Jak sázet česnek
Česnek kuchyňský
Česnek kuchyňský pochází ze střední Asie. Je ceněný jako výrazné koření a dochucovadlo a používá se v čerstvém i sušeném stavu. Uplatnění má v domácnosti, potravinářství, ale také při výrobě léčivých a kosmetických přípravků.
Cibule česneku obsahují charakteristickou česnekovou silici, která je tradičně spojována s řadou příznivých účinků. Postřik česnekovým extraktem se používá například proti padlí, černé skvrnitosti nebo v boji proti mšicím. Na jaře se může česnekový výluh používat také jako podpůrná zálivka půdy.
Česnek je vytrvalá rostlina, která vytváří v půdě složenou cibuli tvořenou jednotlivými stroužky. Celou cibuli obklopují blanité šupiny.
Listy jsou ploché a úzké, vyrůstají z krátkého stonku a rostlina koření poměrně mělce. Některé typy česneku vytvářejí květní stvol, který bývá pevný a často stočený. V květenství se místo semen mohou vytvářet drobné pacibulky, kterými lze česnek také rozmnožovat. Při tomto způsobu je však pěstování delší a obvykle trvá dva roky do získání plnohodnotné cibule.
Postřik česnekovým extraktem se používá proti padlí, černé skvrnitosti a také proti mšicím.
Jak sázíme česnek
Česnek se nejlépe pěstuje v teplejších a příznivých polohách. Vyhovují mu lehčí, výhřevné a dobře propustné půdy a slunné stanoviště.
Nevhodné jsou naopak těžké a trvale zamokřené půdy, ve kterých mohou cibule a kořeny trpět nedostatkem vzduchu a hnilobami.
Česnek se tradičně zařazuje do 2.–3. tratě a při výživě je vhodné dbát především na dostatek fosforu a draslíku, ideálně v kombinaci s organickou složkou.
Pěstovat jej lze:
- ze stroužků, tedy jednotlivých částí cibule,
- z pacibulek.
Na větších plochách se používá především výsadba ze stroužků.
Česnek lze vysazovat na podzim i na jaře.
Česnek vysazujeme na jaře i na podzim.
Při podzimní výsadbě vybíráme nezamokřené pozemky s lehčí půdou a stroužky vysazujeme hlouběji. Na těžkých a mokrých půdách může sadba během zimy trpět.
Pro jarní výsadbu lze využít i o něco těžší půdy, přičemž stroužky vysazujeme mělčeji.
Na jaře, přibližně v období března a dubna, vysazujeme stroužky do hloubky asi 50–60 mm.
Při podzimní výsadbě je vhodná hloubka přibližně 60–80 mm.
Důležité je, aby byl stroužek vysazen podpučím směrem dolů a špičkou nahoru.
Biologická ochrana
Ošetření před výsadbou
Před výsadbou lze sadbu biologicky ošetřit.
Pro ošetření přípravkem Clonoplus lze připravit suspenzi z 10 g přípravku ve 200 ml vody, což vystačí přibližně na 1 kg česneku.
Suspenzi nalijeme na stroužky umístěné v PE sáčku nebo vhodné nádobě a během přibližně 30 minut několikrát důkladně protřepeme, aby byly všechny stroužky rovnoměrně smočené. Poté sadbu vysypeme a necháme do následujícího dne oschnout.
Před výsadbou lze do půdy zapracovat také hnojivo Rokosan – Kořenová zelenina a peckové ovoce, které podporuje úrodnost a biologickou aktivitu půdy.
Pro výsadbu jsou vhodnější dobře vyvinuté vnější stroužky, protože zpravidla vytvářejí silnější rostliny.
Stroužky lze před výsadbou mořit v přípravku Clonoplus.
Přípravek je možné aplikovat také na povrch půdy a následně zapravit do hloubky přibližně 5–10 cm před výsadbou, například společně s Rokosanem.
Jarní česnek sklízíme zpravidla v srpnu, ozimý česnek v červnu až červenci. Sklízíme včas, jakmile začne žloutnout nať. Pokud se sklizeň příliš opozdí, cibule paličáků se mohou v půdě rozpadat. Česnek se nejprve opatrně podryje, následně se sesbírá, dosuší, očistí a vytřídí. Skladujeme jej při nižších teplotách v suchém a dobře větraném prostředí.
Jak na výsadbu česneku pomocí ekologických produktů
Rozhodli jste se pro výsadbu česneku?
Jednou z možností je přípravek Rizocore, který kombinuje několik biologicky aktivních složek:
- Trichoderma harzianum,
- Bacillus megaterium,
- mykorhizní houby.
Přípravek je určen k podpoře růstu, vitality a kořenového systému rostlin a lze jej využít nejen u česneku, ale i u dalších druhů zeleniny, ovocných a okrasných rostlin.
Další možností je MycoHelp, biologické hnojivo určené k podpoře kořenového prostředí a vitality rostlin.
Jeho složení zahrnuje:
- bakterie – živé kultury Bacillus subtilis, Azotobacter, Enterococcus a Enterobacter,
- houby – saprofytické antagonistické houby rodu Trichoderma.
Tyto mikroorganismy mohou přispívat k biologické aktivitě půdy a pomáhat vytvářet příznivější prostředí v okolí kořenů.
Na co při výsadbě česneku nezapomenout
Úspěšná výsadba česneku stojí především na zdravé sadbě, vhodném stanovišti, dobře propustné půdě a správném termínu výsadby.
Nepodceňujte ani střídání plodin. Česnek není vhodné vysazovat opakovaně na stejné místo ani bezprostředně po jiných cibulových zeleninách, protože se tím zvyšuje riziko hromadění půdních chorob a škůdců.
Při vhodné přípravě půdy, biologickém ošetření sadby a vyvážené výživě lze vytvořit dobré podmínky pro silný kořenový systém a zdravý vývoj cibulí.
Výsadba rakytníku je poměrně jednoduchá. Na jaře jej vysaďte na plně slunné stanoviště.
Sklizeň hustě rostoucích bobulí z této trnité rostliny může být poněkud komplikovaná.
Vrtuli ořechovou není možné spolehlivě vyřešit jediným zásahem. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací hygienických, mechanických, monitorovacích a biologických opatření během celého roku.
Onemocnění způsobuje houba Cronartium ribicola. Jde o chorobu se složitějším vývojovým cyklem, která ke svému šíření využívá také některé druhy borovic.
Americké padlí angreštu způsobuje houba Sphaerotheca mors-uvae.
Pilatky patří mezi blanokřídlý hmyz. Jejich larvy mohou na angreštu a rybízu způsobit velmi výrazné škody.
Když se objeví první příznaky vadnutí rostlin, máme často tendenci začít je intenzivně zalévat. Je pochopitelné, že se snažíme co nejrychleji doplnit chybějící vodu, ale přemokření může rostlině způsobit další stres.
Objevili jste na rostlinách mšice? Tito drobní saví škůdci vyhledávají především mladé listy, výhonky a další měkké části rostlin. Sáním rostlinných šťáv způsobují, že napadené listy postupně kadeřaví, kroutí se a zaostávají v růstu. Při silném napadení mohou být mladé výhony výrazně oslabené a pokud se mšice přemnoží, může dojít i k odumírání některých částí rostliny.
