Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Kategorie

Zahrada

Nemoci rostlin, Rady a tipy, Zahrada, Zeleninové zahrady

Sluneční úpal na zelenině

Slunce, sucho, závlaha nebo nevhodně provedený řez

Dýně poškozená slunečním úpalem

Dlouhotrvající sucho přerušované občasnými dešti, vysoká intenzita slunečního záření nebo nevhodně zvolená závlaha. I takové podmínky mohou způsobit sluneční úpal zeleniny.

Poškození vzniká především na suchých a silně osluněných stanovištích během extrémně teplého počasí.

Podobné příznaky může podpořit také nízká vlhkost vzduchu a teplý vysušující vítr v kombinaci se silným slunečním zářením.

K poškození mohou někdy nechtěně přispět i samotní pěstitelé, například příliš razantním prosvětlovacím řezem nebo odstraněním příliš velkého množství listů. Plody, které byly do té doby zastíněné, jsou pak náhle vystaveny přímému slunci a snadno se přehřejí.

 

Jak poznáte sluneční úpal zeleniny?

Listy cibule poškozené slunečním úpalem

Sluneční úpal se může objevit na listech i plodech různých druhů zeleniny.

Nejčastěji jej můžeme pozorovat například:

  • na plodech paprik a rajčat,
  • na listech cibule,
  • u tykvovité zeleniny,
  • u některých druhů brukvovité zeleniny.

Citlivější mohou být odrůdy s tmavšími plody, protože jejich povrch pohlcuje více slunečního záření a může se rychleji zahřívat.

Velmi citlivé jsou také mladé rostliny předpěstované v chladnějších nebo zastíněných podmínkách, které jsou následně bez předchozí aklimatizace vysazeny na plně osluněné stanoviště.

Takové rostliny potřebují na silnější sluneční záření přivyknout postupně.

Paprika poškozená slunečním úpalem

U plodů paprik může stres způsobený vysokými teplotami a nepravidelným příjmem vody souviset také s projevy nedostatku vápníku, například s tzv. hnilobou špiček plodů.

Poškozené listy postupně hnědnou a zasychají. Na plodech se objevují bělavé až světle hnědé skvrny, které bývají často mírně propadlé.

Typickým znakem je, že se poškození objevuje především na částech rostliny přímo vystavených intenzivnímu slunečnímu záření.

Nezaměňujme správnou diagnózu

Rajče poškozené slunečním úpalem

Nejdůležitější je problém správně rozpoznat a všimnout si okolností, za kterých se poškození objevilo.

Fyziologické poruchy, mezi které patří i sluneční úpal, bývají někdy zaměňovány s virovými nebo houbovými chorobami.

Výsledkem pak může být zbytečné používání pesticidů, hnojiv, postřiků nebo různých podpůrných přípravků, které skutečnou příčinu problému neřeší.

Pokud se skvrny objevují hlavně na osluněné straně plodů nebo listů a předcházelo jim období vysokých teplot, silného slunce nebo náhlého odkrytí plodů, je velmi pravděpodobné, že jde právě o fyziologické poškození úpalem.

Možnosti ochrany před slunečním úpalem

1. Tínění

Během období extrémního horka může pomoci částečné zastínění porostu, například pomocí stínicí sítě. Důležité je zejména u mladých rostlin a citlivých druhů.

2. Výběr vhodných odrůd

Na velmi slunných stanovištích je vhodné vybírat odolnější odrůdy, případně odrůdy se světlejšími plody, které se obvykle nepřehřívají tak rychle jako velmi tmavé plody.

3. Promyšlená zálivka

Rostliny zalévejte ideálně ráno nebo večer, nikoli během největšího poledního žáru.

Vhodná je voda s přiměřenou teplotou, ideálně odstátá. Důležité je udržovat rovnoměrnou půdní vlhkost a zabránit výraznému střídání sucha a přemokření.

4. Mulčování

Vrstva mulče pomáhá chránit kořeny před přehříváním a zároveň omezuje odpařování vody z půdy.

Díky stabilnější teplotě a vlhkosti v kořenové zóně dokážou rostliny lépe zvládat období vysokých teplot.

5. Vyvážená výživa a podpora rostlin

Při výživě je vhodné dbát na dostatečný přísun draslíku, který má důležitou úlohu při hospodaření rostliny s vodou a celkové odolnosti vůči stresu.

Využít lze například hnojiva s obsahem draslíku, přípravky pro podporu růstu kořenového systému nebo prostředky určené k podpoře přirozené odolnosti rostlin.

Je však důležité nepřehánět hnojení, protože přehnojená nebo oslabená rostlina zvládá extrémní podmínky hůře.

Prevence je nejúčinnější

Sluneční úpal není infekční choroba a nelze jej vyléčit postřikem proti houbám nebo škůdcům. Jakmile dojde k poškození pletiva, postižené místo se již neobnoví.

Nejlepší ochranou je proto prevence – rovnoměrná zálivka, mulčování, postupná aklimatizace mladých rostlin, dostatek listové plochy a ochrana plodů před náhlým intenzivním osluněním.

4. července 2021
6
Vrtule tresnova
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi)

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi)

Vrtule třešňová – Rhagoletis cerasi

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) je drobná moucha a patří mezi nejvýznamnější škůdce třešní. Typické je pro ni žlutohnědé zbarvení hlavy, zelené oči a černé temeno. Hruď je převážně černá se žlutými znaky po stranách, zadeček černý. Průsvitná křídla mají charakteristickou kresbu tvořenou tmavými příčnými páskami.

V podmínkách České republiky se vrtule třešňová vyskytuje především v teplejších oblastech. V letech, kdy během května a června převládá teplé a sušší počasí, může být její výskyt výraznější a škody na úrodě vyšší.

K hostitelským rostlinám patří především třešeň ptačí a pěstované odrůdy třešní, ale také višeň obecná, mahalebka, některé druhy zimolezu, dřišťál nebo střemcha.

Přečtěte si více

30. června 2021
132
Dostaňte rostliny do formy v období sucha
Kompost a půda, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Dostaňte rostliny do formy v období sucha

Péče o rostliny v období sucha

Dostaňte rostliny do formy v období sucha

Dostaňte rostliny do formy v období sucha

Základní podmínkou pro správnou péči o rostliny v období sucha je samozřejmě správné zalévání. Ať už jeho správné načasování, nebo použití závlahové vody, která nemá negativní vliv na vlastnosti půdy, dopad na lidské zdraví, povrchovou a spodní vodu a další složky životního prostředí.

Ta by měla mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat nežádoucí chemické a biologické složky.

Jednou z hlavních zásad, které je potřeba mít na paměti je, že nikdy rostliny nezaléváme v době, kdy je slunce nejostřejší.

Přečtěte si více

25. června 2021
176
Kompost a půda, Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Jak dostat rostliny do formy během sucha

Péče o rostliny během sucha

Ako dostať rastliny do formy počas sucha

Dlouhodobé sucho představuje pro rostliny výraznou zátěž. Nedostatek vody ovlivňuje nejen jejich růst, ale také příjem živin, tvorbu kořenů, kvetení a vývoj plodů. Základním předpokladem úspěšné péče je proto správné zavlažování – tedy nejen vhodné načasování, ale také použití kvalitní závlahové vody.

Ta by měla mít přiměřenou teplotu a neměla by obsahovat nežádoucí chemické ani biologické složky, které by mohly negativně ovlivňovat vlastnosti půdy, zdravotní stav rostlin, povrchovou a podzemní vodu nebo další složky životního prostředí.

Jednou z hlavních zásad je nezalévat v době, kdy je slunce nejsilnější. Během horkých letních dnů je vhodnější zalévat časně ráno nebo večer, kdy je odpařování vody výrazně nižší.

Nepřehánějme to ani s vodou

Když se objeví první příznaky vadnutí rostlin, máme často tendenci začít je intenzivně zalévat. Je pochopitelné, že se snažíme co nejrychleji doplnit chybějící vodu, ale přemokření může rostlině způsobit další stres.

Půdu je vhodné udržovat vlhkou, nikoli trvale rozmáčenou. Kořeny totiž potřebují nejen vodu, ale také dostatek kyslíku.

Dlouhodobě vodou nasycená půda omezuje přístup vzduchu ke kořenům, což může vést k jejich oslabení, zahnívání a v krajním případě i k odumírání rostliny.

Proto je lepší zalévat méně často, ale důkladně, aby se voda dostala hlouběji ke kořenům.

Ekologická péče o rostliny oslabené suchem

Tecamin Max jako první pomoc při stresových situacích způsobených suchem.

Nedostatek vody způsobuje u rostlin stres, který se může projevit celou řadou příznaků. Jako první bývají často zasaženy nejstarší listy, které začínají žloutnout, zasychat nebo postupně odumírat.

Při dlouhodobém suchu mohou začít zasychat také větvičky a větve stromů či keřů. Pokud sucho trvá příliš dlouho, může dojít dokonce k poškození kořenového systému, což výrazně omezuje schopnost rostliny přijímat vodu a živiny a v krajním případě může vést až k jejímu uhynutí.

Tecamin Max lze využít jako pomoc rostlinám v různých fázích vývoje – od přesazování přes období růstu, rašení, kvetení a vývoje plodů až po sklizeň.

Jeho hlavní účinky:

  • urychluje růst a vývoj plodin,
  • pomáhá rostlinám zotavit se ze stresových situací,
  • podporuje transport látek v rostlině,
  • působí jako biostimulant s protistresovým účinkem vhodný během růstové fáze.

Řez a odstranění poškozených částí

Odstraňte všechny mrtvé nebo odumírající větve, květy a plody, které zbytečně odebírají energii zdravým částem rostliny. Poškozená pletiva navíc mohou vytvářet vhodná místa pro škůdce a představovat vstupní bránu pro některé choroby.

Během dlouhodobého sucha může být u některých jinak zdravých rostlin vhodné jejich mírné zkrácení. Omezením části nadzemní hmoty lze snížit množství vody, kterou rostlina ztrácí prostřednictvím listů.

Silnější řez však vždy provádějte s ohledem na konkrétní druh rostliny a její aktuální stav.

Silná protistresová ochrana – podpora rostlin v nepříznivém počasí

Podpora tvorby kořenového systému a jemných kořenových vlásků.

Extrémní klimatické podmínky mají v posledních letech výrazný dopad na zemědělskou i zahradnickou produkci. Dlouhodobé sucho, vysoké teploty, chlad, mráz nebo naopak zamokření mohou významně ovlivňovat zdravotní stav i výnos rostlin.

Počasí sice přímo ovlivnit nedokážeme, můžeme však omezit jeho negativní dopady na rostliny.

Jednou z možností je využití extraktů z mořských řas, které se používají pro podporu odolnosti rostlin vůči různým stresovým faktorům, jako jsou:

  • sucho,
  • chlad a mráz,
  • zamokření,
  • zasolení,
  • další nepříznivé podmínky prostředí.

Pomocníkem při zakořeňování je RootMost, který:

  • podporuje rychlejší klíčení semen,
  • stimuluje růst kořenového systému,
  • podporuje tvorbu jemných kořenových vlásků,
  • zvyšuje schopnost rostlin přijímat důležité živiny a vodu,
  • zvyšuje odolnost vůči stresovým faktorům,
  • pomáhá rostlinám lépe překonat období po přesazení.

Silný a dobře vyvinutý kořenový systém je během sucha mimořádně důležitý. Rostlina s kvalitním zakořeněním dokáže lépe využívat vodu uloženou v hlubších vrstvách půdy.

Hnojení během a po období sucha

Floravita Sio – podpora vyšší odolnosti rostlin během dlouhodobého sucha.

Bez dostatečného množství vláhy může být hnojení málo účinné, nebo může již oslabené rostliny ještě více zatížit. Živiny se totiž musí rozpustit v půdním roztoku, aby je kořeny mohly přijímat.

Během silného sucha proto není vhodné rostliny nadměrně hnojit. Nejprve je potřeba stabilizovat jejich vodní režim a teprve poté doplnit potřebné živiny.

Po skončení období sucha je vhodné volit přípravky s postupným působením a vyváženou výživu.

Přípravek Floravita Sio přispívá ke zpevnění buněčných stěn, čímž podporuje mechanickou odolnost rostlin a jejich schopnost lépe zvládat dlouhodobé stresové podmínky, včetně sucha.

Pozor na nadměrné hnojení

Nadměrné nebo nevyvážené hnojení může zhoršit fyzikální a chemické vlastnosti půdy a zároveň narušit fyziologický stav rostlin.

Takto oslabené rostliny mohou být náchylnější k některým chorobám, například padlí nebo plísni šedé, a zároveň může dojít k vyššímu výskytu škůdců, například mšic nebo svilušek.

Přebytečné množství živin navíc představuje riziko pro životní prostředí. Může negativně ovlivňovat povrchové a podzemní vody, včetně zdrojů pitné vody, a dlouhodobě zhoršovat kvalitu půdy.

Jak rostlinám pomoci překonat sucho

Péče o rostliny během sucha není pouze otázkou častějšího zalévání. Důležitá je kombinace správné závlahy, zdravého kořenového systému, přiměřeného hnojení a omezení dalších stresových faktorů.

Nejdůležitější je reagovat včas, půdu nepřemokřovat a snažit se rostlinám vytvořit podmínky, ve kterých mohou co nejlépe hospodařit s dostupnou vodou.

Vhodně zvolená péče a biologické či přírodní podpůrné přípravky mohou pomoci rostlinám rychleji se zotavit a lépe zvládat nepříznivé podmínky během dlouhého období sucha.

 

23. června 2021
7
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Zahrada

Bakteriální spála růžovitých rostlin – Erwinia amylovora

Bakteriální spála růžovitých rostlin

Erwinia amylovora patří mezi nejzávažnější bakteriální choroby ovocných dřevin. Její včasné rozpoznání je mimořádně důležité, protože při silném napadení bývá často nutné postižený strom odstranit a zlikvidovat, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Jak poznat bakteriální spálu?

Napadené květy bývají zpočátku vodnaté, následně vadnou a postupně černají. Po odumření často zůstávají viset na stromě.

Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a mladých výhonech. Typickým znakem je, že konce letorostů se hákovitě ohýbají, což patří k nejznámějším symptomům této choroby.

Na dřevě se mohou tvořit ohraničené, vodnaté až hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Pozor na záměnu s jinými problémy

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit například za poškození způsobené:

Důležitým rozpoznávacím znakem bakteriální spály je tvorba kapek bakteriálního exsudátu na napadených částech rostliny.

Jak se Erwinia amylovora šíří?

Bakterie způsobující spálu přezimují v pletivech kmene a větví napadených stromů.

Během vegetace se mohou šířit:

  • opylujícím hmyzem,
  • pylem,
  • větrem,
  • deštěm,
  • při řezu a jiném mechanickém poškození,
  • po krupobití,
  • škůdci,
  • zvěří.

K infekci však může dojít i bez viditelného poranění. Bakterie mohou pronikat do rostlin také přirozenými otvory, například průduchy, lenticelami a hydatodami.

Pro šíření bakteriální spály jsou příznivé zejména podmínky s vyšší vzdušnou vlhkostí a teplotami kolem 18 °C.

Na větší vzdálenosti se choroba nejčastěji šíří infikovaným rostlinným materiálem.

Praktická doporučení

Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je nakupovat stromky pouze z důvěryhodných ovocných školek, kde je zdravotní stav výsadbového materiálu pravidelně kontrolován.

Zvýšenou pozornost by měli prevenci věnovat především pěstitelé v oblastech, kde se už bakteriální spála v minulosti vyskytla.

Pro podporu přirozené obranyschopnosti rostlin lze využít například:

Biologická opatření proti Erwinia amylovora

Na začátku kvetení

Na začátku kvetení lze použít přípravky na bázi chitosanu, například:

  • Chitopron 5 % – 30–50 ml / 10 l vody
  • Softguard – 10–17 ml / 10 l vody

K nim lze podle doporučení výrobce přidat také listová hnojiva s obsahem mědi:

  • CuproTonic – 20–50 ml / 10 l vody
  • Controlphyt Cu – 15–20 ml / 10 l vody

Pro lepší smáčivost a přilnavost lze použít také listová hnojiva na bázi olejů, například BorOil v dávce 10 ml / 10 l vody.

Během kvetení

Během kvetení lze aplikovat Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml / 10 l vody.

Při podmínkách, které jsou pro šíření Erwinia amylovora zvlášť příznivé, lze podle doporučení výrobce zvážit také nižší dávku listového hnojiva s obsahem mědi, například:

  • CuproTonic – 20 ml / 10 l vody

Postřik během kvetení aplikujte pouze v době, kdy nejsou v porostu aktivní včely a další opylovači – ideálně brzy ráno nebo večer.

Po odkvětu a později během vegetace

Po odkvětu a v dalším průběhu vegetace lze pokračovat podle doporučení uvedených pro období na začátku kvetení.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami. U bakteriální spály je zásadní také správná diagnostika a rychlé odstranění silně napadených částí nebo celých stromů.

5. června 2021
16
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů

Bakteriální nádorovitost kořenů způsobená bakterií Agrobacterium tumefaciens se nejčastěji projevuje zpomaleným růstem napadených stromů.

Typickým příznakem jsou různě velké nádorovité výrůstky, které se vytvářejí především na kořenech, ale mohou se objevit také na spodní části kmene.

Zpočátku jsou tyto nádory měkké a světle bělavé, postupně však dřevnatějí, tmavnou do hněda a získávají silně zbrázděný a nepravidelný povrch.

Které rostliny může choroba napadat?

Bakteriální nádorovitost má velmi široký okruh hostitelských rostlin. Z ovocných druhů může napadat například:

  • jabloně,
  • hrušně,
  • kdouloně,
  • maliníky,
  • třešně,
  • vinnou révu.

Vyskytuje se však také na mnoha okrasných a planě rostoucích druzích.

Rozvoji onemocnění vyhovují především stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody, dlouhodobě zamokřené půdy a půdy s mírně zásaditou reakcí.

Jak se bakteriální nádorovitost šíří?

Na zahradu nebo do sadu se choroba nejčastěji dostane prostřednictvím již infikovaných sazenic a stromků.

Proto je velmi důležité nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál. Ještě před výsadbou se vyplatí pečlivě zkontrolovat zejména kořenovou soustavu.

K infekci často dochází přes mechanicky poškozená pletiva, a proto je důležité postupovat opatrně také při obdělávání půdy v blízkosti kořenů.

Důležitou roli hraje prevence

Nepřímou ochranou proti bakteriální nádorovitosti je především dobrá kondice rostlin a zdravá půda.

Pomáhá zejména:

  • vyvážená a harmonická výživa,
  • udržování půdy v dobrém strukturním stavu,
  • omezení dlouhodobého zamokření,
  • šetrné obdělávání půdy bez zbytečného poškozování kořenů,
  • podpora prospěšných půdních mikroorganismů.

Prospěšné houby a bakterie mohou v symbióze s rostlinami zlepšovat jejich kondici, příjem živin a hospodaření s vodou a zároveň pomáhat omezovat některé půdní patogeny.

Pokud je strom již silně napadený, bývá nejbezpečnějším řešením jeho odstranění včetně kořenů. Napadený rostlinný materiál není vhodné kompostovat.

Praktické doporučení

Při nákupu stromků vždy kontrolujte kořeny

Vysazujte pouze zdravé stromky bez podezřelých výrůstků na kořenovém systému.

Už při nákupu si kořeny důkladně prohlédněte. Na napadených rostlinách jsou často dobře viditelné různě velké nádory a zduřeniny.

Pokud si všimnete podezřelých výrůstků, takový stromek raději nevysazujte.

Pečlivě vybírejte stanoviště

Nevhodná jsou zejména místa:

  • s vysokou hladinou podzemní vody,
  • s dlouhodobě zamokřenou půdou,
  • s nekvalitní nebo špatně strukturovanou půdou,
  • se zásaditějším pH,
  • kde se bakteriální nádorovitost již v minulosti vyskytovala.

Výsadbu na místech s předchozím výskytem choroby nedoporučujeme, případně pouze po důkladné předvýsadbové přípravě půdy.

Biologická ochrana

V ekologickém pěstování je vhodné zaměřit se především na zlepšení půdního prostředí a podporu přirozené odolnosti rostlin.

Půdu doporučujeme zásobovat vyváženým poměrem živin, ideálně prostřednictvím organických hnojiv a přípravků s obsahem prospěšných mikroorganismů.

Využít lze například:

Tyto přípravky mohou podle svého složení a způsobu působení pomáhat zpřístupňovat rostlinám živiny, zlepšovat zásobování vodou prostřednictvím mykorhizy a podporovat zdravé půdní prostředí.

Je však důležité počítat s tím, že biologické přípravky slouží především jako součást prevence a podpory vitality rostlin. U již silně napadeného stromu nedokážou nádorovité změny odstranit.

Nejúčinnější ochranou proto zůstává prevence: zdravý výsadbový materiál, vhodné stanoviště, kvalitní půda a šetrná péče o kořenový systém.

5. června 2021
17
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Monilióza jádrového ovoce – Monilinia fructigena

Monilióza jádrového ovoce

Monilióza (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena) se nejvýrazněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech.

Dužnina napadeného ovoce hnědne a na jeho povrchu se vytvářejí typické soustředné kruhy bělavých až žlutých polštářkovitých konidioforů, tedy rozmnožovacích orgánů patogenu.

Napadené plody následně opadávají, nebo zasychají a jako mumifikované zůstávají viset na stromě.

Houba však nenapadá pouze plody. Může zasáhnout také:

  • květy,
  • listy,
  • letorosty,
  • větvičky,
  • mladé plůdky.

Napadené květy vadnou, zatímco mladé plody se přestávají vyvíjet, hnědnou, zasychají a často zůstávají viset na stromě.

Monilióza může způsobovat ztráty také během skladování ovoce, kdy se projevuje v podobě černé hniloby.

Jak monilióza přezimuje a šíří se?

Monilióza přezimuje především v napadených mumifikovaných plodech, ale také v infikovaných letorostech a větvičkách. Z těchto míst se během vegetace dále šíří větrem, deštěm a hmyzem.

Proto je velmi důležité napadené plody odstranit ihned, jakmile je objevíme. Stejně tak je vhodné odstranit postižené části výhonů a řez vést až do zdravého dřeva.

V prevenci moniliózy pomáhá především:

  • udržovat koruny stromů dostatečně vzdušné,
  • předcházet mechanickému poškození plodů škůdci,
  • odstraňovat zdroje infekce ze stromů i z jejich okolí.

Také ošetření stromů po krupobití, pokud poškození není zcela devastující, může výrazně omezit následné škody způsobené moniliózou.

Monilióza ovoce – jak se proti ní bránit biologicky?

  • Monilióza jablka

    Pokud je to možné, vybírejte odrůdy odolnější vůči monilióze.

  • V menších sadech lze moniliózu poměrně dobře udržet pod kontrolou, pokud infikované části okamžitě odstraňujeme.

  • Důležité je pravidelně shrabovat a odstraňovat spadané ovoce i jeho zbytky z prostoru pod stromy.

  • Stromy pravidelně prořezávejte, aby se zlepšilo proudění vzduchu v koruně.

  • Stromy zalévejte ke kořenům a ke kmeni, aby nedocházelo ke zbytečnému smáčení květů, listů a plodů.

  • Po řezu stromů ošetřete poraněná místa přípravkem Dendrosan balzám, Dendrosan vosk nebo Arbosan balzám. Ošetření ran pomáhá chránit strom před pronikáním chorob i před škůdci.

Jaké ekologické přípravky zvolit k ochraně stromů?

Při ekologické ochraně proti monilióze lze využít zejména přípravky na bázi mědi a síry. Na napadené stromy se obvykle aplikují v intervalech přibližně 7–10 dní, a to od začátku kvetení až do konce vegetačního období.

Postřik je vhodné provádět pozdě večer, kdy je aktivita opylovačů minimální a teplota klesne pod 25 °C.

Při práci s přípravky obsahujícími měď nebo síru vždy používejte odpovídající ochranné pomůcky:

  • ochranné rukavice,
  • ochranné brýle,
  • respirátor,
  • oděv s dlouhými rukávy.

Důležité: Vždy se řiďte aktuální etiketou konkrétního přípravku, jeho povoleným použitím, dávkováním a ochrannými lhůtami.

Přípravky na bázi mědi a síry

Jako základ ochrany lze použít měďnaté a sirné přípravky, například:

Tyto přípravky mohou být součástí preventivní i následné ochrany stromů, zejména pokud jsou vhodně kombinovány s dalšími pěstitelskými opatřeními, jako je odstraňování napadených plodů, prořezávání korun a omezení mechanického poškození ovoce.

Alginure pro podporu přirozené odolnosti rostlin

Při ochraně před moniliózou lze využít také Alginure, který podporuje přirozenou odolnost rostlin vůči napadení houbovými chorobami.

Obsahuje například:

  • extrakt z mořských řas,
  • rostlinné aminokyseliny,
  • algináty,
  • fosfonáty.

Alginure je možné používat také preventivně. Ve snížené dávce jej lze podle doporučení výrobce kombinovat se sirnými nebo měďnatými přípravky.

Chitopron a aktivace obranných mechanismů rostlin

Na podobném principu funguje také Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor. To znamená, že podporuje přirozené obranné mechanismy rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám.

Účinnou složkou je chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se přirozeně vyskytuje například ve vnějších schránkách korýšů, jako jsou krevety a krabi.

Pro zvýšení účinku lze Chitopron podle doporučení výrobce kombinovat s měďnatými přípravky.

Chitopron nepoužívejte v době kvetení.

5. června 2021
19
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Květopas jabloňový – Anthonomus pomorum

Květopas jabloňový

Přítomnost škůdce Anthonomus pomorum nejčastěji poznáme podle poškozených květů se zaschlými a zhnědlými korunními plátky.

Poškození způsobené dospělými brouky na rašících pupenech a později také na plodech bývá méně nápadné a často uniká pozornosti.

Jak květopas jabloňový přezimuje a škodí?

Anthonomus pomorum

Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech, pod kůrou stromů nebo v povrchové vrstvě půdy.

Na jaře nalétávají do sadů, kde se zpočátku živí nalévajícími se pupeny a později také listy.

Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy pak vyžírají vnitřní části květu a následně se uvnitř pupenu kuklí.

Typickým příznakem napadení je, že květ se neotevře, zhnědne a zaschne.

Po vylíhnutí se dospělci ještě krátce živí listy a někdy mohou poškozovat i mladé plody.

Od konce června se ukrývají do různých úkrytů, kde přečkávají období tzv. letní diapauzy. Na podzim se následně přesouvají do zimních úkrytů.

Praktická doporučení

Jedním z mechanických způsobů omezení škůdce je odstraňování staré a uvolněné kůry, pod kterou mohou dospělci přezimovat.

Při čištění kmene je důležité postupovat šetrně a nepoškodit zdravou kůru.

Populaci květopase mohou přirozeně snižovat také:

  • sýkory a další hmyzožraví ptáci,
  • různí parazitoidi z řádu blanokřídlých,
  • další přirození nepřátelé žijící v sadu.

Významným parazitoidem je například lumek Scambus pomorum, který může napadat larvy a kukly květopase.

Podpora přirozených nepřátel je proto důležitou součástí ekologické ochrany sadu.

Biologická ochrana proti Anthonomus pomorum

K omezení výskytu květopase lze využít zejména:

  • přípravky na bázi spinosadu, například Spintor
  • mikrobiální hnojiva na bázi bakterií, například NovaFerm ORION

Poznámka: Vždy je nutné ověřit aktuální registraci a povolené použití konkrétního přípravku proti danému škůdci.

Kdy zasáhnout?

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat zejména sadům v blízkosti lesů a místům, kde se květopas v předchozím roce vyskytoval ve větším množství.

V takových případech je vhodné provést ochranné opatření co nejdříve ve fázi zeleného květního pupenu.

Více o načasování biologických postřiků najdete zde.

Důležité: Úspěch ochrany proti květopasu závisí především na správném načasování zásahu ještě předtím, než samičky nakladou vajíčka do květních pupenů.

5. června 2021
5
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Pilatka jablečná

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea – larva

Hoplocampa testudinea způsobuje tzv. ranou červivost jablek.

Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2–25 cm. Dospělci se mohou začít objevovat už koncem dubna, nejčastěji však na začátku května, tedy v období kvetení jabloní.

Krátce po vylíhnutí kladou samičky pomocí kladélka vajíčka do kališních lístků květů jabloní.

Z vajíček se po přibližně 6–20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. Později se na plodech vytvářejí typické zkorkovatělé jizvy. Takto poškozené plody však zpravidla neopadávají.

 

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Jaké škody pilatka způsobuje?

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů. Napadená jablka následně předčasně opadávají během června, zpravidla přibližně o jeden až dva týdny dříve než plody poškozené obalečem jablečným.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit přibližně 3–4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí na zem ještě z plodů visících na stromě. Následně se zavrtají do půdy, kde přezimují.

Část larev může setrvat v diapauze i déle než jeden rok. Dospělci se pak objeví až v následující vegetační sezóně.

Praktická doporučení

Kultivace půdy pod stromy

Část přezimujících larev lze omezit šetrnou kultivací půdy pod korunami stromů.

Tím se mohou larvy dostat blíže k povrchu, kde jsou více vystaveny nepříznivým podmínkám a přirozeným nepřátelům.

Přirození nepřátelé pilatky

Populaci pilatky mohou přirozeně snižovat například:

  • entomopatogenní houby,
  • parazitoidi,
  • další užitečné organismy žijící v sadu.

Významným přirozeným nepřítelem je také parazitoid Lathrolestes ensator z čeledi lumkovitých (Ichneumonidae).

Pilatka jablečná i tento parazitoid pocházejí z Evropy. Po zavlečení pilatky do Severní Ameriky byl Lathrolestes ensator využit také jako prostředek biologické ochrany, protože pilatka zde před jeho introdukcí způsobovala významné škody.

Bílé lepové desky proti pilatce

V ochraně proti pilatce se velmi dobře uplatňují bílé lepové desky.

Používají se především ke dvěma účelům:

  • signalizaci výskytu dospělců
  • snižování jejich početnosti, zejména v menších sadech a zahradách

Bílé lepové desky pro monitoring

Pro sledování náletu dospělců obvykle postačují přibližně 3 lepové desky na sad nebo jednotlivý blok sadu.

Desky by měly být:

  • od sebe vzdáleny alespoň 25 m,
  • umístěny ve výšce přibližně 150 cm,
  • zavěšeny na dobře osvětlených stromech s nepříliš hustou korunou,
  • instalovány přibližně 10–14 dní před začátkem kvetení.

Počet zachycených dospělců je vhodné kontrolovat 2–3× týdně.

Díky tomu lze lépe určit začátek náletu a správně načasovat další ochranná opatření.

Bílé lepové desky ke snížení počtu škůdců

V menších zahradách lze bílé lepové desky využít také k přímému omezení populace pilatky.

V závislosti na velikosti koruny se doporučuje přibližně 3–5 lepových desek na jeden strom.

Termín a výška zavěšení jsou stejné jako při použití desek k monitoringu.

Správné a včasné vyvěšení lepových desek může v menších výsadbách výrazně snížit počet dospělců ještě před nakladením vajíček.

Přímá ochrana proti dospělcům ve formě postřiku se provádí podle signalizace výskytu, obvykle na začátku a na konci kvetení.

Biologická ochrana proti Hoplocampa testudinea

V ekologické ochraně proti pilatce jablečné lze využít několik možností.

NeemAzal T/S

Použít lze přípravky na bázi Azadirachta indica, například:

Vhodným termínem aplikace je zejména konec kvetení.

Quassia amara

Další možností je vodní výluh z tropického keře Quassia amara.

Ideálním termínem aplikace je období hromadného líhnutí larev.

Tento termín je však obtížnější přesně určit. Lze jej stanovit například:

  • sledováním vývoje vajíček,
  • nebo podle sumy aktivních teplot počítané od začátku náletu dospělců.

BORA

Hnojivo na bázi hub BORA lze využít k omezení počtu přezimujících larev.

Aplikuje se na půdu pod korunami stromů v období červnového opadu plodů.

Cílem je snížit počet larev, které opouštějí napadené plody a zavrtávají se do půdy k přezimování.

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, povolené použití, dávkování a podmínky aplikace.

Více k podobným biologickým opatřením najdete také v části věnované ochraně proti obaleči jablečnému.

5. června 2021
4
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Zahrada

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Strupovitost jabloně

Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, může však napadat také květy a letorosty. Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde způsobuje tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdější infekce mohou způsobovat škody i během skladování.

 

Strupovitost přezimuje na napadených listech a k primární infekci z tohoto zdroje dochází nejčastěji od začátku rašení do konce kvetení.

Pokud dojde k infekci listů v tomto období, může se onemocnění dále šířit prakticky během celé vegetace a způsobovat škody také na uskladněném ovoci. Šíření strupovitosti podporuje vlhké a teplé počasí.

Preventivní opatření proti strupovitosti jabloně

Z preventivních opatření je důležitý vhodný výběr odrůdy a stanoviště, stejně jako správný řez, který zlepšuje světelné podmínky a proudění vzduchu v koruně.

Důležitá je také harmonická výživa. Příliš vysoký obsah dusíku v půdě podporuje bujný růst a zvyšuje náchylnost stromů k houbovým chorobám.

Při pěstování citlivých odrůd je důležité také odstraňování opadaného listí, a to buď kompostováním, nebo zapravením do půdy. V obou případech je vhodné použít přípravky urychlující proces rozkladu.

Při ochraně proti strupovitosti, ale také proti mnoha dalším houbovým patogenům, je třeba pamatovat na to, že k infekci citlivých částí rostliny dochází mnohem dříve, než se objeví první viditelné příznaky onemocnění na listech nebo plodech.

Proto je vhodné začít s ochranou citlivých odrůd již na začátku vegetace, v době rašení stromů. Neméně důležitá je ochrana před kvetením, v nezbytných případech také během kvetení a po odkvětu.

Pokud z jakéhokoli důvodu dojde k rozvoji infekce a objeví se skvrny na listech nebo mladých plodech, je třeba v ochraně pokračovat také později během vegetace.

U citlivých odrůd a při zvláště příznivých podmínkách pro šíření onemocnění má své opodstatnění také podzimní omývací postřik.

Biologická ochrana proti strupovitosti jabloně

Pro ochranu a zvýšení obranyschopnosti proti strupovitosti jabloně lze využít následující přípravky a listová hnojiva:

Na začátku rašení

Použijte CuproTonic 20–50 ml nebo Controlphyt Cu 15–20 ml + BorOil 10–80 ml na 10 l vody.

Místo přípravku BorOil lze použít také jiné listové hnojivo na bázi olejů, například FerrumOil. Konkrétní dávku jednotlivých přípravků je třeba zvolit podle návodu a účelu použití.

Nižší dávky slouží ke zlepšení přilnavosti postřikové kapaliny. Vyšší dávky se používají jako prevence napadení padlím a některými přezimujícími škůdci, například mšicemi.

Před kvetením

V tomto období lze použít přípravek na bázi mořských řas Alginure v dávce 30–50 ml na 10 l vody.

Přípravky na bázi uhličitanů, tedy PowerOf-K 50–80 ml na 10 l vody nebo VitiSan 50 g na 10 l vody, je vhodné aplikovat spolu s některým listovým hnojivem na bázi olejů, například BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, všechny v dávce 10–20 ml na 10 l vody.

Další možností jsou kombinace přípravků na bázi chitosanu:

  • Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
  • Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
  • SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,

spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.

Během kvetení

Použít lze Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml na 10 l vody.

Přípravek je neškodný pro včely. Uplatnění najde především ve smíšených výsadbách, kde není prakticky možné zabránit úletu postřikové kapaliny na právě kvetoucí sousední stromy.

Po odkvětu a později během vegetace

Lze pokračovat v aplikaci přípravků na bázi uhličitanů PowerOf-K nebo VitiSan v kombinaci s listovými hnojivy na bázi olejů BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, a to ve stejných dávkách jako před kvetením.

Stejně tak lze aplikovat přípravky na bázi chitosanu:

  • Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
  • Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
  • SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,

spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.

Přípravek Alginure již po odkvětu nedoporučujeme aplikovat.

V tomto období lze začít také s aplikací mikrobiálních hnojiv:

  • NovaFerm SIRIUS 60–70 ml na 10 l vody,
  • NovaFerm DUAL 200 ml na 10 l vody.

Před sklizní pro zlepšení skladovatelnosti

Použijte Chitopron 5 % v dávce 50 ml na 10 l vody.

Podzimní omývací postřik

Použijte listová hnojiva s obsahem mědi:

  • CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
  • Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,

spolu s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10–20 ml na 10 l vody.

Urychlení rozkladu opadaného listí

K urychlení rozkladu lze použít přípravky na bázi prospěšných mikroorganismů:

  • Trifender 10 g na 10 l vody na plochu 100 m²,
  • NovaFerm MULTI 100 ml na 10 l vody.

Přípravky doporučujeme aplikovat na opadané listí, které je vhodné v ideálním případě také mělce zapravit do půdy nebo zkompostovat.

Do kompostu lze přidat také HUMAC® Agro v množství 3–5 % z objemu kompostované hmoty, který pomáhá urychlit přeměnu organické hmoty.

Biologická ochrana proti strupovitosti jabloně je založena především na včasné prevenci a pravidelném ošetření během celé vegetace. Nejdůležitější je začít již při rašení, pokračovat před kvetením a po odkvětu a při vhodných podmínkách pro šíření choroby ošetření opakovat.

Důležitou součástí ochrany je také podzimní omývací postřik a urychlení rozkladu opadaného listí, na kterém patogen přezimuje.

 

5. června 2021
67
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný – Cydia pomonella

Larvy Cydia pomonella způsobují tzv. pravou červivost plodů. Typickým znakem napadení je hromádka trusu u vstupního otvoru do plodu.

Od otvoru vede rovná až mírně zakřivená chodbička směrem k jádřinci, kde larva poškozuje semena. Vnitřek napadeného plodu bývá vyplněn trusem škůdce.

V závislosti na velikosti plodů v době napadení může jedna larva poškodit přibližně 1–3 jablka.

Na Slovensku se obvykle vyvíjejí dvě generace obaleče jablečného. V nejteplejších oblastech může docházet i k částečnému vývoji třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech nebo během chladnějších let se zpravidla vyvine jen jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace předčasně opadávají.

Druhá generace způsobuje především výrazné zhoršení skladovatelnosti plodů. Poškozená jablka jsou totiž náchylnější k napadení různými houbovými patogeny a hnilobami.

Jak obaleč jablečný přezimuje a vyvíjí se?

Obaleč jablečný

Larvy přezimují v různých úkrytech:

  • v prasklinách a štěrbinách kůry,
  • v půdě,
  • v různých zákoutích kolem stromů,
  • ale také například ve skladech a na přepravkách.

Na jaře, obvykle v dubnu, se larvy kuklí.

V závislosti na průběhu počasí se mohou první dospělí motýli objevit ve výsadbách již na začátku května.

Obaleč jablečný patří mezi noční motýly. Dospělci jsou aktivní a páří se pouze tehdy, když teplota vzduchu za soumraku dosahuje alespoň 15 °C.

Pro intenzivnější kladení vajíček jsou vhodné teploty přibližně 17 °C a více za soumraku.

Larvy se líhnou přibližně po 6–14 dnech.

Po vylíhnutí vyhledávají vhodné místo, kterým proniknou do plodu. Mladé larvy mezi sebou zároveň soupeří o potravu, a proto v jednom napadeném plodu obvykle nacházíme pouze jednu larvu.

Od vylíhnutí po zavrtání do plodu může uplynout přibližně 2–5 dní. Právě toto období je velmi důležité při načasování ochranných opatření.

Druhá generace obaleče

Dospělci druhé generace se mohou začít objevovat již koncem června a jejich nálet může pokračovat až do začátku září.

Jednotlivé generace se navíc často překrývají, takže se škůdce může ve výsadbách vyskytovat prakticky od května až do září.

Samičky druhé generace kladou vajíčka ve větší míře přímo na plody než na listy.

Vylíhlé larvy se často zavrtávají do míst, kde se dva plody vzájemně dotýkají, protože zde mají lepší ochranu a snadnější přístup do plodu.

Praktická doporučení

Populaci obaleče jablečného mohou výrazně omezovat jeho přirození nepřátelé.

Patří mezi ně například:

  • různé druhy dravého a parazitického hmyzu,
  • bakterie,
  • houby,
  • viry,
  • entomopatogenní hlístice,
  • ptáci, například sýkory.

Jejich přítomnost v sadu můžeme podpořit především tím, že omezíme používání širokospektrálních insekticidů.

Mechanické odstranění přezimujících larev

  • Přezimující stadia škůdce lze částečně omezit také mechanickým čištěním kmene a odstraňováním uvolněné staré kůry, pod kterou se larvy často ukrývají.
  • Při této práci je důležité nepoškodit zdravou kůru stromu.

Vlnitá lepenka na kmeny stromů

Jednoduchým a ekologickým opatřením je instalace pásů z vlnité lepenky nebo kartonu kolem kmene stromu.

Lepenku lze umístit:

  • v květnu pro zachycení larev první generace,
  • koncem léta pro zachycení larev druhé generace.

Část larev si lepenku vybere jako vhodné místo pro zakuklení nebo přezimování.

Lepenku je proto potřeba pravidelně kontrolovat a následně odstranit tak, aby larvy nemohly dokončit svůj vývoj.

Odstraňování napadených plodů

V zahradách a menších sadech má velký význam také pravidelný sběr předčasně opadaných a červivých plodů.

Zvlášť důležité je to u plodů napadených první generací obaleče.

Stejně jako u lepenkových pásů je potřeba zajistit, aby larvy ukryté uvnitř plodů nemohly dokončit vývoj a vrátit se zpět do sadu.

Pravidelná kontrola stromů, sběr napadených plodů a podpora přirozených nepřátel patří mezi nejdůležitější ekologická opatření proti obaleči jablečnému.

Biologická ochrana proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella)

Pro biologickou ochranu proti obaleči jablečnému lze využít několik typů přípravků:

Kdy ošetřovat proti obaleči jablečnému?

  • Ochrana proti první generaci obaleče jablečného se obvykle provádí na přelomu května a června.
  • Proti druhé generaci se ošetření nejčastěji provádí na přelomu července a srpna.
  • Tyto termíny jsou však pouze orientační. Mohou se výrazně lišit podle aktuálního průběhu počasí, teplot a klimatických podmínek konkrétního stanoviště.
  • Správné načasování postřiku je proto jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné ochrany.
  • Nejspolehlivější metodou sledování výskytu škůdce je použití feromonových lapačů přímo v sadu nebo zahradě.

Kdy zasáhnout biologickými přípravky?

Postřik proti jednotlivým generacím škůdce je vhodné přibližně po 10–14 dnech zopakovat, pokud to odpovídá vývoji škůdce a doporučení konkrétního přípravku.

Ideální doba pro aplikaci přípravků na bázi bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki nebo přípravků na bázi spinosadu je období hromadného líhnutí larev.

Použít lze například:

  • Lepinox Plus – 10 g / 4–10 l vody na 100 m²
  • NovaFerm ORION – 50–60 ml / 10 l vody
  • Spintor – 6 ml / 10 l vody

K hromadnému líhnutí larev dochází zpravidla přibližně 7–10 dní po vrcholu náletu samců do feromonových lapačů. Při chladnějším počasí může být tento interval delší.

Rozhoduje správné načasování

Při přímé ochraně je důležité si uvědomit, že mladé larvy jsou biologickými přípravky dobře zasažitelné pouze po omezenou dobu.

Po vylíhnutí potřebují přibližně 2–5 dní, než se zavrtají do plodů.

Jakmile se larva dostane dovnitř jablka, je její zásah postřikem výrazně obtížnější.

Nejvyšší účinnosti proto dosáhneme tehdy, když ošetření směřujeme do období líhnutí larev ještě před jejich proniknutím do plodů.

Důležité: U všech přípravků se vždy řiďte aktuální etiketou, doporučeným dávkováním, povoleným použitím a podmínkami aplikace.

5. června 2021
10
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – mšice

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).

Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.

Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.

Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Jaké škody způsobuje?

Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.

Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.

Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.

Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.

Jak poznat napadení?

Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.

Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.

Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.

Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.

Mšice (Dysaphis devecta)

Mšice (Dysaphis devecta)

Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.

Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.

Jabloň – biologická ochrana proti mšicím

Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:

Krátce po vyrašení

Krátce po vyrašení je vhodné použít tzv. předjarní postřik.

Využít lze například:

  • BorOil – 50–80 ml / 10 l vody
  • FerrumOil – podle návodu výrobce
  • Natura Rock Effect – 300 ml / 10 l vody

Z praktického hlediska lze k listovým hnojivům na bázi olejů přidat také některé přípravky s obsahem mědi, například:

Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.

Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.

Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.

Později během vegetace

Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.

Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:

  • Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
  • NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
  • Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
  • BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
  • Quassia amara
  • NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody

Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:

  • FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
  • FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.

5. června 2021
11
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užitečný hmyz, Vinice, Zahrada

Sviluška ovocná – Panonychus ulmi

Sviluška ovocná

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi) zůstávají malé a jejich okraje, případně i celé listy, postupně zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a jejich horní strana získává typické bronzové zbarvení. Silně napadené listy se mohou stáčet, zasychat a předčasně opadávat.

Při pozorném prohlédnutí listů pomocí lupy je možné zaznamenat výskyt drobného, červeně zbarveného škůdce. K silnému přemnožení svilušky ovocné dochází zejména v období, kdy převládá suché a teplé počasí.

Škůdce přezimuje ve formě vajíček uložených v blízkosti pupenů a na větvích stromů. Na jaře, v období rašení, se z vajíček líhnou larvy, které zpočátku sají na pupenech a později na rozvíjejících se listech.

Během vegetace samičky kladou další vajíčka, z nichž se líhnou následující generace svilušek. V našich podmínkách se může během jedné sezóny vyvinout přibližně 5 až 6 generací škůdce. Koncem léta začínají samičky klást tzv. zimní vajíčka, která přečkávají nepříznivé období a představují základ populace pro následující rok.

Praktická doporučení

Snad nejdůležitější je harmonická a vyvážená výživa rostlin, především nepřehánět hnojení dusíkem. Nadbytek dusíku podporuje tvorbu měkkých a šťavnatých pletiv, která mohou být pro některé škůdce příznivější.

Podobně jako u jiných škůdců je i při výskytu svilušky vhodné důkladně zvážit používání přípravků na ochranu rostlin. K přemnožení svilušky často dochází právě tehdy, když používáním neselektivních insekticidů zničíme nejen škůdce, ale také jeho přirozené nepřátele.

Pozornost je potřeba věnovat také některým přípravkům proti chorobám, tedy fungicidům, například přípravkům na bázi síry. Při vyšších dávkách nebo příliš častém používání mohou negativně ovlivnit nejen svilušku, ale také jejího významného přirozeného nepřítele – dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Kromě dravého roztoče mohou populaci svilušky ovocné regulovat také další užitečné organismy, například slunéčko Stethorus punctillum, dravá ploštice Anthocoris nemorum, zlatoočky a další druhy užitečného hmyzu.

Proto je při ekologické ochraně vhodné podporovat přirozenou rovnováhu v sadu a vytvářet podmínky, ve kterých se mohou užitečné organismy dlouhodobě udržet.

Přirození nepřátelé svilušky ovocné

Nejdůležitějším přirozeným nepřítelem, který může významně omezovat výskyt svilušky ovocné, je:

  • dravý roztoč (Typhlodromus pyri)

Biologická ochrana proti Panonychus ulmi

Pro regulaci svilušky ovocné lze využít také přípravky nebo pomocné prostředky, které působí přímo na škůdce nebo podporují přirozenou odolnost rostlin:

Při přemnožení svilušky ovocné je jedním z nejlepších řešení introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento užitečný roztoč může při vhodných podmínkách dlouhodobě udržovat populace svilušek pod hranicí škodlivosti.

Kromě biologické ochrany lze využít také výše uvedené přípravky a listová hnojiva v různých kombinacích, vždy však podle návodu k použití a s ohledem na jejich možné působení na užitečné organismy.

Kdy proti svilušce ovocné zasáhnout?

Proti svilušce je nejlepší zasáhnout na začátku vegetace v době líhnutí larev, tedy přibližně v období od rašení do začátku kvetení jabloní. Právě mladá vývojová stadia jsou vhodným cílem včasně provedeného zásahu.

Dobře načasovaným předjarním postřikem je možné kromě dalších přezimujících škůdců výrazně omezit také množství přezimujících vajíček svilušky ovocné.

Z dlouhodobého hlediska je však nejvhodnější kombinovat včasné sledování výskytu škůdce, vyváženou výživu stromů, šetrné používání přípravků a především ochranu a podporu přirozených nepřátel svilušky.

5. června 2021
2
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – choroby a škůdci

Biologická ochrana jabloní

Jabloně patří mezi naše nejčastěji pěstované ovocné druhy. Tomu odpovídá i skutečnost, že je napadá pravděpodobně největší množství chorob a škůdců ze všech u nás pěstovaných ovocných dřevin.

Pokud si chceme vypěstovat jablka bez použití „chemie“, měli bychom již před výsadbou reálně zhodnotit svá očekávání, možnosti i nároky jabloní. Tomu je třeba přizpůsobit výběr stanoviště, odrůdy a podnože. Při volbě vhodného stanoviště se vyhýbejte trvale zastíněným místům, mrazovým kotlinám a lokalitám s vysokou hladinou podzemní vody.

Přestože jabloně nejsou na půdu mimořádně náročné, dostatek vláhy, vzduchu a živin v půdě, stejně jako vyhovující pH půdy, patří mezi základní předpoklady jejich úspěšného pěstování. Upřednostňovat bychom proto měli půdy s dobrou strukturou a dostatečným obsahem humusu.

Kvalita půdy je ještě důležitější, pokud se rozhodneme vysadit stromky na takzvaných slabě rostoucích podnožích. Při výběru odrůd bychom kromě odolnosti vůči nejdůležitějším houbovým chorobám měli přihlížet také ke klimatickým podmínkám stanoviště.

Choroby jabloní

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.

Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde vytváří tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.

Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdní infekce mohou způsobovat škody i během skladování.

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí jabloňové si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří typický bílý povlak. Na plodech se může projevit charakteristickou mramorovitostí.

Mezi velmi citlivé odrůdy patří stále oblíbené odrůdy, například Jonathan, Idared nebo Jonalord.

Méně výrazné příznaky onemocnění lze pozorovat již na pupenech. Ty jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se také tvarem a zbarvením.

Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.

Na rozdíl od strupovitosti přezimuje padlí v napadených pupenech, většinou na koncích letorostů. Za vhodných podmínek se může onemocnění začít šířit již před kvetením. Konidie, tedy rozmnožovací orgány houby, jsou následně přenášeny prouděním vzduchu.

Rozvoj padlí podporuje teplé a suché počasí, případně střídání vlhkých a suchých období. Naopak mu nevyhovují déle trvající zimní mrazy v rozmezí −15 až −20 °C.

Monilióza jádrového ovoce (Monilinia fructigena, anamorfa: Monilia fructigena)

Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.

Napadené plody opadávají, nebo zasychají a v mumifikované podobě zůstávají viset na stromech. Houba napadá také květy, listy, letorosty, větvičky a mladé plůdky. Napadené květy vadnou, mladé plůdky se dále nevyvíjejí, hnědnou, zasychají a zůstávají viset na stromě.

Monilióza způsobuje také ztráty na uskladněném ovoci, kde se projevuje v podobě černé hniloby.

Bakteriální nádorovitost kořenů (Agrobacterium tumefaciens)

Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.

Ty jsou zpočátku měkké, později však dřevnatějí a získávají silně zbrázděný povrch. Během vývoje se mění také jejich zbarvení, a to ze světle bělavého na hnědé.

Onemocnění má široký okruh hostitelů. Kromě ovocných plodin, jako jsou jabloně, hrušně, kdouloně, maliníky a třešně, a révy vinné napadá také mnoho okrasných a planě rostoucích druhů.

Velmi důležité je nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál.

Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)

Tato karanténní choroba je noční můrou ovocnářů ve většině evropských zemí. Znalost jejích příznaků je o to důležitější, že při napadení není k dispozici jiné účinné řešení než odstranění napadeného stromu.

Napadené květy jsou vodnaté, vadnou a postupně černají. Po odumření zůstávají viset na stromě. Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a letorostech, jejichž konce se hákovitě ohýbají.

Na dřevě se tvoří ohraničené, vodnaté a hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.

Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit s poškozením způsobeným například bodruškou hrušňovou, slunečním úpalem listů, který se vyskytuje především u hrušní, nebo s různými houbovými chorobami včetně moniliózy jádrového ovoce.

Na rozdíl od těchto poškození je však bakteriální spála charakteristická tím, že se na napadených částech rostlin často tvoří kapky bakteriálního exsudátu.

Jabloně – škůdci

Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce jabloní patří mšice, obaleči, pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi).

Kromě nich mohou jabloně poškozovat také další takzvaní polyfágní škůdci, tedy druhy napadající více rostlin. Patří mezi ně například přástevník americký (Hyphantria cunea), vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), píďalky, drvopleni a štítenky.

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice Dysaphis devecta.

Na jabloních přezimují ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, v době rašení jabloní. Škodí sáním na listech, v jehož důsledku dochází k různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, takzvaná medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, především mravence. Části rostlin znečištěné medovicí mohou být následně napadeny černěmi, které snižují výkon asimilačního aparátu.

Mšice mají velmi vysoký rozmnožovací potenciál. Napadené rostliny jsou vystaveny značnému stresu, v jehož důsledku zaostávají v růstu. V některých případech mohou být poškozeny také plody a kvůli nedostatečnému vyzrání pletiv může docházet ke snížení mrazuvzdornosti.

Zvláště ohrožené jsou mladé a dusíkem přehnojené stromy.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5 až 2,0 mm a má trávově zelenou barvu. Larvy jsou zelené s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Listy poškozené sáním se kroutí, ale zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Koncem května a začátkem června se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie. Ty mohou způsobovat největší škody během června a července.

Mšice jabloňová může mít během vegetace 10 až 13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jednom hostiteli, jde o monocyklický druh, může se velmi výrazně rozšířit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.

Společným znakem různě zbarvených bezkřídlých jedinců je voskový poprašek. V důsledku sání se listy stáčejí směrem dolů, zbarvují se do červena a později mohou také opadávat.

Při silném napadení mohou být poškozeny i mladé výhonky. Na jabloni se vyvine pouze několik generací. Již v květnu začínají první okřídlení jedinci přelétávat na rostliny jitrocele.

Napadení mšicí jitrocelovou bývá většinou lokálního charakteru.

Mšice Dysaphis devecta

Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listu vznikají různé deformace v podobě červeně, růžově nebo žlutě zbarvených zduřelých hálek.

Poškozeny mohou být také plody, na kterých se tvoří červené skvrny.

Mšice Dysaphis devecta je monocyklický druh.

 

Obaleč jablečný (Cydia pomonella)

Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.

V závislosti na velikosti plodu v době napadení může jedna larva poškodit 1 až 3 jablka. Na Slovensku se zpravidla vyvíjejí dvě generace škůdce. V nejteplejších oblastech se můžeme setkat i s částečným vývojem třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech a během chladnějších let se většinou vyvine pouze jedna generace.

Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace opadávají. Druhá generace výrazně zhoršuje skladovatelnost plodů, protože poškozená jablka bývají častěji napadána různými houbovými patogeny.

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Pilatka jablečná způsobuje takzvanou ranou červivost jablek. Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2 až 25 cm.

Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. V důsledku toho vznikají později na plodech korkovité jizvy, takto poškozené plody však obvykle neopadávají.

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů, které opadávají během června, přibližně jeden až dva týdny před opadem plodů způsobeným obalečem jablečným. Jedna larva může během svého života poškodit 3 až 4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí z dosud neopadaných plodů na zem, kde přezimují.

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)

Přítomnost tohoto škůdce prozrazují poškozené květy se zaschlými a zhnědlými korunními lístky. Poškození způsobené dospělci na rašících pupenech a později na plodech většinou uniká pozornosti.

Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.

Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy vyžírají všechny části květu a následně se kuklí.

Dospělci se po vylíhnutí ještě krátce živí listy, občas mohou napichovat i plody. Od konce června zalézají do úkrytů, kde v takzvané letní diapauze setrvávají až do podzimu. Poté se přesouvají do zimních úkrytů.

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.

Napadené listy se mohou stáčet, usychat a opadávat. Pomocí lupy lze na listech pozorovat drobného, červeně zbarveného škůdce.

K silnému výskytu svilušky ovocné dochází především za suchého a teplého počasí.

Jabloně mohou být během vegetace napadeny mnoha druhy škůdců, kteří poškozují pupeny, květy, listy i plody. Základem úspěšné ochrany je pravidelná kontrola stromů, správné určení škůdce a včasné zahájení ochranných opatření.

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat mladým stromům, přehnojeným porostům a sadům, ve kterých se škůdci vyskytovali již v předchozích letech.

2. června 2021
91
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Zahrada

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.

Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více

2. června 2021
298
Close