Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU

Tag

Ovocné stromy

Kompost a půda, Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Zajistěte si zdravou zahradu už na podzim

Zdravé plody ve zdravé zahradě

Když se mluví o zdravotním významu ovoce, často se zdůrazňuje především obsah vitaminů (Blažek a kolektiv, 1998). K bohatým zdrojům vitaminu C patří například černý rybíz, šípky, jahody, bez černý, rakytník, kiwi nebo dřín.

Ovoce samozřejmě obsahuje i další vitaminy a řadu dalších biologicky významných látek, přičemž jejich množství se liší podle druhu, odrůdy, stupně zralosti i podmínek pěstování.

Vyšší obsah karotenoidů najdeme například v šípcích, meruňkách nebo broskvích. Za zmínku stojí také ořešák královský, jehož plody obsahují mimo jiné vitaminy skupiny B, nenasycené mastné kyseliny a minerální látky.

Při pěstování je však důležité myslet nejen na samotný obsah živin, ale také na způsob ochrany a péče o rostliny. Pokud používáme přípravky na ochranu rostlin, měli bychom vždy dodržovat povolené použití, správné dávkování a ochranné lhůty.

Má tedy smysl mluvit o kvalitních plodech bez ohledu na to, jakým způsobem o svou zahradu pečujeme?

Někteří spotřebitelé dnes stále více sledují nejen původ ovoce a zeleniny, ale také jejich zpracování a složení hotových výrobků.

Domácí pěstování nám dává možnost mít větší kontrolu nad tím, jak o rostliny pečujeme, čím je hnojíme a jaké způsoby ochrany používáme. Zároveň však neplatí, že každá potravina z obchodu je automaticky nekvalitní nebo nezdravá.

Pokud máme vlastní zahradu, můžeme si vypěstovat ovoce a zeleninu podle vlastních představ a využívat především preventivní, biologické a ekologicky šetrné postupy.

Ruku na srdce – dají se zdravé a kvalitní plody vypěstovat úplně bez jakékoli péče?

Proměnlivé počasí, pozdní jarní mrazy, dlouhá období sucha nebo vysoké vlhkosti a výskyt nových či šířících se škůdců a chorob dokážou pěstování značně zkomplikovat.

Některé faktory ovlivnit nedokážeme. Mnoho podmínek pro zdravý růst rostlin však ovlivnit můžeme.

Patří sem například správná péče o půdu, hygiena sadu, vhodná výživa, odstranění napadených částí rostlin a podle potřeby také podzimní nebo předjarní ošetření.

Některé podpůrné prostředky si lze připravit i doma z běžně dostupných rostlin. Tradičně se používá například výluh z kopřivy, především jako rostlinná jíchá a podpůrný prostředek při pěstování. Jeho účinek proti konkrétním škůdcům nebo chorobám však nelze považovat za náhradu registrovaného přípravku na ochranu rostlin.

Krok za krokem k péči o půdu a stromy

Na podzim je vhodné připravit půdu i rostliny na období zimního klidu a vytvořit jim co nejlepší podmínky pro následující jaro. Ještě před zimou proto stojí za to udělat několik základních kroků.

Monilióza

Pokud vaše stromy během sezóny potrápila monilióza, nezapomeňte odstranit ze stromů i zpod nich mumifikované a chorobou napadené plody.

Důležité je také průběžně uklízet silně napadené rostlinné zbytky a listí. Tím snižujeme množství míst, na kterých mohou přezimovat některé patogeny a škůdci. Zdravé listí však nemusíme ze zahrady automaticky odstraňovat – lze je využít například ke kompostování nebo mulčování tam, kde nehrozí šíření závažných chorob.

Do půdy lze zapracovat také mikrobiální přípravky.

Jednou z možností je NovaFerm VIVA, mikrobiální půdní přípravek určený k podpoře biologické aktivity půdy a vitality rostlin. V pěstitelské praxi se používá také jako součást péče o půdu v porostech, kde se mohou vyskytovat půdní škůdci, například drátovci, ponravy chroustů, můry nebo bázlivec kukuřičný.

Přípravek však nepoužíváme jako univerzální náhradu insekticidu či nematocidu – vždy se řídíme jeho určením a doporučením výrobce.

Další možností je multibakteriální půdní přípravek NovaFerm MULTI.

Podporuje mikrobiální rozklad organických a posklizňových zbytků a pomáhá zlepšovat biologickou aktivitu půdy. Lze jej využít také při kompostování, kde mikroorganismy přispívají k rozkladu organické hmoty.

Ošetření stromů

Pokud jste ještě nevyměnili lepové pásy na kmenech stromů, stále je na to vhodná doba.

Oboustranně lepivý pás se upevňuje kolem kmene a vytváří mechanickou bariéru pro lezoucí hmyz. Pomáhá omezit přístup některých housenek, mravenců a dalších škůdců do koruny stromu.

Velký význam má zejména proti bezkřídlým samicím některých píďalek, které na podzim nebo v předjaří lezou po kmenech do korun, kde kladou vajíčka.

(video ve spolupráci s izahradkar.sk)

Video přehrávač

Podzimní ošetření

Rez hrušňová

Jedním z důležitých kroků po ukončení vegetace a opadu listů může být podzimní ošetření stromů.

Ošetřovat lze podle potřeby ovocné stromy, keře i některé okrasné dřeviny. Vždy je však nutné vycházet z konkrétního problému – ne každý strom potřebuje každý rok stejný postřik.

V pěstitelské praxi se používají přípravky obsahující měď nebo síru, pokud jsou pro danou plodinu, chorobu a termín použití povoleny.

Mezi používané produkty patří například CuproTonic, Controlphyt Cu, Kocide 2000 nebo sirný kontaktní fungicid Thiovit Jet.

Podle účelu ošetření se používají také olejové přípravky, například BorOil nebo FerrumOil. Je však důležité nekombinovat přípravky automaticky – možnost míchání mědi, síry, olejových a mikrobiálních přípravků je vždy nutné ověřit podle etikety a doporučení výrobce.

Jako součást podpůrné péče lze využít také mikrobiální listové hnojivo NovaFerm SIRIUS.

Obsahuje bakterie rodu Bacillus a používá se k podpoře vitality a přirozené obranyschopnosti rostlin. V pěstitelské praxi se využívá u porostů ohrožených různými houbovými chorobami, například:

U mikrobiálních přípravků je obzvlášť důležité ověřit jejich kompatibilitu s měďnatými a dalšími antimikrobiálně působícími přípravky, protože nevhodná kombinace může životaschopnost užitečných mikroorganismů omezit.

Zdravá zahrada začíná prevencí

Podzimní péče nemusí znamenat množství postřiků. Mnohem důležitější je odstranit zdroje infekce, zkontrolovat zdravotní stav stromů, pečovat o půdu a zasahovat pouze tam, kde je to skutečně potřeba.

Odstraňování mumifikovaných plodů, péče o půdu, lepové pásy, správná výživa a vhodně zvolené podzimní ošetření mohou společně významně snížit tlak některých chorob a škůdců v následující sezoně.

9. listopadu 2023
74
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užiteční živočichové, Zahrada

Podzimní postřik ovocných stromů

Proč ho nepodcenit?

Někdo si řekne, že se obejde bez postřiků ovocných stromů. Raději v plodu narazí na nějakého „vetřelce“, protože má jistotu, že ovoce je co nejpřirozenější a bez zbytečných zásahů.

Někdy však může stačit malá pomoc v podobě podzimního a předjarního ošetření, která pomůže omezit přezimující zdroje infekcí a snížit tlak některých chorob a škůdců v další sezoně.

Jeden strom a více chorob / část 2. /

Proč nepodcenit podzimní postřik

Když vaši jabloň napadne strupovitost, obaleč jablečný společně s moniliózou a navíc se místy objeví i padlí, je už vhodné zasáhnout.

Některé choroby způsobují především estetické poškození plodů, například strupovitost. Jiné, jako monilióza, mohou výrazně znehodnotit úrodu a při opakovaném výskytu oslabovat zdravotní stav stromu.

Při pohledu na silně poškozené plody už není těžké pochopit, proč má smysl nezanedbávat ochranu stromů na jaře i na podzim, tedy alespoň dvakrát během roku podle skutečného zdravotního stavu a potřeby.

Správný čas na podzimní postřik

Někteří tento zásah označují jako preventivní, ale při pravidelném výskytu chorob se z něj může stát velmi důležitá součást péče o sad.

Jeho cílem je omezit výskyt hnilob, strupovitosti, kadeřavosti a dalších chorob ovocných stromů.

Podzimní postřik se nejčastěji provádí na přelomu října a listopadu, po opadu listí.

Důležité je sledovat předpověď počasí a zvolit období, kdy nehrozí déšť krátce po aplikaci, aby nedošlo ke smytí přípravku ze stromu.

Základ podzimního ošetření mohou tvořit přípravky s obsahem mědi nebo síry, podle konkrétní plodiny, choroby a aktuálního povoleného použití.

Do postřiku lze podle potřeby přidat také pomocné a smáčivé látky pro lepší přilnavost, například FerrumOil, Wetcit, Agrovital a další.

Podzimní postřik na bázi mědi nebo síry lze podle potřeby kombinovat s přípravkem FerrumOil.

 

Likvidace zdrojů infekce

Zdroj infekce mechanicky odstraníme a rány po řezu ošetříme balzámem Dendrosan.

Důležité upozornění platí zejména při napadení stromů moniliózou, která se může udržovat v sadech prostřednictvím napadených plodů a dřeva.

Je nezbytné mechanicky odstranit všechny zdroje infekce, zejména takzvané moniliové mumie u jádrovin i peckovin.

Po řezu lze rány ošetřit balzámem Dendrosan, který je určen k ošetření poranění stromů, chrání ránu před vysycháním a podporuje její hojení.

 

Nahnilé plody, listy a napadené větve je potřeba bezpečně odstranit.

Nahnilé zbytky letošní úrody v korunách stromů i na zemi, stejně jako suché letorosty napadené moniliózou u meruněk, broskvoní, třešní a višní, je potřeba odstranit.

Neplatí to pouze pro uvedené druhy. Kontrolujte všechny ovocné stromy v okolí.

Nejbezpečnější je napadený materiál odstranit z pozemku. Tam, kde je to místně a právně možné, lze využít spálení; další možností je hluboké zakopání nebo jiný způsob likvidace, při kterém se patogen nevrací zpět do sadu.

Podobně je vhodné shrabat opadané listí a podle stupně napadení jej vhodně zlikvidovat.

Pro podporu biologické rovnováhy v půdě lze použít například Trifender, Clonoplus nebo Gliorex.

Houby rodu Trichoderma obsažené v těchto přípravcích mohou působit antagonisticky vůči některým půdním patogenům a podporovat biologickou aktivitu půdy.

 

Co se škůdci v půdě?

  • Hlístice rodů Heterorhabditis a Steinernema jsou vhodné zejména na pozemcích, kde je možné půdu dostatečně udržovat vlhkou.
  • Výhodou je jejich použití také v trávníku, protože je není potřeba mechanicky zapracovávat do půdy.
  • Aplikují se zálivkou nebo postřikem na půdu.
  • Parazitické hlístice aktivně vyhledávají citlivá stadia škůdců v půdě a mohou jejich počet výrazně snížit.
  • Při silném napadení může být potřeba aplikaci opakovat, zejména u škůdců, jako je tiplice bahenní nebo zobonoska ovocný.

Krtonožka obecná

Nepřímá ochrana: Nedovolte, aby se půdní škůdci příliš přemnožili. Střídejte plodiny a pokud nejde o dokonale udržovaný anglický trávník, můžete v zahradě tolerovat i krtka. Ten se živí řadou půdních bezobratlých a může tak přirozeně ovlivňovat jejich počet.

Krtonožka obecná – v biologické ochraně se používají vhodné druhy entomopatogenních hlístic, například produkty na bázi Steinernema carpocapsae.

Tiplice bahenní

  • Tiplice bahenní – k biologické ochraně lze využít vhodné entomopatogenní hlístice CAPSANEM.

Chroust obecný

  • Chroust obecný – proti larvám se používají hlístice rodu Heterorhabditis, například přípravky typu Larvanem, pokud odpovídají aktuálnímu doporučení pro daného škůdce.

Nosatec ovocný

  • Nosatec ovocný – v biologické ochraně lze využít hlístice rodu Heterorhabditis – Larvanem.

Drátovci

  • Drátovci – podle konkrétního druhu a podmínek se používají také vhodné entomopatogenní hlístice, například přípravky na bázi Steinernema feltiae – Entonem.

Podzimní ošetření jako součást celoroční péče

Podzimní postřik není samospasitelný a neměl by nahrazovat běžnou péči o strom.

Nejlepší výsledky přináší kombinace:

  • odstranění zdrojů infekce,
  • vhodně načasovaného řezu,
  • úklidu napadených plodů a listí,
  • biologické práce s půdou,
  • a podle potřeby také vhodně zvoleného podzimního postřiku.

Čím méně infekčního materiálu a přezimujících škůdců zůstane v sadu přes zimu, tím nižší může být tlak chorob a škůdců na jaře.

 

1. října 2021
114
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Pilatka jablečná

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea – larva

Hoplocampa testudinea způsobuje tzv. ranou červivost jablek.

Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2–25 cm. Dospělci se mohou začít objevovat už koncem dubna, nejčastěji však na začátku května, tedy v období kvetení jabloní.

Krátce po vylíhnutí kladou samičky pomocí kladélka vajíčka do kališních lístků květů jabloní.

Z vajíček se po přibližně 6–20 dnech líhnou larvy.

Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. Později se na plodech vytvářejí typické zkorkovatělé jizvy. Takto poškozené plody však zpravidla neopadávají.

 

Pilatka jablečná – Hoplocampa testudinea

Jaké škody pilatka způsobuje?

Starší larvy vyžírají vnitřek plodů. Napadená jablka následně předčasně opadávají během června, zpravidla přibližně o jeden až dva týdny dříve než plody poškozené obalečem jablečným.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit přibližně 3–4 plody.

Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí na zem ještě z plodů visících na stromě. Následně se zavrtají do půdy, kde přezimují.

Část larev může setrvat v diapauze i déle než jeden rok. Dospělci se pak objeví až v následující vegetační sezóně.

Praktická doporučení

Kultivace půdy pod stromy

Část přezimujících larev lze omezit šetrnou kultivací půdy pod korunami stromů.

Tím se mohou larvy dostat blíže k povrchu, kde jsou více vystaveny nepříznivým podmínkám a přirozeným nepřátelům.

Přirození nepřátelé pilatky

Populaci pilatky mohou přirozeně snižovat například:

  • entomopatogenní houby,
  • parazitoidi,
  • další užitečné organismy žijící v sadu.

Významným přirozeným nepřítelem je také parazitoid Lathrolestes ensator z čeledi lumkovitých (Ichneumonidae).

Pilatka jablečná i tento parazitoid pocházejí z Evropy. Po zavlečení pilatky do Severní Ameriky byl Lathrolestes ensator využit také jako prostředek biologické ochrany, protože pilatka zde před jeho introdukcí způsobovala významné škody.

Bílé lepové desky proti pilatce

V ochraně proti pilatce se velmi dobře uplatňují bílé lepové desky.

Používají se především ke dvěma účelům:

  • signalizaci výskytu dospělců
  • snižování jejich početnosti, zejména v menších sadech a zahradách

Bílé lepové desky pro monitoring

Pro sledování náletu dospělců obvykle postačují přibližně 3 lepové desky na sad nebo jednotlivý blok sadu.

Desky by měly být:

  • od sebe vzdáleny alespoň 25 m,
  • umístěny ve výšce přibližně 150 cm,
  • zavěšeny na dobře osvětlených stromech s nepříliš hustou korunou,
  • instalovány přibližně 10–14 dní před začátkem kvetení.

Počet zachycených dospělců je vhodné kontrolovat 2–3× týdně.

Díky tomu lze lépe určit začátek náletu a správně načasovat další ochranná opatření.

Bílé lepové desky ke snížení počtu škůdců

V menších zahradách lze bílé lepové desky využít také k přímému omezení populace pilatky.

V závislosti na velikosti koruny se doporučuje přibližně 3–5 lepových desek na jeden strom.

Termín a výška zavěšení jsou stejné jako při použití desek k monitoringu.

Správné a včasné vyvěšení lepových desek může v menších výsadbách výrazně snížit počet dospělců ještě před nakladením vajíček.

Přímá ochrana proti dospělcům ve formě postřiku se provádí podle signalizace výskytu, obvykle na začátku a na konci kvetení.

Biologická ochrana proti Hoplocampa testudinea

V ekologické ochraně proti pilatce jablečné lze využít několik možností.

NeemAzal T/S

Použít lze přípravky na bázi Azadirachta indica, například:

Vhodným termínem aplikace je zejména konec kvetení.

Quassia amara

Další možností je vodní výluh z tropického keře Quassia amara.

Ideálním termínem aplikace je období hromadného líhnutí larev.

Tento termín je však obtížnější přesně určit. Lze jej stanovit například:

  • sledováním vývoje vajíček,
  • nebo podle sumy aktivních teplot počítané od začátku náletu dospělců.

BORA

Hnojivo na bázi hub BORA lze využít k omezení počtu přezimujících larev.

Aplikuje se na půdu pod korunami stromů v období červnového opadu plodů.

Cílem je snížit počet larev, které opouštějí napadené plody a zavrtávají se do půdy k přezimování.

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, povolené použití, dávkování a podmínky aplikace.

Více k podobným biologickým opatřením najdete také v části věnované ochraně proti obaleči jablečnému.

5. června 2021
99
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Jabloň – mšice

Mšice (Aphididae)

Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice (Dysaphis devecta).

Mšice přezimují na jabloních ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, tedy v době rašení jabloní. Škodí především sáním rostlinných šťáv z listů, což vede k jejich různým deformacím.

Sladké výměšky mšic, tzv. medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, zejména mravence. Na povrchu znečištěném medovicí se mohou následně rozvíjet černě, které omezují fotosyntézu a celkově oslabují rostlinu.

Mšice mají mimořádně vysokou rozmnožovací schopnost. Silně napadené stromy jsou vystaveny značnému stresu, zaostávají v růstu a v některých případech může dojít také k poškození plodů.

Kvůli nedostatečnému vyzrávání pletiv se může snížit také mrazuvzdornost stromů. Zvlášť citlivé bývají mladé jabloně a stromy přehnojené dusíkem.

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Mšice jabloňová (Aphis pomi)

Kromě jabloní může Aphis pomi napadat také hrušně, hlohy, mišpule a jeřáby.

Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5–2 mm a má trávově zelené zbarvení. Larvy jsou zelené, s černými nohami, tykadly a sifunkuly.

Jaké škody způsobuje?

Listy poškozené sáním se kroutí a deformují, ale zpravidla zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.

Na přelomu května a června se začínají objevovat okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie.

Největší škody může mšice jabloňová způsobovat v průběhu června a července.

Během jediné vegetační sezóny může vytvořit přibližně 10–13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jediném hostiteli, může se při vhodných podmínkách velmi rychle přemnožit.

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Mšice jitrocelová je druh, který během svého vývoje střídá dva hostitele. Primárním hostitelem je jabloň, sekundárním hostitelem jitrocel.

Bezkřídlí jedinci mohou mít různou barvu, jejich společným znakem je však typický voskový povlak.

Jak poznat napadení?

Sáním dochází ke stáčení listů směrem dolů. Listy se často zároveň zbarvují do červena a později mohou opadávat.

Při silném výskytu může dojít také k poškození mladých výhonů.

Na jabloni se během sezóny vyvine pouze několik generací. Již v průběhu května začínají první okřídlení jedinci přelétávat na jitrocel.

Napadení mšicí jitrocelovou má většinou lokální charakter, ale na citlivých stromech může způsobit výrazné poškození listů i mladých částí rostlin.

Mšice (Dysaphis devecta)

Mšice (Dysaphis devecta)

Napadení touto mšicí se projevuje především zesílením okrajů listů a jejich stáčením.

Na horní straně listů se objevují různé deformace v podobě červených, růžových nebo žlutých zduřenin a hálek. Při silnějším napadení mohou být poškozeny také plody, na kterých se vytvářejí červené skvrny.

Dysaphis devecta je monocyklický druh, tedy druh, který během svého vývoje nestřídá hostitele.

Jabloň – biologická ochrana proti mšicím

Pro ekologickou ochranu jabloní proti mšicím lze využít několik typů přípravků a podpůrných prostředků:

Krátce po vyrašení

Krátce po vyrašení je vhodné použít tzv. předjarní postřik.

Využít lze například:

  • BorOil – 50–80 ml / 10 l vody
  • FerrumOil – podle návodu výrobce
  • Natura Rock Effect – 300 ml / 10 l vody

Z praktického hlediska lze k listovým hnojivům na bázi olejů přidat také některé přípravky s obsahem mědi, například:

Pokud to dovolují teplotní podmínky, lze použít také sirný přípravek Thiovit Jet v dávce 30 g / 10 l vody.

Síru aplikujte pouze při vhodné teplotě, ideálně přibližně mezi 15 a 25 °C. Při kombinaci sirného přípravku s olejovým přípravkem je vhodné použít nižší doporučené dávky obou přípravků.

Takové ošetření může kromě omezení výskytu škůdců zároveň podpořit přirozenou odolnost stromů proti některým houbovým chorobám.

Později během vegetace

Během vegetace lze přípravky použít preventivně nebo nejpozději při prvním zjištění výskytu mšic.

Kromě již zmíněných přípravků lze využít například:

  • Natura Rock Effect – 100–300 ml / 10 l vody
  • NeemAzal T/S – 30–50 ml / 10 l vody
  • Bioka URTICA plus – 50–70 ml / 10 l vody
  • BorOil – 10 ml / 10 l vody, například v kombinaci s BiokaURTICA
  • Quassia amara
  • NovaFerm Orion – 60–70 ml / 10 l vody

Po odkvětu lze využít také další listová hnojiva na bázi olejů:

  • FLORAVITA Citro – 10–25 ml / 10 l vody
  • FLORAVITA Coco – 40–60 ml / 10 l vody

Důležité: U všech přípravků vždy respektujte aktuální etiketu, doporučené dávkování a podmínky použití. Při ošetření v době kvetení dbejte také na ochranu včel a dalších opylovačů.

5. června 2021
87
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Zahrada

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.

Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více

2. června 2021
353
Close