prostředí vyvíjejí.
- Někteří škůdci trávníků: Použitelnost závisí na druhu škůdce a doporučení výrobce; nejde o univerzální řešení proti všem larvám brouků a tiplic.
Tyto hlístice si můžete v našem obchodě pořídit v přípravcích ENTONEM, NEMAPLUS a NEMAPOM. Jednotlivé přípravky mají odlišné určení a způsob aplikace.
Hlístice rodu Heterorhabditis
Hlístice tohoto rodu jsou drobní válcovití červi, jejichž infekční stadia dosahují velikosti několika desetin milimetru. V těle hostitele uvolňují symbiotické bakterie rodu Photorhabdus.
Bakterie se množí a hostitel často hyne během 24–48 hodin. Následně se rozkládají jeho tkáně a vzniká prostředí vhodné pro výživu a rozmnožování hlístic. Po vyčerpání dostupných živin nová infekční stadia hledají dalšího hostitele. V nabídce těchto hlístic najdete například přípravek LARVANEM.
Jednotlivé druhy a kmeny se mohou využívat proti:
- Larvám brouků: Zejména proti vybraným ponravám a larvám dalších půdních brouků. Citlivost se mezi druhy výrazně liší.
- Larvám motýlů: Některé housenky žijící v půdě mohou být vhodnými hostiteli.
- Vybraným stadiím dalšího hmyzu: Použití závisí na konkrétním druhu hlístice a přípravku; nelze je obecně vztahovat na molice.
- Larvám některých dvoukřídlých: Pro běžnou ochranu proti smutnicím se však zpravidla volí Steinernema feltiae.
Hlístice druhu Heterorhabditis bacteriophora
Tyto mikroskopické válcovité hlístice aktivně vyhledávají hostitele také v hlubších vrstvách půdy. Jejich velikost závisí na vývojovém stadiu. Do hostitele dokážou proniknout přirozenými otvory i přes kutikulu a uvolňují bakterie rodu Photorhabdus.
Zajímavostí je, že se v první generaci vyvíjejí hermafroditi, tedy oboupohlavní jedinci. V dalších generacích se objevují také samci a samice.
Možnosti využití zahrnují:
Mravenčí královna
Larvy brouků – ponravy: Používají se proti citlivým druhům, například proti ponravám listokaza zahradního. Využívají se také proti larvám lalokonosců. Účinnost proti chroustům závisí na druhu a stáří ponravy.
- Housenky žijící v půdě: Některé druhy mohou být vůči těmto hlísticím citlivé.
- Kukly vybraného hmyzu v půdě: Vhodnost použití závisí na citlivosti konkrétního škůdce a doporučení pro daný přípravek.
- Mravence a termity: Možnosti využití proti sociálnímu hmyzu se zkoumají, nelze však z toho vyvozovat běžně zaručenou účinnost proti královnám nebo celým koloniím.
Heterorhabditis bacteriophora jsou cenné především pro ochranu proti vybraným škůdcům žijícím v půdě. Rozmnožování v napadených hostitelích může přispět k dalšímu omezení jejich populace.
Pokud máte problémy s půdními škůdci, zejména s larvami brouků, můžete podle jejich druhu zvolit přípravek NEMATOP nebo NEMAGREEN.
Aplikace hlístic v praxi
Parazitické hlístice se aplikují zálivkou, postřikem nebo vhodným závlahovým systémem do půdy, případně na povrch rostlin. Úspěšnost ovlivňují především:
- Teplota půdy: Požadavky se liší podle druhu a přípravku. Mnohé se používají přibližně v rozmezí 10–30 °C, některé však potřebují vyšší teplotu a jiné působí i při nižší. Příliš nízké nebo vysoké teploty mohou omezit aktivitu a poškodit hlístice.
- Vlhkost: Hlístice potřebují dostatečnou vlhkost pro pohyb. Půdu před aplikací zvlhčete a po ošetření ji udržujte vlhkou podle návodu.
- Způsob aplikace: Hlístice nevystavujte přímému slunečnímu záření. Vhodná je aplikace večer nebo za odpovídajícího zataženého počasí.
Výhody a nevýhody použití hlístic
Výhody:
- Ekologická alternativa k některým chemickým přípravkům.
- Při správném použití bezpečné pro rostliny, domácí zvířata a člověka.
- Možnost kombinace s dalšími biologickými prostředky po ověření kompatibility.
Nevýhody:
- Citlivost na nevhodné podmínky, zejména sucho a vysoké teploty.
- Náklady mohou být vyšší než u některých jiných způsobů ochrany.
- Potřeba skladování při doporučených nízkých teplotách a omezená doba použitelnosti.
Jsou hlístice pro člověka nebezpečné?
Parazitické hlístice používané v biologické ochraně zahrad nejsou lidskými parazity. Při použití podle návodu neinfikují člověka ani domácí zvířata a nepoškozují rostliny.
Jejich hostiteli jsou vybrané druhy hmyzu. Působí zejména v půdě, některé přípravky se však využívají také na nadzemních částech rostlin a proti dalším citlivým vývojovým stadiím škůdců. Zeleninu a ovoce stačí nechat chvíli na slunci a UV záření je zabije.
Závěr
Parazitické hlístice jsou nenápadnými, ale účinnými spojenci zahrádkářů. Díky schopnosti přirozeně omezovat výskyt vybraných škůdců představují užitečnou alternativu k některým chemickým postřikům.
Pokud chcete svou zahradu chránit šetrně, stojí za to dát těmto mikroskopickým pomocníkům šanci. Vyberte správný druh podle škůdce a dopřejte mu vhodnou teplotu, vlhkost a podmínky aplikace.
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) patří mezi nejvýznamnější škůdce brambor. Dospělí brouci i larvy se živí listy a při silném napadení mohou rostliny téměř úplně zbavit natě. To oslabuje porost a může výrazně snížit úrodu.
Dospělí brouci přezimují v půdě a na jaře vyhledávají hostitelské rostliny. Za chladnějšího počasí se pohybují především po zemi, po oteplení mohou také létat.
Drátovci jsou larvy některých druhů kovaříků. Žijí v půdě a poškozují podzemní části rostlin, například brambory, mrkev, kukuřici a další zeleninu.
To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.
Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých
Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.
Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.
K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.
