welcome-left-image

OBCHOD

Koupí těchto produktů pomůžete své půdě, vodě, rostlinám, hmyzu, včelám, ostatním živočichům, rodině a v podstatě celému ekosystému.
welcome-center-image
Vítejte!

Proč to děláme?

Protože už se nemůžeme nadále dívat na pustošení naší země. Protože nám není lhostejný osud našich děti a naší země. Protože už se nemůžeme dále dívat na vylévání pesticidů do země, zabíjející vše živé kolem, s čím přijdou do kontaktu.

Přečtěte si více.

BLOG

Sklízet hezké, zdravé a chutné plody, mít vitální a zdravá včelství, pyšnit se dokonalým trávníkem či nabízet víno z prvotřídních plodů vinic. To vše jde i bez chemie.  
Tenhle blog jsme založili, abychom Vám ukázali, že pečovat o svou úrodu jde i v souladu s přírodou a vším živým.

Přečtěte si více.
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Biologická ochrana rostlin – jak postřikovat?

Biologické postřiky – jak a kdy je používat?

Předjarní postřik

Réva vinná – na révu můžete jako předjarní postřik použít kombinaci:

Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.

Předjarní postřik při tvorbě listů

Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.

Proti padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol nebo Floravita SiO. Přípravek Vitisan je možné zaměnit za Alginure nebo Chitopron.

CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.

Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.

Jaký počet biologických postřiků je možný?

  • Před květem – Oroganic a CuproTonic.
  • Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
  • Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
  • Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.

Počet biologických postřiků

Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.

V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.

Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.

Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.

Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.

Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.

Ovocné stromy

U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.

Přípravky Vitisan a HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.

Zelenina

U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.

Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.

Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.

Kdy postřikovat?

Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.

Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.

Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.

Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.

Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.

I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.

Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.

Jak bojovat proti škůdcům biologicky?

Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je také Rock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.

Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.

V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.

Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.

Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.

Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.

Jaké organické hnojivo do půdy použít?

Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.

Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivital od slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.

Produkty Symbiom a jejich mykorhizní houby

Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.

Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.

Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorex s obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.

Co se škůdci v půdě?

Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.

Výhody a nevýhody si stručně shrneme.

Hlístice jsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.

Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.

Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.

Bakterie jsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.

U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.

Nepřímá ochrana

Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.

V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.

Nenahraditelná je také Cocana při silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.

Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.

Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užiteční živočichové, Vinice, Zahrada

Dravý roztoč T. pyri na ovocné stromy a vinnou révu

Čím si dravý roztoč T. pyri získal takovou oblibu?

Typhlodromus pyri (T. pyri) je dravý roztoč, který se velmi úspěšně využívá v systémech biologické a ekologicky šetrné ochrany vinic a ovocných sadů.

Přezimují především oplodněné samičky dravého roztoče. Na jaře, jakmile se začne oteplovat, se stávají aktivními a začínají intenzivně vyhledávat kořist – například přezimující stadia a líhnoucí se jedince škodlivých svilušek, hálčivců a vlnovníků.

Díky tomu může být populace škodlivých roztočů omezována již na samém začátku vegetace, ještě předtím, než se výrazně přemnoží.

Později dokáže T. pyri využívat také náhradní zdroje potravy. Pokud se škodliví roztoči přemnoží, může jejich populaci během několika týdnů výrazně omezit a tím snížit riziko poškození vinné révy nebo ovocných stromů.

Při vhodných podmínkách pomáhá dlouhodobě udržovat populace škodlivých roztočů z čeledí Tetranychidae a Eriophyidae pod prahem škodlivosti.

Dospělí jedinci a nymfy Typhlodromus pyri mají 8 končetin, zatímco larvální stadium má pouze 6 končetin.

Vajíčka jsou velmi drobná, přibližně 0,3 mm, a samičky je ukládají na vhodná místa na povrchu rostlin, často v blízkosti trichomů a dalších struktur listu, které jim poskytují určitou ochranu.

Přesné určení druhu je možné až při použití silně zvětšujícího mikroskopu, nejlépe v laboratorních podmínkách. Jednotlivé druhy dravých roztočů si mohou být na první pohled velmi podobné.

Při určování se sledují například počet, velikost a rozmístění štětin na těle, tvar těla a některé anatomické znaky, včetně stavby rozmnožovacích orgánů.

S kterými škůdci si Typhlodromus pyri dokáže poradit?

Dravý roztoč Typhlodromus pyri se živí především různými druhy drobných roztočů. Mezi jeho kořist patří například sviluška chmelová, sviluška ovocná, hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový (Colomerus vitis).

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) napadá vinnou révu a při silném výskytu může způsobovat zpomalené a nerovnoměrné rašení, deformace mladých listů a jejich kadeření.

Vlnovník révový (Colomerus vitis) způsobuje typickou plstnatost listů vinné révy. Na horní straně listů vznikají puchýřovité vyvýšeniny a na spodní straně charakteristický bělavý, později hnědnoucí plstnatý povlak.

T. pyri se může živit také jinými drobnými roztoči, vajíčky některých druhů hmyzu a drobnými larvami, například třásněnek.

Pokud není živočišná kořist k dispozici, dokáže využívat i některé náhradní zdroje potravy, například pyl určitých rostlin, spory a mycelium hub nebo rostlinné výměšky.

Právě schopnost přejít na alternativní potravu je jedním z důvodů, proč se Typhlodromus pyri dokáže ve vinicích a sadech dlouhodobě udržet i v době, kdy je škodlivých roztočů málo.

Při nedostatku kořisti mohou draví roztoči přežívat poměrně dlouhou dobu. Mohou rovněž přijímat tekutiny z rostlinného povrchu, aniž by při běžném výskytu způsobovali významné poškození pěstovaných rostlin.

Dokáže se jeho populace přizpůsobit množství kořisti

Jednou ze zajímavých vlastností T. pyri je schopnost přizpůsobovat svou populační dynamiku množství dostupné potravy.

Při nedostatku kořisti populace klesá poměrně pomalu, zatímco při dostatku kvalitní potravy se může počet dravých roztočů rychle zvyšovat.

V pěstitelské literatuře se uvádí, že při nedostatku potravy může pokles populace na polovinu trvat přibližně 100 dní, zatímco za optimálních podmínek a při dostatku vhodné kořisti se může populace zdvojnásobit přibližně za 17 dní. Skutečná rychlost vývoje však závisí především na teplotě, druhu potravy a podmínkách prostředí.

Zajímavý je také poměr pohlaví potomstva. Při dostatku kvalitní kořisti se uvádí vyšší zastoupení samiček, přibližně kolem 70 %, zatímco při nedostatku potravy může jejich podíl výrazně klesat.

Tento mechanismus přispívá ke schopnosti populace reagovat na množství dostupných potravních zdrojů.

Pro pěstitele to znamená především jednu důležitou věc – pokud se dravému roztoči podaří v sadu nebo vinici vytvořit stabilní populaci, může dlouhodobě pomáhat udržovat škodlivé roztoče pod kontrolou.

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Kolik škůdců dokáže T. pyri zkonzumovat?

Samice dravého roztoče dokáže denně zkonzumovat několik jedinců větších roztočů a výrazně vyšší počet velmi drobných vlnovníkovitých roztočů.

V některých údajích se uvádí přibližně 3 až 8 větších jedinců roztočů nebo několik desítek drobných roztočů z čeledi Eriophyidae za den. Konkrétní množství závisí na druhu a vývojovém stadiu kořisti, teplotě a dalších podmínkách.

Díky těmto vlastnostem je T. pyri schopný velmi účinně přispívat k regulaci škodlivých roztočů na vinné révě a v ovocných sadech.

Patří mezi významné zástupce čeledi Phytoseiidae a ve střední Evropě je jedním z důležitých a často dominantních dravých roztočů ve vinicích.

Velkou výhodou je jeho schopnost dlouhodobě přežívat přímo v porostu. Pokud při ochraně rostlin používáme přípravky šetrné k dravým roztočům, může se jednou zavedená populace na vhodném stanovišti udržovat po mnoho let.

Proto je při používání T. pyri důležité myslet nejen na jeho vysazení, ale také na kompatibilitu dalších přípravků na ochranu rostlin s užitečnými organismy.

Typhlodromus = „slepý běžec“

Dospělci, nymfy, larvy i vajíčka jsou zpravidla bělavě až průsvitně zbarvené. Po pozření barevné kořisti může přes jejich tělo prosvítat obsah trávicího traktu.

Například po konzumaci svilušky ovocné (Panonychus ulmi) mohou dospělci a nymfy získat nápadnější načervenalé až karmínové zbarvení.

Dospělý jedinec je velmi drobný, přibližně 0,5 až 0,7 mm, a pouhým okem jej proto není snadné pozorovat.

Typický je pro něj velmi rychlý a neklidný pohyb po povrchu listů, který je jedním z charakteristických znaků dravých roztočů této skupiny.

Název Typhlodromus vychází z řeckých slov vztahujících se ke „slepému běžci“. Roztoči při pohybu využívají citlivé smyslové struktury na těle a končetinách, pomocí kterých vnímají své okolí a vyhledávají kořist.

Dalším zajímavým znakem je jejich světlé, někdy až lesknoucí se zbarvení hřbetní části těla, které může být za vhodného osvětlení dobře patrné.

Proč má Typhlodromus pyri v biologické ochraně takový význam?

Jeho největší výhodou není pouze množství kořisti, které dokáže zkonzumovat. Důležitější je schopnost dlouhodobě se usadit přímo ve vinici nebo ovocném sadu.

Pokud má vhodné podmínky a není opakovaně poškozován nevhodně zvolenými přípravky na ochranu rostlin, může zde vytvořit stabilní populaci. Jakmile se škodliví roztoči začnou množit, predátor má jejich populaci k dispozici jako zdroj potravy a jeho početnost může následně růst.

Právě tento princip dělá z Typhlodromus pyri cenného pomocníka při dlouhodobé biologické ochraně ovocných stromů a vinné révy.

Při jeho nasazení je vždy vhodné dodržovat pokyny dodavatele, správný termín aplikace a následně volit pouze takové přípravky, které jsou s dravými roztoči kompatibilní.

 

Nemoci rostlin, Škůdci rostlin

Proč hnědnou túje?

Společným příznakem některých houbových chorob, napadení škůdci, ale také nevhodných pěstebních podmínek je hnědnutí tújí. Proto je důležité rostliny pozorně prohlédnout, zjistit skutečnou příčinu a podle ní zvolit vhodný způsob ochrany a péče.

Hnědnutí totiž nemusí automaticky znamenat chorobu. Podobné příznaky může způsobovat také sucho, přemokření, poškození kořenů, zimní vysychání nebo posypová sůl. Pokud však na výhonech najdeme plodničky hub, štítky savých škůdců, chodbičky nebo larvy, můžeme příčinu určit mnohem přesněji.

Houbová onemocnění

Hnědnutí tújí (Didymascella thujina)

Mezi typické příznaky patří hnědnutí šupinovitých listů a nejmladších výhonů. Při silnějším a opakovaném napadení mohou jednotlivé výhony postupně odumírat. Zejména spodní část hustých rostlin potom může působit dojmem, jako by byla spálená. Po opadu odumřelých částí zůstávají větve místy holé.

Příčinou je houbové onemocnění způsobené houbou Didymascella thujina.

Na napadených šupinovitých listech se vytvářejí drobné hnědé až tmavě hnědé plodničky, ve kterých dozrávají spory. Při silném a opakovaném napadení může choroba významně poškodit především mladé rostliny a sazenice.

K měďnatému přípravku lze podle doporučení výrobce kombinovat NovaFerm SIRIUS.

Při výskytu houbových chorob je důležité prosvětlit příliš hustý porost, odstranit silně napadené části a zajistit lepší proudění vzduchu mezi rostlinami.

V rámci preventivní péče se tradičně používají také přípravky s obsahem mědi. Vždy je však nutné respektovat jejich konkrétní určení a návod k použití.

K přípravku s obsahem mědi, například CuproTonic, lze podle doporučení výrobce přidat NovaFerm SIRIUS. Jde o mikrobiální listový přípravek s obsahem bakterie Bacillus licheniformis, používaný jako součást péče o zdravotní stav rostlin.

Důležitá je také vyvážená výživa tújí. Při výsadbě vybíráme zdravý sadební materiál a vyhýbáme se dlouhodobě zamokřeným stanovištím.

Při výsadbě lze podle stavu půdy použít také ROKOSAN Jehličnany s organicky vázaným dusíkem a dalšími minerálními živinami.

Odumírání výhonů tújí (Kabatina thujae)

Při hnědnutí tújí příliš hustý porost prosvětlíme.

Pro napadení houbou Kabatina thujae je charakteristické odumírání jednotlivých výhonů a větviček, často především jejich vrcholových částí.

Jen výjimečně bývají silně napadené celé mladé rostliny. Na bázi odumřelých výhonů se mohou objevit drobné černé plodničky houby.

Rozvoji choroby vyhovuje zvýšená vlhkost a příliš hustý, špatně větraný porost.

Zdravotní stav rostlin může ovlivnit také nevyvážená výživa. Proto je vhodné hnojení přizpůsobit skutečnému stavu půdy, ideálně na základě jejího rozboru.

Napadené části odstraníme a příliš husté porosty prosvětlíme. Při výrazném nebo opakovaném výskytu lze podle aktuálních možností ochrany použít vhodný přípravek proti houbovým chorobám. Více informací najdete také v článku o podzimním a předjarním ošetření dřevin.

Škůdci tújí

Puklice, červci a štítenky (Coccoidea, Diaspididae)

Prečo hnednú tuje?

Hnědnutí túje v důsledku sání škůdců.

Puklice, červci a štítenky napadají velmi široké spektrum hostitelských rostlin včetně okrasných dřevin.

Při silném napadení můžeme na kůře větviček pozorovat oválné nebo podlouhlé štítky, často o velikosti přibližně 2 až 9 mm podle konkrétního druhu.

Larvy jsou drobné a ploché. Samičky mohou být zpočátku ploché, později výrazněji vyklenuté a jejich tělo bývá částečně nebo zcela chráněno štítkem. Na větvích často pevně přisedají. Drobní okřídlení samečci naopak snadno uniknou pozornosti.

Škůdci rostlinu poškozují především sáním rostlinných šťáv. Některé druhy mohou produkovat medovici a při silném výskytu výrazně oslabit zejména mladší dřeviny.

Při dlouhodobém a velmi silném napadení mohou jednotlivé větve zasychat a oslabené mladé rostliny mohou být vážně poškozeny.

 

Ochrana může spočívat v opakovaném důkladném ošetření napadených částí přípravky s olejovou nebo mýdlovou složkou, přičemž je důležité zasáhnout především mladá pohyblivá stadia škůdců.

V původní pěstitelské praxi se osvědčila kombinace BorOil s NovaFerm ORION.

BorOil je listové hnojivo s obsahem bóru a přírodních mastných kyselin. NovaFerm ORION je mikrobiální listové hnojivo, které lze používat jako součást péče o rostliny ohrožené savými a žravými škůdci.

Střídat je lze podle doporučení výrobce například s FloraVita Coco s obsahem kokosového mýdla nebo s přípravkem na bázi neemového oleje, například NeemAzal T/S.

Při použití olejových a mýdlových přípravků je důležité důkladně smočit napadená místa a dodržet doporučenou koncentraci, teplotní podmínky a interval aplikací uvedený výrobcem.

Molovky rodu Argyresthia

Argyresthia dilectella

Prečo hnednú tuje?U druhů rodu Argyresthia může poškození na první pohled připomínat hnědnutí tújí. Druh Argyresthia dilectella je však vázán především na jalovec obecný (Juniperus communis), nikoli na túje.

Larvy vyžírají vnitřní části mladých výhonů. Napadené letorosty od špiček hnědnou a uvnitř lze nalézt drobnou housenku. Na bázi poškozené části může později zůstávat malý kruhový otvor.

Dospělcem je drobný motýl s rozpětím křídel přibližně kolem 10 mm.

U jalovců bývá poškození často především estetické. U silně napadených okrasných rostlin lze množství poškozených částí omezit jejich odstraněním při řezu.

Molovka zeravová (Argyresthia thuiella)

Právě Argyresthia thuiella, česky molovka zeravová, je typickým drobným motýlem napadajícím túje.

Již od konce léta a na podzim může být patrné hnědnutí konců větviček. Když poškozený konec výhonu rozlomíme, můžeme uvnitř objevit vyžranou chodbičku a housenku, později také kuklu.

Po výletu dospělých motýlů mohou na napadených částech zůstávat drobné kruhové výletové otvory.

Dospělý motýl je velmi malý, přibližně 6 až 10 mm, se světlým zbarvením a tmavší kresbou na křídlech.

Housenky se zavrtávají do šupinovitých listů a následně minují uvnitř mladých výhonů.

Typické hnědnutí od špiček výhonů.

Nejčastějším následkem je estetické poškození tújí – hnědnutí a lámání koncových částí výhonů. Při silném a opakovaném výskytu mohou být významněji oslabeny zejména velmi mladé rostliny.

Napadené hnědé výhony je vhodné odstřihnout a odstranit, ideálně ještě před výletem další generace dospělců.

Jako součást preventivní péče lze použít také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo určené k podpoře kondice rostlin.

Jak poznat, proč túje hnědne?

Než sáhnete po jakémkoli přípravku, hnědé větvičky důkladně prohlédněte.

  • Černé nebo hnědé plodničky na šupinách a výhonech mohou upozorňovat na houbové onemocnění.
  • Drobné štítky pevně přichycené na větvích mohou znamenat výskyt puklic nebo štítenek.
  • Vyžrané chodbičky uvnitř výhonů a malé kruhové otvory ukazují na napadení molovkou.
  • Pokud nejsou patrné známky škůdců ani infekce, zkontrolujte vlhkost půdy, stav kořenů, přehoustnutí porostu, zimní vysychání a možné poškození posypovou solí.

Právě správné určení příčiny je při hnědnutí tújí nejdůležitější. Postřik proti škůdcům nepomůže rostlině poškozené suchem a přípravek proti houbovým chorobám nevyřeší napadení molovkou.

 

Nemoci rostlin, Půda, Zahrada

Kdy zasáhnout proti plevelům

Proč vlastně plevel roste?

V půdě se běžně nachází velké množství semen různých rostlin, která mohou v příhodných podmínkách postupně vyklíčit. Z některých může vyrůst něco žádoucího, z jiných rostliny, které na daném místě nechceme – tedy plevel, neboli nežádoucí vegetace.

Přesné složení této zásoby semen závisí na kvalitě půdy, jejím původu, způsobu využívání i okolní vegetaci. Kyselé půdy mohou více vyhovovat druhům, které preferují kyselejší prostředí, zatímco na zásaditých nebo vápenitých půdách se lépe uplatňují jiné druhy.

Podle toho, kde se jednotlivé rostliny uchytí a jak se jim daří, lze často odhadnout, jaké podmínky jim vyhovují. Ne každá rostlina se však v každé půdě dokáže rozrůstat stejně intenzivně.

Jaký význam má nežádoucí vegetace?

Příroda pomocí rychle se šířících rostlin často znovu osidluje odkrytou půdu. Mnohé druhy dokážou rychle zarůstat holá místa po sesuvech půdy, krtince, zvířecí nory nebo rozbahněné plochy.

Takto odkrytá místa je vhodné co nejrychleji znovu pokrýt vegetací, protože kořeny rostlin mohou pomáhat půdu zpevňovat a chránit před erozí způsobenou vodou nebo větrem.

Pojmem plevel obvykle označujeme rostliny, které rostou na místě, kde je nechceme. Může jít o velmi vitální druhy, které se snadno samy rozmnožují a rychle obsazují volný prostor.

Mnohé rostliny, které dnes považujeme za běžné plevele, byly v minulosti využívány jako zahradní, léčivé nebo užitkové rostliny.

Některé, například rostliny vhodné pro květnaté louky, je možné v určitých částech zahrady ponechat. Z jiných míst je naopak vhodné je odstraňovat, pokud by se příliš rozrůstaly a konkurovaly pěstovaným rostlinám.

Kdy je potřeba se plevelů zbavit?

Plevel může na záhonech působit nevzhledně a může také zakrývat okrasné nebo užitkové rostliny. Pokud se některé druhy ponechají bez kontroly, mohou se rychle šířit.

Mnoho plevelných rostlin soupeří s pěstovanými druhy o vodu, živiny, světlo a prostor. Některé mohou také sloužit jako hostitelské rostliny pro určité škůdce a původce chorob.

Proto je vhodné jejich růst regulovat podle konkrétního místa a situace, nikoli automaticky odstraňovat každou planě rostoucí rostlinu ze zahrady.

Samotný pojem „plevel“ vlastně přesně nevystihuje podstatu problému – jde především o rostlinu rostoucí na nežádoucím místě.

Na jiném stanovišti nebo v jiné době může tatáž rostlina zpevňovat půdu, pomáhat s koloběhem živin, poskytovat potravu hmyzu nebo být považována za okrasnou či užitkovou rostlinu.

Na jiném místě se však může stát nežádoucí.

Jinými slovy – pokud se některá rostlina rychle rozmnožuje, dobře se přizpůsobuje různým půdním podmínkám, snáší stín a je odolná vůči řadě nepříznivých vlivů, má dobré předpoklady stát se na některých místech problematickým plevelem.

I odstraňování plevele je potřeba správně načasovat

Některé druhy plevelů dokážou z půdy odebírat značné množství živin, včetně fosforu, a tím mohou při silném zaplevelení konkurovat pěstovaným rostlinám. Některé zároveň poskytují úkryt nebo potravu určitým škůdcům.

Právě proto je důležité správně načasovat jejich odstraňování.

Mladé sazenice a čerstvě vysazené rostliny často nedokážou růst tak rychle jako vitální plevele. Pokud je necháme bez kontroly, mohou je brzy zastínit a omezit jejich přístup k vodě a živinám.

Na druhou stranu nemusí být každá nežádoucí rostlina za všech okolností problémem.

Například u dozrávající cibule může mírné množství mladé doprovodné vegetace v některých podmínkách částečně konkurovat o přebytečný dusík a vodu, což může podpořit ukončování vegetativního růstu a dozrávání cibulí. Záleží však na množství plevele, stavu půdy a počasí – silné zaplevelení už zpravidla úrodě neprospívá.

Smyslem proto není udržovat zahradu za každou cenu dokonale „čistou“, ale rozlišovat, kdy plevel skutečně škodí a kdy může být určité množství doprovodné vegetace ještě přijatelné nebo dokonce užitečné.

 

Zdroj inspirace: Bob Flowerdew, Jak na plevel bez chemie, 2010.

Kompost, Kompost a půda, Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Půdní mykorhíza, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada, Zeleninové zahrady

Pořadí a skladba pěstování jednotlivých druhů zeleniny

Skladba a pěstování zeleniny

Čerstvé produkty přírody ze zahrady přímo na stůl – to by si přál snad každý.

Křupavý salát, voňavá rajčata, aromatické bylinky nebo lahodné jahody a maliny. Chceme vnímat jejich vůni a chuť, dotýkat se jich a poznávat je.

Naše strava by měla být přírodní a přirozená.

K tomu, abychom dokázali pěstovat s minimem pesticidů nebo zcela bez nich, si můžeme pomoci několika způsoby. Inspirovali jsme se také zkušenostmi a výzkumem sester Brunsových.

Většina druhů zeleniny by měla pravidelně měnit své místo na záhonu, a to kvůli rozdílným nárokům na živiny, hospodaření s půdní zásobou živin a také kvůli omezení šíření některých chorob a škůdců.

Abychom střídání plodin zvládli úspěšně a bez zbytečných chyb, je vhodné vytvořit si konkrétní plán. Pomoci si můžeme například očíslovanými záhony.

Ve větších zahradách nebo jednoduše pro lepší přehled se může hodit také zahradní deník, do kterého si budete zaznamenávat:

  • termíny výsevu a výsadby,
  • datum a způsob zpracování půdy,
  • hnojení, zelené hnojení a mulčování včetně termínů,
  • práce na zahradě, například zalévání rostlinnými výluhy nebo aplikaci listových hnojiv,
  • choroby a škůdce, kteří se na daném místě objevili,
  • postřiky proti chorobám a škůdcům – termíny, použité kombinace a množství,
  • úspěchy i neúspěchy při pěstování,
  • množství sklizené úrody a termíny sklizně.

Pořadí pěstování zeleniny

Pořadí pěstování souvisí především s rozdílnými nároky jednotlivých druhů rostlin na živiny.

Rostliny můžeme orientačně rozdělit do tří kategorií – na plodiny s vysokými, středními a nízkými nároky na živiny.

V praxi se často používá klasické pořadí výsadby těchto skupin rostlin.

Na čerstvě a dobře vyhnojený záhon vysazujeme jako hlavní kultury rostliny s vysokými nároky na živiny.

Patří sem například různé druhy zelí a další košťáloviny, brambory, okurky, dýně, pór, celer a rajčata.

V následujícím roce záhon pouze mírně přihnojíme, například zeleným hnojením nebo vyzrálým kompostem, a jako hlavní kulturu zvolíme plodinu se středními nároky na živiny.

Do této skupiny patří například česnek, cibule, červená řepa, ředkvičky, salát, špenát, černý kořen a kedluben.

Ve třetím roce přijdou na řadu rostliny s nižšími nároky na živiny. Před výsevem lze záhon podle potřeby přihnojit kompostem. Pokud máte půdu přirozeně bohatou na živiny, nemusí být další hnojení nutné.

Mezi méně náročné plodiny patří například hrách, fazole a některé druhy kořeninových a bylinkových rostlin.

Takové rozdělení je samozřejmě orientační. Skutečná potřeba hnojení závisí také na typu půdy, množství organické hmoty, předchozí plodině a celkové kondici záhonu.

Fytoncidy a smíšená kultura

Pojmem fytoncidy se tradičně označují biologicky aktivní látky rostlinného původu, které mohou být uvolňovány do okolního prostředí. Rostliny produkují celou řadu látek, jež mohou ovlivňovat mikroorganismy, hmyz nebo jiné rostliny v jejich bezprostředním okolí.

Mezi rostlinami tak může docházet k různým vzájemným vztahům.

Sousedící rostliny se mohou navzájem ovlivňovat – některé kombinace mohou růst podporovat, jiné si mohou konkurovat a některé se navzájem ovlivňují jen minimálně.

Tyto vztahy lze využívat při plánování smíšených kultur a při přirozenějším způsobu pěstování.

Některé rostlinné látky mohou mít odpuzující, antimikrobiální nebo inhibiční účinek na určité druhy hmyzu, bakterií či hub. Proto se mohou vhodně zvolené rostliny používat jako součást podpory růstu a ochrany rostlin.

Správná kombinace pěstovaných druhů plodin může při vhodných podmínkách podpořit využití prostoru, vitalitu porostu a také výslednou úrodu.

Tvorba rostlinných ochranných a signálních látek souvisí také s celkovým zdravotním stavem rostliny a s podmínkami, ve kterých roste.

V praxi to znamená, že zdravá, biologicky aktivní půda s dostatkem organické hmoty a pestrým půdním životem vytváří lepší podmínky pro přirozené fungování rostlin.

Kdo si přeje proměnit svou zahradu v užitkový prostor fungující v souladu s přírodou, neměl by se snažit tento proces za každou cenu urychlovat. Mnohem důležitější je být trpělivý, důsledný a postupovat cílevědomě.

Časem se k tomu přidá radost z chutných potravin vypěstovaných vlastními silami a také uspokojení z práce ve vlastní zahradě.

Půda, Rady a tipy, Trávník

Herbiclean AL – přírodní herbicid

Herbiclean AL – přírodní herbicid

Herbiclean AL je přírodní herbicid se 100% přírodní účinnou látkou, určený k likvidaci nežádoucí vegetace na místech, kde nechceme používat běžné chemické přípravky.

Před aplikací přípravku

  • Přípravek má široké spektrum účinku. Působí na jednoleté i vytrvalé plevele, mechy a řasy.
  • Účinek přetrvává až 8 týdnů.
  • Přírodní kyseliny obsažené v přípravku Herbiclean AL jsou založené na bázi mastných kyselin, které se běžně vyskytují v přírodě.
  • Přípravek nezanechává rezidua v půdě.
  • Jde o ekologický přípravek s účinnou látkou čistě přírodního původu.
  • Už 3 hodiny po aplikaci je odolný vůči dešti.
  • Použít jej můžeme například na cestičky, terasy nebo chodníky.

Použití přírodního herbicidu

Herbiclean AL je přírodní totální herbicid se 100% přírodní účinnou látkou.

Jde o neselektivní herbicid k přímému použití ve formě kapalného koncentrátu pro aplikaci bez ředění /AL/. Je určený k ničení plevelů, mechů a řas v zahradách a předzahrádkách, na nezemědělské půdě, nezpevněných plochách, plochách pod keři a stromy i na místech před výsevem nebo výsadbou okrasných rostlin, zeleniny a trávníků.

Účinná látka Herbiclean AL

  • Caprylic acid 17,7 g/l /1,8 % hm./ – kyselina kaprylová
  • Capric acid 12 g/l /1,2 % hm./ – kyselina dekanová
  • Účinné látky jsou absorbovány zelenými částmi rostlin, což způsobuje jejich odumírání.

Působení

Herbiclean AL je neselektivní listový herbicid, který působí proti jednoletým i vytrvalým plevelům. Stejně tak účinkuje i proti mechům a řasám.

Po aplikaci

Po aplikaci přípravku Herbiclean AL dochází k postupnému zasychání ošetřených zelených částí rostlin. Přípravek je vhodný především tam, kde potřebujeme rychle a cíleně odstranit nežádoucí vegetaci na neprodukčních plochách.

Přírodní drogerie

S láskou pro děti – přírodní dětský olej Sonett

Přírodní dětský ošetřující olej Sonett

Dětská pokožka je jemná, citlivá a vyžaduje šetrnou každodenní péči. Přírodní dětský ošetřující olej Sonett je výživný olej určený pro péči o citlivou pokožku dětí. Obsahuje kvalitní rostlinné složky a výtažek ze zrytmizovaného jmelí, který je součástí speciální produktové řady Sonett pro péči o pokožku těla.

Olej pokožku vyživuje, zanechává ji jemnou a pomáhá vytvářet přirozený ochranný film. Je vhodný pro jemnou masáž bříška, zad nebo chodidel a může se stát příjemnou součástí ranního i večerního rituálu péče o dítě.

Zrytmizované složky jmelí

Produktová řada se zrytmizovaným jmelím byla vyvinuta společností Sonett ve spolupráci s výzkumným centrem Delos. V jejím středu stojí jmelí, konkrétně letní a zimní jmelí, tedy listy a plody – bobule.

Tyto části rostliny jsou zrytmizovány v tekutém oscilátoru, kde na sebe navzájem reagují. Výsledkem je nová kvalita, která má podle filozofie výrobce podporovat harmonizaci vnitřní nerovnováhy člověka. Takto zpracované „nové jmelí“ je používáno například v masážních olejích a tělových mlécích.

V produktech Sonett má zrytmizované jmelí harmonizující účinek, podporuje samoaktivaci a pomáhá vytvářet ochranný plášť pro pokožku. Díky tomu jsou dětské ošetřující oleje vhodné nejen jako běžná péče o pokožku, ale také jako jemný dotekový rituál, který dítěti přináší pocit klidu a bezpečí.

Dětský ošetřující olej Levandule

Dětský ošetřující olej Levandule Sonett je vhodný především pro večerní péči. Jemná vůně levandule přirozeně navozuje pocit zklidnění a může být příjemnou součástí rituálu před spaním.

Olej je vhodný k jemné masáži bříška, zad nebo chodidel. Pokožku vyživuje, zjemňuje a pomáhá ji chránit před vysušením.

Složení

Olivový olej*, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů*, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol)*, esence z meduňky*, éterické oleje z květů levandule* a muškátu vonného*.

* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.

Použití

Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Večer před spaním jej jemně vmasírujte do oblasti bříška, zad nebo chodidel. Masáž by měla být klidná, pomalá a příjemná, bez silného tlaku.

Dětský ošetřující olej Měsíček

Dětský ošetřující olej Měsíček Sonett je vhodný zejména pro ranní péči. Měsíček je v přírodní kosmetice ceněný pro své zklidňující a regenerační vlastnosti a je oblíbenou složkou v péči o citlivou dětskou pokožku.

Olej lze použít ráno před odchodem do školky, školy nebo jeslí. Jemné potření bříška, zad nebo chodidel může dítěti pomoci začít den klidněji a s příjemným pocitem ochrany.

Složení

Olivový olej, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol), spagyrická esence měsíčku, éterické oleje z plodů sladkého pomeranče a květů pelargonie.

* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.

Použití

Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Ráno, před odchodem do školky, školy nebo jeslí, jemně potřete bříško, záda nebo chodidla. Olej nanášejte v malém množství a nechte jej krátce vstřebat.

Jemná péče a každodenní rituál

Přírodní dětské ošetřující oleje Sonett spojují výživnou péči o pokožku s jemným dotekem, který je pro děti důležitý stejně jako samotné složení přípravku. Díky rostlinným olejům, bylinným esencím a výtažku ze zrytmizovaného jmelí jsou vhodné pro citlivou dětskou pokožku a mohou být příjemnou součástí ranního i večerního režimu.

Při pravidelném používání pomáhají pokožku zjemnit, vyživit a chránit před vysušením. Zároveň podporují klidnější průběh každodenních rituálů – od ranní přípravy až po večerní usínání.

Užiteční živočichové, Užitoční živočichové

Čáp bílý (Ciconia ciconia) – dálkový tahoun

Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.

„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.

Přečtěte si více

Přírodní drogerie

Dětské pěnové mýdlo Sonett

Ekologické pěnové mýdlo pro děti

Dětské pěnové mýdlo Sonett je jemné ekologické mýdlo určené pro každodenní péči o citlivou dětskou pokožku. Díky lehké pěně se snadno nanáší, dobře se oplachuje a mytí rukou, obličeje i těla je pro děti příjemnější a zábavnější.

Mýdlo obsahuje ošetřující kokosový a olivový olej, které pomáhají pokožku šetrně čistit a zároveň ji zbytečně nevysušují. Má příjemnou ovocnou vůni, kterou si děti snadno oblíbí, a je vhodné zejména pro jemné čištění citlivé pokožky.

Jemná péče s měsíčkem

Součástí složení je také měsíček lékařský, který je známý svými zklidňujícími a regeneračními účinky. Pomáhá pečovat o pokožku, podporuje její přirozenou obnovu a je obzvlášť vhodný pro dětskou pokožku, která bývá citlivější na běžné mycí přípravky.

Dětské pěnové mýdlo Sonett je vhodné pro:

  • ruce, obličej i tělo,
  • každodenní jemné mytí,
  • citlivou dětskou pokožku,
  • děti, které mají rády bohatou a nadýchanou pěnu.

Mýdlo vytváří bohatou pěnu, která pokožku šetrně čistí a zanechává ji příjemně svěží.

Složení dětského pěnového mýdla Sonett

Aqua, Potassium Olivate*, Potassium Cocoate*, Alkylpolyglucoside, Alcohol, Glycerin*, Citrate, Calendula officinalis extract*, Fragrance (Perfume)*: Cymbopogon flexuosus oil* (contains Citral*), Citrus sinensis oil* (contains Limonene*), Litsea cubeba oil* (contains Citral*, Limonene*, Linalool*), Abies alba* (contains Limonene*), Lavandula hybrida oil* (contains Linalool*), Cananga odorata flower oil*

* složky v bio kvalitě / z kontrolovaného ekologického zemědělství podle označení výrobce.

Zásady ekologické drogerie Sonett

Značka Sonett dlouhodobě klade důraz na šetrnost k přírodě, zdraví člověka a odpovědný výběr surovin. Výrobky jsou 100% biologicky odbouratelné a ve vodě se během několika hodin až dní rozkládají na běžné přírodní složky.

Sonett odmítá používat přísady, které jsou škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Suroviny používané při výrobě pocházejí z biodynamického nebo ekologického zemědělství, případně z volného sběru.

Voda používaná při výrobě je biodynamicky rytmizovaná a do produktů Sonett jsou přidávány také směsi energeticky silných bylin a esence drahých kamenů a kovů. Sonett patří mezi výrobce ekologické drogerie s významným důrazem na certifikovanou kvalitu a šetrné složení.

Více informací najdete na stránce Ekočlovek | Všechno pro ekologické pěstování a včelaření.

Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Kvetoucí stromy ohrožují pilatky

Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?

Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.

Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.

 

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.

Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.

Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.

Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.

Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.

Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.

 

Pilatka švestková a pilatka žlutá

Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.

Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.

Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.

Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.

Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.

Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.

Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.

 

Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)

Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.

Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.

Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.

V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.

 

Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)

Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.

Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.

Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.

Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.

Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.

Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.

Pilatka rybízová (Nematus ribesii)

Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.

Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.

Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.

Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.

Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.

Pilatka angreštová

Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.

Pilatka angreštová přezimuje v půdě.

Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.

Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.

Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.

Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.

Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.

Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.

Dospělý motýl – obaleč jablečný

Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku

Preventivní opatření proti pilatkám

Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.

Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.

Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.

U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.

Biologická a ekologicky šetrná ochrana

Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.

Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.

Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.

Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.

Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.

U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.

V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.

Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.

Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.

Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.

NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.

Rady a tipy

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč mít svůj strom? 12× proč ano

Udělali jsme to za vás. Připravili jsme několik jasných důvodů, proč mít svůj vlastní strom.

Udělejme pro svou budoucnost něco velkého už teď

  1. Oslovil mě tento projekt. Chci udělat něco velkého nejen pro svou budoucnost, ale také jít příkladem dalším generacím.
  2. Je pro mě výzvou vypěstovat strom ze semínka. Nikdy jsem nic podobného nezkusil. Já na to mám!
  3. Narodilo se mi dítě. Mám sen, aby se jednou ono i další generace mohly houpat na stromě, který jsem sám vypěstoval a zasadil. Budu na sebe opravdu pyšný.
  4. Vzali jsme se. Vlastní strom může být krásnou připomínkou našeho společného začátku.
  5. Slavíme výročí svatby – my nebo někdo z našich blízkých. Chci, aby nám tuto událost připomínal strom, který může růst společně s našimi vzpomínkami.
  6. Zemřel mi někdo blízký. Vysazený strom může být symbolem úcty a trvalou připomínkou jeho památky.

Někdo mi kdysi řekl, že to nejde. Já jsem to zkusil a vysadil jsem LES. Přitom stačilo tak málo – jen chtít a nevzdat se.

  1. Chci potěšit příbuzného nebo přítele, protože vím, že je mu tato myšlenka blízká. Strom může být originálním dárkem s příběhem, který poroste dlouhá léta.
  2. Daruji strom svému dítěti. Péče o něj ho může učit trpělivosti, pravidelnosti a odpovědnosti. Když se o něj dokáže postarat, může to být první krok k tomu, aby se později zvládlo starat třeba i o domácí zvíře.
  3. Je skvělé mít všechno v jedné krabičce. Nemusím jednotlivé věci složitě hledat, šetří mi to čas a vše potřebné mám na jednom místě. Stačí zasadit semínko do půdy a s láskou se o něj starat.
  4. Mám dobrý pocit, že dělám něco krásného pro tento svět. A možná svým příkladem inspiruji i ostatní, aby udělali totéž.
  5. Je to také skvělý projekt pro děti ve školách a školkách. Mohou na vlastní oči sledovat, jak ze semínka vzniká nový život, učit se o přírodě a postupně převzít odpovědnost za rostoucí strom.

Děti jsou naší budoucností. Právě u nich má smysl podporovat vztah k přírodě, trpělivost a pochopení toho, že i malý čin může mít dlouhodobý význam.

  1. A nejdůležitější bod na závěr: v době, kdy všechno kolem nás šedne, dejme světu zelenou.
Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Video kanál Ekočlovek

I TY můžeš mít svůj STROM

STROM, ČLOVĚK a VESMÍR

Připravili jsme projekt, který má pomoci k tomuto spojení

Stromy s námi žijí od nepaměti. Naši předkové si jich vážili a uctívali je. Věřili, že mají svého ducha a že celý svět je vzájemně propojený také prostřednictvím podzemního světa hub.

V lese můžeme nacházet zdroj duševní síly, který nám pomáhá měnit život k lepšímu. Když se naučíme les skutečně vnímat, můžeme si více uvědomit propojení stromů, rostlin, hub i nás samotných v jednom obrovském společenství života.

Velká část rostlin žije s houbami ve vzájemně prospěšném vztahu označovaném jako mykorhiza. Houbová vlákna jsou propojena s kořeny rostlin a pomáhají jim získávat vodu a některé živiny z půdy.

 

„I my máme kořeny a ty určitě nevyrostly z betonu.“

Proč je potřeba sázet stromy?

Před tisíci lety pokrývaly lesy mnohem větší část zemského povrchu než dnes. Postupným odlesňováním, rozšiřováním zemědělské půdy, měst a infrastruktury však mnoho původních lesních oblastí zmizelo a skutečně nedotčených lesů dnes zůstává jen malá část.

Staré stromy jsou přitom mimořádně důležitým životním prostorem. Jeden starý dub může poskytovat útočiště a potravu stovkám až tisícům druhů organismů, od hub a lišejníků přes bezobratlé až po ptáky a savce.

Stromy zároveň během fotosyntézy přijímají oxid uhličitý (CO₂), ukládají uhlík do své biomasy a uvolňují kyslík. Jejich skutečný přínos však není pouze v produkci kyslíku – ochlazují okolí, zadržují vodu, chrání půdu, vytvářejí stín a poskytují životní prostor celé řadě organismů.

Poznej, jak jsou stromy krásné, a pochopíš, jak moc tě potřebují.

Jak bude projekt probíhat v praxi?

Připravili jsme seznam dvanácti dlouhověkých stromů, které se mohou dožívat více než 300 let. Každý si tak může najít STROM, který je jeho duši a srdci blízký.

Semínko je potřeba nejprve zasadit doma, například za oknem, a postupně z něj vypěstovat mladý stromek. Po přibližně třech letech, až bude sazenice dostatečně silná a my budeme připraveni, bychom chtěli stromky společně vysadit do půdy.

Půda bude naše – bude to náš les, náš park. Návštěvníci z různých míst se budou moci přijít podívat a potěšit krásou stromů, které jsme společně vypěstovali.

 

Strom vypěstovaný ze semínka přímo u vás doma bude mít svůj vlastní příběh – příběh, jehož součástí budete i vy.

Více informací najdete zde: www.vesmírne krabičky.sk – FAQ – Otázky a odpovědi

„Strom je spojením země s oblohou. Jeho kořeny jsou i našimi kořeny. Každý člověk by měl za svůj život vysadit alespoň jeden strom.“

Kompost a půda, Půda, Půdní mykorhíza, Rady a tipy, Zahrada, Zeleninové zahrady

Jak sázet česnek

Česnek kuchyňský

Česnek kuchyňský pochází ze střední Asie. Je ceněný jako výrazné koření a dochucovadlo a používá se v čerstvém i sušeném stavu. Uplatnění má v domácnosti, potravinářství, ale také při výrobě léčivých a kosmetických přípravků.

Cibule česneku obsahují charakteristickou česnekovou silici, která je tradičně spojována s řadou příznivých účinků. Postřik česnekovým extraktem se používá například proti padlí, černé skvrnitosti nebo v boji proti mšicím. Na jaře se může česnekový výluh používat také jako podpůrná zálivka půdy.

Česnek je vytrvalá rostlina, která vytváří v půdě složenou cibuli tvořenou jednotlivými stroužky. Celou cibuli obklopují blanité šupiny.

Listy jsou ploché a úzké, vyrůstají z krátkého stonku a rostlina koření poměrně mělce. Některé typy česneku vytvářejí květní stvol, který bývá pevný a často stočený. V květenství se místo semen mohou vytvářet drobné pacibulky, kterými lze česnek také rozmnožovat. Při tomto způsobu je však pěstování delší a obvykle trvá dva roky do získání plnohodnotné cibule.

Postřik česnekovým extraktem se používá proti padlí, černé skvrnitosti a také proti mšicím.

Jak sázíme česnek

Česnek se nejlépe pěstuje v teplejších a příznivých polohách. Vyhovují mu lehčí, výhřevné a dobře propustné půdy a slunné stanoviště.

Nevhodné jsou naopak těžké a trvale zamokřené půdy, ve kterých mohou cibule a kořeny trpět nedostatkem vzduchu a hnilobami.

Česnek se tradičně zařazuje do 2.–3. tratě a při výživě je vhodné dbát především na dostatek fosforu a draslíku, ideálně v kombinaci s organickou složkou.

Pěstovat jej lze:

  • ze stroužků, tedy jednotlivých částí cibule,
  • z pacibulek.

Na větších plochách se používá především výsadba ze stroužků.

Česnek lze vysazovat na podzim i na jaře.

Česnek vysazujeme na jaře i na podzim.

Při podzimní výsadbě vybíráme nezamokřené pozemky s lehčí půdou a stroužky vysazujeme hlouběji. Na těžkých a mokrých půdách může sadba během zimy trpět.

Pro jarní výsadbu lze využít i o něco těžší půdy, přičemž stroužky vysazujeme mělčeji.

Na jaře, přibližně v období března a dubna, vysazujeme stroužky do hloubky asi 50–60 mm.

Při podzimní výsadbě je vhodná hloubka přibližně 60–80 mm.

Důležité je, aby byl stroužek vysazen podpučím směrem dolů a špičkou nahoru.

Biologická ochrana

Ošetření před výsadbou

Před výsadbou lze sadbu biologicky ošetřit.

Pro ošetření přípravkem Clonoplus lze připravit suspenzi z 10 g přípravku ve 200 ml vody, což vystačí přibližně na 1 kg česneku.

Suspenzi nalijeme na stroužky umístěné v PE sáčku nebo vhodné nádobě a během přibližně 30 minut několikrát důkladně protřepeme, aby byly všechny stroužky rovnoměrně smočené. Poté sadbu vysypeme a necháme do následujícího dne oschnout.

Před výsadbou lze do půdy zapracovat také hnojivo Rokosan – Kořenová zelenina a peckové ovoce, které podporuje úrodnost a biologickou aktivitu půdy.

Pro výsadbu jsou vhodnější dobře vyvinuté vnější stroužky, protože zpravidla vytvářejí silnější rostliny.

Stroužky lze před výsadbou mořit v přípravku Clonoplus.

Přípravek je možné aplikovat také na povrch půdy a následně zapravit do hloubky přibližně 5–10 cm před výsadbou, například společně s Rokosanem.

 

Jarní česnek sklízíme zpravidla v srpnu, ozimý česnek v červnu až červenci. Sklízíme včas, jakmile začne žloutnout nať. Pokud se sklizeň příliš opozdí, cibule paličáků se mohou v půdě rozpadat. Česnek se nejprve opatrně podryje, následně se sesbírá, dosuší, očistí a vytřídí. Skladujeme jej při nižších teplotách v suchém a dobře větraném prostředí.

Jak na výsadbu česneku pomocí ekologických produktů

Rozhodli jste se pro výsadbu česneku?

Jednou z možností je přípravek Rizocore, který kombinuje několik biologicky aktivních složek:

  • Trichoderma harzianum,
  • Bacillus megaterium,
  • mykorhizní houby.

Přípravek je určen k podpoře růstu, vitality a kořenového systému rostlin a lze jej využít nejen u česneku, ale i u dalších druhů zeleniny, ovocných a okrasných rostlin.

Další možností je MycoHelp, biologické hnojivo určené k podpoře kořenového prostředí a vitality rostlin.

Jeho složení zahrnuje:

  • bakterie – živé kultury Bacillus subtilis, Azotobacter, Enterococcus a Enterobacter,
  • houby – saprofytické antagonistické houby rodu Trichoderma.

Tyto mikroorganismy mohou přispívat k biologické aktivitě půdy a pomáhat vytvářet příznivější prostředí v okolí kořenů.

 

Na co při výsadbě česneku nezapomenout

Úspěšná výsadba česneku stojí především na zdravé sadbě, vhodném stanovišti, dobře propustné půdě a správném termínu výsadby.

Nepodceňujte ani střídání plodin. Česnek není vhodné vysazovat opakovaně na stejné místo ani bezprostředně po jiných cibulových zeleninách, protože se tím zvyšuje riziko hromadění půdních chorob a škůdců.

Při vhodné přípravě půdy, biologickém ošetření sadby a vyvážené výživě lze vytvořit dobré podmínky pro silný kořenový systém a zdravý vývoj cibulí.

Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užiteční živočichové, Zahrada

Podzimní postřik ovocných stromů

Proč ho nepodcenit?

Někdo si řekne, že se obejde bez postřiků ovocných stromů. Raději v plodu narazí na nějakého „vetřelce“, protože má jistotu, že ovoce je co nejpřirozenější a bez zbytečných zásahů.

Někdy však může stačit malá pomoc v podobě podzimního a předjarního ošetření, která pomůže omezit přezimující zdroje infekcí a snížit tlak některých chorob a škůdců v další sezoně.

Jeden strom a více chorob / část 2. /

Proč nepodcenit podzimní postřik

Když vaši jabloň napadne strupovitost, obaleč jablečný společně s moniliózou a navíc se místy objeví i padlí, je už vhodné zasáhnout.

Některé choroby způsobují především estetické poškození plodů, například strupovitost. Jiné, jako monilióza, mohou výrazně znehodnotit úrodu a při opakovaném výskytu oslabovat zdravotní stav stromu.

Při pohledu na silně poškozené plody už není těžké pochopit, proč má smysl nezanedbávat ochranu stromů na jaře i na podzim, tedy alespoň dvakrát během roku podle skutečného zdravotního stavu a potřeby.

Správný čas na podzimní postřik

Někteří tento zásah označují jako preventivní, ale při pravidelném výskytu chorob se z něj může stát velmi důležitá součást péče o sad.

Jeho cílem je omezit výskyt hnilob, strupovitosti, kadeřavosti a dalších chorob ovocných stromů.

Podzimní postřik se nejčastěji provádí na přelomu října a listopadu, po opadu listí.

Důležité je sledovat předpověď počasí a zvolit období, kdy nehrozí déšť krátce po aplikaci, aby nedošlo ke smytí přípravku ze stromu.

Základ podzimního ošetření mohou tvořit přípravky s obsahem mědi nebo síry, podle konkrétní plodiny, choroby a aktuálního povoleného použití.

Do postřiku lze podle potřeby přidat také pomocné a smáčivé látky pro lepší přilnavost, například FerrumOil, Wetcit, Agrovital a další.

Podzimní postřik na bázi mědi nebo síry lze podle potřeby kombinovat s přípravkem FerrumOil.

 

Likvidace zdrojů infekce

Zdroj infekce mechanicky odstraníme a rány po řezu ošetříme balzámem Dendrosan.

Důležité upozornění platí zejména při napadení stromů moniliózou, která se může udržovat v sadech prostřednictvím napadených plodů a dřeva.

Je nezbytné mechanicky odstranit všechny zdroje infekce, zejména takzvané moniliové mumie u jádrovin i peckovin.

Po řezu lze rány ošetřit balzámem Dendrosan, který je určen k ošetření poranění stromů, chrání ránu před vysycháním a podporuje její hojení.

 

Nahnilé plody, listy a napadené větve je potřeba bezpečně odstranit.

Nahnilé zbytky letošní úrody v korunách stromů i na zemi, stejně jako suché letorosty napadené moniliózou u meruněk, broskvoní, třešní a višní, je potřeba odstranit.

Neplatí to pouze pro uvedené druhy. Kontrolujte všechny ovocné stromy v okolí.

Nejbezpečnější je napadený materiál odstranit z pozemku. Tam, kde je to místně a právně možné, lze využít spálení; další možností je hluboké zakopání nebo jiný způsob likvidace, při kterém se patogen nevrací zpět do sadu.

Podobně je vhodné shrabat opadané listí a podle stupně napadení jej vhodně zlikvidovat.

Pro podporu biologické rovnováhy v půdě lze použít například Trifender, Clonoplus nebo Gliorex.

Houby rodu Trichoderma obsažené v těchto přípravcích mohou působit antagonisticky vůči některým půdním patogenům a podporovat biologickou aktivitu půdy.

 

Co se škůdci v půdě?

  • Hlístice rodů Heterorhabditis a Steinernema jsou vhodné zejména na pozemcích, kde je možné půdu dostatečně udržovat vlhkou.
  • Výhodou je jejich použití také v trávníku, protože je není potřeba mechanicky zapracovávat do půdy.
  • Aplikují se zálivkou nebo postřikem na půdu.
  • Parazitické hlístice aktivně vyhledávají citlivá stadia škůdců v půdě a mohou jejich počet výrazně snížit.
  • Při silném napadení může být potřeba aplikaci opakovat, zejména u škůdců, jako je tiplice bahenní nebo zobonoska ovocný.

Krtonožka obecná

Nepřímá ochrana: Nedovolte, aby se půdní škůdci příliš přemnožili. Střídejte plodiny a pokud nejde o dokonale udržovaný anglický trávník, můžete v zahradě tolerovat i krtka. Ten se živí řadou půdních bezobratlých a může tak přirozeně ovlivňovat jejich počet.

Krtonožka obecná – v biologické ochraně se používají vhodné druhy entomopatogenních hlístic, například produkty na bázi Steinernema carpocapsae.

Tiplice bahenní

  • Tiplice bahenní – k biologické ochraně lze využít vhodné entomopatogenní hlístice CAPSANEM.

Chroust obecný

  • Chroust obecný – proti larvám se používají hlístice rodu Heterorhabditis, například přípravky typu Larvanem, pokud odpovídají aktuálnímu doporučení pro daného škůdce.

Nosatec ovocný

  • Nosatec ovocný – v biologické ochraně lze využít hlístice rodu Heterorhabditis – Larvanem.

Drátovci

  • Drátovci – podle konkrétního druhu a podmínek se používají také vhodné entomopatogenní hlístice, například přípravky na bázi Steinernema feltiae – Entonem.

Podzimní ošetření jako součást celoroční péče

Podzimní postřik není samospasitelný a neměl by nahrazovat běžnou péči o strom.

Nejlepší výsledky přináší kombinace:

  • odstranění zdrojů infekce,
  • vhodně načasovaného řezu,
  • úklidu napadených plodů a listí,
  • biologické práce s půdou,
  • a podle potřeby také vhodně zvoleného podzimního postřiku.

Čím méně infekčního materiálu a přezimujících škůdců zůstane v sadu přes zimu, tím nižší může být tlak chorob a škůdců na jaře.

 

Ovocné zahrady, Přírodní drogerie, Rady a tipy, Zahrada

Rakytník a jeho schopnost léčit

Legenda praví, že…

Rodové jméno rakytníku „Hippophae“ pochází z řeckých slov „hippo“ – kůň a „phaos“ – zářivý. Ve starověkém Řecku byly bobule rakytníku podávány především tažným zvířatům pro doplnění energie a jako součást krmiva pro koně, aby jejich kůže a srst působily zdravěji a více se leskly.

Když se Alexandr Veliký vracel z Indie po dobytí Persie, cestoval se svými vojáky přes pouštní oblasti, které dnes známe jako části Pákistánu a Íránu. Cestou umírali únavou a vyčerpáním nejen vojáci, ale také koně.

Když vojsko procházelo oblastí, kde rostl rakytník, zastavilo se a zvířata se začala živit jeho bobulemi a listy. Podle legendy koně po jejich konzumaci znovu získali sílu a energii. Od té doby měli místní lidé rakytník běžně přidávat zvířatům do krmiva, aby podpořili jejich zdraví a lesklou srst, která byla považována za znak dobré kondice.

Takzvané „svaté ovoce“ neboli Hippophae rhamnoides

Rakytník jako „svaté ovoce“

Rakytník pochází z oblastí Ruska, Asie a Evropy a je zde již dlouho známý díky svým pěstitelským, nutričním i tradičně připisovaným léčivým vlastnostem. Jeho bobule se jako přírodní zdroj využívají již tisíce let.

Rakytník byl vysazován také s cílem omezovat erozi půdy a současně podporovat hospodářské využití krajiny díky své nutriční a léčebně využívané hodnotě.

Rakytník, známý také jako „svaté ovoce“, se objevuje ve starých medicínských textech z Tibetu a Číny. V tradiční medicíně se používal při kašli, zažívacích problémech, kožních potížích, ranách a popáleninách a v některých případech také při depresi nebo migréně.

Rakytník obsahuje celé spektrum mastných kyselin omega-3, omega-6, omega-7 a omega-9. Zvláštní pozornost se věnuje především omega-7, která je v rakytníkovém oleji zastoupena ve vysokém množství.

Je rovněž významným zdrojem vitaminů A, C, E a K a dalších biologicky aktivních látek. Často se uvádí také jeho velmi silný antioxidační potenciál; v některých materiálech bývá zmiňováno, že jeho antioxidační schopnost může být až 70× vyšší než u samotného vitaminu C.

 

Jaké zdravotní přínosy má rakytník?

Rakytník a jeho schopnost léčit

V přírodní medicíně se rakytník dlouhodobě používá pro podporu trávicího systému, při potížích souvisejících s kardiovaskulárním systémem, při onemocněních jater nebo při péči o problematickou pokožku.

Produkty z rakytníku jsou dnes nabízeny jako přírodní prostředky podporující organismus při následujících zdravotních problémech:

  • artritida,
  • cukrovka,
  • ekzémy,
  • vysoký krevní tlak,
  • vysoký cholesterol,
  • záněty různého původu,
  • rosacea a další kožní problémy.

V posledních letech získal velkou popularitu také rakytníkový olej jako součást přípravků péče o pleť.

Při lokální aplikaci se používá pro hydrataci pokožky, zmírnění podráždění, podporu péče o aknózní pleť a regeneraci pokožky poškozené v důsledku stárnutí.

Rakytníkový olej

Výsadba rakytníku

Výsadba rakytníku je poměrně jednoduchá. Na jaře jej vysaďte na plně slunné stanoviště.

Rakytník není příliš náročný, pokud jde o půdu, nejlépe mu však vyhovuje dobře odvodněná, přiměřeně vlhká a vzdušná půda. Tomuto rozvětvenému keři prospívá půda s pH přibližně 6–7 a dostatečnou propustností.

Rakytníku dopřejte pravidelnou zálivku, aby rostlina zejména po výsadbě nevysychala.

Jednou ročně je možné použít organickou směs, případně kvalitní hnojivo. V průběhu dalších let lze podle potřeby doplňovat zejména fosfor a draslík.

Samčí a samičí rostliny

Vysazujeme alespoň jednu samčí a jednu samičí rostlinu.

Jedna samčí rostlina může opylovat až pět samičích rostlin. Opylení probíhá větrem, proto je vhodné umístit jednotlivé rostliny přibližně 2–4 metry od sebe.

Rakytník vytváří široce rozvětvený kořenový systém, a proto mu dopřejte dostatek prostoru.

Plody začne zpravidla vytvářet během prvních několika let po výsadbě, nejpozději přibližně do pátého roku.

Řez rakytníku

Přestože rakytník nevyžaduje pravidelný intenzivní řez, je to rostlina, u které můžete využít i trochu vlastní kreativity.

Rostliny lze tvarovat například:

  • jako živý plot,
  • jako klasický keř,
  • případně i do stromkového tvaru.

Čas od času je vhodné odstranit neproduktivní, staré nebo poškozené větve.

Sklizeň rakytníku

Sklizeň hustě rostoucích bobulí z této trnité rostliny může být poněkud komplikovaná.

Plody dozrávají během pozdního léta a na začátku podzimu. Při sklizni sledujte především plnou, rovnoměrnou barvu a odpovídající pevnost plodů.

Po sklizni a očištění je vhodné bobule rychle zpracovat, aby si zachovaly co největší čerstvost.

V chladničce je lze uchovávat přibližně až 2 týdny.

Plody je možné:

  • zmrazit,
  • usušit,
  • použít na přípravu chutného čaje,
  • dále zpracovávat podle potřeby.

Bobule rakytníku jsou velmi pravděpodobně výrazně kyselé až nakyslé, proto je lze podle chuti dosladit cukrem nebo medem.

Příprava půdy

Nejlepší půda pro rakytník je úrodná, propustná, vzdušná a s neutrální reakcí.

Pokud je půda příliš těžká, je vhodné před výsadbou připravit větší výsadbové jámy a naplnit je vhodně upravenou půdou.

Horní vrstvu vykopané zeminy můžete smíchat v poměru 1 : 1 nebo 1 : 2 s humusem nebo mulčem a doplnit pískem.

Hnojivo by mělo být s půdou důkladně promícháno. Jeho množství i vzájemný poměr jednotlivých složek se mohou lišit podle typu půdy na konkrétním stanovišti.

 

CHOROBY A ŠKŮDCI RAKYTNÍKU

Ptáci pochutnávající si na plodech rakytníku

Rakytník – choroby

Dospělé a dobře rostoucí rakytníky bývají chorobami a škůdci napadány poměrně zřídka.

V mladém věku však mohou být rostliny citlivější, zejména pokud jsou okolní plodiny napadeny podobnými škůdci nebo chorobami, ke kterým je rakytník náchylný.

Mezi nejčastěji uváděné problémy patří především houbová onemocnění, šedá a hnědá hniloba plodů, černá rakovina na silnějších větvích, strupovitost plodů a další choroby.

Při správné péči jsou rakytníkové rostliny poměrně odolné.

  • Houbová onemocnění – většinou se projevují skvrnitostí a deformací listů, které následně vadnou a opadávají. Napadené listy je vhodné odstranit a podle potřeby použít vhodné fungicidní přípravky.
  • Endomykóza plodů – na plodech se objevují světlé skvrny. Napadené bobule se postupně zmenšují a začínají zahnívat. Choroba se objevuje především v průběhu letních měsíců.
  • Vadnutí rakytníku – během července nebo srpna začínají na jednotlivých větvičkách vadnout a opadávat listy. Onemocnění se může následně rozšířit i na další části rostliny. Příčinou mohou být houby z rodů Fusarium a Verticillium.
  • Rez – jedná se o houbové onemocnění, které se projevuje skvrnitostí listů. Na horní straně listů se objevují rezavé skvrny, listy se následně deformují, vysychají a opadávají. Napadené listy je třeba odstranit a podle potřeby použít vhodný fungicidní postřik.
  • Skvrnitost rakytníku – na listech, výhonech a plodech se objevují šedé skvrny, které se postupně zbarvují do černa. Listy začínají vadnout a opadávat, zatímco plody se scvrkávají.

 

Rakytník – škůdci

  • Mšice rakytníková – patří mezi nejčastější škůdce rakytníku. Saje rostlinné šťávy především na mladých výhonech.
  • Můra rakytníková – škodí především na listech, které její housenky okusují a požírají.
  • Vrtule rakytníková – mezi novější a velmi významné škůdce patří také vrtule rakytníková. Podobně jako vrtule ořechová způsobuje černání plodů, může i tento škůdce výrazně poškodit úrodu. Malé bílé larvy mohou při silném napadení zničit až 90 % plodů na rostlině.
Close